Koronavirus ohrožuje Evropu. Jak EU bojuje s pandemií?

© Shutterstock

Pomalá a nedostatečně koordinovaná. Právě taková je podle české vlády odpověď Evropské unie na šířící se nákazu novým koronavirem. Je to skutečně tak? Server EURACTIV.cz připravil aktualizovaný přehled opatření, které EU v boji proti nebezpečnému onemocnění přijala.

Pacienty s onemocněním COVID-19 dnes hlásí všechny členské země Evropské unie. Každá z nich se rozhodla přijmout vlastní opatření, kterými chce šíření nákazy zpomalit. Omezování veřejných akcí, uzavírání škol či zavádění hraničních kontrol je totiž plně v rukou členských států.

Unie se sice může pokusit opatření v členských státech koordinovat, poslední slovo ale mají národní vlády. I přes omezené pravomoci se však EU rozhodla přikročit k razantnějším i opatrnějším krokům, kterými chce země v boji proti koronaviru podpořit.

prosinec 2019 – čínské město Wu-chan se stává epicentrem nákazy novým typem koronaviru

22. ledna 2020 – Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) zveřejňuje první posouzení rizik spojených s koronavirem a upozorňuje na hrozbu jeho rozšíření po celém světě

24. ledna 2020 – Francie jako první země EU hlásí případ nákazy koronavirem

28. ledna 2020 – Německo má první pacienty s onemocněním COVID-19

26. ledna 2020 – ECDC varuje před vysokou hrozbou přenosu koronaviru na území EU

28. ledna 2020 – Evropská komise aktivuje na žádost Francie mechanismus civilní ochrany, díky kterému může spolufinancovat evakuaci občanů EU z Číny

30. ledna 2020 – z Portugalska startuje letadlo, které z Číny evakuuje stovky Evropanů

31. ledna 2020 – pacienty s onemocněním COVID-19 hlásí Itálie, Španělsko, Švédsko a Velká Británie

31. ledna 2020 – Evropská komise uvolňuje z programu Horizon 2020 10 milionů eur na výzkum koronaviru

31. ledna 2020 – zástupci ministerstev zdravotnictví členských zemí během jednání v Bruselu tvrdí, že jsou na koronavirus připraveni

1. února – EU posílá do Číny 12 tun zdravotnického materiálu

7. února 2020 – ECDC vyzývá členské země EU, aby zajistily svým zdravotnickým pracovníkům dostatek ochranných pomůcek, tedy respirátorů, brýlí, rukavic a plášťů. Vyčísluje denní potřebu lékařů, sester a dalšího personálu

10. února 2020ECDC vydává doporučení, jak čelit nákaze. Zdůrazňuje význam karantény a dalších opatření

13. února 2020 – ministři zdravotnictví EU mimořádně zasedají v Bruselu a shodují se na nutnosti společných nákupů zdravotnického vybavení

24. února 2020 – evropské akciové trhy zažívají propad kvůli koronaviru

24. února 2020 – Komise vyzývá členské státy ke koordinaci při případném zavádění hraničních kontrol. Žádný stát jí zatím o takovém záměru neinformoval

2. března 2020 – předsedkyně Komise představuje tým komisařů zodpovědných za koordinaci boje proti koronaviru

2. března 2020 – Chorvatsko jako předsednický stát Rady EU aktivuje opatření pro integrovanou politickou reakci na krize (IPCR). Opatření posiluje schopnost EU rychle rozhodovat v případě meziodvětvových krizí a zajišťuje podporu ze strany orgánů a služeb EU

4. března 2020 – Komise zasahuje proti šíření dezinformací o koronaviru. Komisařka Věra Jourová se schází se zástupci Googlu, Facebooku a dalších online platforem

4. března 2020 – instituce EU informují o prvních nakažených zaměstnancích

6. března 2020 – Unie svolává další mimořádné jednání Rady, na kterém ministři zdravotnictví vyzývají Komisi k rychlejšími řešení nákazy. Německo a Česko čelí kritice kvůli tomu, že se rozhodly pozastavit vývoz zdravotnického materiálu do dalších zemí EU

