2020: Jaká témata budou dominovat evropské politice?

© Pixabay

Klima, brexit, ale i stále nedořešená migrační otázka. Redakce EURACTIV.cz připravila přehled deseti klíčových evropských témat roku 2020.

Evropské politice bude vévodit ochrana klimatu a životního prostředí. Postupně se začně naplňovat tzv. Evropská zelená dohoda, která je vlajkovou prioritou nové Evropské komise. Předsedkyně Ursula von der Leyenové odhalila její detaily v polovině prosince.

Hned v lednu spatří světlo světa transformační fond, který má pomoci uhelným regionů v jejich transformaci na klimaticky neutrální ekonomiku. V březnu by pak měla Komise představit „klimatický zákon“, jehož cílem je dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Obsahem druhé části zákona, který by měl následovat v říjnu, mají být vyšší cíle ve snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030, ze současných 40 procent na 50 až 55 procent.

V březnu by se měl na unijním stole objevit i nový akční plán cirkulární ekonomiky, jehož cílem bude větší recyklace a opětovné využívání zdrojů nebo boj se znečišťujícím průmyslem.

Nové strategie se dočká i oblast biodiverzity, ve snaze zachovat rozmanitost přírody, dále oblast průmyslu a oblast zemědělství, které má být zelenější a zdravější a zajistit udržitelnou výrobu potravin.

Součástí zelené dohody bude také snaha zajistit, aby veškerá legislativa EU byla v souladu s klimatickými opatřeními. S tím bude souviset i akční program pro zelené financování, jímž chce Komise přezkoumávat rozpočtové praktiky na evropské a národní úrovni a zajistit jejich soulad s klimatickými cíli. Zohlednit by se měla rovněž vodítka pro poskytování státní pomoci v oblasti životního prostředí a energetiky.

V hledáčku Komise je i snaha zrevidovat směrnici o energetickém zdanění, zredukovat všechny druhy znečištění v oblasti vody, vzduchu a chemikálií, a zapojit do snižování emisí lodní, leteckou a silniční dopravu.

Unijní činnost by se podle prosincových závěrů Rady měla objevit i v ochraně lesů. Větší důraz by se měl klást také na moře a oceány ve snaze více chránit jejich ekosystémy.

Na finální schválení budou v roce 2020 čekat také pravidla pro posuzování environmentálně a sociálně udržitelných investic, tzv. nařízení o taxonomii. Instituce EU se na něm předběžně dohodly ke konci roku.

V členských státech bude v první polovině roku rovněž finišovat transpozice šesti směrnic cirkulární ekonomiky. Česká vláda začala ke konci roku Parlamentu předkládat implementační opatření, která přinesou změny v oblasti skládkování, odpadů, obalů a výrobků s ukončenou životností.

Jedním z velkých témat roku 2020 by mělo být také přijímání finální podoby víceletého finančního rámce 2021-2027, na jehož objemu a obsahu se státy zatím neshodnou. Jsou však na něho navázány i kohezní a zemědělské fondy a celounijní programy typu Horizont Evropa. Zejména státy střední a východní Evropy tlačí na větší podíl pro kohezní obálky. S konkrétním návrhem finančního plánu, který předložilo finské předsednictví, nesouhlasí ani Evropský parlament. Očekává se, že víceletý finanční rámec pro roky 2021-2027 bude přijat až v druhé polovině roku, tedy za německého předsednictví v Radě EU.

Zároveň budou probíhat další jednání mezi Komisí a členskými státy o podobě programového období a čerpání z kohezních fondů pro následujících sedm let.

Poběží rovněž další kolo evropského semestru. Jeho součástí je tentokrát i strategie udržitelného růstu založená na 4 propojených oblastech: udržitelnost životního prostředí, zvyšování produktivity, spravedlnost a makroekonomická stabilita. Cílem je totiž více zohlednit životní prostředí a udržitelnost. Celý podzimní balíček k tomu vydala Komise 17. prosince.

