Evropský týden regionů a měst: Šance předat si to nejlepší

© Pixabay

V polovině října se napůl v belgickém Bruselu a napůl online konal 19. ročník Evropského týdne regionů a měst, akce, kde si zástupci místních a regionálních samospráv z celé Evropské unie i mimo ni předávají zkušenosti a vize. Jaká důležitá témata se řešila tentokrát?

Už téměř dvacet let se do Bruselu sjíždí představitelé regionů, měst a obcí a další důležití aktéři ze zemí Evropské unie, aby si vyměnili zkušenosti s řešením různých výzev, které mají velice často „evropský přesah“. Jako platforma jim k tomu slouží tzv. Evropský týden regionů a měst, který společně pořádají Evropský výbor regionů a Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku Evropské komise (DG REGIO).

Výbor regionů: Jedna z cest, jak být v EU slyšet

České zájmy v EU nereprezentují jen vláda nebo europoslanci, také zástupci regionů mají možnost do jisté míry ovlivnit podobu evropské legislativy. Starostové nebo primátoři mají šanci podělit se o svůj pohled v tzv. Evropském výboru regionů.

Spojujícím tématem letošního ročníku byla role Evropské politiky soudržnosti, tedy kohezních fondů, v řešení stále probíhající pandemie covidu-19. Napovídal to i samotný podtitul této několikadenní akce – „Společně pro obnovu“ („Together for Recovery“).

„Politika soudržnosti zaujímá v krizové fázi pandemie stěžejní místo a opět je jednou z hlavních politik na podporu oživení v EU. Nástroje politiky soudržnosti poskytly občanům nezbytné zdravotní vybavení, oživily malé podniky a zároveň zásadním způsobem přispěly k digitální a ekologické transformaci celé EU,“ připomněla při zahájení akce eurokomisařka pro soudržnost a reformy Elisa Ferreirová s tím, že právě unijní nástroje patřily mezi ty úplně první, které byly pro pandemií postižené regiony k dispozici.

Evropské regiony, města a obce pandemie stála 180 miliard eur. Rostou obavy z „covidové chudoby“

V Evropské unii je 230 regionů, 90 tisíc municipalit a více než milion lokálních politiků. Právě nižší úrovně vládnutí hrály v pandemii klíčovou roli a stále se potýkají s dopady covidové krize. Proč na některé regiony dopady dolehly tvrději?

Smysl kohezních fondů je především vyrovnávat rozdíly mezi evropskými regiony. Evropský týden regionů a měst slouží mimo jiné k tomu, aby se zástupci různých úrovní samosprávy napříč celou Unií mohli podělit o zkušenosti, jak tyto prostředky co nejefektivněji využít.

„Regiony a města se podílejí na tvorbě většiny unijních politik. Místní a regionální veřejné orgány v EU odpovídají za jednu třetinu veřejných výdajů (2,1 bilionu eur ročně) a za dvě třetiny veřejných investic (cca 200 miliard eur), které se často musejí vynakládat v souladu právními předpisy EU,“ zmiňují stránky Výboru regionů další důvod, proč je důležité zapojovat místní a regionální samosprávy do dění v Bruselu.

Jak vlastně spolupráce regionů v EU a jejich „evropský týden“ v praxi vypadá?

Evropský výbor regionů, poradní orgán EU, stál v roce 2003 za původním impulsem, aby bruselská zastoupení místních a regionálních orgánů z celé Unie otevřela v jeden okamžik své dveře návštěvníkům.

Jak popsal redakci EURACTIV.cz Wolfgang Petzold z komunikačního oddělení Výboru regionů, o rok později se do akce zapojila také Evropská komise, která ji chtěla využít k proškolení úředníků, jak lépe spravovat regionální dotační programy. První pokusy byly podle Petzolda „amatérské a nudné“, postupně se však podařilo zajistit na akci více financí a profesionálnější technické zázemí, a to díky tomu, že organizátoři od začátku kladou velký důraz na zpětnou vazbu.

