Olga Sehnalová: Návrh Komise o sjednocení pravidel pro online nákupy je problematický

Olga Sehnalová; zdroj: Evropský parlament.

„To, co Komise navrhuje, může vést k absurdní situaci, že při nákupu domácího spotřebiče přes internet bude mít spotřebitel například jinou délku záruky než v kamenném obchodě,“ říká česká europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD/S&D) o návrhu na sjednocení pravidel pro nákup zboží online, který Komise představila v prosinci. EurActiv s europoslankyní hovořil o jednotném digitálním trhu a jeho přínosech pro spotřebitele

Olga Sehnalová je členkou Výboru Evropského parlamentu pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele.

Před rokem Evropská komise představila strategii pro jednotný digitální trh, která má v odstranit překážky dané hranicemi jednotlivých členských států, a umožnit tak využití všech příležitostí digitální doby. Které z 16 iniciativ považujete za nejzajímavější z hlediska spotřebitele?
Spotřebitelů se dotýká každá z oznámených iniciativ, ať už přímo z hlediska posílení jejich práv, nebo nepřímo, například plánovanými investicemi do infrastruktury a podporou digitálního vzdělávání. U legislativních návrhů bude samozřejmě velmi záležet na výsledcích vyjednávání mezi Evropským parlamentem a Radou.

Prohlédněte si FACTSHEET o strategii pro jednotný digitální trh

Osobně velký potenciál pro spotřebitele vidím v odstranění neodůvodněného zeměpisného blokování na základě národnosti, neboli takzvaného geoblockingu, dále harmonizování pravidel v oblasti smluv a ochrany spotřebitele při nákupu digitálního obsahu, přeshraniční přenositelnosti online obsahu a v neposlední řadě také v posílení spolupráce dozorových orgánů pro účinnější vymáhání pravidel na ochranu spotřebitelů. Ráda bych dále také viděla zlepšení cenové transparentnosti a dostupnosti doručovacích služeb či větší transparentnost internetových srovnávačů a online platforem obecně.

Na setkání s novináři v Bruselu jste před dvěma týdny uvedla, že „návrhy, které jsou dnes na stole (ať už se jedná o prodej hmotného zboží či digitálního obsahu), sníží maloobchodní ceny pouze o 0,25 %“. Budou tedy plány Komise na sjednocení digitální trhu pro spotřebitele tak prospěšné, jak se často uvádí?
Celá řada návrhů má bezpochyby svůj význam. Digitální prostředí se dynamicky rozvíjí a například při nakupování digitálního obsahu v současnosti spotřebitel nemá řadu práv a záruk s porovnání s klasickým zbožím. Harmonizování pravidel pro digitální obsah je vynikající příležitostí jak vytvořit spotřebitelsky přívětivý právní rámec.

Za problematický ale považuji návrh na harmonizování pravidel pro online nakupování hmotného zboží. To, co Komise navrhuje, může vést k absurdní situaci, že při nákupu domácího spotřebiče přes internet bude mít spotřebitel například jinou délku záruky než v kamenném obchodě.

Velkou část Vaší agendy tvoří také boj proti nekalým obchodním praktikám. Na jaké nekalé obchodní praktiky by si evropští spotřebitelé měli dávat pozor při nakupování na internetu?
Použití některé z nekalých obchodních praktik tvoří podle České obchodní inspekce téměř polovinu všech porušení zákona na ochranu spotřebitele ze strany e-shopů. Jednoznačně vedou klamavé praktiky, jako je neposkytnutí zákonem stanovených informací o prodávajícím, o podmínkách uzavření smlouvy či o uplatnění práv vyplývajících spotřebitelům ze smlouvy.

Obecně je největším problémem netransparentnost informací. Při nakupování na některých online platformách spotřebitel například neví, jestli uzavírá smlouvu s podnikatelem, nebo jiným spotřebitelem, a jaký právní režim se na smlouvu aplikuje v případě reklamací či zda existuje možnost řešení sporů. U internetových vyhledávačů či srovnávačů cen nemusí být také jasné, jaká jsou kritéria řazení, včetně možného ovlivnění placenou reklamou. Zvláštní kapitolu tvoří nákupy z třetích zemí, kde neplatí evropská legislativa.

Pomohou v boji proti nekalým obchodním praktikám při nákupech v online prostředí plány Komise představené ve strategii pro jednotný digitální trh?
Komise v reakci na problémy vznikající v digitálním světě publikovala na konci května aktualizované pokyny týkající se směrnice o nekalých obchodních praktikách. Ta je z roku 2009 a nebyla primárně určena pro digitální prostředí, proto chce Komise vyjasnit vztah ustanovení směrnice k online světu, a zejména online platformám, a řešit tak především již zmíněné otázky transparentnosti. Jedná se nicméně o nezávazný dokument, kde hlavní roli budou hrát dozorové orgány.

Jedním z dalších návrhů, které chce Komise v blízké době představit, je plán na harmonizování DPH. Tím by se měl podpořit přeshraniční online obchod v EU. Jak by podle Vás měl návrh vypadat?
Komise již avizovala záměr minimalizovat zátěž spojenou s přeshraničním elektronickým obchodováním, která vyplývá z různých systémů DPH. V hledáčku je také daňová výjimka pro dovoz malých zásilek online zboží ze třetích zemí. Pokud chceme v rámci digitálního vnitřního trhu předcházet narušením trhu, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům, je větší míra koordinace členských států v oblasti zdaňování nezbytná. Do jaké míry, to bude předmětem velkých diskuzí, zejména na úrovni členských států.

Další z návrhů, které hodlá Komise letos vydat, je reforma autorského práva v EU. Jak by podle Vás mělo být moderní autorské právo v EU nastaveno?
Z pohledu spotřebitelů považuji za zásadní přístup k široké nabídce legálního digitálního obsahu a online služeb, a to i přeshraničně. Za důležitý proto považuji již zmiňovaný návrh nařízení o přeshraniční přenositelnosti online služeb poskytujících obsah. Pokud si spotřebitel doma předplatí sledování sportovního zápasu, měl by mít nárok jej sledovat v rámci vnitřního trhu kdekoliv. Důležitým aspektem je samozřejmě také odměňování tvůrců a nositelů práv. Součástí debaty o moderním autorském právu bude také otázka zachování kulturní rozmanitosti, což je pro řadu států velmi citlivé téma.

Komise hodlá zbývající iniciativy z celkových šestnácti, které si naplánovala ve strategii pro jednotný digitální trh před rokem, představit do konce roku. Očekáváte, že budou jednání o digitálních iniciativách probíhat hladce?
Dotvoření jednotného digitálního trhu je pro členské státy i Evropský parlament jednou z hlavních priorit politické agendy již od roku 2013 a strategie jako celek i její jednotlivé aspekty jsou členskými státy i příslušnými parlamentními výbory pravidelně diskutovány. V oblasti spotřebitelské agendy obecně očekávám, že více pro-spotřebitelsky orientovaný parlament bude muset v diskuzi s členskými státy tvrdě obhajovat svoje pozice. Ráda bych touto cestou také popřála hodně úspěchů slovenskému předsednictví, které bude při projednávání řady návrhů Strategie pro jednotný digitální trh hrát klíčovou roli.

Eliška Kubátová