6. března 2020 – Komise zveřejňuje výzvu v hodnotě 37,5 milionu eur na výzkum v oblasti vývoje očkovacích látek proti viru SARS-CoV-2, jeho léčby a diagnostiky

9. března 2020 – plenární zasedání Evropského parlamentu se mimořádně koná v Bruselu, a to ve zkrácené podobě

10. března 2020 – eurokomisařka pro zdraví Stella Kyriakides oznamuje, že koronavirus se rozšířil do všech členských států. Komise uvolňuje dalších 140 milionů eur na vývoj léku proti COVID-19

10. března 2020 – předsedové vlád členských zemí řeší koronavirus během mimořádné videokonference. Komise po jejím skončení oznamuje finanční balíček ve výši 25 miliard eur, který má zmírnit ekonomické dopady nákazy

11. března 2020 – Evropský úřad pro bezpečnost potravin informuje, že zatím neexistuje žádný důkaz o tom, že by se COVID-19 přenášel skrze potraviny

12. března 2020 – Donald Trump oznamuje zákaz veškerých cest ze zemí EU na území Spojených států

12. března 2020 – společné unijní nákupy zdravotnických pomůcek se komplikují, řada státu totiž zakázala vývoz potřebného materiálu, a do prvního unijního tendru se proto nikdo nepřihlásil. Komise přesto doufá, že začátkem dubna bude podepsán první kontrakt

12. března 2020 – ECDC vydává další sérii doporučení, tentokrát pro nemocnice a další zdravotnické subjekty. Upozorňuje na hrozbu nedostatku zdravotnického materiálu

13. března 2020 – Evropská komise varuje před hrozbou ekonomické recese

13. března 2020 – Komise přijímá sérii opatření, která mají zmírnit dopady koronaviru na evropskou ekonomiku. Rozvolňuje pravidla státní podpory i fiskálního paktu, který zabraňuje státům v zadlužení. Dále chce uvolnit 37 miliard eur na řešení koronavirové krize ve členských státech. Komise dále kritizuje jednostranná rozhodnutí některých členských států uzavřít své hranice

13. března 2020 – Česko po dohodě s Komisí přesouvá cca 2 miliardy korun z evropských strukturálních fondů na Českomoravskou záruční a rozvojovou banku (ČMZRB). Peníze mají pomoci podnikatelům

16. března 2020 – Rozpočtový výbor Evropského parlamentu vítá návrh Komise využít nevyčerpané peníze z kohezní politiky na boj proti nákaze. Volá ale po dalších ambicioznějších krocích, zejména po čerstvých investicích

16. března 2020 – Evropská komise vyzývá členské státy, aby zachovaly volný pohyb zboží v EU a umožnily dopravním společnostem překračovat hranice. Předkládá návod, jak postupovat při ochraně vnitřních i vnějších hranic EU

16. března 2020 – Evropská komise navrhuje dočasně zakázat občanům cizích států vstup do unijních zemí s výjimkou nezbytných případů. Zákaz má trvat 30 dní

16. března 2020 – Česko má podle návrhu Evropské komise získat z unijních zdrojů více než miliardu eur na řešení koronavirové krize

16. března 2020Komise nabízí 80 milionů eur německé firmě CureVac, která vyvíjí lék proti koronaviru. Klinické testování by mohlo proběhnout v červnu 

17. března 2020 – Komise předkládá návrh na rozvolnění pravidel státní pomoci, který má zemím umožnit poskytnout firmám zasaženým koronavirem až 13,5 milionu korun

17. března 2020 – Komise vytváří poradní skupinu složenou z evropských epidemiologů a virologů. Jejím úkolem bude vytvářet doporučení pro boj s pandemií

17. března 2020 – předsedové vlád zemí EU schvalují návrhy Komise týkající se zákazu vstupu třetím osobám na území EU nebo finanční pomoci členským státům. Rozhodnutí uvítal i předseda Evropského parlamentu

