Pavel Telička: Na grilování jsem se připravoval jak študák na přijímačky

Pavel Telička v Evropském parlamentu; zdroj: Evropská komise.

„Na přípravu jsem si vzal krátkou dovolenou. Všude jsem nosil desky se stovkami stran a neustále je studoval a přemýšlel o nich,“ vzpomíná na grilování v Evropském parlamentu první český eurokomisař Pavel Telička. Od května do listopadu 2004 působil v Evropské komisi Romana Prodiho a měl na starosti portfolio zdraví a ochrany spotřebitele.

V čem spočívá smysl grilování budoucích komisařů a komisařek?
Z pohledu grilujícího europoslance jde o to zjistit, zda je kandidát schopen spravovat své portfolio a zda zastává názory, které nezpochybňují základní principy, hodnoty a axiomy, na nichž EU stojí. Je naivní si myslet, že europoslance zajímá jen to, co padne od první minuty grilování do té poslední a že ostatní je irelevantní. Posuzuje se i to, co má kandidát za sebou, jaké názory a pozice zastává dlouhodobě. 

Z toho mi tedy vyplývá, že se na grilování nelze úplně připravit. Člověk si to musí takříkajíc odpracovat i před tím.
Jde tu o dvě různé věci. Připravit se samozřejmě dá a je to více než žádoucí. Když jsem se dozvěděl, že budu komisařem pro oblast ochrany spotřebitele, zdraví a bezpečnost potravin, tak kromě toho, že jsem o některých otázkách vedl přístupová jednání a určité znalosti jsem měl, tak v té hloubce a šíři to pro mě byla „nová“ agenda. Pokud bych se nepřipravil, vyhořel bych. 

„Od určitého momentu jsem si grilování užíval.“

Může se ale samozřejmě stát, že dotyčná osoba bude při slyšení dostávat otázky na tělo, například na politické názory, a v případě, že tam bude zpívat jinou písničku, než tu, kterou zpívala roky předtím, tak to nebude dobré. Její důvěryhodnost značně poklesne, stane se zranitelnou. Troufnul bych si proto říct, že věrohodnější bude nakonec ten, kdo bude svá stanoviska zastávat pevně i při slyšení. A pokud budou neobvyklá či kontroverzní, tak je bude schopen vysvětlit, podložit argumenty a v něčem třeba i obhájit. 

Na co dalšího se budou europoslanci soustředit?
Je velmi důležité ukázat, že budoucí komisař bude umět být nedílnou součástí kolegia. Nebude spravovat pouze své portfolio, ale bude kolektivně rozhodovat spolu s dalšími komisaři. U místopředsedů mě bude rozhodně zajímat, jak si představují svou práci v clusterové struktuře, kterou představil Jean-Claude Juncker. S jistotou můžu říct, že politická frakce ALDE, jejímž jsem členem, nechce vidět problémy v Komisi z hlediska nevyjasněných kompetencí, chce mít jistotu, že zvolený koncept bude funkční. 

Zavzpomínejme ještě na Vaše grilování, které jste podstoupil v roce 2004. Bylo to opravdu tak těžké, jak se to prezentuje?
Příprava na grilování nebyla jednoduchá. U mě navíc byla situace jiná – nejdříve byl do Komise za Českou republiku jmenován pan Kužvart a až poté, co náhle rezignoval (Miloš Kužvart odstoupil krátce po kritice, která doprovázela jeho úvodní prezentaci v evropských institucích; pozn. red.), jsem byl vybrán já. Na přípravu jsem si vzal krátkou dovolenou. Všude jsem nosil desky se stovkami stran a neustále je studoval a přemýšlel o nich. Připravoval jsem se jak študák na přijímačky. Nervózní jsem ale nebyl, měl jsou dobrou školu z jednání o přistoupení ČR k EU a navíc jsem se EU zabýval patnáct let a měl za sebou bezpočet složitých situací. K tomu všemu jsem věděl, že jsem si vybral mimořádně kvalitní kabinet, což mi nesmírně pomohlo. 

Jak moc je důležité, že Vás europoslanci znali?
To, že jsem nebyl neznámý člověk, mi svým způsobem pomohlo. Byl jsem osobou, která měla nějakou reputaci, psalo se o mě v bruselských médiích. Nebyl jsem tedy prázdným, nepopsaným listem, ani pro europoslance. 

Dokážu si nicméně představit, že pro někoho může být zaškatulkování i nevýhodou, která se může při grilování vymstít. Vás se například ptali na minulosti v KSČ.
Ano, i mně byly připínány některé vlastnosti, které nebyly pravdou. S tím jsem na to slyšení šel. S mojí nominací se na české politické scéně rozpoutaly vášně. Některé opoziční subjekty se nezdráhaly jít až do špinavostí a lží. Na slyšení přišla řeč na to, že jsem byl členem KSČ, k čemuž jsem se postavil. 

„I když to s vámi nesouvisí, jste představitelem konkrétní země a její břemena si s sebou nesete.“

Pozici mi stěžovaly i některé aktuální věci, které se v tu dobu řešily, například klecová lůžka pro duševně nemocné. Musel jsem na to reagovat i při slyšení, to nebylo příjemné. I když to s vámi nesouvisí, jste představitelem konkrétní země a její břemena si s sebou nesete. 

Jakou jste zvolil pro grilování strategii?
Nejsem zvyklý číst projevy, ani uhýbat. Hned v úvodu jsem naladil linku důvěry, když jsem některé otázky o své osobě sám otevřel, byl jsem pro některé až překvapivě přímý. Dalo by se dokonce říct, že jsem si to od určitého momentu užíval. Ze začátku je každý nervózní, odpoví ale na několik prvních otázek a pak už to jde samo. 

Říkáte, že je důležité mít v Bruselu jméno a také dostatek času na přípravu. Jak do toho zapadá paní Jourová? Na přípravu a nastudování svého portfolia neměla ani tři týdny. Neměl být český kandidát vybrán dříve? Nebo neměla paní ministryně rezignovat dříve?
Věra Jourová je ministryní, členkou vlády, a jako ministryni ji tam také již mnoho lidí zná. Čas na přípravu má delší, než jsem měl já. Kdyby rezignovala dříve, tak by se sice mohla scházet s europoslanci, ale stejně by neznala své portfolio. Takže se kterými? Je proto otázkou, zda by to výrazně pomohlo. 

Pokud by byl býval český komisař vybrán dříve, tak by to určitě mnoho věcí usnadnilo. Projevilo by se to zcela jistě v jednání o portfoliu a České republice by to přineslo respekt. Zásadní výhodou by to ale asi nebylo. 

Autor: Lucie Bednárová.