Pavel Poc: Barroso již pochopil, že z krize se EU neproškrtá

zdroj: Evropský parlament.

„Provedení důležitých opatření Evropu teprve čeká. Z toho, co se již mělo udělat, se totiž skutečně nezvládlo téměř nic. To je pro mě reálné zhodnocení projevu,“ říká k včerejší zprávě předsedy Evropské komise o stavu Unie český europoslanec Pavel Poc, který je v Evropském parlamentu členem skupiny Progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D).

  • Předseda Evropské komise José Manuel Barroso včera (11. září) dopoledne přednesl svůj výroční projev o stavu Unie, ve kterém hovořil o evropském boji s krizí a také potřebě jednoty (více viz včerejší článek). Jak jste jeho vystoupení hodnotil?

I když to byl zřejmě jeho poslední projev, tak ze všeho, co jsem od něj kdy slyšel, byl bohužel nejslabší. Když Barroso do sálu vstupoval, neměl to snadné. Dnes už to bude málokdo rozporovat, ale jednoduše řečeno: pravicová politika škrtů nefunguje. Jestliže tu máme krizi, je třeba ji řešit do určité míry úsporami, avšak nikoliv škrty. Zároveň je třeba podporovat rozvoj, protože k prosperitě se nelze proškrtat. Předseda Barroso to již dnes ví a europoslanci mu to navíc dali patřičně najevo. Myslím, že to byl Guy Verhofstadt ze skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, který ve své reakci na projev zdůraznil, že provedení důležitých opatření nás teprve čeká. Z toho, co se již mělo udělat, se totiž skutečně nezvládlo téměř nic. Tohle je pro mě reálné zhodnocení projevu.

Pan Barroso tedy opravdu nic zásadního neřekl. Pokusil se sdělit, ze z nejhoršího jsme venku, ale skutečnost je jiná. Na dně jsme už byli a nyní jsme se od něj odrazili, v žádném případě to ale neznamená, že tam nemůžeme spadnout znovu.

  • Dalo se přesto v Barrosově projevu najít něco pozitivního?

Do značné míry krize končí tehdy, když se řekne, že pominula. Cokoliv Barroso řekl o své Komisi, může být třeba pravda, ale nalijme si čistého vína: byli prostě pomalí.

  • Mají podle Vás podobné projevy smysl?

Podle mého názoru ano, protože věřím tomu, že se takový projev dostane ven, do medií, na sociální sítě, kanál YouTube a podobně. Občané uvidí, co jejich politici říkají a začnou to více sledovat. Jsem přesvědčen, že právě tady začíná identifikace. Koneckonců, má to stejný smysl jako Obamův projev o stavu Unie v americkém Kongresu, který rovněž sledují miliony lidí. Třeba se dočkáme doby, kdy to i v Evropě bude podobné. Takže abych odpověděl na Vaši otázku: ano, má to smysl, protože politik musí někdy vystoupit a veřejně zhodnotit, co se mu podařilo a co nikoliv. Politici nemohou být anonymní.

  • Co jste říkal na to, že účast v sále během Barrosova projevu nebyla velká?

Byl jsem z toho hodně znechucen a hluboce zklamán. V minulosti to bývalo lepší. Musím říct, že jsem se cítil i trochu trapně, nikoliv za sebe, ale za kolegy, kteří by tam měli být a z nejrůznějších důvodů nebyli. Je to přece jejich práce. V případě projednávání zpráv si dokážu představit, že to někdo sleduje ze své kanceláře, ale v tomto případě by to mělo být jinak. Byt přítomen na projevu o stavu Unie podle mého názoru patří k nepsané kultuře Evropského parlamentu. Fyzická přítomnost v sále se v tomto případě nedá nahradit televizí.

Rozhovor připravila Lucie Bednárová.


K Barrosově projevu se pro EurActiv vyjádřil také europoslanec Jan Zahradil, který je předsedou europoslaneckého klubu ODS. Rozhovor s ním si můžete přečíst zde.