18. března 2020 – předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová přiznala, že evropští politici koronavirus podcenili

18. března 2020 – zástupci členských zemí podpořili návrhy Komise týkající se finanční pomoci členským státům. Zbývá souhlas Evropského parlamentu

18. března 2020 – Evropská centrální banka spouští nový podpůrný program. Nakoupí z něj finanční aktiva za 750 miliard eur 

19. března 2020 – Komise vytváří společné unijní zásoby respirátorů, plicích ventilátorů a dalších zdravotnických pomůcek. Zásoby bude z 90 % financovat

19. března 2020 – kompletní zásilku zdravotnických pomůcek z Číny určených pro EU přidělí Komise Itálii. Jedná se mj. o 2 miliony roušek a 200 tisíc respirátorů

19. března 2020 – Komise zvažuje tzv. koronavirové dluhopisy jako jednu z možných cest, jak nastartovat unijní ekonomiku. S návrhem „koronabondů“ přišla Itálie

19. března 2020 – Komise přijímá dočasný rámec pro pravidla státní podpory, členské státy tak mohou okamžitě podpořit podniky zasažené koronavirem

20. března 2020 – Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) začíná vyšetřovat případy týkající se dovozu padělaných, neúčinných či zdraví škodlivých látek a zdravotnických pomůcek ze třetích zemí

20. března 2020 – zástupci členských zemí podporují návrh Komise pozastavit pravidla, která nutí letecké společnosti létat i bez pasažérů, jen aby si uchovaly sloty na letištích v další sezóně

20. března 2020 – Komise navrhuje aktivovat obecnou únikovou doložku Paktu o stabilitě a růstu, členské země se tak dočasně nebudou muset řídit rozpočtovými požadavky EU

20. března 2020 – Komisař Thierry Breton se dohodl se streamovací společností Netflix na dočasném snížení kvality přenosu. Ulehčí tak přetíženému internetu

20. března 2020 – Evropský policejní úřad (Europol) varuje před prodejem falešných léků proti koronaviru. Informuje o svém zapojení do mezinárodní vyšetřovací akce, při které byly zadrženy mj. falešné farmaceutické výrobky v hodnotě 13 milionů eur

23. března 2020 – Komise doporučuje členským státům, jak zajistit hladký průjezd přes hranice nákladním vozidlům. Vyzývá je k vytvoření tzv. zelených pruhů, kde by měly být kontroly prováděny rychle a bez toho, aby řidiči museli vystupovat z vozidel

23. března 2020 – ministři členských zemí EU podpořili návrh Komise, na základě kterého se rozvolní rozpočtová pravidla uvedená v Paktu růstu a stability a pravidla státní pomoci

23. března 2020 – eurokomisař Didier Reynders vyzval provozovatele sociálních sítí, vyhledávačů a dalších relevantních online platforem ke spolupráci ve snaze omezit šíření nebezpečných padělků a falešných léků

24. března 2020 – společné unijní nákupy zdravotnických pomůcek se podle Komise zatím jeví jako úspěšné. Nabídky výrobců zdravotnického materiálu, včetně respirátorů FFP3,  dokonce převyšují poptávky členských států zapojených do této iniciativy

25. března 2020 – v Praze přistává letadlo, na jehož palubě jsou kromě Čechů i další Evropané, kteří předtím uvízli v Asii. Jde o evakuační let v období pandemie koronaviru, který je koordinován na úrovni EU

25. března 2020 – výbor stálých zástupců při EU schvaluje tři opatření: investiční balíček v hodnotě 37 miliard eur, rozšíření Fondu solidarity, který poskytne okamžitou likviditu státům zasaženým koronavirem, a pozastavení pravidel pro zachovávání letištních slotů (pravidla dosud nutila letecké společnosti vypravovat prázdná letadla, aby si zachovaly letištní sloty na příští sezónu)

25. března 2020 – Komise zavádí harmonizované normy pro zdravotnické prostředky, jako jsou roušky, respirátory nebo dezinfekční látky. Chce tak urychlit uvádění potřebných materiálů na trh a zabránit šíření nebezpečných a neúčinných padělků

