Maďarské předsednictví

Boj s dluhovou krizí států eurozóny, příští dlouhodobý rozpočet EU a reforma společné zemědělské politiky budou pravděpodobně témata, která obsadí přední příčky agendy maďarského předsednictví, které odstartovalo 1. ledna. Kromě nich se zde dozajista objeví i Dunajská strategie, romská otázka a energetika.

(Zveřejněno: 7.1.2011)

Poslední vývoj a další kroky:

  • 1. ledna 2011: Začátek maďarského předsednictví EU.
  • 25. ledna: Představení programu předsednictví pro oblast školství, sportu, kultury a sociální politiky.
  • konec ledna: Zahájení prvního „evropského semestru“, cyklu koordinace hospodářských politik členských zemí EU. Evropská komise zároveň představí analýzu rozpočtových a strukturálních politik členských států Evropskému parlamentu.
  • 4. února: Evropská rada se zaměřením na energetiku.
  • 24.-25. března: Evropská rada se bude zabývat dodatkem k zakládajícím smlouvám ohledně zavedení stálého záchranného mechanismu pro eurozónu.
  • duben: Evropská komise představí návrh strategie EU pro integraci Romů.
  • 2.-3. května: Neformální zasedání ministrů energetiky. Hlavním tématem jednání bude dlouhodobá strategie EU v této oblasti (do roku 2050).
  • 26. května: V pořadí druhý summit Východního partnerství v Budapešti (první summit se konal 7. května 2009 v Praze – viz EurActiv 11.5.2009).
  • červen: Evropská komise představí své stanovisko k otázce „vlastních zdrojů“ ve financování rozpočtu EU.
  • 1. července: Předsednictví EU převezme od Maďarska Polsko.

Souvislosti:

Maďarsko je poslední ze zemí tzv. předsednického tria, tedy tří po sobě jdoucích zemí, které předsedají EU a sdílejí společný osmnáctiměsíční program. V první polovině loňského roku Radě EU předsedalo Španělsko a o šest měsíců později to byla Belgie. Po Maďarsku bude v čele EU stát Polsko.

Program maďarského předsednictví, které povede premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz, jež po vítězných dubnových volbách disponuje pohodlnou dvoutřetinovou většinou v maďarském parlamentu (EurActiv 26.4.2010), je kvůli vytyčení velkých cílů v celé řadě oblastí označován samotným předsedou Evropské komise Josém Manuelem Barrosem za „velmi ambiciózní“.

Mezi hlavní témata, která budou celým šestiměsíčním předsednictvím Maďarska rezonovat, budou především vyčerpávající jednání o podobě dlouhodobé finanční perspektivy Evropské unie a otázka reformy společné zemědělské politiky.

Maďarské předsednictví se zcela určitě nevyhne ani řešení dluhové krize, která trápí státy eurozóny, a nevyhne se ani diskusím o úpravě Lisabonské smlouvy v souvislosti se zavedením stálého záchranného fondu pro země, jež se dostanou do obdobných potíží jako Řecko nebo Irsko. Na nutnosti zřízení fondu se členské státy dohodly na prosincovém summitu loňského roku (EurActiv 17.12.2010).

I přesto, že se v Maďarsku neplatí eurem a země tudíž není členem eurozóny, bude to právě maďarský ministr financí, který náročná jednání v Radě ministrů povede.

V oblasti sociální politiky se maďarské předsednictví hodlá zaměřit na řešení demografických výzev (především stárnutí populace), zkvalitnění rodinné politiky či snížení dětské chudoby. Ambice má i v oblasti integrace romských menšin.

Vzhledem k tomu, že Maďarsko je po Slovinsku a České republice teprve třetí zemí z bývalého východního bloku, která vstoupila do Evropské unie, dá se očekávat, že maďarská vláda bude usilovat o co největší zviditelnění regionu střední Evropy. Pomůže jí k tomu i Dunajská strategie, která spojuje státy, jež patří do povodí řeky Dunaje, a kterou Evropská komise představila na začátku prosince (více o této strategii v samostatné Links Dossier).

