Sledujeme živě: Grilování Evropské komise pod vedením Ursuly von der Leyenové

© European Union, 2019

„Geopolitická Komise“. Právě tímto termínem označila zvolená předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová svůj nový tým. Koho členské státy vyslaly do Evropské komise, jaké portfolio dostali jednotliví kandidáti na starost a jak si vedli během tzv. grilování v Evropském parlamentu?

Přehled kandidátů na evropské komisaře průběžně aktualizujeme.

Do Evropské komise neúspěšně kandidovala Rumunka Rovana Plumbová, Maďar László Trócsányi a Francouzka Sylvie Goulardová. 

Portfolio: Silnější Evropa ve světě (vysoký představitel EU)

Borrell se stane vysokým představitelem EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku na základě dohody mezi členskými zeměmi. Jeho jmenování se však neobešlo bez kritiky, a to zejména kvůli jeho vyjadřování o Katalánsku v době, kdy byl španělským ministrem zahraničí.

Datum slyšení v EP / výbor: 7. října, výbor pro zahraniční věci

Pověřovací dopis

Odpovědi na písemné otázky europoslanců

Grilování má za sebou i kandidát na post Vysokého představitele EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a zároveň navržený místopředseda Evropské komise, Španěl Josep Borrell. Ten ve své úvodní řeči zdůraznil, že svět kolem nás se za posledních deset let dramaticky změnil. I proto se EU podle něj musí naučit více používat svou politickou a ekonomickou sílu.

Velkým problémem pro stabilitu a bezpečnost nejen EU jsou podle něj například klimatické změny, které mohou v blízké budoucnosti zapříčinit mimo jiné masivní migrační vlny. V této souvislosti zmínil, že Afrika bude již brzy mít o celou miliardu více obyvatel než nyní. „Musíme začít přemýšlet v mnohem větším měřítku, nástroje na to již máme,“ uvedl.

„Migrace musí být součástí zahraniční politiky, i když není přímo v mém portfoliu. Je třeba více spolupracovat se zeměmi tranzitu a zeměmi původu. Je třeba rozlišit mezi uprchlíky a těmi, kteří nárok na azyl nemají,“ zdůraznil později během slyšení. Migrace podle něj musí probíhat legálně, čehož lze dosáhnout jedině pomocí spolupráce a africkými zeměmi.

Vedle užší spolupráce s Afrikou chce Borrell posilovat i spolupráci se státy na Balkáně, v Asii i v Jižní Americe. Stejně tak je podle něj důležité pracovat na prohlubování transatlantických vazeb.

„Mocenská politika znamená, že obchod, politika a finance jsou používány jakožto nástroje mezinárodní spolupráce. Toto jsou politické zbraně, které je třeba primárně využívat,“ prohlásil. Následně připomněl, že unijní země by měly přemýšlet nad vzdáním se práva veta v určitých oblastech zahraniční politiky. V opačném případě se podle jeho slov EU postupně stane „nevýznamnou“.

Na otázku, jaké oblasti má na mysli Borrell odpověděl, že si dokáže představit zavedení hlasování kvalifikovanou většinou v otázkách sankcí či lidských práv.

Několik otázek se týkalo i přístupu EU k Rusku a jeho expansionistické politice. Borrell však ve svých odpovědích příliš konkrétní nebyl. Na jednu stranu uvedl, že je zastáncem protiruských sankcí, a to do doby než Kreml „změní svůj přístup“. Na druhou stranu ale dodal, že je potřeba se zeměmi jako Rusko komunikovat a spolupracovat. V této souvislosti zmínil i situaci na Ukrajině, kterou je podle jeho názoru nutno rychle vyřešit. Kromě podpory ukrajinských reforem, posilování její obranyschopnosti a snahy o vytvoření prosperující ekonomiky ale konkrétnější kroky neuvedl.

V tomto ohledu některé poslance zajímala i otázka lidských práv a jejich prosazování ve světě. „Evropa je majákem lidských práv. Spustím nový plán pro dodržování a vynucování lidských práv a svobod, který bude zahrnovat i Evropský parlament. Lidská práva nesmí být jen třešničkou na dortu obchodních dohod. Lidská práva musí být jejich podstatou,“ prohlásil.

Borrell se poté vyjádřil i k situaci ve Venezuele, i když poněkud vyhýbavě. EU podle něj dělá vše, co je v jejich silách, aby tamní režim uspořádal demokratické prezidentské volby. Uvalovat sankce na tamní vládu ale nechce. „Jsem proti sankcím, které by měly zasáhnout obyčejné lidi, kteří už tak trpí dost. Mimochodem, situace v Nikaragui je mnohém horší než ve Venezuele,“ připomněl.

Spíše než na lidská práva se Borrell během slyšení zaměřil na to, že jeho cílem by bylo posílení politické pozice EU v globálním měřítku. „V současném světě musíme využít veškeré své kapacity,“ dodal a znovu se dotkl možnosti opustit v některých oblastech nutnost jednomyslného souhlasu v Radě. „EU musí rozšířit své pole působnosti v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky,“ zdůraznil.

Část slyšení se týkala i hybridních a kybernetických hrozeb, kterým EU v posledních letech čelí čím dál častěji. Borrell v tomto ohledu v první řadě zdůraznil, že čl. 42 odst. 7 SEU (v případě ozbrojeného napadení jednoho státu mu ostatní státy EU pomohou) je aplikovatelný i v případě hybridních útoků.

„Do boje proti dezinformacím musíme hodně investovat. Jedná se totiž o účinnou zbraň. Lidé hlasují ve volbách podle toho, co vědí. A pokud to, co vědí, je založeno na lži, tak to jejich hlasování a rozhodování ovlivní. Z toho důvodu musíme více investovat i do jednotky STRATCOM. Je totiž daleko snadnější vyslat falešnou a lživou informaci než ji následně vyvrátit. Vyvrátit lež a obhájit pravdu je mnohem složitější a nákladnější. Proto zde musíme investovat více,“ upřesnil.

Vedle boje proti hybridním hrozbám a již výše zmíněné spolupráce s africkými zeměmi Borrell mezi své priority zařadil i pokračování přístupových rozhovorů se zeměmi západního Balkánu. Podle jeho názoru by EU co nejdříve měla otevřít své hranice právě na Balkán. Stejně tak zdůraznil, že jeho první oficiální zahraniční cesta ve funkci Vysokého představitele bude do Kosova.

„Status quo je zde neudržitelný. Uznání Kosova je samozřejmě v kompetenci jednotlivých států, má první cesta povede do Prištiny. Uzavření dohody mezi Srbskem a Kosovem bude jednou z mých priorit,“ prozradil (Kosovo doposud neuznalo Španělsko, Řecko, Kypr, Rumunsko a Slovensko, pozn. red.).

Česká europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti, Greens/EFA) se následně zaměřila na problematický vývoz zbraní ze zemí EU, ale také na kontroverze spojené s možným střetem zájmů a vlastnictvím akcií ze strany Borrella. Pokud jde o jeho akciový podíl, Borrell Gregorové odvětil, že „pokud na tom budete trvat, všech akcií se hned zítra zbavím“.

Vyjádřil se ale i k otázce problematického vývozu zbraní z EU. V této souvislosti Borrell sdělil, že zde existuje rámcové rozhodnutí z roku 2008, které je pro členské státy právně závazné. Každý, kdo chce vyvážet zbraně, musí splnit tzv. hodnotící kritéria, která jsou v rozhodnutí stanovena. Rozhodnutí, zda prodej zbraní povolit či nikoli však náleží členským zemím. Evropská komise ani Evropská služba pro vnější činnost tak nemá žádnou pravomoc rozhodovat o tom, jakou licenci na vývoz zbraní udělit a jakou ne.

„Tak nám ten mandát dejte. Pokud nám ho nedáte, nemůžeme to účinně kontrolovat. K tomu je ale samozřejmě zapotřebí jednomyslný souhlas Rady, názory států se ale v tomto ohledu velmi liší. Je třeba minimálně modernizovat dohodu z roku 2008, je třeba vytvořit novou evropskou úpravu,“ uvedl.

Ve svém závěrečném shrnutí pak Borrell zmínil, že EU v současné době čelí třem velkým výzvám, a to identity, pozice a metody.

V rovině identity vidí Borrell problém v tom, že EU se stále neumí rozhodnout, zda chce být skutečně globálním hráčem, který využívá všech svých mocenských nástrojů, či nikoli. „Zdá se mi, že stále ještě nejednáme jako mocnost, ale mohli bychom a měli bychom,“ řekl.

Pokud jde o problém pozice, EU dle jeho slov stále neumí zaujmout jednotný postoj vůči světovým mocnostem jako jsou Spojené státy, Rusko a Čína. „Lépe zvládáme problémy se středně silnými státy, regiony či problémy ve specifických tématech. Když ale přijde na velké hráče, snažíme se debatě vyhnout,“ myslí si.

V neposlední řadě kritizoval i současné metody fungování unijní zahraniční politiky. „Institucionální systém Evropské služby pro vnější činnost je politicky slabý a procesně příliš složitý,“ upřesnil svou kritiku fungování úřadu, který má vést. Zároveň upozornil na nutnost větší akceschopnosti EU jako celku a na nebezpečí „renacionalizace“ zahraniční politiky ze strany členských zemí.

Portfolio: Rovnost

Bývalá ministryně pro záležitosti Evropské unie a pro rovnost dostala zbrusu nové portfolio a jejím úkolem bude navrhnout „Evropskou genderovou strategii“.

Datum slyšení v EP / výbor: 2. října, výbor pro práva žen a rovnost pohlaví, výbor pro zaměstnanost a sociální věci

Pověřovací dopis

Odpovědi na písemné otázky europoslanců

Maltská designovaná komisařka Helena Dalliová absolvovala slyšení před výborem pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM), výborem pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL) a přidruženým výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE). Ve svém úvodním projevu europoslancům sdělila, že „tématu rovnosti zasvětila celý svůj politický život“.

Ve výkonu svého mandátu se chce zaměřit na tři oblasti, a sice na boj proti diskriminaci, na inkluzi a na prosazování rovnosti. Jejím plánem je zřízení trvalé akční skupiny pro rovnost, kterou budou tvořit vysoce postavení úředníci napříč všemi generálními ředitelstvími Komise. Jejím úkolem bude  genderový mainstreaming v rámci Evropské unie.

Kromě toho vkládá kandidátka velké ambice do široké genderové strategie, která by měla zahrnovat nové legislativní návrhy a politická opatření v oblastech jako je sexuální a reprodukční zdraví, problematika diskriminace postižených osob či genderových stereotypů. Hned v prvních sto dnech svého mandátu chce designovaná komisařka vyřešit platovou nerovnost předložením návrhu o mzdové transparentnosti. „Bez toho (zavedení mzdové transparentnosti) platovou nerovnost nevyřešíme,“ zdůraznila před europoslanci.

Otázka od zástupce České republiky padla z úst europoslankyně výboru EMPL Radky Maxové (ANO, RE), kterou zajímal přístup k práci lidí s postižením a implementace Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením.

Europoslance hodně zajímalo, jak Dalliová hodlá naložit s řadou návrhů, které blokuje Rada. Jedná se například o horizontální směrnici proti diskriminaci, směrnici o zastoupení žen ve správních radách či o návrh na přistoupení k Istanbulské úmluvě. Kandidátka je v této věci odhodlaná vyvinout velké úsilí. „Budu se snažit členské státy přesvědčit o přidané hodnotě těchto témat […] promluvím se všemi dotčenými ministry,“ odpověděla na slyšení.

Významné téma představovala v rámci grilování také řádná implementace směrnice o sladění profesního a rodinného života. Podle Dalliové je nutné vytvářet osvětu a vysvětlovat o čem směrnice vlastně je. „Zavázala jsem se k tomu, že se v této otázce posuneme dopředu. S implementací budu členským státům pomáhat. Můžeme pro ně zorganizovat například workshopy,“ navrhla.

Otázky poslanců dotčených výborů pokryly během tříhodinového slyšení široký záběr témat od platové nerovnosti mezi muži a ženami přes LGBTI komunitu až po násilí na ženách. Europoslanci zmínili také vraždu maltské investigativní novinářky Daphne Caruanové Galiziové. Ptali se například na to, jak je Dalliová spokojená s procesem vyšetřování vraždy.

Dalliové se kromě otázek dostalo také hlasitého potlesku, když odpověděla poslankyni výboru FEMM Christině Andersonové (ID). Ta se ptala, zda nedochází k diskriminaci také ze strany transgender osob v případech, kdy se původně muž dostane jako žena do ženského sportovního klubu, nebo správní rady. „Změna pohlaví je něco s čím se narodíte, ne něco, co uděláte, abyste se dostala do správní rady, nebo sportovala. Prosím, pojďme o těchto lidech diskutovat s respektem,“ reagovala kandidátka.

