Litevské předsednictví

Litevská prezidentka Dalia Grybauskaitėová; zdroj: Rada EU.

Litva se ujala předsednictví Radě Evropské unie 1. července, kdy na tomto postu vystřídala Irsko. Tuto zemi, ve které žije 3,2 milionů obyvatel a jež vstoupila do Evropské unie v roce 2004, čeká především mnoho „nedodělků“ minulých předsednictví spojených i s velkou legislativní aktivitou končící Komise a Parlamentu. Jedná se o vůbec první pobaltskou zemi, která se této pozice zhostila.

(Zveřejněno: 8.8.2013)

Dosavadní vývoj a očekávané kroky:

  • 1. července 2013: Začátek litevského předsednictví v Radě EU (EurActiv 1.7.2013);
  • 24.-25. říjen 2013: Plánované zasedání Evropské rady;
  • 28.-29. listopad: Summit Východního partnerství, který se uskuteční v litevském Vilniusu;
  • 19.-20. prosinec 2013: Plánované zasedání Evropské rady;
  • ledna 2014: Předsednictví převezme od Litvy Řecko;

Souvislosti:

Litva je první pobaltskou zemí, která převzala otěže nad Radou EU. Další dvě bývalé sovětské republiky Lotyšsko a Estonsko se ujmou předsednictví v první polovině roku 2015 a první polovině roku 2018. Litva je současně vůbec prvním státem Unie, který bude předsedat evropské osmadvacítce. Chorvatsko vstoupilo do Unie 1. července, tedy v první den litevského předsednictví (EurActiv 1.7.2013).

Přestože Vilnius zatím není členem eurozóny, překonal současnou krizi úspěšněji, než mnoho jiných zemí EU. „Litva je svěží vánek, inovativní a zásadní hlas v evropské rodině,“ prohlásil nedávno její ministr zahraničí Linas Linkevičius.

Vilnius se ujímá žezla během končícího mandátu Evropské komise i Evropského parlamentu. Následující řecké předsednictví bude mít za úkol připravit evropské volby, které se uskuteční mezi 22. a 25. květnem 2014. Litvu proto čeká mnoho úkolů, mezi nimiž je velké množství „nedodělků“, které zbyly po předchozích předsednictvích. Předseda Komise José Manuel Barroso nedávno řekl, že litevské předsednictví bude „období obzvláště velkého množství práce především v Radě a Evropském parlamentu.“

Poté, co Evropská rada a Evropský parlament dosáhly kompromisní dohody ohledně evropského rozpočtu pro období 2014-2020 (EurActiv 27.6.2013), čekají nyní na Litvu složitá vyjednávání o rozdělení finančních prostředků. To musí být doprovozeno přijetím okolo 80 právních předpisů potřebných k implementaci rozpočtu.

Litva dále bude muset dohlédnout na implementaci Paktu pro růst a zaměstnanost, který byl schválen v červnu 2012 pod tlakem čerstvě zvoleného francouzského prezidenta Francoise Hollanda. Další prioritou pak bude pokračující jednání o bankovní unii včetně přijetí návrhu jednotného rezolučního mechanismu nebo dokončení vnitřního trhu s energií.

Litva společně s dalšími, především novými státy EU, přikládá značný význam také plánovanému summitu Východního partnerství, který se uskuteční ve Vilniusu na konci listopadu. Očekává se, že by na něm mohlo dojít k podpisu asociační dohody s Ukrajinou a parafování asociačních dohod s Arménií, Moldavskem a Gruzií.

Témata:

Železná lady

Předpokládá se, že významnou roli během předsednictví bude hrát litevská prezidentka Dalia Grybauskaitėová, bývalá eurokomisařka pro rozpočet. Přestože je Litva parlamentní republikou, reprezentuje Grybauskaitėová svou zemi na evropských summitech a je v unijních kruzích daleko známější, než premiér Algirdas Butkevičius.

Parlamentní volby v říjnu loňského roku ovládly dříve opoziční levicové strany. Zvítězila Strana práce milionáře Victora Uspakiče, za ní se pak umístili sociální demokraté později jmenovaného premiéra Butkevičiuse. Předchozí vláda v čele z konzervativním Andriusem Kubiliusem se vyznačovala především drastickými škrty a zvyšováním daní, díky kterým se podařilo Litvě překonat dluhovou krizi.

Grybauskaitėová vyhrála prezidentské volby v květnu 2009 přesvědčivým ziskem 68 % hlasů. V říjnu 2011 pod jejím vlivem podepsaly všechny strany zastoupené v parlamentu dohodu, ve které se zavázaly, že budou plynule pokračovat v přípravě litevského předsednictví, ať dopadnou volby jakkoliv. V době formování současné vlády pak podle informací litevských médií nechala prezidentka vyzkoušet všechny kandidáty na ministerské posty z anglického jazyka, protože většina z nich bude předsedat setkáním Rady.

Vládní koalice a opozice se vyznačují zcela odlišnými názory na litevsko-ruské vztahy a na projekty zaměřené na snižování závislosti země na energii z Ruska. Přesto se však nepředpokládá, že by tyto vnitřní spory mohly hrát nějakou výraznou roli během předsednictví.

Vrchol legislativní aktivity

Očekává se, že agenda litevského předsednictví bude náročnější, než obvykle, a to i v porovnání a ostatními členy současného předsednického tria – tedy Irskem, které držela otěže Rady před Litvou, a Řeckem, které je přebere v lednu. Půjde totiž o poslední celé předsednictví před květnovými volbami do Evropského parlamentu a dá se tedy očekávat vrchol aktivity jak Komise, tak Parlamentu.