25. března 2020 – šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová žádá ministry financí eurozóny, aby zvážili jednorázovou emisi takzvaných koronabondů

25. března 2020 – Komise vyzývá členské státy k prověřování zahraničních investic v oblastech, jako je zdravotnictví, lékařský výzkum, biotechnologie a infrastruktura nezbytná pro bezpečnost a veřejný pořádek

26. března 2020 – Evropský parlament drtivou většinou schvaluje investiční balíček v hodnotě 37 miliard, rozšíření Fondu solidarity a pozastavení pravidel pro letištní sloty

26. března 2020 – koronavirus je tématem videosummitu Evropské rady. Předsedové vlád vyzývají Komisi k přípravě akčního plánu na období po pandemii, země eurozóny se ale neshodují na ekonomických opatřeních. Komise má podle Evropské rady urychlit společné nákupy ochranných prostředků. Země se také zavazují k zajištění plynulého pohybu zboží přes hranice

27. března 2020 – Komise navrhuje rozšířit dočasný rámec pro pravidla státní podpory, aby členské státy mohly finančně podporovat firmy, které se zabývají vývojem vakcíny nebo výrobou zdravotnických pomůcek

27. března 2020 – Komise předkládá opravný rozpočet pro rok 2020. Navrhuje uvolnění 75 milionů eur pro členské státy, které kvůli pandemii repatriují své občany. Dále chce navýšit rozpočet pro zásoby zdravotnického vybavení v rámci systému rescEU z 50 miliard na 80 miliard. Dalších 3,6 miliardy eur chce investovat do Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí

30. března 2020 – Komise vyzývá členské státy, aby zajistily sezónním pracovníkům volný pohyb přes hranice

30. března 2020 – Rada EU formálně potvrzuje návrh na uvolnění 37 miliard eur z politiky soudržnosti na řešení koronavirové krize a návrh na pozastavení pravidel týkajících se letištních slotů

1. dubna 2020 – vědci ze Společného výzkumného střediska EU (JRC) zveřejňují kontrolní materiál, který laboratořím napříč EU pomůže odhalit nespolehlivé testovací sady. JRC vytvořilo materiál poté, co si řada členských států stěžovala na nekvalitní testovací sady dovezené z Číny

2. dubna 2020 – Komise chce podpořit tzv. kurzarbeit. Představuje dočasný nástroj SURE, skrze který podpoří udržení pracovních míst v EU. Podpora bude mít formou zvýhodněných půjček poskytnutých členským státům v celkové výši až 100 miliard eur

2. dubna 2020 – Komise navrhuje rozšíření již schváleného investičního balíčku a představuje „investiční iniciativu pro reakci na koronavirus plus“. Členské země díky ní budou mít možnost dát veškeré nevyužité finance ze strukturálních fondů na boj s koronavirem a řešení jeho negativních dopadů. V letošním a příštím účetním roce budou mít navíc členské státy možnost využít 100% spolufinancování z rozpočtu EU. Usnadní se také převod financí z jednoho dotačního programu do jiného

2. dubna 2020 – součástí investiční iniciativy je změna pravidel Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD). Finance z fondu bude možné využít na nákup ochranných prostředků, potravin a materiální pomoci pro nejchudší části společnosti

2. dubna 2020 – Komise vytváří nástroj, kterým chce přímo podpořit zdravotnictví ve členských státech. Celkem 3 miliardy eur (2,7 miliardy v rámci nástroje pro mimořádnou podporu a 300 milionů eur v rámci mechanismus rescEU) chce použít na zajištění a distribuci roušek, respirátorů a dalších zdravotnických potřeb. Peníze může využít také na finanční podporu a koordinaci v případě naléhavých případů, nebo na výstavbu mobilních nemocnic 

3. dubna 2020 – Komise dočasně ruší cla a DPH při dovozu zdravotnických prostředků a osobních ochranných prostředků ze třetích zemí