Po dalším hektickém roce „vystupování“ Británie z Unie, doprovázené několika neúspěchy při schvalování rozvodové dohody britským parlamentem, třemi odklady data odchodu, změnou premiéra, revizí rozvodové dohody a nakonec předčasnými volbami, snad Unii i Británii čeká finální fáze této dlouhé ságy. Podaří-li se britskému parlamentu nakonec schválit revidovanou výstupovou dohodu, na řadě bude Evropský parlament. Odejde-li pak „formálně“ Spojené království na konci ledna, jak je momentálně naplánováno, pro občany a podniky se zatím mnoho nezmění, pravidla EU se budou nadále aplikovat i v Británii ještě minimálně do konce roku, do kdy je navrženo přechodné období. Rozvodová dohoda sice umožňuje jeho rozšíření, premiér Boris Johnson ho ale nehodlá oddalovat. Znamená to tedy, že i budoucí rámec vztahů mezi Unií a Británií, včetně obchodní dohody, bude muset být dojednán během 11 měsíců, což je šibeniční datum, jak se shodují politici i odborníci.

Několik států EU se potýká s vnější i vnitřní kritikou za kroky především v oblasti justice, které podle mnohých narušují fungování právního státu. V centru pozornosti jsou pak hlavně Polsko a Maďarsko, se kterými EU vede sankční řízení, a Soudní dvůr EU opakovaně odsuzuje některé jejich zákony. 

Příchod nové Evropské komise znamená šanci na znovunastartování dialogu s Poláky a Maďary. Otázku budou mít na starosti česká komisařka Věra Jourová a především pak belgický eurokomisař Dider Reynders, který už vyzval k upozadění zmíněných řízení a k intenzivnějším rozhovorům se dvěma středoevropskými zeměmi. Přesto se zdá, že Komise přitvrdí. V plánu je zavedení každoročního monitoringu členských států v otázce právního státu, na stole také od loňska leží návrh na propojení vyplácení peněz z unijního rozpočtu s dodržováním tohoto principu. Podoba příštího dlouhodobého rozpočtu EU je však stále předmětem vyjednávání, a jak se ukazuje, právě Polsko a Maďarsko tlačí na to, aby se evropské fondy s dodržováním principů právního státu nepropojovaly. 

Migrační a azylová politika byla pro EU v letech 2015 a 2016 kvůli uprchlické krizi tématem číslo jedna, a i nyní se drží v popředí. Citlivost této oblasti a rozdílné zájmy napříč Unií způsobují, že v současné době je komplexní řešení pro celou EU v nedohlednu a jednání zaseklá na mrtvém bodě. Počet příchozích migrantů a uprchlíků do Evropy se přitom opět zvyšuje, a situace na řeckých ostrovech (kromě dalších lokalit) je kritická. 

Některé státy nabízejí vlastní návrhy řešení. Německo v listopadu představilo plán, který však zahrnuje i nechvalně proslulé kvóty na přerozdělování migrantů, což už z principu především u států Visegrádské čtyřky funguje jako „hadr na býka“. Nová Evropská komise má proto před sebou velkou výzvu – dostat členské státy k jednacímu stolu a zprostředkovat kompromis. Bude zajímavé sledovat, jak ke svému úkolu přistoupí nový „migrační tandem“ Komise – Ylva Johanssonová ze Švédska a Margaritis Schinas z Řecka. Nový pakt o migraci a azylu má být představen už v první polovině roku 2020. Otázkou je, jestli skutečně půjde o úspěšný „nový start“ v řešení migrace, jak tvrdí předsedkyně Komise von der Leyenová, nebo blok zůstane nadále uvězněn ve vzájemných sporech.

Jednou z priorit nové Komise je opět digitální agenda. Rok 2020 by přitom měl být v tomto ohledu zlomový, jelikož určí směr, jakým se EU v oblasti digitálu v následujících letech vydá. Stejně tak je ale třeba i nadále pracovat na legislativě, která už byla na unijní úrovni přijata. 

Zcela novou oblastí, na kterou se chce Komise zaměřit, je umělá inteligence (AI). V následujícím roce se očekává představení legislativy zaměřené na její výzkum a vývoj, ale také regulaci.

Neméně důležitá však bude i práce na již přijaté legislativě. Kupříkladu v loňském roce schválené nařízení o kybernetické bezpečnosti (Cybersecurity Act) počítá jak s posílením unijní agentury ENISA, tak i se zavedením tzv. certifikace výrobků podle jejich odolnosti vůči kybernetickým útokům. Na obojím bude třeba v příštím roce pracovat a uvést tyto myšlenky do praxe. V této souvislosti je třeba mít i dále na paměti hrozby a varování týkající se budování 5G sítí, což je jedna z citlivých oblastí, se kterou se nová Komise musí vypořádat.