Dalliová ve svém závěrečném projevu zdůraznila, že „rovnosti je dost pro všechny“ a že se jí bude ze všech sil snažit dosáhnout. Slyšení uzavřela předsedkyně výboru EMPL Lucia Ďuriš Nicholsonová (ECR), která designovanou komisařku pochválila za její disciplinovanost a označila její plány jako velmi ambiciózní. „Občas je však na místě slibovat pouze to, co můžeme splnit,“ dodala.

Podle předsedkyně výboru FEMM Evelyn Regnerové (S&D) prokázala Dalliová hlubokou znalost portfolia, které je velmi široké. Koordinátorka z výboru FEMM Frances Fitzgeraldová (EPP) ale některé odpovědi kandidátky považuje za nedostatečné a chtěla by se dozvědět více detailů, uvedla to v krátkém videu na twitteru. 

Portfolio: Výkonný místopředseda Komise pro hospodářství, které pracuje ve prospěch lidí

V novém kabinetu by měl usednout i stávající místopředseda Evropské komise pro euro. Oproti minulému období se však polepší, získá totiž funkci výkonného místopředsedy, který bude dohlížet mimo jiné na začleňování cílů udržitelného rozvoje do evropského semestru a implementaci evropského pilíře sociálních práv. Dombrovskis bude také hlavním mostem mezi Komisí a Evropskou investiční bankou. 

Datum slyšení v EP / výbor: 8. října, hospodářský výbor a výbor pro zaměstnanost a sociální věci

Pověřovací dopis

Odpovědi na písemné otázky europoslanců

Valdis Domrbovskis během slyšení ve výboru zúročil své pětileté zkušenosti v týmu Jeana-Claudea Junckera. V nové Komisi by měl totiž mít na starosti podobně laděnou agendu, povýšil však do role výkonného místopředsedy Komise.

Dombrovskis zdůraznil důležitost boje proti klimatické změně nebo roli nových technologií. Evropa podle něj musí být lídrem digitalizace a inovativních technologií, čemuž se musí přizpůsobit i evropský trh práce.

„Společně s kolegy vytvoříme Investiční plán pro udržitelnou Evropu, který bude mít v následující dekádě k dispozici 1 bilion eur udržitelných investic,“ prohlásil Dombrovskis.

„Chceme, aby do roku 2025 mířila polovina všech financí (Evropské investiční banky) do ochrany klimatu,“ uvedl dále kandidát na komisaře.

Lotyšský kandidát slíbil také prohloubení hospodářské a měnové unie a dokončení bankovní unie, na kterých pracoval již v rámci předchozího mandátu. Má také v plánu přijít s regulací kryptoměn, jako je například facebooková měna Libra.

Tématem jeho slyšení byla i sociální agenda, mimo jiné Evropský pilíř sociálních práv. „Nového místopředsedu Komise jsem během grilování v EP upozornil na situaci důchodců přežívajících na minimálním důchodu jen proto, že pracovali v jiném členském státě. Nefungující výměna informací mezi státy je skandální,“ uvedl český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP).

Dombrovskisovo vystoupení si pochvalovali nejen  jeho straničtí kolegové z EPP, ale také zástupci ostatních frakcí včetně socialistů a zelených. 

Portfolio: Soudržnost a reformy

Elisa Ferreiraová byla od roku 2004 do roku 2016 portugalskou socialistickou europoslankyní. Než byla portugalským premiérem Antonio Costem nominována eurokomisařkou, vykonávala post viceguvernérky centrální banky Portugalska.

Ve své eurokomisařské práci by se měla zabývat kohezními fondy a jejich dojednáním a implementací v novém sedmiletém programovém období 2021-2027. Jejich součástí by měl být také nový Fond pro spravedlivou transformaci, který má pomoci chudším regionům při adaptaci na nové nízkoemisní energetické zdroje. O podporu z tohoto fondu mimo jiné usilují i české uhelné regiony (Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský). Do její agendy bude spadat také nový Rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost, který bude vyčleněn pro země eurozóny. V neposlední řadě se bude zabývat udržitelným rozvojem evropských měst a regionů včetně těch nejvzdálenějších a měla by je podle pověřovacího dopisu také sama navštěvovat v souvislosti s realizací projektů podpořených z rozpočtu EU.  

Datum slyšení v EP / výbor: 2. října, výbor pro regionální rozvoj

Pověřovací dopis

Odpovědi na písemné otázky europoslanců

Designovaná komisařka chce během prvních 100 dní v úřadu navrhnout nový transformační fond. Nemohla sice uvést, jakým obnosem bude fond disponovat, trvala však na tom, že bude poskytovat podporu „na míru“.

Stěžejním tématem slyšení byl víceletý finanční rámec pro období 2021-2027. Ferreiraová čelila hned několika otázkám, které se týkaly plánovaných škrtů. „Nesouhlasím se škrty,“ prohlásila kandidátka na komisařku. Dodala však, že výši rozpočtu mají v rukou členské státy. „Budu bojovat za co nejvyšší rozpočet,“ slíbila Ferreiraová s tím, že stávající návrh by se měl nejen upravit, ale měla by se podle ní také znovu otevřít diskuse o vlastních zdrojích rozpočtu.

Ke kontroverznějším částem slyšení patřila debata o podmíněnosti vyplácení strukturálních fondů, kterou vyvolal italský poslanec Rafaelle Fitto (ECR). „Je důležité, abychom neměli žádnou automatickou podmíněnost, co se týče vlády práva,“ uvedla Ferreiraová. Na druhou stranu ale uvedla, že pokud mají země dostávat finance z fondů, musejí respektovat vládu práva a demokracii. Pokud budou tyto základní hodnoty v ohrožení, Komise by podle ní „možná“ mohla vyplácení fondů pozastavit.

„Reformy musí jít ruku v ruce s kohezí,“ uvedla také Ferreiraová.

Konec slyšení portugalské kandidátky doprovázel potlesk poslanců, což podle předsedy regionálního výboru v EP, Francouze Younous Omarjee (GUE/NGL), „hovoří za vše“.

Portfolio: Vnitřní trh (+ obrana a vesmír)

Bývalá europoslankyně chvíli působila jako francouzská ministryně obrany, kvůli skandálu ohledně nelegálního zaměstnávání jednoho z asistentů, však brzy rezignovala. Další kontroverzí byly vysoké odměny, které jako poslankyně Evropského parlamentu měsíčně dostávala od amerického think tanku Berggruen. A právě tyto dvě kauzy se staly Goulardové osudnými, ani po dvou slyšeních ve výborech EP nedokázala poslance přesvědčit o tom, že je vhodnou kandidátku na pozici komisařky.

Datum slyšení v EP / výbor: 2. října, výbor pro ochranu spotřebitele a výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Pověřovací dopis

Odpovědi na písemné otázky europoslanců

Kvůli skandálu rezignovala na post ministryně obrany, ale eurokomisařkou být může. I takové komentáře zaznívaly z řad europoslanců během slyšení s francouzskou kandidátkou. Goulardová musela například vysvětlovat své napojení na americký think-tank Berggruen, který jí měl měsíčně posílat velmi vysoké odměny v době, kdy byla europoslankyní. Tázal se jí na to český poslanec Marcel Kolaja (Piráti, Zelení/EFA).

„Všechno jsem deklarovala, vše bylo legální,“ odpověděla Goulardová. Reagovat musela i na kauzu ohledně nelegálního zaměstnávání jednoho ze svých asistentů, kterému údajně vyplácela mzdu, aniž by na to měla právo. Uvedla přitom, že nebyla shledána vinnou. Její vyšetřování však dosud neskončilo.

Velká část tříhodinového slyšení se tak točila právě kolem předchozích prohřešků designované komisařky. Upozornila na to i česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO, RE). „Škoda, že se slyšení Goulardové nezaměřilo na obsah jejího portfolia, přestože má na starosti jedno z těch největších,“ uvedla Charanzová s tím, že se od kandidátky alespoň dozvěděla, že chce pracovat na dokončení vnitřního trhu EU, což je také jednou z českých priorit.

Tématem jejího slyšení byla také legislativa týkající se digitálních služeb (tzv. Digital Service Act), který má přimět velké internetové společnosti k odstraňování nelegálního obsahu. Poslanci měli například obavy z toho, aby připravovaná legislativa neohrozila svobodu projevu na internetu. „Lidé podněcují k nenávisti a terorismu online. Ale stejně jako v dalších případech, které se týkají občanských svobod, musíme najít vyváženost,“ uvedla Goulardová.

Další velkou agendou francouzské kandidátky by měl být průmysl. „Nemusíme se stydět za náš průmysl a jeho výsledky… Bude nicméně muset projít řádnou transformací,“ prohlásila Francouzka, podle které by měla Evropa investovat mnohem více do technologií, zejména pak do oblastí, které již stanovil dosluhující předseda Komise Jean-Claude Juncker. Jedná se o nízkouhlíkovou ekonomiku, zelená autonomní vozidla, vodík, internet věcí, mikroelektronika, baterie a „chytré“ zdraví, tedy o přístroje, které mohou díky propojení s aplikacemi pomáhat lidem v udržování dobrého zdravotního stavu.

Vedle průmyslu se má Goulardová zaměřit i na obranné kapacity, například na Evropský obranný fond. Z něj budou moci čerpat členské státy na společné projekty, kterých se budou účastnit alespoň tři partneři. Europoslankyni Kateřinu Konečnou (KSČM, GUE/NGL) této souvislosti zajímalo, jak bude moci europarlament na tento nový fond dohlížet. Kandidátka na to odvětila, že pokud bude pozvána do Parlamentu, ráda bude europoslancům o fondu reportovat. Zásadní úlohu totiž bude hrát expertní skupina složená ze zástupců Komise a členských států.

„Přiznávám, že jsem dělala chyby,“ uzavřela Goulardová slyšení s připomínkou presumpce neviny.

Své chyby Goulardová vysvětlovala ještě jednou a podrobněji, ani ve druhém kole však francouzská kandidátka neuspěla. Druhé slyšení se neslo v podobném duchu, jako to předchozí. Francouzka opět čelila ostrým otázkám kvůli jejím přešlapům z dob, kdy byla poslankyní Evropského parlamentu a měsíčně inkasovala tučné odměny od amerického think-tanku Berggruen. Goulardová výborům EP několikrát zopakovala, že soud ji vinu neprokázal. Další vroubek si nese i kvůli tomu, že jednoho ze svých asistentů zaměstnávala nelegálně.

Francouzské kandidátky se zastávali zejména její kolegové z frakce Obnova Evropy (RE). „Za mě si vedla dobře a věřím, že jako eurokomisařka, která by měla mít na starosti evropský průmysl včetně podpory malých a středních podniků, by byla pro Evropu přínosem,“ uvedla krátce po slyšení česká europoslankyně Martina Dlabajová (ANO, RE).

Socialističtí a lidovečtí poslanci však byli vůči Goulardové skeptičtí. „Druhá šance, další nepřesvědčivé vystoupení,“ komentovala slyšení slovinská poslankyně z EPP Romana Tomcová, podle byly slabé jak odpovědi týkající se portfolia, tak i osobní integrity. Nespokojení vyjádřila i portugalská poslankyně Maria Marquesová z S&D.

Skeptičtí europoslanci nakonec podporovatele Goulardové početně převážili. O osudu Goulardové hlasovali poslanci výboru ITRE a IMCO, přičemž 82 bylo proti a pouhých 29 pro. Francie tak bude muset představit nového kandidáta. Údajně za tím stál i fakt, že obě dvě největší frakce v EP, EPP a S&D, ztratily jednoho z kandidátů – zatímco ostatní strany lidovcům „sestřelily“ původního maďarského kandidáta Trócsányiho (Fidesz, EPP), socialisté přišli o rumunskou kandidátu Rovanu Plumbovou (PSD, S&D). Na řadě tak byl kandidát třetí největší frakce, kterou je právě Obnova Evropy. 

Portfolio: Inovace a mládež

V současné době Gabrielová vykonává post komisařky pro digitalizaci, jíž se stala po odchodu její krajanky z Evropské komise Kristaliny Georgievové v roce 2016. Předtím, od roku 2009 do roku 2017, byla bulharskou europoslankyní. 

Ve své eurokomisařské práci by se měla zabývat oblastí vzdělání, výzkumu, inovací, kultury a sportu. To konkrétně znamená, že bude mít na starosti podporu studentských výměn přes program Erasmus, dojednání a implementaci nového výzkumného programu Horizon Europe, budování evropského výzkumného prostoru a evropského vzdělávacího prostoru ve spolupráci s členskými státy, podporu spolupráce mezi evropskými univerzitami, revizi akčního plánu pro digitální vzdělávání, nebo ochranu kulturního dědictví.

Datum slyšení v EP / výbor: 30. září, výbor pro průmysl, výzkum a energetiku, kulturní výbor

Pověřovací dopis

Odpovědi na písemné otázky europoslanců

Evropská unie podle Gabrielové promeškala příležitost včas investovat do inovací, stále to však může dohnat. Jak kandidátka zmínila, v plánu má například odstartovat kampaň „Věda a regiony“ („Science meets regions“). V reakci na jeden z dotazů českého europoslance Evžena Tošenovského (ODS, ECR) potvrdila, že využije nástroje ve svém portfoliu na další podporu transformace uhelných regionů.

