Kyperské předsednictví

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: creativedoxfoto

Kyperská republika se 1. července ujala předsednictví v Radě EU a vystřídala tak Dánsko, které v čele EU stálo předchozích šest měsíců. Kypr připravil agendu s omezeným počtem priorit, tou hlavní by měl být posun ve vyjednávání finančního rámce EU na období 2014 až 2020. Vypořádat se však bude muset nejen se svou špatnou ekonomickou situací, ale především s napjatými vztahy s Tureckem.

Dosavadní vývoj a očekávané kroky:

  • 1. července 2012: Začátek kyperského předsednictví v Radě EU.
  • 18.-19. října: Pravidelný summit Rady EU.
  • 13. prosince: Pravidelný summit Rady EU.
  • 1. ledna 2013: Předsednictví EU převezme od Kypru Irsko.

Souvislosti:

Kypr vstoupil do Evropské unie v roce 2004 a členem eurozóny se stal o čtyři roky později, tj. v roce 2008. Současné předsednictví, ve kterém vystřídal Dánsko, je jeho prvním. Země ho vnímá nejen jako příležitost, ale zároveň i jako výzvu. Vzhledem k tomu, že se jedná o nový členský stát, Kypr se chce představit především jako spolehlivý a důvěryhodný člen EU.

V době převzetí rotujícího předsednictví se tento středomořský stát musí potýkat především s napjatými vztahy s Ankarou. Turecko, které je jednou z kandidátských zemí, neuznává Kyperskou republiku a od roku 1974 okupuje severní část ostrova.

Severokyperská turecká republika je uznávána pouze Tureckem, které je také jedinou zemí, se kterou má severní část ostrova letecké spojení. Není zapojeno do mezinárodního obchodu, financí ani sportu a do velké míry je finančně podporováno Ankarou.

Turecko hrozí, že pokud nedojde k významnému pokroku ve vyjednáváních týkajících se sjednocení ostrova, přeruší diplomatické vztahy s kyperským předsednictvím (EurActiv 14.7.2011). V krajním případě by dokonce mohlo dojít k anexi severní části ostrova (EurActiv 5.3.2012).

Kyperská republika je hospodářsky navázaná na Řecko, a musí proto čelit důsledkům jeho finančních problémů. Z tohoto důvodu byl Kypr nucen jen několik dní před začátkem svého předsednictví požádat evropské záchranné fondy o pomoc (EurActiv 26.6.2012).

Kypr je jedinou zemí, která je na summitech EU zastupována komunistickým politikem. Prezident Demetris Christofias je už od mládí členem komunistické strany AKEL. Ruská politická přítomnost a ekonomické pronikání nemá obdobu v žádné jiné členské zemi EU. Domácí politická scéna bude ovlivněna probíhající prezidentskou kampaní, volby proběhnou v únoru 2013.

Navzdory překážkám, které Kypr čekají, chce tento středomořský stát pomoct Unii dosáhnout plánovaných cílů. Tím nejdůležitějším z nich by mělo být dohodnutí víceletého finančního rámce EU na období 2014 – 2020 (EurActiv 7.6.2012).

Témata:

Historie ostrova

Kyperská republika byla vytvořena v roce 1960 jako společný stát kyperských Turků a Řeků. O tři roky později severokyperští Turci odmítli změny v ústavě, podle nichž by se stali menšinou. OSN mezi oběma národy vymezilo nárazníkovou zónu, ale dělení ostrova nezabránilo.

Řecká vojenská junta zorganizovala 15. července 1974 na Kypru puč, kterým chtěla ostrov spojit s Řeckem. Turecko na oplátku o pět dní později poslalo na ostrov armádu. V severní části ostrova byl Turky vytvořen separatistický stát, který v roce 1983 vyhlásil nezávislou Severokyperskou republiku.

Přes opakované snahy OSN přivést lídry řecké, turecké a kyperské komunity k vyjednávacímu stolu je ostrov stále rozdělený a jeho severní část je pod tureckou kontrolou.

V roce 2002 představil generální tajemník OSN Kofi Annan plán na znovusjednocení ostrova, na kterém měla vzniknout dvoustupňová federace s rotujícím předsednictvím. Plán vyvolal velké naděje. Pokud by vešel v platnost, byla by vytvořena Sjednocená kyperská republika, která by následně vstoupila do Evropské unie.

Referendum o Annanově plánu se konalo v předvečer vstupu Kypru do EU v dubnu 2004. Podpořilo ho 65 % tureckých Kypřanů, proti se však postavilo 78 % řeckých Kypřanů. Turecko Kyperskou republiku nikdy neuznalo a je naopak jedinou zemí, která uznala Severokyperskou republiku.

