Velvyslanec Povejšil: K boji s terorismem musíme přistupovat s novou energií

Martin Povejšil, velvyslanec ČR při EU ; autor: Sander De Wilde.

Čtvrteční neformální setkání lídrů EU v Bruselu bude mít jedno velké téma: terorismus. Nová opatření, jak čelit teroristické hrozbě, ale nečekejme. EU má k řešení problému vše, co potřebuje, jen to musí lépe využívat. EurActivu to v exkluzivním rozhovoru jen pár dnů před jednáním řekl stálý představitel ČR při EU Martin Povejšil.

Ve čtvrtek proběhne v Bruselu setkání vrcholných představitelů členských států, které by se mělo soustředit především na bezpečnostní otázky spojené s terorismem. Neformální summit tím chce reagovat na nedávné události v Paříži. Jaká témata budou probírána?
Setkání lídrů se za této situace opravdu stěží může tématu terorismu vyhnout. Nedávné útoky v Paříži zvedly vysokou vlnu veřejného zájmu a zároveň poukázaly na to, že EU musí k boji proti terorismu začít přistupovat s novou energií a novým způsobem. Nejde ale o to, aby EU přišla nutně s nějakým novým balíkem iniciativ. Musí se především kriticky podívat na to, co v oblasti boje proti terorismu dělala dosud.

„Nepůjde o přebudování systému, ale o daleko soustředěnější práci na tom, co už je na stole.“

Očekával bych proto, že se tímto směrem bude ubírat i blížící se setkání evropských lídrů. Předpokládá se přijetí politické deklarace boje proti terorismu. Výsledkem bude urychlení protiteroristických iniciativ, které se aktuálně nacházejí v legislativním procesu, a také rychlé uplatnění již přijatých opatření. Nepůjde tedy o přebudování systému, ale o daleko soustředěnější práci na tom, co už je na stole a kde se nedaří věci posouvat tak rychle, jak by si to situace vyžadovala.

V této souvislosti se zejména v poslední době hovoří o nutnosti dotáhnout návrh na sdílení údajů o cestujících (Passenger Name Record). Bude i to předmětem bruselských jednání?
To je jedna z věcí, kde nepanuje soulad mezi institucemi. Rada EU dospěla k pozitivnímu názoru a Evropský parlament má názor opačný. Očekával bych ale, že v důsledku pařížských útoků dojde k určitému posunu uvnitř Evropského parlamentu, a nevylučuji, že bude nastartován nový dialog mezi institucemi. Také je možné, že dojde k nějakým úpravám legislativního návrhu s cílem učinit jej průchodnějším v Evropském parlamentu. PNR ale není samozřejmě všelék, ale je to jedna z položek dluhu, který v EU máme.

O čem dalším se bude na neformálním summitu jednat?
Jasné je, že výměna informací a úroveň spolupráce mezi bezpečnostními sektory a službami členských států nejsou zdaleka dokonalé a tak dobré, jak by mohly být. Nakonec hlubší analýza některých teroristických útoků nebo preventivních policejních operací, které vedly k zadržení lidí podezřelých z přípravy teroristických útoků, ukazují na to, že tito lidé se pohybovali po území EU a bezpečnostní složky jednotlivých členských států o nich věděly. Přesto ale v některých případech nedošlo k žádnému zásahu. Tady se dá určitě očekávat snaha o posílení spolupráce. Tím spíše, že EU k tomu má všechny potřebné mechanismy a instituce. Mam na mysli zejména Europol a Eurojust, tedy dvě agentury, přes které je možné si intenzivně vyměňovat informace.

Zmiňoval jste možné posílení spolupráce mezi zpravodajskými službami. O čem budou lídři vést hlavní debaty?
Tady bych byl opatrnější, protože zpravodajské služby jsou ve všech státech specifické instituce a výměna informací tohoto druhu je mimořádně citlivá na důvěru mezi partnery. Ale i to je směr, kterým bychom se měli ubírat.

Předpokládám, že neformální summit se dotkne i otázky ochrany vnějších hranic, zejména možnosti posílení hraničních kontrol. Dá se očekávat nějaký posun?
Ukazuje se, že systém je nyní nastaven tak, že v podstatě neumožňuje systematické a důsledné kontroly evropských občanů, kteří se navracejí na území EU. Je to kritický moment zejména v souvislosti s fenoménem zahraničních bojovníků. Očekával bych, že vedle využití všech nástrojů, které jsou k dispozici v rámci schengenského kodexu, se rozběhnou úvahy i o možné aktualizaci schengenských pravidel tak, aby bylo možné provádět daleko důslednější kontroly občanů EU na vnějších hranicích Unie.

Jak se k této eventualitě staví Česká republika?
Již delší dobu říkáme, že jsme otevřeni diskusi o aktualizaci nebo modernizaci schengenského kodexu. Zároveň říkáme, že možnost pohybu uvnitř schengenského prostoru je pro nás prerogativem, který vyplývá ze samotné podstaty EU. Nedovedeme si představit, že by mělo dojít k jeho omezení. Cestu tedy vidíme přes změnu režimu na vnější hranici, nikoliv na vnitřních hranicích EU.

Ukrajině se vyhnout nedá

Kromě terorismu a hospodářské a měnové unie se bude na čtvrtečním neformálním setkání hovořit i o aktuální situaci na Ukrajině. Je možné, že se lídři EU budou věnovat také přísnějším hospodářským sankcím vůči Rusku?

To je otázka, na kterou nyní nedokážu s přesnou jistotou odpovědět. S jistotou se ale dá říct, že Ukrajina a Rusko je téma, které se v této době na vrcholných setkáních obejít nedá. Proto bych očekával, že se mu lídři EU budou věnovat i na summitu EU ve čtvrtek.

„V případě protiruských sankcí jde o udržení evropské jednoty.“

Na druhé straně neočekávám, že by toto neformální setkání mohlo přijmout závazné závěry, z nichž by pak bezprostředně vyplývaly konkrétní návrhy ze strany Evropské komise. Řekl bych tedy, že půjde spíše o politickou strategickou diskusi. Konkrétnější závěry lze spíše očekávat na pravidelné Evropské radě, která proběhne v březnu.

Mohly by v blízké budoucnosti přijít i přísnější hospodářské sankce? Podpořila by je Česká republika?
Pokud se podíváte do loňského roku, tak ve všech debatách o Rusku jsme hráli poměrně aktivní a zároveň konstruktivní roli. Stejně jako všichni ostatní v rámci osmadvacítky vnímáme to, že je naprosto zásadní udržet jednotu EU a v jejím rámci hledat prostor pro definování těch politik, které máme, nebo můžeme mít. To se týká i restriktivních opatření. Nepochybují o tom, že tento postoj ze strany České republiky bude pokračovat. Budeme se i nadále chtít pohybovat v koridoru, který bude ohraničovat evropskou jednotu.

V případě, že dojde na konkrétní debatu o sankcích, ať už o jejich uvolňování, nebo zpřísňování, protože ta cesta je politicky i legislativně otevřená oběma směry, budeme v rámci tohoto koridoru hledat místo, které nám bude z hlediska specifických zájmů České republiky nejlíp vyhovovat. To ostatně dělají všechny členské země EU.  

Autor: Lucie Bednárová