V říjnu loňského roku premiér Viktor Orbán představil další dvě konkrétní priority – vodní hospodářství a kulturní diverzifikaci.

První dny předsednictví – v hlavní roli svoboda slova…

Maďarské předsednictví, které odstartovalo 1. ledna 2011, poznamenaly hned z úvodu dvě události. Ve stejný den totiž začal v Maďarsku platit kontroverzní mediální zákon, který je součástí širší reformy maďarské mediální sféry. Maďarská vláda si od zavedení nové legislativy slibuje, že jejím prostřednictvím získá větší kontrolu nad obsahem zpravodajství v tištěných médiích, na stránkách webových portálů, ale i v rozhlasovém vysílání nebo v televizi.

Za porušení zákona (přestupky jsou formulovány velmi vágně) hrozí vysoké pokuty. Zástupci maďarských sdělovacích prostředků a komentátoři se proto shodují v tom, že zákon bude mít na některá postižená média devastující dopady.

Součástí nově přijaté legislativy je i opatření, které nařizuje maďarským rozhlasovým stanicím vysílat více maďarské hudby a nekonfrontovat posluchače s přemírou kriminálních zpráv.

Jak již bylo řečeno, kontroverzní zákon, který schválil maďarský parlament, je součástí rozsáhlé mediální reformy. V červenci loňského roku byl například přijat zákon, který sloučil národní telekomunikační úřad s televizí a rozhlasem v jediný národní mediální a telekomunikační úřad (NMHH). Do jeho čela premiér Orbán jmenoval na devět let svou přívrženkyni Annamáriu Szalai. Její pravomoci byly nyní ještě více posíleny (více o přijatém zákoně EurActiv 21.12.2010).

a nová daň z obratu

Předmětem další kritiky byla v prvních dnech maďarského předsednictví i zvláštní daň, kterou Orbánova vláda uvalila na velké zahraniční investory. Třináct společností zvučných jmen, mezi nimi kromě německých energetických firem E.ON a RWE i český ČEZ, totiž v polovině prosince adresovalo několikastránkový dopis Evropské komisi, v němž požadovalo, aby evropská exekutiva maďarskou vládu potrestala. Firmy mají oporu například i v německé vládě.

Speciální daň ve výši 200 miliard forintů (zhruba 18 miliard korun) ročně, má být vybírána za období od roku 2010 do 2013 a dotkne se bankovních, maloobchodních, energetických a telekomunikačních firem.

Mluvčí Evropské komise uvedl, že evropská exekutiva nebere stížnost na lehkou váhu a bude se jí zabývat.

Témata:

Maďarské předsednictví si stanovilo čtyři hlavní priority:

  • Hospodářský růst, tvorba pracovních míst a sociální inkluze: zavedení „evropského semestru“ pro zlepšení koordinace hospodářských politik členských států EU, revize Paktu stability a růstu, vytvoření mechanismu finančního dohledu, zavedení permanentního krizového mechanismu a povzbuzení diskusí o dlouhodobém rozpočtu EU tak, aby se na něm členské státy a instituce shodly co nejdříve.
  • Silnější Evropa: diskuse o budoucnosti a podobě společné zemědělské politiky, definice společné energetické politiky, debaty o vodních zdrojích a budoucí podobě unijní regionální (kohezní) politiky. V neposlední řadě i implementace Dunajské strategie.
  • Unie bližší svým občanům: vytvoření celoevropského azylového systému a další spolupráce v oblasti vnitra a bezpečnosti na základě Stockholmského programu, jehož cílem je posílení práv občanů EU a zvýšení bezpečnosti v Evropě. Maďarské předsednictví se zaměří i na efektivitu boje s organizovaným zločinem a tzv. kyberzločinem a propagaci Evropského roku dobrovolnictví.
  • Rozšíření EU a zahraniční politika: podpora myšlenky pokračovat v rozšiřování EU (vstup Chorvatska do EU), spuštění a hladké fungování Evropské služby pro vnější činnost (EEAS) a podpora iniciativy Východní partnerství (těsnější spolupráce s Arménií, Ázerbajdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou).