3. dubna 2020nařízení o zdravotnických prostředcích začne plně fungovat až v květnu 2021, na místo května 2020. Komise tím chce uvolnit ruce členským státům a zdravotnickému průmyslu, aby veškeré své kapacity mohly zaměřit na řešení koronavirové krize

3. dubna 2020 – Komise chce členským státům usnadnit vzájemnou přeshraniční pomoc. Vydává doporučení, jehož cílem je například ulevit přetíženým nemocnicím v některých oblastech

3. dubna 2020 – Komise rozšiřuje dočasný rámec přijatý 19. března. Členské státy díky tomu mohou více podporovat podniky zasažené koronavirem a urychlit výzkum, testování a výrobu potřebných produktů pro boj proti covid-19

6. dubna 2020 – v Itálii přistává čínský letoun se zdravotnickými pomůckami, které Čína darovala EU. Jedná se o 2 miliony chirurgických masek, 200 000 respirátorů N95 a 50 000 testovacích souprav

6. dubna 2020 – Komise uvolňuje jednu miliardu eur z Evropského fondu pro strategické investice. Evropský investiční fond díky tomu bude moci motivovat banky k poskytnutí půjček malým a středním firmám, které se potýkají s dopadem koronavirové krize

6. dubna 2020 – italský eurokomisař Paolo Gentiloni a jeho francouzský kolega Thierry Breton přicházejí s návrhem na vytvoření nového společného fondu, který by pomohl evropské ekonomice zotavit se z následků koronavirové krize. Směřovat by do něj mohly například peníze získané vydáváním společných dlouhodobých dluhopisů

7. dubna 2020 – do italského Milána a Bergama míří prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU skupina lékařů a zdravotních sester z Norska a Rumunska

8. dubna 2020 – výbor stálých zástupců COREPER II schvaluje investiční iniciativu, která umožní členským zemím využít všechny dostupné strukturální fondy k boji proti koronaviru. Opatření musí ještě schválit Evropský parlament

8. dubna 2020 – Komise poskytuje partnerským zemím mimo EU více než 15,6 miliard eur na boj s koronavirem. Peníze pocházejí z rozpočtu EU určeného na vnější pomoc

8. dubna 2020 – Evropský parlament chce jít příkladem a pomoci lidem zasaženým koronavirem. Kantýny Parlamentu v Bruselu proto začnou vařit mj. pro zdravotníky

8. dubna 2020 – Komise navrhuje prodloužit omezení vstupu na území EU příslušníkům třetích zemí

8. dubna 2020 – Komise doporučuje členským státům jak postupovat, aby zajistily svým občanům dostatek léků

9. dubna 2020 – Komise předává Itálii a Španělsku milion roušek, které EU obdržela od Taiwanu. Další pomoc posílá Taiwan i bilaterálně jednotlivým členským státům včetně Česka

14. dubna 2020 – Rada EU přijímá návrhy Komise, kterými se mění rozpočet EU na rok 2020 s cílem uvolnit finanční prostředky v reakci na krizi COVID-19

15. dubna 2020 – Komise předkládá plán k postupnému zrušení opatření, které členské státy zavedly ve snaze omezit šíření onemocnění COVID-19. Státy by podle ní měly uvolňovat opatření pouze, pokud se podařilo situaci stabilizovat. Měly by mimo jiné zohlednit, zda mají jejich systému zdravotní péče dostatečné kapacity a zda jsou schopné efektivně testovat populaci

15. dubna 2020 – Komise zveřejňuje pokyny, na základě kterých mají členské státy posílit své testovací kapacity

15. dubna 2020 – Česko může tuzemským podniknout poskytnout finanční pomoc v objemu jedné miliardy korun. Vyplývá to rozhodnutí Komise, které navazuje na rozvolnění pravidel státní pomoci

16. dubna 2020 – aplikací, které mají členským zemím pomoci omezit šíření koronaviru, přibývá. Unie proto vydává praktické pokyny, jak tyto aplikace využívat efektivně a bezpečně s ohledem na sdílení osobních dat