V průběhu let tak tato iniciativa původně nazvaná „Open Days“ přerostla v rozsáhlou každoroční akci, která se v roce 2016 přejmenovala na „Evropský týden regionů a měst“. V rámci této několikadenní události se nyní schází tisíce řečníků a dalších účastníků z řad regionů a měst, unijních institucí, podniků, finančních institucí, mezinárodních sdružení či akademických organizací. Společně pak pořádají semináře o otázkách společného zájmu, které se často týkají provádění evropských strukturálních a investičních fondů a dalších programů EU. Většinou se v Bruselu (v dobách bez pandemie) uskuteční okolo 300 pracovních zasedání, výstav a společenských akcí týkajících se regionálního a místního rozvoje. Program je každoročně upravován podle konkrétního kontextu agendy EU.

I když je vzhledem k tematické různorodosti akcí těžké vyhodnotit dopady této „konference“, účastníci zdůrazňují, že akce je užitečná zejména z hlediska profesionálního řízení finančních prostředků EU, informací poskytnutých orgány EU a navazování kontaktů s kolegy z jiných zemí. „Funguje to jako bleší trh – jdete tam, aniž byste věděl, co hledáte, a nakonec najdete spoustu věcí,“ popsal charakter události Wolfgang Petzold.

„Evropský týden regionů a měst na jedné straně nabízí velmi dobré příležitosti pro výměnu zkušeností na expertní úrovni. Důležitým prvkem je ale na druhou stranu i vytváření sítí a kontaktů na politické úrovni. Oba tyto prvky významně přispívají k úspěchu této akce,“ nechala se slyšet regionální ministryně Dolního Saska Birgit Honéová.

Pokud jde o zapojení České republiky, tak ta se podle jednoho ze současných koordinátorů české delegace ve Výboru regionů Petra Osvalda v uplynulých letech v rámci akcí, přednášek či workshopů během týdne regionů nejčastěji soustředila na témata spojená s kohezními fondy nebo konkrétněji s tzv. integrovanými nástroji. Tradičními účastníky akcí pak podle něj bývají například české univerzity.

Po loňském roce, kdy se Evropský týden regionů a měst musel kvůli lockdownu napříč Evropou konat výhradně online, se letos zájemci o výměnu zkušeností sešli v Bruselu alespoň částečně, akce se tedy konala v hybridním formátu. 19. ročník měl jeden hlavní cíl – zdůraznit roli evropských investic v obnově po pandemii a v řešení společných výzev.

„Každoroční Evropský týden regionů a měst ukázal, jak mohou EU a národní a regionální vlády podporovat evropské občany a jejich místní komunity pomocí veřejných politik zaměřených na investice do spravedlivější, zelenější a digitálnější budoucnosti,“ uvedla tisková zpráva Výboru regionů.

Centrem debat se stala nová generace unijních programů pro období 2021–2027, stejně jako finanční instrumenty zaměřené na zmírnění dopadů covidové krize. Mezi nejdůležitější témata letos patřila kohezní politika, zelená transformace, digitální transformace, demokracie, zdravotnictví nebo zapojení občanů, mimo jiné do debaty o budoucnosti Evropy. To celé zastřešovala otázka role regionů, měst a obcí.

Do říjnové čtyřdenní události čítající okolo 300 přednášek, debat nebo workshopů (postupně dostupných i na YouTube) se nakonec fyzicky či online zapojilo více než 12 000 účastníků a 900 řečníků. Zájemci z celé EU i mimo ni si z nabídky mohli vybrat například workshopy zaměřené na biodiverzitu, cirkulární ekonomiku, energetickou chudobu, městskou mobilitu, klimatickou politiku, chytré vesnice, udržitelný rozvoj, přeshraniční zdravotní péči, vzdělávání, sociální inovace a mnohá další témata.

Jak vysvětlil Petr Osvald, zapojení českých aktérů do říjnové události se nepřipravuje nijak centrálně, ale vždy záleží na aktivitě jednotlivých regionů a iniciativě různých organizací. „Často to jde přes univerzity, přes vedu a výzkum. Aktéři se oslovují navzájem, ví o sobě například z různých mezinárodních projektů,“ doplnil koordinátor. Letošní workshopy iniciované z české strany zahrnovaly i jeden s názvem „Moravskoslezský kraj: Nová energie pro přechod regionu od těžby uhlí k těžbě dat“, další s českou účastí, konkrétně Jihomoravského kraje, se věnoval tématu „Interoperabilita digitálních řešení“.

