Dánské předsednictví

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: BrianHolm

Dánské předsednictví v Radě EU, které probíhá v první polovině letošního roku, se musí potýkat s řešením evropské dluhové krize, prozatím nejtěžší zatěžkávací zkouškou Unie. Země není členem eurozóny, a tak se při jednání o společných rozhodnutích drží spíše vzadu. Na druhou stranu považuje za svou povinnost udržet jednotu členských států. Kromě toho jsou nejvýznamnější dánskou prioritou energeticko-klimatické otázky.

(Zveřejněno 7. 5.2012)

Dosavadní vývoj a očekávané kroky:

  • 1. ledna 2012: Dánsko převzalo po Polsku předsednictví v Radě EU.
  • 29. ledna 2012: Proběhlo mimořádné zasedání Evropské rady, na němž byl představen návrh fiskální unie.
  • 1. a 2. března 2012: Na pravidelném summitu EU celkem 25 členských států (kromě ČR a Velké Británie) podepsalo úmluvu o fiskální disciplíně.
  • duben až červen 2012: Probíhají trojstranné rozhovory mezi Komisí, Parlamentem a Radou nad směrnicí o energetické účinnosti.
  • 6. května 2012: Zveřejnění výsledků francouzských prezidentských voleb – vítězem se stal François Hollande. Výsledek parlamentních voleb v Řecku přináší politickou nejistotu.
  • 25. května 2012: V Bruselu se bude konat pravidelné zasedání Evropské rady.
  • 28. a 29. června 2012: V Bruselu se bude konat pravidelné zasedání Evropské rady.
  • 1. července 2012: Začíná kyperské předsednictví.

Souvislosti:

Dánsko, které se k Evropskému společenství připojilo společně s Velkou Británií a Irskem v roce 1973, nyní již posedmé stojí u evropského kormidla. Jeho předchozí předsednictví v roce 2002 bylo doprovázeno vlnou optimismu díky čerstvému zavedení společné evropské měny a přípravám na největší rozšíření EU od doby jejího vzniku (právě během dánského předsednictví byla úspěšně uzavřena přístupová jednání s ČR a devíti dalšími státy).

Pro premiérku Helle Thorning-Schmidt, první ženu v čele dánské vlády, znamená předsednictví politickou výzvu. Vládní koalice tří stran, která vystřídala předcházející středo-pravicovou vládu, je závislá na podpoře rudo-zelené aliance a nezávislých poslanců. Díky nim si v 179členném parlamentu drží těsnou většinu 89 křesel proti 86 opozičním mandátům.

Ačkoliv je Dánsko aktivním evropským hráčem, jeho předsednictví je podle očekávání zastíněno hospodářskou a finanční krizí. Protože stojí mimo eurozónu, dalo již předem najevo, že si nenárokuje hlavní roli v diskuzích o řešení současných ekonomických problémů (EurActiv 19.12.2011).

I přes evropské problémy s dluhovou krizí Dánsko věří, že významné body z programu svého předsednictví se mu podaří prosadit. Své priority země shrnula do čtyř tematických oblastí: „zodpovědná Evropa“, „dynamická Evropa“, „zelená Evropa“ a „bezpečná Evropa“. Důraz Dánsko klade zejména na energeticko-klimatické otázky a také na vyjednávání o víceleté finanční perspektivě pro léta 2014–2020.

Předsednictví se vedle ekonomických problémů Evropy musí potýkat také s méně očekávanou komplikací v podobě nové kontroverzní maďarské ústavy. Zákony, které vešly v platnost se začátkem roku 2012, podle některých kritiků představují ústup od demokracie směrem k autoritářskému režimu. Evropská komise již vůči Maďarsku zahájila právní proceduru (EurActiv 18.1.2012).