17. dubna 2020 – Evropský parlament schvaluje opatření, díky kterému budou moci členské státy využít zbývající peníze z kohezních obálek na boj proti koronaviru. Souhlasí také s uvolněním 3 miliard eur na zajištění a distribuci roušek, respirátorů a dalších zdravotnických potřeb. Europoslanci dále vyzývají vydání společných evropských dluhopisů, tzv. koronabondů

20. dubna 2020Evropská komise spouští evropskou datovou platformu COVID-19, která umožní rychle shromažďovat a sdílet dostupné vědecké informace o koronaviru

22. dubna 2020 – Evropská komise navrhuje poskytnout finanční pomoc v hodnotě 3 miliard eur deseti partnerským zemím (Bosna a Hercegovina, Albánie, Gruzie, Tunisko, Ukrajina, Jordánsko, Kosovo, Moldávie, Černá Hora a Severní Makedonie). Pomoc bude mít formu zvýhodněných úvěrů

22. dubna 2020 – Rada EU schvaluje návrh Evropské komise, který umožní členským státům flexibilně využívat prostředky ze strukturálních fondů EU k boji proti koronaviru

22. dubna 2020 – Rada EU schvaluje změnu pravidel Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD). Finance z fondu bude možné využít na nákup ochranných prostředků, potravin a materiální pomoci pro nejchudší části společnosti

23. dubna 2020 – předsedové vlád zemí EU potvrzují finanční balíček v objemu 540 miliard eur, který má pomoci členským státům zvládnout koronavirovou krizi. Balíček se opírá o tři pilíře – půjčky z Evropského stabilizačního mechanismu, nástroj SURE na podporu kurzarbeitu a půjčky z Evropské centrální banky. Země se dále shodují na nutnosti koordinace a pověřují Evropskou komisi vytvořením fondu obnovy, který bude provázán s víceletým finančním rámcem pro období 2021-2027

23. dubna 2020 – předseda Evropského parlamentu David Sassoli vyzývá k masivnímu víceletému finančnímu rámci, který bude financován ze společných evropských dluhopisů. Zdůrazňuje také, že rozpočet EU potřebuje nové vlastní zdroje, jako je digitální daň nebo daň z nerecylovatelných plastů

24. dubna 2020 – evropské podniky se postupně vrací do provozu. Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci  proto poskytuje členským zemím doporučení, jak chránit zdraví pracovníků

24. dubna 2020 – Komise vyzývá státy a organizace z celého světa ke společnému boji proti covid-19. V pondělí 4. května odstartuje dárcovskou konferenci, jejímž počátečním cílem je vytěžit 7,5 miliardy eur. Peníze poputují mj. na výzkum očkovací látky

25. dubna 2020 – Čína se údajně snažila ovlivnit zvláštní zprávu Evropské služby pro vnější činnost, informuje o tom agentura Reuters. Zpráva má kritizovat Peking za šíření dezinformací o šíření covid-19

27. dubna 2020 – Itálie jako první země EU žádá Komisi o poskytnutí finanční pomoci z rozšířeného Fondu solidarity. Komise posoudí všechny žádosti koncem června

27. dubna 2020 – Ministři zemí EU chtějí zachránit letní turistickou sezónu, domlouvají se na koordinaci při otevírání hranic

27. dubna 2020 – kulturní výbor Evropského parlamentu vyzývá k podpoře kultury a kreativního průmyslu

27. dubna 2020 – europoslanci z hospodářského a měnového výboru diskutují s evropskými komisaři zodpovědnými za ekonomické záležitosti o finanční pomoci, která má zajistit obnovu evropské ekonomiky

28. dubna 2020 – Komise přijímá opatření, která mají usnadnit bankám poskytovat úvěry podnikům a domácnostem. Vyzývá je mimo jiné k tomu, aby využily flexibility unijních pravidel

28. dubna 2020 – podle předsedkyně Komise von der Leyenové se má plán ekonomické obnovy Evropy opírat o Zelenou dohodu pro Evropu (European Green Deal). Reaguje tak na výzvu 17 členských zemí a skupiny europoslanců