Několikrát zmínila odhodlání úzce spolupracovat s potenciální eurokomisařkou pro vnitřní trh Sylvií Goulardovou z Francie, a to v oblastech, jako je kosmický program nebo audiovizuální inovace.

Souhlasila například s tím, že je potřeba vyvinout větší tlak na členské státy v otázce inkluzivního školství. Naznačila také, že by mohl vzniknout program „Evropa pro sport“. Podpořila další rozšíření výměnných studijních programů Erasmus, výslovně zmínila například učitele jazyků.

V integraci Romů podle ní EU musí „více experimentovat“, a to skrze různé programy. Sama prý nemá ráda termín „multikulturalismus“ a místo toho preferuje slovní spojení „kulturní rozmanitost“.

Gabrielová si po skončení slyšení vysloužila pochvalné komentáře. Česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP) ji označila za velice kompetentní“.

Portfolio: Hospodářství

Italský expremiér Paolo Gentiloni byl posledním jmenovaným kandidátem na eurokomisaře. Jeho hlavním úkolem bude dohlížení na implementaci paktu růstu a stability, zabývat se bude také fiskálními opatřeními, například uhlíkovou nebo energetickou daní. 

Datum slyšení v EP / výbor: 3. října, hospodářský výbor 

Pověřovací dopis

Odpovědi na písemné otázky europoslanců

Italský kandidát proplul slyšením bez toho, aby čelil kontroverzním dotazům. Poslanci se místo toho při grilování soustředili na klíčové ekonomické otázky.

Co se týče paktu růstu a stability, Gentiloni měl poslancům objasnit, zda podporuje jeho kompletní revizi, nebo pouze drobné úpravy. Přímo odpovědět nedokázal, poslancům však slíbil, že rozhodnutí přijme do konce tohoto roku s tím, že by mělo být ambiciózní, ale zároveň by mělo respektovat názory těch, kteří doporučili pouze pozměnit interpretaci stávajících pravidel.

Tématem byl i italský rozpočet, který Evropské unii dlouhodobě způsobuje vrásky. Gentiloni sice neřekl, jak bude tuto záležitost řešit, slíbil však, že bude jednat jako zástupce Komise, nikoli Itálie. Snižování veřejného dluhu pak označil jako svou prioritu.

Český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP09, EPP) otevřel téma konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB). Gentiloni na to reagoval tím, že korporátní daň je pro něj absolutní prioritou. „Nemůžeme pokračovat v této interní soutěži mezi jednotlivými členskými státy,“ uvedl italský kandidát.

Finský poslanec Eero Heinälouma (S&D) se pro změnu tázal na digitální daň, na které se členské státy dosud nedohodly. Gentiloni v této souvislosti doufá, že digitální daň bude vyřešena na globální úrovni během příštího roku. Pokud se tak ale nestane, Evropa přijde koncem roku 2020 s vlastním návrhem.

Evropští lidovci označili jeho vystoupení za „vágní“. Německý poslanec z hospodářského výboru Markus Feber (EPP) k tomu dodal, že Gentiloni je sice velmi dobrým politikem, ale nestačí to k tomu, aby se stal komisařem.

Sociální demokraty ale Gentiloniho odpovědi uspokojily. Jeho straničtí kolegové vyzdvihli zejména Italův důraz na sociální a environmentální aspekty budoucího evropského rozpočtu.

Portfolio: Rozpočet a správa

Stávající komisař pro rozšiřování, který v Evropské komisi slouží již od roku 2010, by měl působit i v novém kabinetu. Pokud jeho nominaci poslanci schválí, měl by von der Leyenové předávat zprávy o rozpočtu a dalších administrativních záležitostech. Zabývat se bude také tím, že Komise je genderově vyvážená a digitalizovaná.

Datum slyšení v EP / výbor: 3. října, výbor pro rozpočtovou kontrolu, rozpočtový výbor 

Pověřovací dopis

Odpovědi na písemné otázky europoslanců

Zkušený rakouský komisař Johannes Hahn zvládl slyšení bez obtíží a vysloužil si vesměs pozitivní reakce.

Hahn poslancům například potvrdil, že se zasadí o vznik Fondu pro spravedlivou transformaci. „Unijní rozpočet je důležitý nástroj zelené transformace,“ prohlásil s tím, že v boji proti změnám klimatu by se nemělo na nikoho zapomínat. Do zelené agendy by ale podle něj měly směřovat také soukromé investice, což by rád ze své funkce podporoval.

Soukromé investice by se podle Hahna měly podílet i na celkovém evropském rozpočtu. Dalším zdrojem financí by měly být vlastní zdroje unijního rozpočtu, například daň z igelitových tašek. Hahn nastínil také možnost rozšíření systému ETS, třeba na letecký sektor.

Europoslanci se Hahna dotazovali také na danění nadnárodních společností. „Je tu velký odpor ze strany mnoha členských států,“ odvětil rakouský komisař. „Neměli bychom se vzdávat. Bylo by nespravedlivé, pokud by velké nadnárodní společnosti mohly uniknout,“ dodal.

Tématem slyšení byl samozřejmě i víceletý finanční rámec pro období 2021-2027. Jeden z poslanců se ho zeptal, zda má Komise záložní plán pro případ, že se členské státy na rámci nedohodnou do konce letošního roku. „Soustřeďme se nyní na dosažní dohody. Mohu osobně slíbit, že případě nouze takový plán předložím. Pokud bych ho ale zveřejnil nyní, snížil bych tím tlak na potřebné dosažení kompromisu,“ vysvětlil Hahn.

Český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL,EPP) stočil debatu k vyšetřování a stíhání podvodů, zejména pak ke kauze českého premiéra Andreje Babiše. Hahn mu přitom potvrdil, že audity nadále pokračují, přičemž výsledek prvního by měl být znám v prosinci, a druhého v lednu.

Portfolio: Obchod

Stávající komisař pro zemědělství by mohl nově řídit obchodní agendu. Jeho cílem bude uzavření stávajícího vyjednávání nebo reforma WTO. Měl by také mít na starosti vyjednávání nových obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Velkou Británií.

Datum slyšení v EP / výbor: 30. září, výbor pro mezinárodní obchod

Pověřovací dopis

Odpovědi na písemné otázky europoslanců

Během slyšení ve výboru pro mezinárodní obchod (INTA) čelil designovaný irský komisař Phil Hogan zejména otázkám, které se týkaly obrany evropských zájmů a hodnot, rostoucího vlivu Číny či reformy Světové obchodní organizace (WTO).

„Obchodování s Čínou je zdrojem prosperity pro obě strany. Naše firmy však musejí mít možnost těm čínským konkurovat. Tak tomu ale bohužel není. Musíme trvat na reciprocitě a rovných podmínkách v přístupu na trhy, musíme se zaměřit na nekalé praktiky a nepovolené státní subvence.“

Hogan tím narážel na nepovolený dumping ze strany čínské vlády, která mnohdy podporuje čínské státní nebo polostátní podniky dotacemi a subvencemi. Pro evropské firmy je pak velice těžké být konkurenceschopnými. Zásada rovných podmínek a dodržování pravidel tak pro Hogana bude jednou z hlavních priorit.

Na otázku místopředsedy výboru INTA Jana Zahradila (ODS, ECR), jak přesně chce nastavit autonomní politiku EU ve vztahu k Číně Hogan odvětil, že během roku 2020 chce ukončit vyjednávání o nové investiční dohodě mezi Pekingem a Bruselem.

„To je příležitost pro všechny otázky spojené s Čínou. V této dohodě budou řešeny nepovolené subvence, státní podniky, otevřenost tamních trhů a další záležitosti,“ přislíbil Hogan.

Zdaleka ale nejde jen o Čínu. Hogan tak během jednání zdůraznil, že je třeba vyjednat celkovou reformu WTO.

„Světová obchodní organizace čelí největší krizi od svého založení. Procesy řešení sporů se rozpadají. EU ale udělá vše pro posílení WTO. Tato organizace musí být centrem mezinárodní obchodní výměny. V opačném případě by se jednalo jen o džungli bez pravidel.“

Na otázku jak konkrétně by EU měla řešit dumpingové praktiky Hogan přiznal, že EU musí být mnohem rychlejší, a to jak v získávání důkazů o těchto praktikách, tak v reakcích na ně. Chránit bychom podle něj měli především malé a střední podniky (SMEs). Hogan také zmínil, že Komise již v tomto ohledu přišla s novými opatřeními, které bude dále rozvíjet.

„Naším motorem musí být multilateralismus a dodržování pravidel. I kvůli tomu chci podstatně posílit a modernizovat WTO,“ uvedl a dodal, že v tomto případě bude ještě třeba najít společnou řeč zejména s USA.

Velká část slyšení se ale točila kolem vymahatelnosti evropských hodnot a zájmů. Součástí nově vyjednaných obchodních dohod jsou totiž i kapitoly o lidských právech, pracovních podmínkách, svobodných odborových organizacích, udržitelném rozvoji nebo ochraně klimatu. Europoslanci se proto opakovaně tázali na to, jak tyto kapitoly účinně vymáhat. Nyní se to totiž příliš nedaří.

Hogan uznal, že v mnoha případech EU nebyla ve vymáhání těchto kapitol úspěšná. „Na tomto poli je třeba dělat více. Myslím si, že by bylo dobré více spolupracovat a komunikovat s občanskou společností. Také chceme vytvořit pozici hlavního informačního úředníka (chief inforcement officer), na kterého bude možnost se obrátit.“

Tento úředník podle Hogana nemá suplovat roli evropského ombudsmana, jeho zaměření bude velice úzké a bude mít na starosti především vymáhání těchto lidskoprávních či klimatických kapitol. Jeho úkolem bude řešení stížností, které budou souviset s obchodními dohodami a udržitelným rozvojem.

I přes těžkosti s vymáháním evropských standardů bude pro nového komisaře prioritou pokračování ve vyjednávání dohod o volném obchodu. Vyhlíží tak například jednání s Novým Zélandem, Austrálií a Indonésií nebo úspěšné ukončení jednání s Mercosurem.

Hogan ale během slyšení zmínil i další priority, mezi které patří ochrana životního prostředí a boj proti změnám klimatu, jednotná pravidla pro digitální ekonomiku a e-commerce, vznik mezinárodního investičního soudu či obrana kritické infrastruktury pomocí mechanismu prověřování přímých investic ze zahraničí.

V neposlední řadě se nová Komise zaměří na obchod s africkými zeměmi. „Vznikne zvláštní pracovní skupina pro Afriku. Chceme v afrických zemích jednak investovat a rozvíjet s nimi obchod, ale zároveň to je příležitost, jak zlepšit tamní pracovní podmínky a životní úroveň,“ zdůraznil Hogan.

Stejně tak má vzniknout i nová pozice vysoce postaveného úředníka, tzv. hlavního vyjednavače, který bude mít na starosti koordinaci a organizaci vyjednávání nových či modernizaci starých obchodních dohod.

Portfolio: Vnitřní věci

Švédská ministryně pro zaměstnanost Johanssonová dokáže podle von der Leyenové „odvést potřebnou práci“. Některé své povinnosti převezme od dosavadního komisaře z Řecka Dimitrise Avramopoulose. Jejím hlavním úkolem bude opětovně rozběhnout snahu o azylovou reformu a zajistit, aby do EU vedly legální migrační trasy. Řešit bude také teroristický obsah online a radikalizaci.

Datum slyšení v EP / výbor: 1. říjen, výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Pověřovací dopis

Odpovědi na písemné otázky europoslanců

„Mojí stěžejní prioritou bude vytvoření společného evropského paktu (politiky) o azylu a migraci,“ nechala se ve svém úvodním příspěvku slyšet Johanssonová. EU podle ní potřebuje spolehlivý a předvídatelný systém. V rozpravě s europoslanci výboru LIBE nicméně řekla, že v prvních stech dnech v úřadu návrh pravděpodobně nepředloží. Na její agendu má částečně dohlížet potenciální místopředseda Evropské komise z Řecka Margaritis Schinas.

Jejím hlavním úkolem má být odblokování diskusí o migrační politice v rámci EU, a to zejména s ohledem na Radu EU, kde se scházejí vlády členských států. Právě s těmi chce po příchodu do Komise diskutovat o jejich postojích a vyslechnout si jejich představy. Pokračovat chce také v pravidelné komunikaci s europoslanci. Nálada v EU se podle ní mění směrem ke větší ochotě sdílet odpovědnost.

Soustředit se chce na zajištění legálních cest do Evropy, boj s ilegální migrací a dobře fungující návratovou politiku. Jak ale připomněla, poslední zmíněná oblast je v rukou členských států a Evropská komise může pouze pomáhat.