Ekonomické vládnutí

Podle Pétera Györköse, velvyslance Maďarska při Evropské unii v Bruselu, bude šesti měsícům, kdy bude jeho země stát v čele EU, dominovat téma oživení ekonomiky a vypracování nové podoby ekonomického vládnutí.

Jak v listopadu loňského roku při příležitosti konference pořádané think-tankem European Policy Centre v Bruselu sám připomněl, Maďarsko bude prvním předsednictvím, za nějž odstartuje tzv. evropský semestr. Jinými slovy šestiměsíční období, během něhož budou každý rok analyzovány rozpočtové a strukturální politiky členských států a jehož podstatou je včasné odhalení veškerých nesrovnalostí a zárodků možné nerovnováhy tak, aby se neopakovala řecká dluhová krize.

Maďarské předsednictví má také v úmyslu dohlížet na jednání o reformě dohledu nad finančními trhy, a to včetně transparentnosti na kapitálových trzích, vytvořená rámce na předcházení krizí a revize kapitálových požadavků na banky. V krátkodobém horizontu se Maďarsko jako předsednická země hodlá soustředit i na stabilitu jednotné měny euro.

Rozpočet EU a reforma společné zemědělské politiky

Maďarsko bude stát v čele Evropské unie v době, kdy mezi členskými státy a institucemi propuknou diskuse o struktuře a podobě budoucí dlouhodobé finanční perspektivy EU (pro období 2014-2020).

Již teď je jisté, že diskuse budou ostré. Například britský premiér David Cameron na prosincovém summitu v loňském roce prohlásil, že bude usilovat o to, aby se objem dlouhodobého rozpočtu EU už více nezvyšoval (EurActiv 16.12.2010).

S tím ale nebudou souhlasit nováčci ze střední a východní Evropy, které patří ke státům, do nichž prostřednictvím regionálních fondů proudí velké množství financí. Peníze ze společné evropské kasy financují mimo jiné rekonstrukce silnic, programy na zlepšení životního prostředí nebo například různé rekvalifikační a pracovně vzdělávací kurzy.

Janos Martonyi, maďarský ministr zahraničí už proti britskému návrhu vystoupil a předpověděl, že EU svede o dlouhodobou finanční perspektivu „velký boj“.

Dalším diskutovaným tématem, které odstartuje v průběhu maďarského předsednictví EU, bude reforma zemědělství. Dotace zemědělcům totiž v dnešní době spolykají asi 44 % celkových unijních výdajů. Nejvíce na tuto politiku tradičně získává Francie, proto se očekává, že ji také bude tvrdošíjně obhajovat. Velká Británie bude zase bojovat za udržení svého rabatu, který si již v roce 1984 vymohla na EU tehdejší premiérka Margaret Thatcher.

Změna smluv

Během maďarského předsednictví bude kvůli vzniku stálého záchranného fondu změněna Lisabonská smlouva, která platí teprve od prosince roku 2009. „Členské státy, jejichž měnou je euro, mohou vytvořit stabilizační mechanismus, který bude aktivován, pokud nebude zbytí, na záchranu stability eurozóny jako celku. Poskytnutí jakékoliv finanční pomoci v rámci mechanismu se bude řídit přísnými podmínkami.“ Tak zní navrhované věty, které budou do Lisabonu doplněny.

Záchranný fond nahradí současný systém, na němž se Evropská unie dohodla v reakci na dluhovou krizi v Řecku. Jeho smyslem je pomáhat zemím, které se ocitnou v podobných dluhových potížích jako v minulosti Řecko a Irsko. Jeho platnost vyprší v roce 2013.

Dodatek ještě projednají unijní instituce a státy jej definitivně schválí v březnu 2011 – tedy pod taktovkou maďarského předsednictví, které bude na celý proces dohlížet. Poté začne proces národních ratifikací, který by se měl uzavřít do konce roku 2012 tak, aby nový fond mohl vzniknout k 1. lednu 2013.