Kyperská republika se stala novým členem Unie 1. května 2004.

Na prosincovém summitu EU v roce 2004 se evropští lídři dohodli, že 3. října 2005 začnou přístupové rozhovory s Tureckem. Ankara dostala podmínku, aby asociační dohodu z roku 1963, kterou uzavřela s předchůdcem EU Evropským hospodářským společenstvím, rozšířila o nové členské státy včetně Kyperské republiky.

V červenci 2005 podepsalo Turecko Ankarský protokol, který rozšiřuje celní unii o skupinu nových členských států. Turečtí představitelé však prohlásili, že přijetí tohoto protokolu neznamená uznání Kyperské republiky. Ankara též odmítla otevřít Kypru své přístavy a letiště.

Od roku 2010 probíhají vyjednávání mezi prezidentem Kyperské republiky Demetrisem Christofiasem a lídrem turecko-kyperské komunity  Dervişem Eroğluem pod dohledem speciálních poradců OSN. Rozhovory se však téměř nikam nepohnuly.

I přístupové rozhovory Turecka jsou z velké části paralyzovány kyperskou otázkou. Zatím byla předběžně uzavřena jen jedna přístupová kapitola (věda a výzkum). Dalších jedenáct je otevřených, nicméně osm z nich zablokovaných, protože Turecko nebylo zatím schopné implementovat Ankarský protokol (viz Link Dossiers na toto téma).

Špatná hospodářská situace s dobrými vyhlídkami?

Kyperská ekonomika je v poslední době silně ovlivněna krizí v eurozóně, především v Řecku. 11. července 2011 navíc zničil mohutný výbuch největší elektrárnu na ostrově. Agentura Moody’s snížila 12. června rating země, čímž ji posunula blíže ke spekulativnímu investičnímu pásmu.

V nedávném posudku členských států označila Rada EU Kypr za jednu z problémových zemí. Mezi doporučeními pro Nikósii je například zlepšení kontroly výdajů a daňových úniků.

Kypr se minulý rok obrátil se žádostí o pomoc na Rusko, které mu půjčilo 2,5 miliardy eur. Státní představitelé se vyjádřili, že s úvěrem není spojené žádné politické propojení. Evropská komise na toto téma uvedla, že země EU mají právo hledat finanční pomoc i na světovém trhu.

25. června 2012, tedy jen několik dní před začátkem kyperského předsednictví, se rozhodla Nikósie požádat o pomoc i evropské záchranné fondy. Podle kyperského ministra financí Vasose Siarlise bude jeho země potřebovat peníze nejen na záchranu bank, ale i na pokrytí vládních výdajů (EurActiv 26.6.2012). Kyperská vláda je tak po řecké, irské, portugalské a španělské pátou, která o pomoc zažádala.

Naději Kypr vkládá do velkých zásob zemního plynu, které by se měly nacházet v jeho vodách. V září 2011 prezident Christofias oznámil, že americká firma Noble Energy začne na jižním pobřeží ostrova s průzkumnými vrty.

Podle kyperského tisku se vrt nachází v exkluzivní ekonomické zóně Kyperské republiky. Turecko nicméně celý proces pečlivě sleduje svými námořními a vzdušnými silami. Turecký ministr pro evropské záležitosti  Egemen Bağış prohlásil, že pokud si EU myslí, že se dostane k těmto zásobám a obejde přitom Turecko, tak se mýlí.

Podle informací tureckých médií se ve zkoumané oblasti nachází až tři biliony krychlových metrů zemního plynu, což by mohlo významně změnit hospodářskou situaci v tomto regionu. V současné době činí dokázané množství rezerv zemního plynu EU pouze dva biliony metrů krychlových.

Nobel Energy chce začít průzkum v druhé polovině tohoto roku. Plyn však Kypru nepřinese ekonomické výhody, dokud země nevybuduje úložné prostory a prostory na zkapalňování. To by nemělo být dřív než v roce 2018.

Skromná, ale relevantní agenda

Pokud se zaměříme na diplomatický „styl“ kyperského předsednictví, podle oficiálních představitelů můžeme čekat něco „netradičního“.

Ještě před začátkem předsednictví poslala Nikósie do Bruselu přibližně 200 diplomatů a úředníků, aby se na předsednictví připravili. Většina administrativy se tak bude nacházet v Belgii. Diplomaté tuto novinku nazvali „Brussels-based presidency“, tedy předsednictví založené na Bruselu.