Několik otázek europoslanců se týkalo také situace ve Středozemním moři. Johanssonová má v plánu vytvořit permanentní a udržitelný systém hledání a záchrany migrantů na moři. Maltská deklarace je podle ní dobrý start, ale nepředstavuje trvalé řešení. Zároveň se postavila za humanitární organizace a jejich snahy na moři a odmítla tvrzení, že spolupracují s pašeráky.

Dalším velký plánem Švédky je vybudování „efektivní bezpečnostní unie“, skrze kterou by se bojovalo s radikalizací, financováním terorismu a fungovala by jako platforma pro spolupráci národních úřadů. Státům chce také pomáhat s problémem návratů teroristických bojovníků zpět do vlasti.

Co se týká schengenského prostoru, Johanssonová by se ráda zasadila o obnovení zóny volného pohybu bez omezení způsobené tím, že některé státy v důsledku migrační krize znovuzavedly kontroly na hranicích. Cestou k tomu je podle ní posílení vnějších hranic.

Nechtěla ale komentovat potenciální rozšíření počtu států Schengenu. Jednalo se o jednu z celé řady otázek, ke kterým se kandidátka po dotazech poslanců „chtěla vrátit později“ a neposkytla konkrétní odpověď. To samé platí například o problematice využívání technologie rozpoznávání obličejů na hranicích EU. „Riskujete, že budete známá jako ,eurokomisařka comebacků‘,“ upozornil ji místopředseda evropských lidovců (EPP) Paulo Rangel. Další europoslanci nešetřili kritikou za nedostatek konkrétních plánů, kandidátka tedy ještě bude muset čelit dodatečným psaným otázkám.

„Věřím, že potřebujeme nalézt spolehlivější evropská řešení, musíme lépe spolupracovat a vzájemně si důvěřovat. Právě důvěra musí být základem naší společné práce,“ uvedla ve svém závěrečném příspěvku Ylva Johanssonová.

Podle europoslance Ondřeje Kovaříka (ANO, RE), který je ve výboru LIBE náhradníkem, skončilo slyšení dle očekávání. „Švédská kandidátka zopakovala hlavní linie, které již zmínila ve svých písemných odpovědích. Je zřejmé, že problematika migrace a azylu je stále velmi citlivým tématem, nicméně dnes jsme byli svědky pozitivního posunu oproti současné komisi,“ napsal v reakci zaslané redakci EURACTIV.cz. Poznamenal také, že o dalších krocích v této oblasti chce možná budoucí komisařka diskutovat nejprve se členskými státy. „Toto vítám i s ohledem na širší kontext dění nejen v EU, ale také za jejími hranicemi. Odcházející komise dialog s členskými zeměmi na téma migrace velmi podcenila,“ dodal.

Portfolio: Místopředsedkyně Komise pro hodnoty a transparentnost

Současná Junckerova eurokomisařka pro spravedlnost si vysloužila povýšení do pozice místopředsedkyně, nebude mít ale na starost dohled nad právním státem, jak se původně spekulovalo. Místo toho pomůže vylepšit vztah mezi Evropským parlamentem a Radou EU prací na nadnárodních kandidátkách a zakotvení systému tzv. spitzenkandidátů. Věnovat se bude například také pluralitě médií.

Datum slyšení v EP / výbor: 7. říjen, výbor pro ústavní záležitosti, výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (výbor pro právní záležitosti)

Pověřovací dopis

Odpovědi na písemné otázky europoslanců

O průběhu a výsledku slyšení před výbory si přečtěte zde.

Portfolio: Krizový management

Kariérní diplomat Lenarčič je nepřidruženým nominantem, podle informací EURACTIVU se ale připojí k liberální frakci Obnova Evropy (RE). Lenarčič se bude zabývat koordinací aktivit, jež mají zdokonalit schopnost Unie reagovat na přírodní katastrofy a mimořádné události. Ty se v důsledku narůstajícího vlivu klimatické změny na kontinent stávají ještě důležitějšími.

Datum slyšení v EP / výbor: 2. říjen, výbor pro rozvoj

Pověřovací dopis

Odpovědi na písemné otázky europoslanců

Slovinský kandidát na eurokomisaře pro krizový management Janez Lenarčič ve svém úvodním projevu sdělil europoslancům, že „vloží veškerou svou energii a zkušenosti do pomoci lidem, které zasáhla krize“ a představil své tři hlavní priority.

Lenarčič chce maximalizovat efektivitu a účinnost reakcí, tak aby se pomoc EU dostala k co nejvíce postiženým. To bude podle něj ale možné pouze na základě spolupráce. Jednou z jeho klíčových aktivit bude posílení Koordinačního centra pro reakci na urgentní situace (ERCC). Designovaný komisař chce také posílit prevenci katastrof a kapacitu pro přizpůsobení se měnícímu se životnímu prostředí. Evropský systém zvládání krizí chce zviditelnit a navrhuje, aby byly v budoucím víceletém finančním rámci prostředky pro tuto oblast navýšeny o 30 %. Jeho vizí je zajištění rychlosti, efektivity a účinnosti pomoci ze strany EU.

Škála otázek europoslanců z výboru pro životní prostředí (ENVI) a výboru pro rozvoj (DEVE) byla široká. Zajímala je především migrační krize, klimatická změna, propojení humanitární a rozvojové pomoci, mechanismus civilní ochrany EU (rescEU), nebo třeba role nevládních organizací v humanitární pomoci.

Europoslanci se od Lenarčiče dozvěděli, že chce s OSN spolupracovat na „dobré pracovní definici“ pro klimatické uprchlíky. Zdůraznil, že tyto lidi je třeba chránit, dodal ale „že by váhal s tím, označovat je jako `klimatické uprchlíky`“.

Lenarčič zapůsobil také ambicí posílit kapacity mechanismu rescEU. Podle něj se jedná o „úžasnou věc“. Zaměří se na to, aby mechanismus dobře fungoval a bude přesvědčovat členské státy o jeho přidané hodnotě. Podle něj je to pro členské státy „výhodný obchod“ a vyzval europoslance, aby mu s přesvědčováním zemí Unie pomohli.

Velkou otázkou se také stalo dodržování mezinárodního humanitárního práva, které chce Lenarčič globálně podporovat. K tomu „využije veškeré diplomatické a neformální prostředky“. Upozornil ale na to, že nemá vyšetřovací pravomoci, a tudíž nemůže rozhodovat o porušení humanitárního práva.

Do centra pozornosti se dostala rovněž otázka role nevládních organizací při řešení krizí a v rámci humanitární pomoci. Bez nich by byla podle Lenarčiče pomoc nemožná. „Nevládní organizace patří mezi naše nejcennější partnery, těžko si představit, jak bychom mohli bez nich poskytovat pomoc. Musí byt dodrženy závazky dohody Grand Bargain („Velká dohoda“),“ uvedl.

Slyšení probíhalo bez větších komplikací a europoslanci se zdáli být s výstupem Lenarčiče spokojení. Na tiskové konferenci po slyšení předseda výboru DEVE Tomas Tobé (EPP) uvedl, že v rámci slyšení proběhla „dobrá výměna názorů“ a Lenarčič europoslancům poskytl jasné odpovědi. Jeho vystoupení se posléze dočkalo pozitivních reakcí na twitteru, například od rakouského europoslance Lukase Mandla (EPP) z výboru DEVE, který jeho vystoupení označil za „slibné“ s tím, že se těší na vzájemnou spolupráci.

Portfolio: Zdravotnictví

Stella Kyriakidesová v současné době pracuje jako právnička, v minulosti působila jako předsedkyně parlamentního shromáždění Rady Evropy. Podle požadavků Ursuly von der Leyenové by se  v rámci výkonu své funkce eurokomisařky měla Kyriakidesová postarat o finanční dostupnost léčiv a zřízení „Evropského prostoru zdravotních dat“. Kromě toho by se měla angažovat v boji proti podvodům v potravinářství.

Datum slyšení v EP / výbor: 1. říjen, výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Pověřovací dopis

Odpovědi na písemné otázky europoslanců

Boj proti rakovině, nedostatek léčiv, digitalizace zdravotnictví, netransparentnost rozhodování komitologie v oblasti zdravotnictví, pesticidy, hormonální disruptory… To všechno jsou témata otázek europoslanců z výboru pro životní prostředí a ze zemědělského výboru, kterým na slyšení čelila designovaná komisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidesová.

Kandidátka zahájila slyšení úvodním projevem, ve kterém zdůraznila, že Evropská unie musí v oblasti zdraví a zdravotnictví usilovat o vyšší cíle. Tato oblast se podle Kyriakidesové musí promítat do všech politických koncepcí, aby EU byla schopná čelit současným výzvám.

„Chtěla bych, abych za pět let mohla říci, že se nám podařilo přinést ambiciózní plán pro boj s rakovinou […], že jsme zajistili našim občanům zdravější a ekologičtější potravu a že se nám podařilo zlepšit veřejné zdraví a přístup pacientů k péči […],“ sdělila kandidátka europoslancům.

Co se týče její budoucí činnosti, který bude v rámci zdravotnictví zahrnovat několik oblastí, Kyriakidesová uvedla, že jejím rámcem bude Zelený úděl (Green Deal), plán „poražení rakoviny“, agenda Jedno zdraví a strategie Z farmy na vidličku (Farm to Fork).

Za klíčovou prioritu považuje boj proti rakovině. „V léčbě rakoviny nesmí existovat žádné nerovnosti, musíme se soustředit na všechny aspekty od prevence až po paliativní péči,“ odpověděla europoslankyni Dolors Monserratové (EPP). V průběhu slyšení pak prozradila, že sama rakovinu prodělala.

Kromě toho bylo na slyšení věnováno hodně pozornosti také digitalizaci a s ní spojenému společnému evropskému prostoru zdravotnických dat, který má kandidátka podle pověřovacího dopisu v rámci svého budoucího mandátu vytvořit. „Digitalizace je něco, čemu se budeme věnovat, budeme podporovat výzkum a inovace,“ řekla Kyriakidesová. Ne všechny členské státy jsou ale, co se vývoje v této oblasti týče, na stejné úrovni a to je podle ní problém. Upozornila také na to, že v případě digitalizace je na místě velká obezřetnost, aby nedošlo k ohrožení dat pacientů.

Z řad českých europoslanců padla otázka od Kateřiny Konečné (KSČM, GUE/NGL), která se chtěla dozvědět, zda Kyriakidesová podpoří návrh Komise o evropském hodnocení zdravotních technologií (HTA) a jak hodlá v této věci odblokovat Radu. „Budu usilovně pracovat a snažit se najít kompromis, aby se návrh Komise na HTA posunul z místa,“ uvedla kandidátka. Ačkoliv se některé členské státy zdráhají pro HTA hlasovat, podle ní je tento systém zásadní pro bezpečnost pacientů a umožňuje inovace.

Pár nepříjemných momentů nastalo, když designovaná komisařka s europoslanci diskutovala o regulaci pesticidů. Ti se ptali především na to, jak Kyriakidesová zaručí kompletní implementaci směrnice o pesticidech ze strany členských států. Několik z nich pak uvedlo, že s jejími odpovědmi nejsou spokojení, byli to například belgická poslankyně Maria Arenová (S&D) a Francouzka Michele Rivasiová (Zelení).

Velkým tématem slyšení se stal nedostatek léků. K tomu Kyriakidesová uvedla, že by měl být vyvinut evropský systém včasného varování o nedostatku léků. Nejdříve si chce ale kandidátka vyhodnotit činnost pracovní skupiny Evropské agentury pro léčivé přípravky, která se věnuje výpadkům léčiv a až poté chce rozhodnout, jak postupovat v rámci EU dál. Podobných odpovědí ze strany kandidátky padlo během slyšení více. Počkat se společnou evropskou strategií chce také například v otázce dárcovství orgánů, konkrétně na evaluaci Komise, která by měla být hotová na konci letošního roku.

Celkově ale Kyriakidesová na europoslance dotčených výborů udělala dobrý dojem. „Vystoupení Stelly Kyriakidesové bylo skvělé, byla velmi dobře připravená a silně oddaná. Je to ta pravá osoba pro boj s rakovinou a odolností vůči antibiotikům a pro zaručení udržitelného vývoje v oblasti pesticidů,“ okomentoval slyšení na twitteru člen výboru pro životní prostředí Petr Liese (EPP).

Český europoslanec Stanislav Polčák (STAN, EPP), který je členem výboru pro životní prostředí (ENVI) na dotaz EURACTIVU odpověděl, že designovaná komisařka byla během slyšení přesvědčivá a zaujala rozhodný postoj k problematice rakoviny, nedostupnosti léků a práv pacientů. „Dostala (Stella Kyriakidesová) dokonce i kladné hodnocení koordinátorů,“ uvedl.