Témata:

Kodaň Evropě nakloněná

Těsné volební vítězství premiérky Thorning-Schmidt přineslo významnou změnu ve vztazích Dánska s Evropskou unií (EurActiv 16.9.2011). Země například zrušila hraniční kontroly, které zavedl předcházející středo-pravicový kabinet, aby prý zastavil příliv pašovaného zboží. Podle některých názorů však svou roli hrálo i to, že vládní většina závisela na podpoře Dánské lidové strany, naladěné proti imigraci. Německo a Evropská komise tehdy měly vůči hraničním kontrolám ostré námitky, neboť podle nich odporovaly Schengenské dohodě o volném pohybu (EurActiv 11.8.2011).

Nová vláda také znovu zavedla post ministra pro evropské záležitosti, který byl v roce 2002 zrušen. V současné době jej zastává Nikolai Wammen. Dánsko plánuje i uspořádání referenda, které by mělo rozhodnout o zrušení výjimek z práva EU v oblastech domácí a zahraniční politiky, jež si země v minulosti vyjednala.

Všudypřítomná krize

Dánsko má jako malá země neplatící eurem pouze omezené možnosti, jak ovlivnit boj proti krizi eurozóny. Podle některých názorů její manévrovací prostor omezuje i rostoucí vliv předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye. To ostatně potvrdil i ministr Wammen, který při zahájení předsednictví prohlásil, že Rompuy by měl podle dánských představ zastávat v řešení krize rozhodující úlohu. Samotnou dánskou vládu názorově rozštěpilo vyjednávání o podobě fiskálního paktu EU, které probíhalo v prvních měsících roku 2012. Země se však ke smlouvě připojila.

Udržitelný růst

Výraznou prioritou dánského předsednictví je problematika životního prostředí. Dánský velvyslanec při EU Jeppe Tranholm-Mikkelsen uvedl, že pokud by v Evropě nepanovala krize, udržitelný rozvoj by stál v předsednickém programu na prvním místě. Dánsko ostatně patří k evropským lídrům v oblasti ochrany klimatu a především využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE). V roce 2010 z nich vyrobilo 33 % veškeré elektřiny. Dvě třetiny z tohoto čísla přitom obstarávají větrné elektrárny.

Ekologické aktivity dánské vlády nepolevují ani na domácí scéně. V únoru loňského roku zveřejnila energetickou strategii, podle níž by mělo být Dánsko roku 2050 naprosto nezávislé na uhlí, ropě a plynu. Návrh, který přivítaly mezinárodní nevládní organizace, však ještě neschválil parlament.

Nejvýznamnější evropskou otázkou z této oblasti, která v současné chvíli čeká na vyřešení, je projednávání směrnice o energetické účinnosti. Dánsko by rádo uzavřelo jednání o nové legislativě do konce svého předsednictví, vzhledem k pokračujícím neshodám mezi členskými státy a evropskými institucemi se však nyní zdá, že se mu to nepodaří (viz také Links Dossier na toto téma).

Souběžně se směrnicí se v Bruselu debatuje také o cílech, na které by se měla zaměřit Cestovní mapa pro přechod k nízkouhlíkové ekonomice do roku 2050.

Dánský přístup k energetickým úsporám a účinnému využívání přírodních zdrojů ilustrují také drobné detaily, které jeho předsednictví ozvláštňují. Na evropských zasedáních se například v tomto pololetí nalévá voda z kohoutku, která zatěžuje životní prostředí i rozpočet výrazně méně než balená (EurActiv 10.1.2012).

Jak rozpočítat peníze

Významným bodem v dánské předsednické agendě je pokračující vyjednávání o rozpočtu Evropské unie pro léta 2014–2020. Kodaň původně očekávala, že jednání budou během tohoto půlroku dokončena, pravděpodobně k tomu však nedojde. V současné době došlo k oživení dlouhodobých sporů mezi chudšími a bohatšími členskými státy ohledně škrtů v kohezní politice (EurActiv 26.4.2012).