Jedním z důvodů, proč bude „těžiště“ předsednictví v Belgii, může být i fakt, že Nikósie je nejvzdálenějším hlavním městem od Bruselu. Na Kypru navíc žije pouze jeden milion obyvatel, a tato země proto patří k nejmenším členům EU.

Kypr chce vystupovat jako „čestný vyjednavač“. Podle diplomatů se bude snažit udržet svojí agendu skromnou ale relevantní. Motto kyperského předsednictví zní „Lepší Evropa“, která je relevantnější pro své obyvatele i celý svět. Kypr má navíc v plánu propagovat Evropu jako „filoxenos topos“, tedy pohostinné místo.

Hlavní body programu

Program probíhajícího předsednictví se chce soustředit na omezený počet priorit. Největší z nich je posun ve vyjednávání finančního rámce EU na období 2014 až 2020.

Přestože jde o hlavní prioritu, Nikósii je jasné, že hlavní slovo bude mít v této záležitosti Evropská rada a její předseda Herman Van Rompuy. Národní zájmy Kypru v rámci těchto vyjednávání kladou důraz na společnou zemědělskou politiku, rybolov, kohezní politiku a podporu inovací a výzkumu.

Nikósie zároveň přiznala, že neočekává, že by byla finální podoba rozpočtu dojednána během kyperského mandátu. Doufá však alespoň v „politickou dohodu“, která by nechala finální práci na nadcházejícím irském předsednictví. Vyjednávací základ byl však připraven už předchozím dánským předsednictvím a na summitu, který se konal na konci června, se lídři zemí EU dohodli, že je třeba podobu rozpočtu připravit již do konce roku 2012.

Koncem srpna se má na Kypru uskutečnit neformální střetnutí ministrů pro evropské záležitosti, na kterém by se mělo o podobě rozpočtu jednat. V rámci tohoto mítinku by měla proběhnout i debata s vyjednávacím týmem Evropského parlamentu.

Podle kyperského náměstka ministra pro evropské záležitosti Andrease Mavroyiannise se kyperské předsednictví v září jako vůbec první „pokusí otestovat některá čísla“. O něco podobného se chtělo pokusit již Dánsko, podle tohoto diplomata na to však tehdy ještě nedozrál čas.

Mavroyiannis zároveň dodal, že před summitem EU, který je plánovaný na 18. a 19. října, chce mít připravené alespoň základní body. Mělo by jít především o politickou vůli ostatních členských států a „alespoň“ implicitní shodu s Paramentem o tom „jak, kdy a co“.

Další prioritou by měla být integrovaná námořní politika. Na říjen je naplánovaná konference o námořní politice, které by se měl zúčastnit i předseda Evropské komise José Manuel Barrosso.

Kypr se chce soustředit i na společnou azylovou politiku EU, která by měla být vytvořena do konce roku 2012. Samotný ostrov je výrazně ovlivněn migrací z Afriky. Nikósie se obává především rozdílných postojů Evropského parlamentu a Rady ohledně pravidel týkajících se schengenského prostoru.

V oblasti zahraničních vztahů přikládá Kypr speciální důležitost jižní dimenzi evropské politiky sousedství. Podle kyperského diplomata bylo arabské jaro pro Unii překvapením, protože neudržuje kontakty s občanskými skupinami v tomto regionu. Nikósie chce proto podporovat programy, které se týkají občanské společnosti, lidských práv a ochrany menšin.

V rámci politiky rozšíření chce Kypr pokročit v přístupových rozhovorech se západním Balkánem, Islandem i Tureckem. Podle Kypru však Turecko „musí hrát podle pravidel“.

Pokazí plán B oslavy?

Největší kyperskou výzvou však nejspíš bude vztah s Tureckem. To má sice kandidátský status, vládu v Nikósii ale neuznává.

Turečtí představitelé navíc zvýšili na Kypr tlak, když vyhlásili, že budou jeho předsednictví bojkotovat a v krajním případě, pokud nedojde při rozhovorech o sjednocení ostrova k žádné dohodě, anektují severní část ostrova.

Podle tureckých médií Ankara plánuje přejmenovat Severokyperskou tureckou republiku na Kypersko-tureckou republiku. Změna názvu by značila rovnost státností na rozděleném ostrově. V pasech by se pak údajně měla nacházet nová národnost „kyperský Turek“.

Tento postup je označovaný jako „plán B“.

Podle eurokomisaře pro rozšíření Štefana Füleho je situace na ostrově znepokojující. Füle uvedl, že by podle něj v době kyperského předsednictví rozhovory neměly být přerušeny. „Nejhorší, co můžeme udělat, je přestat spolu komunikovat,“ řekl.