Portfolio: Spravedlnost

Reynders se má ujmout dohledu nad právním státem. Belgický ministr zahraničí měl usednout už v kabinetu Jeana-Clauda Junckera, ten však před pěti lety chtěl ženskou kandidátku, což splnila Marianne Thyssenová. Belgická média upozornila, že po svém představení jako potenciální komisař pro spravedlnost se stal cílem korupčního vyšetřování. Pokud se ale přece jen dostane přes slyšení v Evropském parlamentu, jeho hlavním úkolem bude pracovat na komplexním evropském mechanismu ochrany právního státu a na spuštění nového úřadu evropského veřejného žalobce.

Datum slyšení v EP / výbor: 2. říjen, výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, výbor pro právní záležitosti

Pověřovací dopis

Odpovědi na písemné otázky europoslanců

Dider Reynders během slyšení před dvěma výbory uvedl, že pokud bude potvrzen v úřadu, zaměří se především na právní stát, spravedlnost a ochranu spotřebitelů. Zabývat se chce také právní stránkou umělé inteligence, ochranou dat nebo kolektivním odškodněním nakupujících.

V předchozích týdnech se spekulovalo o tom, že Reynders by u poslanců mohl mít problémy vzhledem k tomu, že jej bývalý agent tajné služby obvinil z korupce a praní špinavých peněz, a Belgičan měl mít na starost právě oblast spravedlnosti. Úřady v Belgii ovšem vyšetřování smetly ze stolu. Ačkoliv se několik europoslanců včetně Ann Widdecombeové (Strana pro brexit) Reynderse na kauzu ptalo, nezdá se, že by se měla stát překážkou jeho příchodu do Komise.

Co se týká velkého tématu ochrany principů právního státu ve členských zemích, Belgičan se zavázal vytvořit meziinstitucionální pracovní skupinu zástupců z Komise, Rady i Evropského parlamentu.

Zároveň se vyjádřil k současnému mechanismu podle Článku 7 s tím, že Evropská komise by měla raději vést diskusi s Polskem a Maďarskem než pokračovat v probíhajících řízeních, která by mohla vést až k odebrání hlasovacích práv zmíněný zemí. Je podle něj mnoho jiných nástrojů, jak zajistit v EU dodržování principu právního státu. Do Maďarska a Polska se chce co nejdříve vypravit.

Evropská komise pod jeho vedením připraví zprávu o stavu mediálního pluralismu a demokracie uvnitř EU. Na otázku ohledně oznamovatelů trestných činů (tzv. whistleblowerů) uvedl, že dohlédne na jejich ochranu, a to skrze implementaci příslušné směrnice.

Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) by měl podle jeho slov začít fungovat co nejdříve. V odpovědi na otázku europoslance Emila Radeva (EPP) potvrdil, že mezi priority úřadu bude patřit také strategie na boj s organizovaným zločinem.

Během prvních sto dní ve své funkci chce připravit plán na další postup v otázce umělé inteligence a etiky. Na USA chce v této oblasti tlačit, stejně jako v oblasti ochrany dat. „Zachování základních práv na ochranu dat je mou prioritou, klíčové je dodržování GDPR,“ řekl Reynders.

Na dotaz směřující k právům LGBT komunity reagoval slovy, že je „odhodlaný je ochránit“, ale nesmí se zapomínat také na „další zranitelné skupiny“.

V průběhu slyšení na nějaký čas vypadl proud a účastníci slyšení se nakonec museli přesunout do jiné místnosti. „Tak to se nepovedlo. Uprostřed slyšení komisaře pro spravedlnost Reynderse na dlouhé minuty zhasla světla. Snad to nemá být symbolické pro výkon spravedlnosti v Unii v nadcházejících letech,“ napsal na Twitter český europoslanec Stanislav Polčák (STAN, EPP).

Portfolio: Doprava

Rumunsko původně navrhlo na post komisařky Rovanu Plumbovou. Ještě před začátkem slyšení však neprošla hlasováním právního výboru Evropského parlamentu, který hodnotil její finanční záznamy a možný střet zájmů.

Místo ní pak rumunská vláda navrhla europoslance Dana Nicu (S&D).

Portfolio: Místopředseda Komise pro ochranu našeho evropského způsobu života

Dlouholeté zkušenosti z pozice hlavního mluvčího Evropské komise dopomohly Schinasovi až k postu místopředsedy nového kabinetu. Mezi jeho povinnosti bude částečně patřit i migrační politika. Řada kritiků poukazuje na to, že název portfolia připomíná rétoriku krajní pravice.

Datum slyšení v EP / výbor: 3. říjen, výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, výbor pro kulturu a vzdělávání

Pověřovací dopis

Odpovědi na písemné otázky europoslanců

Hlavní náplní slyšení s řeckým kandidátem nebyla žádná z politik, kterou má mít na starosti, ale název přiděleného portfolia. Jeho obsahem má být i migrační politika a z mnoha stran zaznívala kritika, že název „ochrana našeho evropského způsobu života“ připomíná rétoriku krajní pravice.

Hned několik europoslanců se Schinase ptalo, zda Evropská komise hodlá kontroverzní označení agendy přejmenovat. Ten se snažil odpovědi většinou diplomaticky vyhnout s tvrzením, že se uvidí časem a má důvěru v rozhodnutí předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Řada europoslanců ovšem uvedla, že může jít o klíčový problém v rozhodování, jestli si Schinas vyslouží jejich podporu. Jako alternativní název někteří navrhovali „ochrana evropské solidarity“ nebo „multikulturalismus a evropské hodnoty“. Kandidát poslance vyzval k tomu, aby nepodléhali tlaku populistů a vnímali, co se za názvem skutečně skrývá. „Být Evropanem v jádru znamená ochraňovat ty nejzranitelnější v naší společnosti,“ řekl a dodal, že klíčovou součástí je zajištění sociálních služeb, zdravotnictví a vzdělávání.

Evropská komise podle něj bude více než dosud vracet do zemí původu migranty, kteří nezískají v některé ze členských zemí EU azyl. Cestou k tomu mají být nové dohody s tranzitními zeměmi a zeměmi původu migrantů. Znovu chce projednat také dohodu s Tureckem. Schinas také vyjádřil odhodlání, že Unie bude efektivněji bojovat s nelegální migrací a usnadní azylové procedury. Plánovaná reforma podle něj ale zároveň umožní jednodušší zisk práva na pobyt v EU, stihnout by ji chtěl v roce 2020. Ochotný je znovuotevřít otázku unijních „modrých karet“. Na dotaz řeckého komunistického poslance Kostase Papadakise o potenciálním využití australského migračního modelu, který migranty boduje, řekl, že takový systém by odporoval evropským hodnotám. Schinas přislíbil, že osobně „v terénu“ pomůže s integrací migrantů a uprchlíků.

V rámci širokého portfolia má mít částečně na starosti i oblasti kultury, vzdělávání, bezpečnosti a integrace. Co se týká celoživotního vzdělávání, každý stát podle něj potřebuje individuální nastavení. Podporovat země chce také v transformaci jejich vzdělávacích systémů, aby vyhovovaly nové digitální éře. Je také ochotný pracovat na zvýšení objemu financí v programu Erasmus +.  Vyjádřil se také k otázce bezpečnost vs. soukromí, ve které se podle něj musí nalézt správná rovnováha. „Naše bezpečnostní politika musí vycházet ze základních práv,“ řekl a zmínil, že EU je podle něj premiantem v ochraně osobních dat.

„Nejdůležitější budou pro mě lidé, k tomu se celým srdcem zavazuji. Naše Evropská unie musí být společenství lidských bytostí, kde se na nikoho nezapomene,“ zhodnotil hlavní náplň své „mise“ řecký kandidát, který slyšením navzdory kontroverzím okolo názvu portfolia úspěšně prošel.

Podle české europoslankyně Michaely Šojdrové (KDU-ČSL, EPP), jejíž výbor CULT Schinase prověřoval, kandidát předvedl, že má nezbytné schopnosti a dovednosti pro svou významnou roli v příští Komisi. „Má velmi realistický přístup k migraci. Obhajuje otevřenost a solidaritu potřebným a zároveň v rámci migrační politiky prosazuje readmisní dohody a partnerství se třetími zeměmi,“ shrnula Šojdrová.

Evropský způsob života podle ní Schinas chápe především jako „odkaz na evropské hodnoty, na naši otevřenost a schopnost integrovat všechny členy společnosti bez vylučování kohokoli.“

„Bezprostředně po slyšení získal zásadní podporu v hodnocení koordinátorů výborů. Levice považuje název portfolia za problematický a bude požadovat jeho změnu. Ale to už je na budoucí předsedkyni Komise,“ uzavřela europoslankyně ve vyjádření zaslaném redakci.

Portfolio: Pracovní místa

V současné době vykonává vůbec post europoslance. V minulosti byl ministrem zahraničí nebo ministrem práce, zaměstnanosti a imigrace. 

Do jeho agendy bude spadat Evropský pilíř sociálních práv s 20 principy, zajištění spravedlivé minimální mzdy, Evropský systém pro zajištění dávek v nezaměstnanosti, nový Evropský sociální fond+, Agenda dovedností pro Evropu, nástroj Záruky pro mladé lidi a děti, nebo fungování nového Evropského orgánu pro pracovní příležitosti (ELA). 

Datum slyšení v EP / výbor: 1. října, výbor pro zaměstnanost a sociální věci

Pověřovací dopis

Odpovědi na písemné otázky europoslanců

Evropská minimální mzda, vysílání pracovníků a zlepšování pracovních podmínek zaměstnanců nebo živnostníků. Právě o těchto tématem hovořil před poslanci Lucemburčan Nicolas Schmit.

Kandidát na komisaře pro pracovní místa poslancům sdělil, že nemá v plánu přijít s návrhem jednotné evropské minimální mzdy. Chce místo toho zajistit, že minimální mzdy v členských státech budou stanovovány jasně a transparentně, k čemuž může Evropská unie poskytnout rámec. Minimální mzda je podle něj záležitostí konvergence.

Schmit se krátce vyjádřil také k tématu přeshraničního vysílání pracovníků. Nově přijatá pravidla podle něj musejí být transponována, a zejména pak dodržována.

Tématem byl také evropský pilíř sociálních práv. Podle Schmita by se mohla implementace pilíře opřít o finance z Evropského sociálního fondu.

„Odpovědi, které zatím Schmit pronesl, jsou povzbudivé a poskytují prostor pro pozitivní kroky,“ uvedla během slyšení frakce Zelení/EFA.

Portfolio: Energetika

Estonská  kandidátka by se měla chopit agendy rozvoje obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti. Měla by také společně s komisařem pro hospodářství řešit problematiku uhlíkové a energetické daně.

Datum slyšení v EP/ výbor: 3. října, výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Pověřovací dopis

Odpovědi na písemné otázky europoslanců

Velkým tématem Evropské unie v nadcházejících letech má být dosažení uhlíkové (klimatické) neutrality do roku 2050. Ačkoliv má mít téma na starost především designovaný výkonný místopředseda Komise Frans Timmermans, právě eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová má sehrát klíčovou roli. Celá řada otázek slyšení tedy k tématu směřovala.

Finský europoslanec z řad Zelených Ville Niinistö se zajímal o to, jestli kandidátka stojí za nastavenými cíli do roku 2050, když její vláda společné řešení blokovala a ona sama během předsednictví Rady EU podporovala zachování dotací pro využívání fosilních paliv. Simsonová trvala na tom, že Estonsko nyní souhlasí s plánem Evropské komise a je na cestě splnit ambiciózní cíle. To stejné v době slyšení na Twitteru potvrdil i estonský premiér Jüri Ratas.

Ne všechny země však souhlasí s ambicemi nové EK, proti se staví Česko, Polsko a Maďarsko. Právě maďarský europoslanec strany Fidesz András Gyürk chtěl vědět, jestli součástí plánů je i plnohodnotná dopadová studie klimatického plánu do roku 2050. Estonka ho ujistila, že ano.

Stejně tak potvrdila, že bude chtít implementovat klimatické cíle způsobem, který nezdraží energii pro koncové zákazníky a neohrozí energetickou bezpečnost. Pomoct s tím má snaha o větší propojení národních trhů s energiemi. „Spotřebitelé budou středobodem energetického trhu,“ slíbila Simsonová.

Částečně se vyhnula odpovědi o využití technologií zachycování a ukládání oxidu uhličitého (CCS). Půjde podle ní o zásadní způsob, jak dosáhnout na klimatickou neutralitu, Komise však zatím pro něj nemá vyhrazený rozpočet.

Souhlasila s plánem Evropské investiční banky (EIB) nepodporovat půjčkami projekty mířící na využívání fosilních paliv, přiklonila se ovšem k variantě, kdy se rozhodnutí netýká také plynu.

Velkým tématem rozpravy byl „Fond spravedlivého přechodu“, který prosazuje Polsko i Evropský parlament. Dle Simsonové bude otázka financování velice důležitá, a to právě kvůli vyšším ambicím a s nimi spojenému tlaku na vyšší energetickou účinnost. „Fond spravedlivého přechodu je mi velmi blízký,“ řekla s tím, že EU nabídne i další způsoby financování.