Litva vyjádřila obavy, že přes některá prohlášení není krize eurozóny zdaleka ještě za námi. Je tedy potřeba se zaměřit na vznikající ekonomickou a měnovou unii, bankovní unii či fiskální dohled.

Vilnius se rovněž zaměřuje na dokončování vnitřního trhu a posílení směrnice o službách. Mezi další priority pak patří opatření pro vznik jednotného digitálního trhu a vnitřního trhu s energií, zlepšení infrastruktury a dopravních spojení. Aby podpořilo tvorbu nových pracovních míst, hodlá se předsednictví zaměřit na právní předpisy bojující s nezaměstnaností mladých a zvýšení flexibility pracovního trhu.

Rozpočet EU

Jedním z největších témat bude nepochybně evropský rozpočet 2014+ oficiálně nazývaný víceletý finanční rámec (MFF). Litevské předsednictví má za úkol zajistit, aby jeho implementace byla započata do 1. ledna 2014.

Během irského předsednictví se sice podařilo dosáhnout kompromisní dohody Evropské rady a Parlamentu na výši rozpočtu pro příštích sedm let. I tak však musí Litva zajistit přijetí 75 legislativních norem, které povedou k implementaci rámce a umožní čerpání prostředků z evropských fondů. Podle diplomatů musí být 56 norem přijato před koncem předsednictví, v opačném případě by došlo pro MFF k právnímu vakuu.

Vilniuský summit

Summit Východního partnerství se uskuteční ve Vilniusu 28.-29. listopadu. Litva je jedním z největších příznivců sbližování Evropské unie se zeměmi, které jsou součástí této iniciativy, tedy Ukrajinou, Moldavskem, Běloruskem, Gruzií, Arménií a Ázerbájdžánem.

Litevský ministr zahraničních věcí Linas Linkevičius prohlásil, že jeho země udělá pro posílení politiky Východního partnerství vše, co bude v jejích silách. Litva doufá, že třetí podobný summit povede k podepsání asociační dohody včetně takzvané „obsáhlé a komplexní dohody o volném obchodu“ s Ukrajinou. Parafována by měla být také asociační dohoda s Moldavskem, Gruzií a Arménií a pokrok by měl být učiněn i ve vztahu EU-Ázerbájdžán. Summit by mohl sloužit také jako příležitost k pokroku v oblasti vízové liberalizace.

Nicméně zůstává nejisté, zda se podaří takto ambiciózní program naplnit. Především v případě Ukrajiny upozorňuje EU na chybějící pokrok v některých klíčových oblastech. K tomu přispívá i situace okolo bývalé premiérky Julie Tymošenkové, která si odpykává ve vězení sedmiletý trest. Ten je podle mnohých politicky motivovaný.

Energetická bezpečnost

Dalším velkým tématem příštích měsíců bude otázka energetiky (EurActiv 7.8.2013). V rámci závěrů summitu, který se uskutečnil v květnu, přijali evropští lídři závazek, že dokončí jednotný evropský energetický trh do roku 2014. Díky jeho fungování by měla být posílena evropská spolupráce na poli energetiky a snížení závislosti na Rusku. Na tom mají velký zájem právě pobaltské země, které jsou na dodávky energie z Ruska silně navázány.

V polovině září by mělo předsednictví zveřejnit výsledky veřejné konzultace ke klimaticko-energetickým cílům do roku 2030 (EurActiv 11.7.2013). Evropská komise také v příštím půlroku plánuje zhodnotit, jaké důsledky by mohla mít těžba břidlicového plynu v Evropské unii pro životní prostředí, ochranu klimatu a energetiku.

Velkou otázkou pak zůstává dočasné stažení 900 milionů emisních povolenek z aukcí, tedy takzvaný backloading, jehož prostřednictvím chce Komise znovu nastartovat trh s emisemi CO2.

TTIP

V polovině června letošního roku získala Evropská komise od členských států mandát k vyjednávání o vytvoření zóny volného obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Takzvané transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP; Transatlantic Trade and Investment Partnership) by mělo podle odhadů Komise v Evropě vést ke vzniku 400.000 nových pracovních míst a ke zrychlení hospodářského růstu o půl procentního bodu (EurActiv 8.7.2013).

Brusel a Washington předpokládají, že by mohla být dohoda dokončena v říjnu 2014. I když se tedy v krátkodobém ohledu nedají očekávat žádné zásadní zvraty, do litevského předsednictví je vkládána naděje, že by mohlo jednání urychlit.

Stanoviska:

„Pouze zajištěním finanční odolnosti Evropy, zlepšením její konkurenceschopnosti a posílením růstu můžeme vytvářet pracovní místa a obnovit důvěru veřejnosti v evropský projekt,” řekla během představování priorit litevského předsednictví prezidentka této země Dalia Grybauskaitėová.

„Litevské předsednictví přebírá štafetu v okamžiku, kdy se musíme plně zaměřit na dosažení výsledků,“ dodal při stejné příležitosti předseda Evropské komise José Manuel Barroso.

Na otázkou týkající se litevsko-ruských vztahů odpověděl litevský stálý zástupce při EU Raimundas Karoblis, že „pro tango jsou potřeba dva“, nicméně Rusko není vždy schopné odpovědět na připravenost EU k tanci. Podle Karoblise „není situace nejlepší“, a to například kvůli nedodržováním lidských práv nebo energetické otázce.

Karoblis také EurActivu sdělil, že litevské předsednictví by rádo přispělo k pokroku ve vstupu Bulharska a Rumunska do Schengenského prostoru. Dodal ale, že se jedná o velice složitou otázku a že není „příliš optimistický“, že by mohlo k dohodě dojít už do prosince 2013. „Upřímně, atmosféra se příliš nezlepšila,“ řekl tento diplomat.