Romská otázka

Podle Pétera Györköse, velvyslance Maďarska při Evropské unii, bude jednou z nejdůležitějších priorit maďarského předsednictví a zároveň předsednického tria dokončení implementace víceletého tzv. Stockholmského programu pro oblast spravedlnosti a vnitra.

Program si stanovuje cíle v oblastech bezpečnosti, respektu k základním právům a klade také důraz na význam spolupráce členských zemí EU v boji proti organizovanému zločinu.

Maďarské předsednictví se bude rovněž soustředit na řešení romské otázky, která zejména ve druhé polovině roku 2010 plnila hlavní stránky médií v souvislosti s vyhošťováním bulharských a rumunských Romů z Francie (např. EurActiv 8.11.2010).

Během předsednictví Maďarska, kde žije 4% romská menšina, by měla být představena oficiální „strategie integrace Romů“. Maďarský premiér Orbán prohlásil, že z dokumentu by mělo být patrné, že na území EU existují jak kočovní Romové, tak ti, kteří se trvale usadili (EurActiv 29.9.2010).

Schengen a rozšíření

Maďarský premiér Viktor Orbán ještě před začátkem předsednictví několikrát avizoval, že jeho země bude podporovat další rozšíření unijního schengenského prostoru, v němž byly odstraněny hraniční kontroly – a to především o dvě balkánské země, tj. Rumunsko a Bulharsko. Orbán doslova prohlásil, že bude „společně s rumunským prezidentem bojovat za to, aby Rumunsko vstoupilo do Schengenu“ na jaře roku 2011.

Tato iniciativa se ale rozchází s představami dvou silných hráčů – Francie a Německa. Jejich ministři vnitra ve společném dopise adresovaném Evropské komisi v polovině prosince 2010 vyzvali Brusel, aby s rozšířením Schengenu o tyto dvě země příliš nespěchal – ani jedna z nich totiž zatím nedostála podmínkám, jejichž splnění je ke vstupu nutné (EurActiv 22.12.2010).

Premiér Orbán rovněž prohlásil, že jeho země bude podporovat i další rozšíření Evropské unie. V tomto případě jde zejména o Chorvatsko, které by mělo dokončit přístupová jednání právě pod dohledem Maďarska.

Na své říjnové návštěvě Prahy maďarský premiér uvedl, že je také třeba nechat otevřené dveře do EU dalším západobalkánským zemím – zejména pak Srbsku, které o členství  požádalo v prosinci 2009 (EurActiv 22.12.2009).

Maďarské předsednictví se také netají tím, že se bude snažit přesvědčit lídry EU, aby pokročili v zamrznutých přístupových rozhovorech s Tureckem.

A v neposlední řadě vzhledem ke geografické poloze Maďarska se očekává, že Budapešť bude vytrvale podporovat iniciativu tzv. Východního partnerství, jehož cílem je upevnit a prohloubit spolupráci mezi šesticí zemí, které se nacházejí za východními hranicemi EU. Jedná se o Bělorusko, Ukrajinu, Moldavsko, Gruzii, Arménii a Ázerbájdžán.

Střední Evropa

Jelikož v předsednickém křesle po sobě zasednou hned dvě země, které pocházejí ze stejného regionu (Polsko a Maďarsko), dá se očekávat, že Budapešť i Varšava budou na agendu EU prosazovat témata, která jsou aktuální a důležitá pro oblast střední a východní Evropy.

Obě země již mají z regionální spolupráce značné zkušenosti, pravidelně totiž ladí své pozice s dalšími členy tzv. Visegrádské čtyřky (V4), jejímiž členy jsou i Česká republika a Slovensko. Čtveřice zemí má k sobě blízko nejen kvůli geografické poloze, ale i společné komunistické minulosti.