„[Fond] vnímám jako nový nástroj, který má pomoct členským státům s uhelnými regiony se lépe připravit na přechod od fosilních paliv,“ podotkla. Přesný objem dostupných prostředků však zatím není známý, vyjednávání o novém víceletém finančním rámci totiž stále probíhají.

Nejefektivnější cestou k hladkému přechodu od uhlí podle ní bude využití plynu, ale ne pouze zemního, ale také bioplynu nebo vodíku. Právě podpora projektů plynové infrastruktury byla jedním z kontroverznějších témat slyšení před europoslanci.

Na výzvu ohledně tlaku na vyšší podíl obnovitelných zdrojů v národních energetických plánech reagovala slovy, že cíl 32 % byl teprve odsouhlasen a čeká se na finálové verze národních plánů, které by měly být hotové do konce roku. Některé státy podle ní vyjádřily ochotu zvýšit podíl obnovitelných zdrojů, chybí ale explicitní závazek podpory společného cíle.

Europoslanci se ptali také na roli jaderné energetiky v přechodu od fosilních paliv, na což byla Simsonová dobře připravena. Jádro bude podle ní součástí energetického mixu, záleží ale čistě na členských státech, jak se k němu postaví. „Na evropské úrovni musíme zajistit, že jsou jaderné elektrárny bezpečné, a to i v blízkém okolí EU,“ vysvětlila. Vyjádřila také odhodlání podpořit Litvu, která se obává problematické běloruské jaderné elektrárny ve výstavbě.

Podle některých europoslanců z řad lidovců, socialistů a Zelených nebyly její odpovědi dostatečně konkrétní, to však nakonec nezabránilo tomu, aby se stala eurokomisařkou.

Portfolio: Životní prostředí a oceány

V současné době je ministrem hospodářství a inovací. Stane-li se ve svých nynějších 28 letech eurokomisařem, bude zřejmě nejmladším členem a také teprve druhým zástupcem strany Zelených uvnitř kabinetu Komise. 

Během pěti let v roli eurokomisaře by se měl zabývat návrhem nové Strategie pro biodiverzitu 2030 a novým plánem pro cirkulární ekonomiku. Součástí jeho agendy by měla být také reforma společné rybářské politiky, boj s nelegálními rybářskými praktikami po celém světě, otázka mikroplastů ve vodě, půdě, potravinách nebo vzduchu; či kvalita ovzduší a vody, emise, pesticidy a endokrinní disruptory.  

Datum slyšení v EP / výbor: 3. října, výbor pro rybolov, výbor pro životní prostředí

Pověřovací dopis

Odpovědi na písemné otázky europoslanců

Komisař „nové generace“. Právě tak označují mnozí poslanci mladého litevského kandidáta, který by měl mít v Evropské komisi na starosti agendu životního prostředí. Grilování se tak týkalo celé řady témat – od záchrany lesů a biodiversity až po znečištěné oceány.

„Směrnice o jednorázových plastech byla velkým krokem vpřed, ale nemůžeme se na tom zastavit,“ prohlásil Sinkevičius. Dalším krokem by podle něj mělo být omezení mikroplastů v peletách a textiliích nebo nadměrné balení produktů. To by podle něj mohl uvítat i průmysl, protože méně plastových balení může znamenat i snížení nákladů.

Tématem byla i směrnice o ekodesignu, která podle Sinkevičiuse ve své době vyvolávala silné reakce, nyní ale díky ní EU ušetří tolik energie, co spotřebuje Itálie během jednoho roku. Litevský kandidát se chce navíc věnovat i problematice nebezpečných látek v hračkách a materiálech, které jsou v kontaktu s potravinami. V tomto ohledu zdůraznil roli inovací.

Velkou příležitostí je podle něj také oblast cirkulární ekonomiky. „Máme obrovský potenciál,“ prohlásil Sinkevičius s tím, že produkty by měly být navrhovány tak, aby mohly lidem déle sloužit.

Litevec si po skončení slyšení vysloužil nemalý potlesk od poslanců napříč politickým spektrem. Pochvalně se na jeho účet vyjádřila i německá europoslankyně z řad Zelených/EFA Jutta Paulusová nebo zástupce evropských lidovců Peter Liese.

Portfolio: Místopředseda Komise pro interinstitucionální vztahy a strategický výhled

Zkušený diplomat po neúspěšné kandidatuře na slovenského prezidenta zůstává v Bruselu. V následujícím období by měl opět být místopředsedou Komise, tentokrát však nikoli pro energetiku, ale pro interinstitucionální vztahy. Nadále by měl mít na starosti Evropskou bateriovou alianci.

Datum slyšení v EP / výbor: 30. září, výbor pro ústavní záležitosti, výbor pro právní záležitosti

Pověřovací dopis

Odpovědi na písemné otázky europoslanců

Během tříhodinového slyšení se Šefčovič vyjadřoval jak k přidělenému portfoliu, tak i k neúspěšné prezidentské kampani. Svému krajanovi Vladimíru Bilčíkovi (EPP) musel například vysvětlit, že se jako prezidentský kandidát vyjadřoval pouze proevropsky.

Co se týče interinstitucionálních záležitostí a strategického výhledu, Šefčovič mimo jiné zdůraznil, že chce navázat lepší spolupráci s národními parlamenty v členských státech. Evropská komise navíc podle něj bude brát větší ohled na tzv. červenou kartu. Tu mohou vystavit národní parlamenty unijní exekutivě v případě, že některý z jejich návrhů ohrožuje systém proporcionality a subsidiarity. Šefčovič k tomu uvedl, že pokud by mohla legislativa vzbudit nesouhlas od více než poloviny národních parlamentů, Komise návrh nepředloží.

Europoslanci by podle něj měli také více navštěvovat národní parlamenty. Poslanci národních parlamentu by pro změnu měli častěji jezdit do Bruselu. 

Šefčovič se dále vyjadřoval k samotné tvorbě legislativy, která by měla být v budoucnu více založena na vědecky doložených faktech. Pomoci by k tomu měl i společný registr dat. Evropanům také slíbil menší administrativní zátěž, což po něm požadují i europoslanci. Ti ho také vyzvali k tomu, aby zajistil, že Evropský parlament získá pravomoc iniciovat legislativu.

„Pokud chce pan Šefčovič získat podporu Evropské lidové strany, musí se zasadit o to, aby měl Evropský parlament zákonodárnou pravomoc, podobně jako tomu je ve všech členských státech EU,“ prohlásil místopředseda evropských lidovců Esteban Gonzáles Ponz

Grilování se také neobešlo bez špetky humoru. Mohl za to zejména název Šefčovičova portfolia.

„Jako expert na prognózy určitě víte, co teď řeknu… Co budu mít k večeři?“ zeptal se německý europoslanec Nico Semsrott (Zelení/EFA). Šefčovič na vtipnou otázku reagoval v podobném duchu. „Je pravda, že někteří kolegové se ptají, zda jim mohu říct výherní čísla do příští loterie,“ prohlásil Šefčovič. 

Portfolio: Místopředsedkyně Komise pro demokracii a demografii

Europoslankyně Dubravka Šuicová, která v Evropském parlamentu v současné době vykonává svůj druhý mandát, je bývalá starostka Dubrovníku a místopředsedkyně Evropské lidové strany (EPP). Šuicová bude předsedat Konferenci Evropské komise o budoucnosti Evropského programu. Je to první chorvatská kandidátka, která od vstupu země do Unie v roce 2013 získala místopředsednický post. 

Datum slyšení v EP / výbor: 3. říjen, výbor pro ústavní záležitosti

Pověřovací dopis

Odpovědi na písemné otázky europoslanců

Chorvatskou kandidátku na místopředsedkyni Komise pro demokracii a demografii Dubravku Šuicovou „griloval“ výbor pro ústavní záležitosti (AFCO). 

Ve svém úvodním projevu Šuicová zdůraznila roli občanů v Evropské unii. „Evropská demokracie znamená více než přijít jednou za pět let k volbám,“ řekla. V rámci svých priorit chce více naslouchat občanům a soustředit se na konferenci o budoucnosti Evropy. Bude se také věnovat komplexní strategii o právech dítěte a plánuje předložit Zelenou knihu o stárnutí. Právě na práva dětí a stárnutí populace se ptal například český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP).

Jednou z priorit Šuicové má být rovněž otázka rozdílů v zaměstnání mužů a žen. Chce se zaměřit zejména na snižování rozdílů v platech. „To je jedna z mých povinností a budu na ní pracovat i s dalšími komisaři,“ dodala během slyšení.

V první části slyšení se hojně diskutovalo o konferenci o budoucnosti Evropy, ta by měla začít v roce 2020 a trvat dva roky. Zapojit by se do ní měla podle kandidátky řada aktérů – národní parlamenty, nevládní organizace, orgány místní samosprávy i samotní občané. Účastnit se jí naopak nebudou kandidátské státy.

Prvním bodem agendy konference bude systém spitzenkandidátů a nadnárodních kandidátek. Podle Šuicové se systém spitzenkandidátů musí zlepšit, protože „tentokrát (v posledních volbách) selhal a občané musí vědět, pro koho hlasují,“ upřesnila ke konci slyšení v odpovědi na otázku Estebana Gonzálese Ponse (EPP).  

Na roli občanů, kterou kandidátka během slyšení zdůrazňovala se designované místopředsedkyně zeptal europoslanec Pascal Durand (RE). Na to, zda by měla mít občanská sdružení možnost rozhodovat a hlasovat odpověděla kandidátka spíše vágně, a sice že nástroje občanské iniciativy v EU existují a musíme je jen posílit.

Vyhýbavě odpověděla Šuicová také na to, zda bude tolerovat plán některých členských států zakázat potraty: „Potraty jsou v kompetenci členských států (…) V této otázce budu následovat názor kolegia komisařů.“ Řešila se také definice rodiny. Podle chorvatské kandidátky, přestože je z lidovecké frakce, lze dnes rodinu definovat v širším slova smyslu než v tradičním pojetí. 

Europoslanci se ve svých otázkách dotkli také diskriminace. „Nediskriminace je jednou z mých pravidel,“ reagovala na otázku europoslance Branda Benifeia (S&D). Na další otázku o ochraně práv nejen LGBT, ale také dalších menšin, jako Židů či Muslimů, odpověděla podobně. Tedy, že bude bránit lidská práva všech.

V rámci slyšení se dostalo i na nejasnosti kolem jejího majetku. Otázku položil nezařazený poslanec Martin Sonneborn, předseda výboru AFCO Antonio Tajani (EPP) ale otázku nepovolil. „To nevadí, můžu odpovědět,“ zareagovala Šuicová a tázajícímu se europoslanci sdělila, že její prohlášení o zájmech „bylo vždy transparentní“.  

Chorvatská kandidátka nakonec některé europoslance příliš nezaujala kvůli vyhýbavým odpovědím na otázky o potratech, LGBT, migraci nebo právech žen. Díky tomu, že je z frakce EPP se však neočekává, že by nezískala dostatečnou podporu. Koordinátorka frakce Danuta Hübnerová na twitteru uvedla, že Šuicová je pro dané portfolio „tou správnou kandidátkou“ a že „odpovídala jasně na všechny otázky, i na ty nejtěžší“. Koordinátor RE Pascal Durand ale podle tiskové zprávy frakce tak pozitivní není. Podle něj je Šuicová „sice dostačující, ale stěží inspirativní“.  

Portfolio: Sousedství a rozšiřování

Původní maďarský kandidát László Trócsányi měl mít na starosti sousedskou politiku a rozšíření EU, ještě před začátkem slyšení však neprošel hlasováním právního výboru Evropského parlamentu, který hodnotil jeho finanční záznamy a možný střet zájmů. Nedokázal vysvětlit, jak moc je právní kancelář, kterou založil před více než čtvrtstoletím, napojena na současnou maďarskou vládu. 

Novým kandidátem se stal velvyslanec Maďarska při EU Olivér Várhelyi.

Portfolio: Výkonný místopředseda Komise pro Zelenou dohodu pro Evropu a klima

V současné době drží post místopředsedy Komise a je zodpovědný za lepší regulaci, institucionální vztahy, vládu práva a listinu základních práv. V minulosti byl také ministrem zahraničí. Do letošních voleb do Evropského parlamentu šel jako vedoucí kandidát evropských socialistů a mohl se tak stát předsedou nové Komise. Členské státy ho ale nakonec na tento post nenominovali.

Timmermans by měl pokračovat na postu jednoho z výkonných místopředsedů Komise. Bude mít na starosti všechny komisaře, jejichž agenda se vztahuje k balíku klimatických opatření „Green New Deal“. Během prvních sto dní v úřadu by měl navrhnout právní akt zacílený na dosažení nulových emisí do roku 2050 stejně tak byl měl během pěti let navrhnout nový Evropský klimatický pakt. Měl by také přispět k vytvoření nového Fondu pro spravedlivou tranzici, nové Strategie biodiverzity do roku 2030 i strategie pro udržitelné potraviny. 