29. dubna 2020 – skupina dvanácti členských zemí EU, ve které je i ČR, požaduje po Evropské komisi pozastavení práv cestujících v letecké dopravě. Na základě těchto práv cestující v EU nárok na plnou kompenzaci zrušených letů. Skupina zemí ale prosazuje kompenzaci v podobě voucherů

30. dubna 2020 – Evropská centrální banka (ECB) je připravena jít nad rámec dosud schválené pomoci v podobě nákupu dluhopisů ve výši 750 miliard eur. Informuje o tom prezidentka ECB Christine Lagardeová 

30. dubna 2020 – členové zahraničního výboru Evropského parlamentu se zabývají čínských vlivem na zprávu Evropské služby pro vnější činnost (EEAS), která pojednává o šíření dezinformací o covid-19. Po šéfovi EEAS Josepu Borrellovi požadují vysvětlení

2. května 2020 – Španělsko, Itálie a Chorvatsko přijímají dodávky respirátorů FFP2, které do země míří skrze systém rescEU. Zatím jim bylo doručeno 330 tisíc respirátorů

4. května 2020 – jedna z budov Evropského parlamentu v Bruselu slouží jako útočiště pro ženy, které čelí negativním důsledkům koronavirové krize

5. května 2020 – Evropská komise pořádá celosvětovou dárcovskou on-line konferenci, jejímž cílem je vytěžit 7,5 miliardy eur na vývoj léčby a vakcíny proti covid-19. Vybraná částka nakonec činí 7,4 miliardy eur. Iniciativu podporuje i Visegrádská čtyřka, která přispívá částkou 3 milionů eur

5. května 2020 – Komise schvaluje český režim podpory pro velké exportní společnosti ve výši 5,2 miliardy eur (142 milionů korun)

6. května 2020 – Evropská komise zveřejňuje ekonomickou prognózu. V případě EU očekává letos propad o 7,4 %, v případě české ekonomiky pak o 6,2 %

7. května 2020 – Komise schvaluje další český režim státní podpory. Tentokrát se jedná o program v hodnotě 200 milionů korun (7,3 milionu eur), který má podpořit výzkum a vývoj související s pandemií 

7. května 2020 – členské státy by nemají rozhodovat o otevření hranic bez předchozí koordinace. Před europoslanci o tom hovoří eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová

8. května 2020 – Komise zřizuje humanitární letecký most, který bude přepravovat humanitární pracovníky a dodávky pomoci do nejzranitelnějších oblastí světa

8. května 2020 – země eurozóny se shodují na pravidlech mimořádné podpory. Její součástí je i čerpání půjček z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), které budou moci státy využít na podporu zdravotnictví. Úvěry by měly být zemím eurozóny k dispozici již 15. května

8. května 2020 – 1,5 milionu lékařských masek míří do sedmnácti členských zemí a Spojeného království. Jedná se o první várku z 10 milionového balíku zdravotnických materiálů, který Komise zakoupila v rámci nástroje pro mimořádnou pomoc

8. května 2020 – Komise navrhuje prodloužit dočasné omezení pohybu přes vnější hranice EU do 15. června

8. května 2020 – zástupci členských států schvalují čtyři opatření, která mají pomoci dopravnímu sektoru čelit následkům koronavirové pandemie. Týkají se zejména odstraňování administrativní zátěže. Rada nyní může vyjednávat o opatřeních s Evropským parlamentem

12. května 2020 – osm rozsáhlých výzkumných projektů zaměřených na boj s koronavirem získává finanční podporu v hodnotě 117 milionů eur

13. května 2020 – Komise zveřejňuje balíček opatření na záchranu cestovního ruchu a volného pohybu v Evropě

14. května 2020 – Evropská léková agentura (EMA) odhaduje, že vakcína proti covid-19 by v případě optimistického scénáře mohla být schválená zhruba za rok