Na scénu by se v roce 2020 měl ale vrátit i známý „strašák“ s názvem GDPR. I když tentokrát půjde o jeho následovníka – nařízení ePrivacy. I to má za úkol chránit osobní data a soukromí uživatelů, tentokrát ale při využívání telekomunikačních služeb – ať už těch klasických či internetových. Poskytovatelé všech telekomunikačních služeb (včetně aplikací typu Skype, WhatsApp apod.) by tak měly mít v oblasti ochrany osobních dat stejné povinnosti. V následujících měsících se očekává představení nového a přepracovaného návrhu této legislativy. Na původním znění totiž už roky nepanuje vůbec žádná shoda.

Lze také očekávat oživení debaty o autorském právu. Nová směrnice již byla schválená, nyní však na řadu nastupuje její transpozice do jednotlivých vnitrostátních právních řádů. A to může být problém. Lobbistických zájmů je mnoho a odpor proti reformě je stále obrovský.

Na jednací stoly se také pravděpodobně vrátí téma digitální daně, kterou se v Evropě kvůli nesouhlasu některých členských států nepodařilo prosadit. Řešení bude zřejmě spočívat v nastavení pravidel na úrovni OECD.

V příštím roce by měl být přijat dlouho projednávaný balíček opatření v oblasti mobility, který zástupci členských států předběžně potvrdili před Vánocemi. Zavádí mj. flexibilní rozvrh pracovní doby pro řidiče v mezinárodní nákladní dopravě.

Pozornost bude věnována i měření emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel. 

Bude se rovněž pracovat na dokončování transevropské dopravní sítě, například usnadněním postupů pro udělování povolení a zadávání veřejných zakázek. 

Společná obchodní politika je oblastí, kterou EU (dříve Evropská společenství) rozvíjí už řadu desetiletí. Poslední dva roky přitom byly v tomto ohledu až překvapivě úspěšné. Otázkou zatím zůstává, jestli na dosavadní úspěchy naváže i nová Komise. Výzvy na ni čekají zejména při prosazování největší obchodní dohody v dějinách. Vytvoření zóny volného obchodu mezi EU a sdružením jihoamerických států Mercosur totiž v Evropě vzbuzuje značné kontroverze. Další výzvou na tomto poli i nadále zůstává obchodní dohoda s Vietnamem. Ta sice byla podepsána již v půlce tohoto roku, na řadu by však mělo brzy přijít její schvalování. 

Zajímavé ovšem bude sledovat vývoj jednání o budoucích obchodních vztazích mezi EU a Austrálií a Novým Zélandem. Rada totiž už v červnu 2018 udělila Komisi mandát k vyjednávání dohod o volném obchodu s těmito státy. I nová Komise se přitom nechala slyšet, že pokračování v liberalizaci světového obchodu pro ni bude jednou z priorit. Obchodní vztahy s Čínou a USA pak i nadále zůstávají napjaté a nová Komise bude mít hodně práce s tím, aby ze strany těchto dvou ekonomických obrů nepřevládl protekcionismus. 

Jednou z rychle se rozvíjejících oblastí je v poslední době společná evropská obrana a bezpečnost. Na druhou stranu vyjednávání o budoucím víceletém finančním rámci sebou přináší i řadu otázek o jejím dalším směřování. Na stole jsou totiž návrhy na značné snížení finančních prostředků, které by v budoucnu mohly do oblasti evropské obrany a bezpečnosti směřovat. Pokud by k tomu skutečně došlo, ambiciózní plány na posílení evropské obranyschopnosti a bezpečnostní autonomii by se rychle zhroutily jako domeček z karet. I proto bude v roce 2020 důležité sledovat, jakým směrem se EU v této oblasti vydá.

Předsedkyně Komise přislíbila, že během prvních 100 dní v úřadu navrhne legislativu, která zajistí všem Evropanům spravedlivou minimální mzdu. Nejedná se o zavedení jednotné celoevropské minimální mzdy, ale pouze o vytvoření rámce, na základě kterého by členské státy mohly mzdy nastavovat, a to na základě svých vnitrostátních zvyklostí.

Mezi očekávanými návrhy je také evropský systém zajištění dávek v nezaměstnanosti. Další opatření v sociální oblasti se budou týkat boje proti nezaměstnanosti mladých lidí, proti dětské chudobě a také genderových rozdílech v odměňování.