Dánové ale doufají, že k podstatné dohodě ohledně směřování rozpočtu se Evropa dopracuje ještě za jejich předsednictví, a to během summitu Evropské rady na konci června.

Rozhovory o rozpočtu ovlivňuje i vnitropolitické dění v evropských zemích. Někteří diplomaté například varovali, že kompromisu nebude možno dosáhnout kvůli květnovým prezidentským volbám ve Francii. Nebylo prý možné očekávat, že by prezidentští kandidáti chtěli v období volební kampaně oslabit své pozice ústupky v otázce evropského rozpočtu. Týká se to zejména Společné zemědělské politiky (SZP), v níž Francie ze zemědělských dotací čerpá zdaleka nejvíce ze všech členských států.

Stanoviska:

Premiérka Helle Thorning-Schmidt kladla na blížící se předsednictví značný důraz již ve svém říjnovém inauguračním projevu. Jako klíčové oblasti, které bude dánská vláda prosazovat v rámci evropského rozpočtu, jmenovala udržitelný růst, výzkum a jednotný trh.

„Budeme posilovat zapojení Dánska do dění v EU. Jsem si jistá, že bude například výhodnější spolupracovat s našimi sousedy v oblasti boje proti mezinárodnímu zločinu, než stavět nová kontrolní stanoviště na dánských hranicích,“ prohlásila. „Vláda si též přeje odstranit dánské výjimky z práva EU,“ dodala.

Ministr pro evropské záležitosti Nikolai Wammen v prosinci sdělil médiím: „Budu upřímný. Dánsko přebírá své předsednictví v jedné z nejtěžších chvil EU. Přesto se na svůj úkol těšíme.“

„Za klíčový úkol dánského předsednictví považujeme sjednotit státy, které stojí uvnitř eurozóny, a ty, které jejími členy nejsou. Pokud mi dovolíte citovat text Simona a Garfunkela, Dánsko by se rádo stalo mostem přes rozbouřené vody,“ odkázal na píseň Bridge Over Troubled Water z počátku sedmdesátých let.

Ulrich Bang, ředitel oddělení pro evropské záležitosti Dánské energetické asociace, poukázal na význam předsednictví pro oblast energetiky. Šest měsíců Dánského kormidlování EU prý bude rozhodovat o tom, zda Unie dokáže naplnit své emisní a energetické cíle.

„Pokud si evropští státníci v době dánského předsednictví neujasní středně- a dlouhodobé cíle, nebude přijat potřebný rámec pro zelené investice,“ prohlásil Bang. Nedělat nic, to není možnost. Bylo by to jenom posílení systému, který stojí na fosilních palivech.“

Dánský ministr pro klima a energetiku Martin Lidegaard ve svém textu pro internetové stránky Evropského parlamentu navázal na téma energetické účinnosti.

„V současnosti plýtváme spoustou vysoce hodnotné energie, protože naše stroje a systémy nejsou zdaleka tak efektivní, jak by mohly být. Evropské společnosti by měly být lídrem v produkci takového zboží, které bude splňovat nároky nízkoenergetické  budoucnosti. I proto je důležité, abychom evropskou energetiku a klimatickou agendu posunuli vpřed,“ napsal.

Piotr Maciej Kaczyński, analytik bruselského Centra pro evropská politická studia, zmínil nesoulad mezi jednotlivými zeměmi předsednického tria Polsko-Dánsko-Kypr. Podle něj tyto státy nedokázaly v přípravném období dostatečně spolupracovat. Analytik to zdůvodňuje tím, že se Kodaň Evropské unii začala hlouběji věnovat až po zvolení nové vlády, a proto se nestihla zúčastnit jednání o prioritách a společných cílech těchto tří předsednictví.

„Měli 14 přípravných setkání, což je sice pěkné, stejně jako to, že vytvořili osmnáctiměsíční program. Ale není to jejich program, je to program Evropské komise,“ prohlásil Kaczyński.