15. května 2020 – Evropská komise schvaluje český program záruk COVID III

15. května 2020 – europoslanci požadují, aby EU investovala do obnovy ekonomik dva biliony eur (55 bilionů korun)

18. května 2020 – německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron navrhují evropský záchranný program v hodnotě 500 miliard eur (13,8 bilionu korun). EU by se podle něj mohla společně zadlužit na finančních trzích 

19. května 2020 – český premiér Andrej Babiš nesouhlasí s návrhem, že by se EU měla společně zadlužovat

19. května 2020 – Komise vyhlašuje další výzvu na podporu výzkumu koronaviru v hodnotě 122 milionů eur

19. května 2020 – Světová zdravotnická organizace (WHO) schvaluje rezoluci z pera Evropské unie volající po nezávislém vyšetření světové reakce na pandemii koronaviru

Evropská unie má v oblasti zdravotnictví jen omezené kompetence vymezené článkem 168 Smlouvy o fungování EU. Ten uvádí, že EU pouze „doplňuje politiku členských států“. Konkrétně může podněcovat spolupráci mezi členskými státy a podporovat jejich činnost. Evropská komise může například zajistit výměnu osvědčených postupů v boji proti nákaze.

Evropský parlament a Rada pak mohou pobídnout členské státy k tomu, aby přijaly potřebná opatření. Za zdravotní politiku, organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče však mají vždy odpovědnost samotné členské státy.

Co se týče ochrany vnitřních státních hranic, v tomto případě jsou pravomoci EU částečně sdílené. Členské státy tedy mohou v mimořádných případech znovu zavést kontroly na hranicích, umožňuje jim to tzv. schengenský hraniční kodex. Takové opatření by ale měly země konzultovat s unijními institucemi. Pokud to však situace vyžaduje, mohou kontroly zavést, aniž by o tom Evropskou komisi předem informovaly, a to až na deset dní. Další prodloužení kontrol je možné, ale stát by na to měl instituce a další země upozornit. 

Kvůli koronavirové krizi se Komise rozhodla vytvořit zvláštní tým vedený slovinským komisařem Janezem Lenarčičem, který má funkci „evropského koordinátora reakce na mimořádné události“. Doplňují ho Stella Kyriakidesová, která má na starost veškeré zdravotní otázky, Ylva Johanssonová odpovědná za otázky týkající se hranic, Adina Văleanová řešící problematiku mobility, a Paolo Gentiloni, který má na starost makroekonomické aspekty. Slovinec Lenarčič zároveň řídí spolupráci s unijní agenturou Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), která každý den vydává aktuální informace o šíření nového koronaviru.

EU se na řešení koronavirové krize podílí především z ekonomického hlediska. Financuje výzkumné kapacity pověřené vývojem léku proti koronaviru. Evropská komise 10. března uvolnila například 140 milionů eur z veřejných a soukromých zdrojů na vývoj očkovací látky, diagnostiku a léčbu. 

Unie také pracuje na společném zadávání veřejných zakázek na zajištění dodávek zdravotnického vybavení, antivirotik a dalších léčiv. Do projektu se zapojilo i Česko. 

Komise se také rozhodla poskytnout zemím EU co největší flexibilitu při čerpání peněz ze strukturálních fondů. Peníze určené na kohezní politiku mohou členské státy okamžitě využít na boj proti koronaviru. EU vytvořila také nástroj SURE na podporu tzv. kurzarbeitu v jednotlivých členských státech. Koronavirová krize by měla být zohledněná také ve víceletém finančním rámci pro období po roce 2021.

Co se týče koordinace, Komise poskytuje členským zemím návody, jak postupovat v konkrétních situacích. Vydala například doporučení pro zajištění volného pohybu zboží a pracovníků. V době, kdy řada států začala rozvolňovat karanténní opatření, zveřejnila plán, jak postupovat. Státy by podle ní měly uvolňovat opatření pouze, pokud se podařilo situaci stabilizovat. Měly by mimo jiné zohlednit, zda mají jejich systému zdravotní péče dostatečné kapacity a zda jsou schopné efektivně testovat populaci.