Datum slyšení v EP / výbor: 8. října, výbor pro životní prostředí

Pověřovací dopis

Odpovědi na písemné otázky europoslanců

Celé slyšení Timmermanse před europoslanci třech výborů (ENVI, ITRE, TRAN, AGRI a ECON) se točilo kolem tzv. Zelené dohody, kterou chce kandidát na výkonného místopředsedu Komise předložit během prvních 100 dní v úřadu. Na jeho základě se má Evropa stát do roku 2050 klimaticky neutrální za pomoci legislativního rámce.  Součástí celého procesu má být také možnost zvýšit cíle pro snížení emisí CO2 do roku 2030 z nynějších 40 % na 50 až 55 %. Návrh na změnu legislativy plánuje Timmermans předložit ještě před klimatickou konferencí v Glasgow příští rok. Taková změna si však vyžádá dodatečná opatření v podobě čisté dopravy, energeticky účinných budov a udržitelného potravinového systému. Bude potřeba také více financí než předpokládá návrh víceletého finančního rámce, který je nadále předmětem vyjednání. Součástí udržitelné energie má být také zemní plyn. Politická vůle i dostatečné kapacity tu podle něj pro takové změny jsou. 

K otázce dvojkolejných cílů pro snížení emisí do roku 2030 se europoslanci několikrát vrátili. Mezi nimi i český europoslanec Alexander Vondra (ECR, ODS).

„Mám obavy z toho, že Green Deal nás bude stát daleko víc, než jsou naše společnosti schopni udržet. Bude to znamenat zvýšení cen komodit všech lidských potřeb, ať už je to světlo, teplo, doprava, nebo cokoliv jiného. Bude to mít dopad na středně příjmové rodiny, nemluvě o těch chudých, protože oni ponesou největší zátěž vysokých cen a vysokých daní. Vy jako sociální demokrat toto chcete? Chcete žluté vesty po celé Evropě?,“ otázal se holandského kandidáta na komisaře s tím, že si nejdříve musíme spočítat, jestli na to máme. Timmermans v reakci na to odpověděl, že chce pomoci rodinám v renovaci budov (např. zateplení, dvojitá okna nebo vybudování solárních panelů na střechách), čímž se sníží jejich náklady na energie a spolu s tím i emise. Projekty sociálního bydlení by měla podpořil Evropská investiční banka. V této otázce je také potřeba zaměřit se na ozelenění daňového systému. O tom by se podle Timmermanse mohlo dokonce rozhodovat namísto současné jednomyslnosti spíše kvalifikovanou většinou. Komisař požaduje zavedení daně za znečištění ovzduší, kterou by platily firmy ze zemí, kde požadavky na ochranu klimatu nejsou tak přísné jako v EU. Nemuselo by to podle něj být dokonce v rozporu s pravidly WTO, budou ale potřeba další analýzy. 

Vondra později položil ještě jednu otázku týkající se toho, co bude EU dělat, když se k jejím cílům nepřihlásí USA, Čína, Indie a Brazílie. Timmermans na to odpověděl, že EU půjde ostatním příkladem ve snaze povzbudit další státy, aby se připojily k úsilí Evropy. Podle jeho slov již Čína zamýšlí postupovat stejným směrem.

Italská europoslankyně Eleonora Eviová (Hnutí pěti hvězd) se dále tázala na možnost revize rozpočtových pravidel EU a vyloučení zelených investic z Paktu stability a růstu. Podle Timmermanse toto není vhodná cesta. 

Zelená dohoda má podle Timmermanse také sloužit zdraví občanů, což znamená nulové znečištění ovzduší, snižování používání pesticidů, hnojiv, mikroplastů, endokrinních disruptorů. Významnou roli v tom hraje také cirkulární ekonomika, kterou chce komisař posunout na novou úroveň díky novému akčnímu plánu, nebo nová plánovaná strategie pro biodiverzitu do roku 2030, která by měla být předložena před summitem OSN v Číně v říjnu příštího roku. Na otázku, zda by podpořil globální zákaz jednorázových plastových tašek odpověděl jednoznačným souhlasem. V případě snižování plastů ale není podle něj na prvním místě recyklace, ale kompletní zákaz veškerého používání nebo jejich opětovné užívání. 

Během slyšení také několikrát zaznělo jméno švédské klimatické aktivistky Gréty Thunbergové. Několik europoslanců jej vyzvalo, ať nová Komise následuje její odkaz. I sám Timmermans ve své úvodní řeči prohlásil, že děti, které mobilizují změnu světa, mohou být dobrým příkladem a naší inspirací.

Velkým tématem během slyšení byla také transformace uhelných regionů. Sám Timmermans pochází z hornické oblasti, a proto podle jeho slov rozumí výzvám, s nimiž se uhelný průmysl v otázce transformace potýká. Uhelnou produkci – v Polsku, na Slovensku, v Řecku nebo v Německu, které se zavázaly k ukončení těžby – má podle Timmermanse v těchto oblastech nahradit cirkulární ekonomika. Ta by se měla navíc rozšířit i na textílie a stavebnictví.

Ve spravedlivém přechodu uhelných regionů na čistou energetiku má pomoci Fond pro spravedlivou tranzici. Jasně se postavil za zákaz fosilních paliv. Naopak podpořil biopaliva 3. generace, která mají podle něj hrát důležitou roli v energetickém mixu. 

Zmínil také snahu začlenit do systému pro obchodování s emisemi sektor letecké nebo lodní dopravy, protože i v nich je potřeba snížit dopad na klima.

Jednou z diskutovaných oblastí byla dále ochrana lesů. Podle Timmermanse potřebuje Evropa celoevropskou strategii pro reforestaci. „Pokud to uděláme v Evropě, pak budeme mít silnější argument pro oblasti mimo Evropu, které se potýkají se stejnými výzvami,“ uvedl s odkazem na problémy v Amazonii.

S tím souvisí také zemědělství, které by rovněž mělo spadat do agendy výkonného místopředsedy EK, resp. být poprvé provázáno s environmentální agendou (a Zelenou dohodou zvláště). Podle Timmermanse je potřeba povzbudit zemědělce v takové činnosti, která zachová zemědělský sektor v dobré kondici, což ale podle něj nepůjde bez soutěžního práva. SZP má podle Timmermanse podpořit zelenější potraviny na základě principu z vidličky na talíř. Potřeba je však lépe informovat občany o environmentálním dopadu produktů, které se dováží do Evropy. Na otázku, zda by podpořil snížení spotřeby masa a omezení zemědělských dotací Timmermans odpověděl, že by to mělo negativní dopady na farmáře. „Zemědělský sektor potřebujeme pro tranzici, například v otázce inovací pro krmiva zvířat.“ Zároveň dodal, že intenzivní farmaření je součástí problémů, který si však farmáři uvědomují. Sám ale věří, že farmáři chtějí být součástí řešení a změnit zemědělský sektor. 

Portfolio: Mezinárodní partnerství

Její nominace vyvrátila zvěsti o tom, že Finská vláda na post eurokomisaře navrhne neúspěšného kandidáta na předsedu Komise  Alexandera Stubba. Urpilainenová byla ministryní financí a kromě toho pracovala jako zvláštní vyslankyně v Etiopii. Začalo se tedy spekulovat o tom, že vznikne post eurokomisařky pro Afriku, na to ale budoucí předsedkyně EK von der Leyenová zareagovala, že by to bylo diskriminační. Afrika ale nakonec mezi jejími povinnostmi bude mít místo, úkolem Urpilainenové bude totiž kromě jiného práce na komplexní strategii pro Afriku.

Datum slyšení v EP / výbor: 1. říjen, výbor pro rozvoj

Pověřovací dopis

Odpovědi na písemné otázky europoslanců

Během slyšení hovořila finská kandidátka na eurokomisařku Jutta Urpilainenová s europoslanci výboru pro rozvoj o migraci a jejím napojení na rozvojovou politiku, finančních aspektech, transparentnosti a efektivitě rozvojové politiky, o cílech udržitelného rozvoje a o rovnosti. V průběhu grilování se ale dostalo také na brexit. 

Ve svém úvodním proslovu Urpilainenová uvedla, že ji do politického života a na dnešní slyšení dovedla její silná evropská identita a víra v evropskou integraci. „Zavázala jsem se, že budu bojovat proti nerovnostem, podporovat ty nejméně rozvinuté země a trvale udržitelný rozvoj,“ řekla na úvod poslancům.

Hned první otázka, kterou designované komisařce položil maďarský europoslanec György Hölvényi (EPP), se týkala migrace. Podle Urpilainenové je migrace úzce spojena s rozvojovou politikou, protože EU pomáhá zlepšovat podmínky v zemích původu migrantů. V průběhu slyšení pak ještě k migraci dodala, že by Unie měla mít jednotnou migrační politiku, jejíž součástí bude rozvojová složka. Podle ní je jedinou cestou k zajištění udržitelné migrační politiky řešení příčin migrace a zlepšení podmínek v zemích původu.

Několik europoslanců zajímala otázka efektivity a transparentnosti evropské rozvojové pomoci, obzvlášť co se týče financování skrze svěřenské fondy. Jako odpověď Urpilainenová už po několikáté poslancům zopakovala, jak důležitá je pro ni transparentnost. Ačkoliv by se podle ní měla transparentnost v EU zlepšit, zatím nemá v této věci připravenou žádnou konkrétní iniciativu. Rozhodně by ale v této otázce v budoucnu měl hrát Evropský parlament větší roli.

Urpilainenová v rámci svých odpovědí také hodně zmiňovala cíle udržitelného rozvoje OSN. „Agenda 2030 a cíle udržitelného rozvoje OSN by měly být naším kompasem,“ řekla.

Pro Urpilainenovou je také důležitá rovnost, nejen ta genderová, ale i ta mezi partnerskými státy EU. „Nechceme prosazovat linii dárce-příjemce, chceme rovnější partnerství,“ uvedla v odpovědi německému europoslanci Udovi Bullmannovi, který ji připomněl, že její portfolio není okrajové, ale silné a tázal se na to, jak docílit rovnosti partnerství.

Evropská unie by se podle Urpilainenové měla v rámci strategických partnerství stát strážcem multilateralismu a rozvíjet například africko-evropské vztahy. „Musíme opustit ten náš starý narativ, že je Afrika nestabilní a chudý kontinent a začít ho vítat jako kontinent mladý a nadějný,“ řekla kandidátka.

V druhé části slyšení došlo i na otázky k brexitu. Ty ale Urpilainenová odmítla s tím, že není vhodné, aby spekulovala. Dodala jen, že doufá v budoucí partnerství EU a Spojeného království v rozvojové spolupráci.

Na závěr designovaná komisařka řekla, že za středobod svého portfolia považuje rozvojovou politiku. Upozornila ale na to, že se pod názvem portfolia „mezinárodní partnerství“ ukrývá mnohem víc. Zdůraznila, že je nutné dodržet cíl 0,7 HND na rozvojovou pomoc, k tomu je ale podle Urpilainenové potřeba rovnocenných partnerství.

Už během slyšení se kandidátka dočkala pozitivních reakcí. Po grilování její výkon hodnotila pozitivně například frakce socialistů a demokratů (S&D), ta na svém twitterovém účtu uvedla, že „není pochyb o tom, že Jutta Urpilainenová odvede jako komisařka pro mezinárodní partnerství skvělou práci“.

Portfolio: Místopředsedkyně Komise pro Evropu, která je připravená na digitální věk (+ hospodářská soutěž)

Dánská komisařka se sice nestala nástupkyní Jeana-Claudea Junckera, zato však získala jedno z nejsilnějších míst v nové Evropské komisi. Vestagerová se bude i nadále zabývat hospodářskou soutěží, ke které ji nově přibude digitální agenda. Věnovat by se měla nové strategii EU v oblasti umělé inteligence nebo digitální dani.

Datum slyšení v EP / výbor: 8. října, výbor pro průmysl, výzkum a energetiku, výbor pro ochranu spotřebitele, hospodářský výbor 

Pověřovací dopis

Odpovědi na písemné otázky europoslanců

Stejně jako několik ostatních designovaných komisařů, i Margrethe Vestager během své úvodní řeči zdůraznila, že lidstvo v současné době čelí obrovské výzvě v podobě změny klimatu. Zároveň ale dodala, že stejně tak důležitá je pro nás i výzva v podobě digitální revoluce. „Obě tyto výzvy již nyní ovlivňují a v budoucnu budou ovlivňovat všechny aspekty našich každodenních životů,“ uvedla.

Kromě priorit v oblasti ochrany životního prostředí a adaptace na digitální věk se však Vestager zaměří i na prosazování toliko zmiňovaných evropských hodnot. „Jejich dodržování a prosazování z Evropy vytváří to nejlepší místo k životu,“ prohlásila. Jejím cílem proto není – ať už v oblasti hospodářské soutěže či digitální agendy – udělat EU více „čínskou“ či „americkou“. EU by dle jejích slov měla být především sama sebou.  