Evropská komise ve snaze udržet turecký zájem o evropskou integraci naznačila možnou liberalizaci vízového režimu. Podle nového programu by mohli novináři, obchodníci, umělci a sportovci mít možnost získat víza platná od dvou do pěti let.

Stanoviska:

Ahmet Davutoğlu, turecký ministr zahraničních věcí, řekl, že Ankara přeruší kontakty s předsednictvím EU ve chvíli, kdy se ho 1. července ujme Kypr. S Evropskou komisí však spojení udrží, dodal Davutoğlu po setkání s představiteli EU, které se uskutečnilo 7. června 2012.

„Naše pozice vůči předsednictví řeckých Kypřanů je jasná,“ řekl podle agentury Reuters Davutoğlu. „Vztahy a kontakty s EU budou pokračovat, ale žádné z ministerstev ani institucí Turecké republiky nebude v kontaktu s předsednictví EU v jakýchkoliv aktivitách týkajících se řecko-kyperského předsednictví.“

V nedávném rozhovoru pro EurActiv se k této situaci vyjádřil eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle. „EU se poměrně jasně vyjádřila k turecké pozici nespolupracovat s předsednickou zemí a opakovaně vyzvala Turecko, aby nebojkotovalo jeden z jejích základních institucionálních arbitrů. Na druhé straně vztahy mezi Tureckem a evropskými institucemi nadále probíhají.“

„Předpokládám, že bude pokračovat tzv. pozitivní agenda, tedy širší rámec vztahů EU s touto zemí. Jde v podstatě o nově formulovanou filozofií v našich vztazích. Jejím cílem není vytváření paralelních systémů nebo obcházení přístupových jednání, ale naopak nalezení jakéhosi mostu, který nás dříve nebo později vrátí do běžného rytmu rozšiřování.“

Stálý zástupce Kypru při EU Kornelios Korneliou se domnívá, že jeho země má šanci v rozhovorech s Tureckem učinit pokrok. „Když bude spolupracovat Turecko, budeme spolupracovat i my,“ řekl. Zároveň dodal, že bilaterální problém s Tureckem se předsednictví nedotkne. „Turecko nechce mít s kyperským předsednictvím nic společné. Tak se rozhodlo. Je to politováníhodné.“

„Neměli bychom zapomenout, že geografie se nezmění. Evropštější Turecko bude v zájmu nejen Kypru, ale celé EU i Turecka samotného. Musíme hrát podle pravidel. Velcí členové, jako je Německo, podle nich hrají. Turecko by mělo taky.“

Kyperský náměstek ministra pro evropské záležitosti Andreas Mavroyiannis trvá na tom, že jeho země nebude míchat „kyperský problém“ s předsednickou agendou.

„Zároveň však nemůžeme přijmout, že Turecko jen tak přijde a poví: prvního července je uzávěrka pro řešení kyperského problému, protože jinak máme plán B,“ uvedl. „Nejsme to my, kdo vytvořil spojitost (mezi předsednictvím a rozhovory o sjednocení). Je to Turecko,“ dodal Mavroyiannis.

Kyperský europoslanec a místopředseda Evropské lidové strany Ioannis Kasoulides Turecko obvinil, že Kypr „vyprovokovalo“, když pozvalo prostředníka OSN, aby pomohl oběma zemím při vyjednávání o sjednocení ostrova, a to pouze dva týdny před začátkem předsednictví.

„Při vší úctě, po dobu našeho šestiměsíčního předsednictví nemůžeme dělat,“ prohlásil. „Kromě toho známe tureckou pozici. Turecko neuznává Kypr, neuznává jeho předsednictví – tak jak bychom to měli udělat?“

Kasoulides také uvedl, že přes vzájemné napětí bude Kypr během svého předsednictví přistupovat k Turecku „jako k jakékoliv jiné zemi“. Dodal, že v přístupových rozhovorech Turecka chybí ještě několik kapitol, jako je například kapitola o hospodářské soutěži, které musejí být otevřeny.

Německý europoslanec Markus Feber (EPP) plnohodnotný vstup Turecka do EU odmítá. Tuto zemi prý dobře zná, protože ji navštívil víc jak třicetkrát. Vyjádření turecké strany, že bude kyperské předsednictví bojkotovat, považuje za „provokaci“. Podle něj Turecko už existenci Kypru nepřímo uznalo, když v roce 2005 podepsalo Ankarský protokol, který rozšířil celní unii o deset nových členských států EU, tedy včetně Kypru.

