Ředitel svazu plynárníků: S dodávkami plynu z Ruska jsme už dnes v jiné situaci

zdroj: Český plynárenský svaz

Jaký vliv může mít na Česko a Evropskou unii přerušení dodávek ruského plynu na Ukrajinu? Co se do budoucna chystá pro posílení energetické bezpečnosti ve střední Evropě? EurActiv se ptal výkonného ředitele Českého plynárenského svazu Jana Rumla.

Dodávkami ruského plynu do EU přes Ukrajinu se zabývá i další dnešní článek EurActivu. Přečíst si jej můžete zde.

Dá se podle předchozích zkušeností předpokládat, že kvůli případným ztrátám zemního plynu na území Ukrajiny budou zkráceny i dodávky plynu do EU?
Těžko předvídat, komplikace mohou nastat vždycky. Na případné výpadky v dodávkách plynu z Ruska přes Ukrajinu jsme i tak v České republice připraveni. Už třetí měsíc se do zásobníků zemní plyn jen vtláčí. Zásobníky jsou dnes v Česku naplněny z více než 70 procent a na evropském trhu je plynu dostatek. Zatím také na žádném vstupním a výstupním bodě přepravní soustavy v České republice nebyly registrovány žádné poklesy tlaku ani smluvní kapacity a Česko je i v nepřetržitém kontaktu se zahraničními partnery.

Zdá, že z hlediska dodávek není zatím současná situace pro EU nebezpečná. Co by se muselo stát, aby EU nějaké negativní důsledky pocítila?
Díky existenci vysoce kapacitního evropského mezinárodního plynovodu Nord Stream, který nevede přes Ukrajinu, jsme ve zcela odlišné situaci, než tomu bylo v roce 2009. Dnes má Česká republika výhodu v diverzifikaci přepravních cest zemního plynu. Propojení české soustavy severní cestou přes hranice s Německem je velkou strategickou výhodou pro spolehlivé dodávky plynu. 

Zatím ale společnosti garantují své dodávky zemního plynu všem svým zákazníkům bez jakéhokoli omezení. Ani prezident Putin ve svém dopise ze dne 15. května nepsal Evropě o zastavení dodávek „ruského plynu pro Evropu“, ale jen o části ruského exportu zemního plynu pro Ukrajinu. Neexistují žádné signály, že by mělo dojít k omezení dodávek plynu jinou, například severní cestou.

Soustředíme se spolu s Evropou nyní spíše na to, jak bychom mohli pomoci sousedním zemím, které volbu jiných přepravních cest nemají. Jde o balkánské státy nebo baltské země. Ty jsou v horší pozici.

Kolik plynu je možné v současné době dodávat do EU prostřednictvím Nord Streamu?
Prostřednictvím Nord Streamu nyní prochází 15 procent celkové spotřeby plynu v Unii, tedy polovina unijního dovozu z Ruska. Evropa celkově loni importovala z Ruska 161 miliard metrů krychlových plynu. Plynovody Nord Stream a EuRoPoL/Yamal, tedy severní cestou, přitom proteklo asi 75 miliard metrů krychlových. Centrálním koridorem, tedy přes Ukrajinu a Slovensko, proteklo přibližně 86 miliard metrů krychlových. Centrální koridor se v poslední době využívá s klesající tendenci přepravy plynu.

Jaké se v nejbližší době očekávají kroky pro posílení energetické bezpečnosti EU ve smyslu propojování plynových soustav? Pro Česko bude důležitý plynovod Moravia. Kdy by měl být hotov?
Napojení na polský terminál pro zkapalněný zemní plyn (LNG) by v budoucnu mělo otevřít další důležitou cestu plynu ze severu na jih a naopak. Výrazně tak vzroste role Česka jako tranzitní země. Stavba by mohla být zahájena v roce 2016 a měla by být dokončena asi během dvou let. Na jihu se pak stále počítá s LNG terminálem na chorvatském ostrově Krk.

Autor: Adéla Denková