Očekává se, že V4 bude spolupracovat například při prosazování společných zájmů v dlouhodobém rozpočtu EU. „Chceme silnou Evropskou unii a nikoliv dvourychlostní Evropu. Také chceme posílit kohezní politiku EU a spolupráci ve střední Evropě,“ prohlásil v září Balint Odor z maďarského ministerstva zahraničí (EurActiv 15.9.2010).

Mezi další témata, která čtveřici zemí spojují, patří Dunajská strategie, kterou Evropská unie přijala v prosinci 2010 (EurActiv 10.12.2010).

Dodávky energie

Maďarsko se v průběhu svého předsednictví EU chce také soustředit na celkový obraz energetické politiky EU. Není proto náhodou, že hlavní náplní únorového summitu (4. února), na němž se sejdou hlavy států a vlád členských zemí EU, bude otázka fungování energetických trhů v EU.

Koncem února pak mají být vypracovány společné závěry ke dvojici strategických dokumentů – prvním z nich je strategie EU s názvem „Energie 2020“, která stanovuje vize a cíle pro energetický sektor v nadcházejícím desetiletí (EurActiv 12.11.2010), druhý pak představují priority energetické infrastruktury s výhledem až za rok 2020. Oba dokumenty představila Komise v listopadu loňského roku a od ledna 2011 je budou diskutovat členské státy.

Dalším důležitým dokumentem, kterému se bude maďarské předsednictví věnovat, bude aktualizovaný Akční plán energetické účinnosti (Energy Efficiency Action Plan). Komise jej představí v březnu. Budapešť věří, že dokument schválí ministři pro energetiku na svém formálním zasedání už červnu.

Stanoviska:

Eurokomisař pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění László Andor zdůraznil potenciál Maďarska přispět k řešení sociálních otázek během jeho předsednictví EU. „Maďarsko jako třetí z trojice po sobě jdoucích předsednictví přebírá od Španělska a Belgie v oblasti zaměstnanosti a sociálních záležitostí náročnou agendu,“ uvedl a dodal, že „Maďarsko má příležitost, jak ovlivnit budoucí evropský sociální model a přispět k implementaci strategie Evropa 2020“.

Francouzský europoslanec Joseph Daul, který také předsedá Evropské lidové straně (EPP) prohlásil, že Maďarsko a Polsko se ujímají předsednických rolí „nejen v období finanční krize, ale také v období krize hodnot“. Priority maďarského předsednictví tak „budou diktovány evropskými událostmi,“ prohlásil dále Daul.

„Jelikož je již teď jasné, že ta témata, která budou důležitá pro nás, nebudeme schopni dotáhnout do konce, pokusíme se aspoň o to, aby se dostala do povědomí občanů,“ prohlásil na státní návštěvě České republiky na podzim 2010 maďarský premiér Viktor Orbán. „Maďarsko neumí zázraky, ale může z lahve vypustit ducha evropské obnovy,“ dodal pak při slavnostním zahájení maďarského předsednictví 7. ledna v Budapešti.

Podle Enikő Győri, maďarské ministryně pro evropské záležitosti, bude největší výzvu pro maďarské předsednictví představovat dosahování kompromisu. Avšak „fakt, že žijeme v historickém okamžiku, kdy jsou hlavní cíle členských států stejné, od posilování ekonomického vládnutí přes krizový management až po boj proti klimatickým změnám, naší úloze hraje velmi do karet,“ uvedla ministryně.

„První maďarské předsednictví přichází v době, který se vyznačuje nejen problematickou hospodářskou a finanční situací, ale také tím, že zároveň vstupujeme do nové fáze integrace,“ řekl José Manuel Barroso, předseda Evropské komise, při zahajování maďarského předsednictví v Budapešti.

„Máme (Česká republika – pozn. red.) především zájem na tom, aby se začala diskutovat celá řada záležitostí, které se týkají například rozpočtové politiky na další období. (…) Společný zájem máme i v oblasti energetiky a Východního partnerství,“ sdělil novinářům na tiskové konferenci při příležitosti říjnové státní návštěvy maďarského premiéra Orbána v České republice český premiér Petr Nečas.