Předseda frakce socialistů a demokratů (S&D) v Evropském parlamentu Hannes Swoboda navštívil Kypr 19. června. Při této příležitosti prohlásil, že Turecko musí respektovat Demetrisa Christofiase nejen jako kyperského prezidenta, ale od 1. července i jako představitele celé Evropské unie.

Podle kyperského deníku Cyrus Mail vyjádřil Swoboda „zklamání“ z nedostatku respektu ze strany Turecka vůči nadcházejícímu předsednictví EU.

„Je to evropské předsednictví. Turecko nemůže očekávat od Evropy kompromisy, když nerespektuje rozhodnutí EU. Prezident Christofias nereprezentuje jen Kypr, ale příštích šest měsíců bude reprezentovat celou Unii a to musí Turecko respektovat,“ řekl Swoboda. Tureckým představitelům vzkázal, že pokud se chtějí v přístupových rozhovorech pohnout dále, musí se k problematice znovu sjednocení Kypru chovat zodpovědněji.

Graham Watson, předseda Evropské liberální, demokratické a reformní strany (ELDR), se 21. června setkal s členy liberální kyperské strany Spojení demokraté a s politickými lídry z turecké časti ostrova. Po setkání řekl: „Komunity, které jsou od sebe oddělené ostnatým drátem, nemají v Evropské unii své místo. Všichni politici na tomto ostrově už vědí, co je třeba ke sjednocení obyvatel tohoto ostrova udělat. Jediné, co chybí, je politická vůle. Prezident Christofias by měl předsednictví využít k tomu, aby tento ostrov navedl k řešení, které bude podporovat i EU.“

Praxoula Antoniada Kyriak, šéfka kyperské strany Spojení demokraté, vyzvala prezidenta k tomu, aby využil předsednictví EU k nalezení řešení současných problémů a nikoliv ke své prezidentské kampani. „Pokud se najde řešení do šesti měsíců, bude možné zvolit prezidenta celého ostrova,“ prohlásila.

O tom, jak bude kyperské předsednictví vypadat, EurActiv nedávno hovořil s analytičkou norského Mezinárodního institutu pro výzkum míru (PRIO) Aylou Gürel. „Existuje několik důvodů, proč může být kyperské předsednictví v Radě EU vnímáno jako ´odlišné´ ve srovnání s ostatními. Za prvé je Kyperská republika jedním z novějších členských států. Je to také velmi malá země s poměrně omezenou kapacitou pro řešení všech úkolů spojených s předsednictvím. Především je to však rozdělený stát, který má vážný politický problém.“

„Krize okolo kyperského předsednictví se již předem očekávala. Turecko se snažilo využít všech možností, aby ovlivnilo některé evropské hráče. Žádalo například o odložení kyperského předsednictví do doby, než dojde k vyřešení vzájemných sporů, tzn. k vyřešení kyperské otázky. Tyto snahy však nebyly úspěšné. Evropský systém je nastaven příliš pevně na to, aby bylo možné provádět podobné změny. Kypr je zkrátka členským státem, proto o této otázce nemůže být z evropského hlediska debat.“

„Vztahy kyperských Řeků s Ruskem byly vždy dobré. Rusko, respektive Sovětský svaz, bylo vždy zastáncem jejich postojů například na úrovni Rady bezpečnosti OSN. Rusko funguje také jako jistý prvek vytvářející rovnováhu. Během posledních desetiletí navíc vznikla řada ekonomických vazeb mezi oběma zeměmi zejména díky ruským investicím na ostrově. Rusko také nedávno poskytlo Kyperské republice velmi výhodnou půjčku.“

Analytička Centra pro evropskou politiku (EPC) Amanda Paul poukazuje na to, že Kypr přebírá evropské předsednictví v jednom z nejkřehčích období v historii Unie. Nejen, že musí od Dánů převzít zodpovědnost za řešení krize eurozóny, ale sám čelí velmi složité ekonomické situaci.

„Jako každá země i Kypr chce, aby se na jeho předsednictví vzpomínalo v dobrém. Současně je pevně odhodlané udržet bilaterální vztahy s Tureckem a ´kyperský problém´ mimo hlavní agendu. To se však může ukázat jako velmi složité.“

„V době, kdy Turecko vyhlašuje, že nebude s kyperským předsednictvím jednat, za což je EU kritizováno, turečtí Kypřané se zlobí, že zatím, co si řečtí Kypřané užívají svojí minutu slávy, oni zůstanou vyloučeni a izolováni. To je navíc umocněno faktem, že poslední kolo jednání, zaměřených na sjednocení ostrova, během předsednictví zamrzlo, což vedlo k frustraci tureckých Kypřanů.“