Jak už bylo zmíněno, Vestager bude mít na starosti vedle digitální agendy také ochranu hospodářské soutěže. V tomto ohledu během své úvodní řeči připomněla, že dodržování a vynucování soutěžního práva je stěžejní i pro zlepšování životní úrovně nás všech. „Žijeme ve složité době plné výzev, a to platí i pro oblasti soutěžního práva. Trhy se totiž neustále a velmi rychle vyvíjí a mění,“ připomněla. I proto je dle jejích představ nutné zaměřit pozornost rovněž na přehodnocení a reformy některých aspektů soutěžního práva včetně oblasti týkající se státních podpor a subvencí. „Férová soutěžní politika naši ekonomiku dobře připraví na výzvy, které před námi stojí,“ řekla.

Toto téma zaujalo i některé poslance, kteří se kandidátky ptali na problematiku nekalé soutěže, nekalých obchodních praktik a dumping. V tomto ohledu je podle Vestager stěžejní najít rovnováhu mezi zajištěním férové hospodářské soutěže a postavením se za evropské podniky. Narážela tím na nekalé praktiky a zvýhodňování státních či polostátních firem ze strany Číny, což je problém, který je třeba řešit. Stejně tak zdůraznila, že Čína už v žádném případě není rozvojovou ekonomikou a podle toho je třeba s ní také jednat.

Vestager se chce zaměřit kromě jiného na oblast tuzemských veřejných zakázek, které tvoří celých 15 % unijního HDP. „Samozřejmě, že cizí investory vždy rádi přivítáme. Musíme se ale ujistit, že nepodkopávají férovou soutěž a že dodržují pravidla,“ zdůraznila.

Velká část slyšení se týkala tématu digitální daně a role technologických a internetových gigantů. Vestager připomněla, že zdanění právnických firem dalece předcházelo vytvoření digitálních platforem a digitální ekonomice. Stejně tak uvedla, že to jsou státy, které z daní žijí a uspokojují potřeby svých obyvatel. Právě to byl důvod, proč ke zdanění společnostní vlády přistoupily už před desítkami let. Nyní jsme podle ní došli do bodu, kdy se daňová politika musí adaptovat na novou digitální dobu. Jediné férové řešení dle jejího názoru je, aby společnosti včetně těch internetových platily daně v místě, kde generují zisk. Zavedení tzv. digitální daně pak vnímá jako jednu ze svých priorit.

„Doufám, že v této otázce budeme schopni nalézt shodu na globální úrovni. V současné době se možnost zavedení digitální daně diskutuje na úrovni OECD. Pokud však do roku 2020 nebude na stole žádný návrh, bude třeba hledat řešení na evropské úrovni,“ prozradila.

Zavedení digitální daně však naráží na odpor některých členských zemí v Radě EU. A jelikož jde o oblast daní, je v tomto ohledu třeba nalézt jednomyslnou shodu, na což upozornili i někteří poslanci.

„Vždy je těžké být optimistou, když dojde na daňovou legislativu,“ řekla poněkud vyhýbavě Vestager. Dodala však, že věří, že státy, ať už na globální či evropské úrovni, společnou řeč nakonec naleznou. Pokud by se tak ale nestalo, je připravena vyzvat národní vlády, aby nějakou formu digitální daně zavedly na národních úrovních.

Designovaná komisařka a zároveň výkonná místopředsedkyně se zároveň nechala slyšet, že vedle digitální daně je i zastánkyní zavedení minimální korporátní daně. Stejně tak připustila, že v otázce postavení některých technologických a internetových gigantů je ochotna uvažovat i o jejich případném rozdělení. Tuto možnost ale považuje až za tu nejzazší, přičemž nyní není tato otázka na stole.

Mnoho otázek se během grilování dotklo i problematiky umělé inteligence, což je oblast, kterou Vestager rovněž označila za prioritní. Designovaná místopředsedkyně připomněla, že v současné době existuje pracovní skupina, jejímž úkolem je zmapovat možnosti podpory výzkumu a vývoje umělé inteligence v EU. Výsledky má skupina představit v prosinci tohoto roku. Zároveň dodala, že už nyní je jisté, že oblast vývoje umělé inteligence a oblast výzkumu a vývoje obecně si v příštích letech vyžádá mnohem více investic.

Zároveň připomněla projekt designované komisařky pro inovace a mládež Mariyai Gabriel, který nese název Horizont Evropa. „Bude se jednat o obrovský balík investic do výzkumu a vývoje, v jehož rámci se zaměříme na společný přístup, tedy aby nedocházelo ke zbytečnému zdvojování investic,“ upozornila.

Českého europoslance Evžena Tošenovského (ODS, ECR) zajímalo, zda v rámci vývoje umělé inteligence nebude docházet ke geografické diskriminaci, Zavádění a výzkum umělé inteligence podle něj musí probíhat napříč celou Evropou, jinak nebude efektivní.

„Ano, to je jedna z mých největších obav, aby na vývoji umělé inteligence mohl participovat opravdu každý, ať je odkudkoli,“ přiznala Vestager. Dodala také, že její vývoj nesmí nikoho diskriminovat, a to ani genderově, ani geograficky. Podle ní bude vytvořena síť inovačních center napříč Evropou, díky kterým se do evropských projektů budou moci zapojit jednotlivci ze všech evropských regionů.

Vestager také během slyšení uvedla, že má v plánu během prvních 100 dní vytvořit Strategii pro vývoj umělé inteligence. Podle Tošenovského je však tato lhůta příliš krátká. Podle jeho názoru by bylo lepší lhůtu prodloužit a dát si s vytvořením strategie více práce, aby byla kvalitnější a přínosnější. Podle Vestager je ale 100 dnů sice ambiciózní, ale splnitelný cíl. „Strategii pro umělou inteligence potřebujeme co nejrychleji, musíme komunikovat a pracovat rychle, to ano, ale půjde to zvládnout,“ ujistila poslance.

Část otázek poslanců se rovněž týkala i ochrany dat, což je na evropské úrovni velké a důležité téma. Kandidátka na komisařku žertovala, že „jednou z věcí, které se naučila v souvislosti s kapitalismem založeným na sledování, sběru a vyhodnocování dat, je fakt, že uživatel neprohledává Google, ale že Google prohledává uživatele.

Podle ní je doposud vše, co Evropská unie v rámci ochrany soukromí udělala, správné. Dle jejího názoru je třeba v tomto směru pokračovat i nadále, a to rychle. Dodala také, že na řadu v blízké době přijde i aktualizace nařízení GDPR či přijetí směrnice e-privacy, která má sjednotit pravidla ochrany soukromí pro online platformy.

Slyšení se následně opět stočilo k evropské ekonomice, konkrétně pak k podpoře malých a středních podniků, které podle komisařky reprezentují až 95 % evropských společností. Důležité je dle jejího názoru zařídit, aby tyto společnosti měly otevřený a rovný přístup k veřejným zakázkám i k investicím a inovacím. Investiční plán, se kterým přišel Jean-Claude Juncker, podle jejích slov zajistil smlouvy a pobídky pro více jak 900 tisíc malých a středních firem napříč celou EU a je proto dobré v něm pokračovat.

Poslance pak v neposlední řadě zajímal i její pohled na kontroverzní reformu autorského práva. Podle designované místopředsedkyně Komise se jedná o vyvážený a zdařilý kompromis, který není nutné znovu otevírat. Stejně tak se poslanci dotkli i tzv. Green Deal, tedy iniciativy nové Komise na ochranu životního prostředí.

„Nemůžeme mít evropskou strategii pro průmysl, která by nezohlednila zelenou ekonomiku a ochranu klimatu,“ uvedla. Do boje proti klimatickým změnám se podle ní musí zapojit jak velké společnosti, tak malé a střední podniky. „Evropská průmyslová strategie a Green Deal jsou dvě strany téže mince,“ prohlásila.

Ve své závěrečné řeči pak zdůraznila nutnost úzké spolupráce mezi Komisí a Evropským parlamentem. „Vy jste zvoleni, já jsem jen vybrána. To jen díky vám mám demokratickou legitimitu,“ uzavřela své vystoupení.

Portfolio: Zemědělství

Od roku 2004 až do roku 2016 zastával post europoslance. Kandidátem na eurokomisaře se stal poté, co bylo Polsku navrženo agrární portfolio. Původním polským kandidátem byl totiž Krzysztof Szczerski, šéf prezidentské kanceláře Andrzeje Dudy, který se na zemědělskou agendu necítil. Jmenování Wojciechowskiho je však nyní ohroženo jeho současným vyšetřováním ze strany Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) kvůli nesrovnalostem při vyplácení cestovních náhrad v době, kdy byl europoslancem.

Bude-li nakonec jmenován, hned z počátku ho čeká nelehký úkol – uzavření jednání nad budoucí podobou společné zemědělské politiky. Dále by se měl zabývat novou strategií pro udržitelné potraviny „Od farmy až po vidličku“, systémem geografického označování potravin nebo rozvojem venkova.

Datum slyšení v EP / výbor: 1. října, výbor pro zemědělství, druhé kolo 8. října

Pověřovací dopis

Odpovědi na písemné otázky europoslanců

Vágní a nepřesvědčivý. Právě těmito termíny hodnotili europoslanci napříč politickým spektrem první vystoupení polského kandidáta na eurokomisaře Janusze Wojciechowského.

„Jeho neustálé vyhýbání se odpovědím řadu mých kolegů štve,“ uvedl nizozemský europoslanec Bas Eickhout (Zelení/EFA).

Své nespokojení vyjádřila i poslankyně z řad evropských lidovců (EPP), Francouzka Anne Sanderová. Podle ní kandidát nepředstavil žádnou ekonomickou vizi pro zemědělství, na místo toho se pokusil získat podporu od Zelených. Často totiž zdůrazňoval ochranu životního prostředí a životních podmínek hospodářských zvířat. S názorem Sanderové se ztotožnila i její česká kolegyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP).

Polský kandidát například vyzdvihl myšlenku ekologického zemědělství a podporu farmářů, kteří se svým hospodařením podílejí na ochraně klimatu a životního komfortu zvířat.

Podporu si podle něj zaslouží například farmáři, kteří krmí svá zvířata vlastním krmivem, a nikoli importovanou sójou z Argentiny nebo Brazílie.

„Budu podporovat veškeré aktivity, které budou pomáhat malým a středně velkým farmářům,“ dodal Wojciechowski.

Tématem byla i obchodní dohoda se státy Jižní Ameriky (Mercosur). Wojciechowski dle svých slov bude situaci monitorovat a v příštím roce připraví hodnocení dopadů smlouvy na unijní zemědělství. Hodnocení dopadů přitom nebude doprovázet pouze dohodu se společenstvím Mercosur, ale také dohodu s Austrálií nebo Novým Zélandem.

Na klíčové dotazy týkající se vize budoucnosti evropského zemědělství však nedokázal odpovědět. Místo toho sliboval poslancům, že s nimi o všem povede dialog. Poslanci se proto rozhodli mu položit sadu písemných otázek. Ani v tomto testu však polský kandidát neuspěl, a 8. října proto musel ve výboru předstoupit znovu.

Druhé slyšení – nová taktika

Ke druhému slyšení se Wojciechowski stavěl od počátku jinak – například tím, že hovořil ve svém rodném jazyce. Mnozí poslanci to vzhledem k jeho neobratnosti v angličtině přivítali potleskem.

„Potřebujeme zlepšit pozici evropského zemědělství na světových trzích,“ prohlásil Wojciechowski během své úvodní řeči. Společná zemědělská politika po roce 2020 podle něj musí být férová a brát v potaz rozdíly mezi jednotlivými členským zeměmi. Zelená opatření by podle něj měla být dobrovolná.

„Podpořím organické zemědělství, které by mohlo přispět k ohraně životního prostředí, a představím akční plán pro jeho rozvoj,“ oznámil polský kandidát poslancům.

V EU je podle něj místo jak pro drobné zemědělce, tak i pro velké. Zatímco ti druzí jmenovaní mají zajišťovat potravinovou bezpečnost, menší farmy mají sehrávat klíčovou roli v udržování venkovských oblastí.

Koordinátor socialistů v zemědělském výboru Paolo De Castro (S&D) se polského kandidáta vyptával na hrozící americká cla vůči potravinám z EU. „Není to poprvé, co se farmáři stali nevinnými oběťmi konfliktu,“ reagoval Wojciechovski, který se domnívá, že se celou věc podaří vyřešit bez újmy. Pokud by ale přeci jen zavedení cel došlo, EU by měla přikročit k „záchranným opatřením“.

„Chci pracovat ve prospěch evropských zemědělců ve všech zemích,“ prohlásil dále polský kandidát. Ve své závěrečné řeči hovořil mimo jiné o svých vlastních zkušenostech se zemědělstvím, které získal při práci na statku svých rodičů.

Wojciechovski se po druhém slyšení dočkal mnohem lepších ohlasů, než po svém prvním pokusu. Jeho zlepšení pochválili jak zástupci EPP, tak i S&D.