Své české zastoupení měl i program Youth4Regions, skrze který se do letošního ročníku mohli zapojit i potenciální budoucí novináři. Patřila mezi ně Natalia Pěkná z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

„Týden, kterému dominovala témata jako digitalizace, ochrana klimatu a ekonomická pomoc snad již post-covidové Evropě, mě mile překvapil tím, jak široké spektrum regionů zasáhl. Poznala jsem přes 40 mladých novinářů z celé Evropy i mimo ni a troufám si říct, že se z nás všech stali velice dobří přátelé. Během celého týdne jsem navštívila mnoho workshopů zaměřených na kohezní politiku EU, digitalizaci a udržitelnost regionů. Odnesla jsem si nové znalosti ze zmíněných oblastí, povědomí o fungování jednotlivých evropských institucí a zejména cenné kontakty na mezinárodní úrovni,“ popsala svou zkušenost studentka.

Patrně nejdůležitějším momentem letošního Evropského týdne regionů a měst bylo představení nového regionálního a místního barometru z dílny Výboru regionů. Rozsáhlý dokument, který zahrnuje jeden z nejobsáhlejších celoevropských průzkumů veřejného mínění určených místním a regionálním orgánům, přináší několik varovných zjištění.

„Úsilí o oživení EU podrývá fakt, že se vládní činitelé při přípravě mimořádných plánů pro oživení, jež jsou financovány z prostředků EU, neradí s městy ani regiony. Nebezpečí, že finanční prostředky EU nebudou směřovat tam, kde jsou podle představitelů měst a regionů nejvíce zapotřebí, tak může ještě zhoršit problémy způsobené propastným rozdílem mezi příjmy a výdaji, který v důsledku pandemie činí celých 180 miliard eur,“ vychází ze závěru průzkumu.

„Náš regionální a místní barometr měří dopad pandemie na evropské regiony, města a vesnice, aby všechny úrovně správy – unijní, celostátní, regionální i místní – mohly přijmout konkrétní opatření, jež umožní řešit problémy našich občanů. EU je až příliš často spojována pouze se svými 27 členskými státy. To však není tak docela pravda, neboť je mnohem rozmanitější: tvoří ji přes 300 regionů, 90 000 obcí a 1,1 milionu politiků zvolených na místní a regionální úrovni, kteří zastupují více než 400 milionů občanů. Náš barometr lépe odráží tuto rozmanitost, složitost a bohatství, a nabízí tak nový pohled na stav EU,“ uvedl při představování průzkumu předseda Evropského výboru regionů a guvernér řeckého regionu Střední Makedonie Apostolos Tzitzikostas.

Stručný přehled hlavních zjištění místního a regionálního barometru:

– Regionální a místní finance jsou kvůli krizi ohroženy. 

– Opomíjení územního rozměru zdravotní krize ohrožuje lidské životy. 

– Opomíjení regionů v národních plánech pro oživení ohrožuje jak samotný proces oživení, tak i plnění ekologických cílů EU. 

– Digitální propast mezi městy a venkovem by mohla ohrozit proces oživení: je naléhavě nutné podpořit „digitální soudržnost“.

– Chudoba zapříčiněná krizí covid-19 se stává skutečností. Stále více hrozí, že tato krize povede ke vzniku „ztracené generace“.

– Regionální a místní politici se domnívají, že jejich názory nemají v EU dostatečnou váhu, a  chtějí mít větší vliv v oblastech, jako jsou ekonomika, sociální spravedlnost, změna klimatu a životní prostředí. 

Pokud jde o Českou republiku a dopady krize na místní a regionální samosprávy, průzkum hovoří o deficitu přibližně 2 miliard eur (cca 51 miliard korun). To v porovnání s jinými evropskými zeměmi není tak moc, první pohled však může klamat.

„V České republice se podařilo dohodnout kompenzace a změnu nastavení rozpočtového určení daní, což pomohlo, ale i tak jsou ty dopady znát,“ zhodnotil v rozhovoru pro EURACTIV.cz českou situaci jeden ze členů Výboru regionů Radim Sršeň (STAN). Připomněl, že „Česká republika investovala do těchto obrovských kompenzací na dluh, což vede k tomu, že se ekonomika přehřívá a roste inflace.“