Slovenský ministr Žiga: Británie byla v energetice spojencem střední Evropy

Slovenský ministr hospodářství Peter Žiga; zdroj: WikimediaComons.org; autor: Paradzina

„Velkou Británii jsme vždy vnímali jako přirozeného spojence středoevropských zemí, protože kladla důraz na technologicky neutrální přístup k dosahování cílů evropské energetické politiky a na energetickou bezpečnost, a to i v oblasti jaderné energetiky,“ říká slovenský ministr hospodářství Peter Žiga. Rozhovor přinesla slovenská redakce EurActivu.

V Bratislavě včera společně neformálně jednali unijní ministři energetiky a životního prostředí, kteří hovořili o udržitelném financování a systému řízení energetické unie s cílem splnit evropské klimatické závazky. Na setkání dnes navazuje neformální schůzka ministrů energetiky, kteří mají jednat o cenách energií, nákladech na energii a konkurenceschopnosti, energetické bezpečnosti a strategii pro využívání zkapalněného zemního plynu a plynových zásobníků.

Slovensko dosud patřilo mezi nejhlasitější odpůrce rozšiřování plynovodu Nord Stream, který přes Baltské moře přivádí ruský plyn do Německa. Otevře se tato otázka i během neformálního setkání ministrů energetiky? Jak se bude Slovensko k problematice stavět v roli předsednické země?
Slovenská republika bude hrát během předsednictví v Radě EU roli nezávislého a spravedlivého mediátora (tzv. honest broker). Náš názor jsme v minulosti vyjádřili společným dopisem premiérů a dopisem ministrů energetiky. Důležité je pro nás zdůrazňovat, že je potřebný soulad všech infrastrukturních projektů na území EU s evropskou legislativou – především třetím liberalizačním balíčkem –, s cíli EU a se zahraniční politikou EU. Zároveň zůstává naší prioritou zachování tranzitního koridoru přes Ukrajinu.

Dá se předpokládat, že výsledek britského referenda o členství v EU bude mít dopad i na jednání o otázkách energetiky, včetně energetické bezpečnosti a jaderné energie?
Velká Británie patří mezi země, které jadernou energii využívají a během jednání zaměřených na související témata se významně angažovala v rámci bloku 14 projaderných zemí, kde prezentovala svůj konstruktivní pohled. Otázky spojené s rozvojem jaderné energetiky však souvisí s právem každého členského státu na volbu vlastního energetického mixu.

Mezi priority slovenského předsednictví patří i pokrok v nařízení o bezpečnosti dodávek plynu a diskuze o očekávaném návrhu na přepracování pravidel notifikace investičních záměrů fyzických a právnických osob v oblasti jaderné energetiky. Projeví se brexit i v těchto otázkách?
Velkou Británii jsme vždy vnímali jako přirozeného spojence středoevropských zemí, protože kladla důraz na technologicky neutrální přístup k dosahování cílů evropské energetické politiky a na energetickou bezpečnost, a to i v oblasti jaderné energetiky. Vzhledem k aktuálnímu dění je však tato otázka předčasná.

Jak se slovenské předsednictví dívá na návrh nařízení o bezpečnosti dodávek? Budete se snažit o změny na základě výhrad, které vyslovilo například Německo, podle něhož navrhované mechanismy solidarity neodrážejí reálné toky plynu?
V současné chvíli zůstávají v oblasti bezpečnosti dodávek plynu nevyřešené otázky, které se týkají solidarity, regionální spolupráce a transparentnosti. Slovenská republika se během předsednictví v Radě EU bude snažit dosáhnout v této oblasti pokroku, aby mohlo být zahájeno vyjednávání s Evropským parlamentem. Bezpečnost dodávek patří mezi priority slovenského předsednictví. Aktuálně se o možnostech regionální spolupráce vede diskuze v rámci pracovní skupiny pro energetiku v Bruselu.

Pavol Szalai, EurActiv.sk