Maroš Šefčovič: Jaderná elektrárna nemá být závislá na jednom dodavateli

zdroj: Flickr EurActiv.cz; autor: Ota Neužil, Prolight.cz

„Je v zájmu každého členského státu a provozovatele jaderných elektráren, aby si zachovali možnost získávat palivo z více zdrojů. Ať už kvůli ceně nebo z jiných důvodů,“ říká v rozhovoru pro EurActiv.cz místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. V Praze se dnes účastní Evropského jaderného fóra. Chce také představit analýzu české energetiky šitou na míru energetické unii.

Dnes se v Praze účastníte zasedání Evropského jaderného fóra. Česká vláda minulý týden schválila Státní energetickou koncepci, která do budoucna počítá s rozvojem jaderné energetiky. Může být přístup k jádru do budoucna zdrojem sporů mezi členskými státy EU, když se postoj k této technologii napříč Evropou liší? 
Některé státy jsou jaderné energii výrazně nakloněny, jiné k ní mají velké výhrady. Nepředpokládám ale, že se v EU bude nějakým způsobem zpochybňovat základní teze, podle které si každá členská země může zvolit vlastní energetický mix. Evropskou nadstavbou k národním rozhodnutím jsou klimatické a energetické cíle, na kterých jsme se společně dohodli. Ty musíme také společně plnit bez ohledu na to, jakým způsobem si jednotlivé státy vystaví svůj energetický mix.

Na podzim se Komise chystá vypracovat první zprávu o stavu energetické unie.

Jak se díváte na státní garance poskytované při výstavbě jaderných bloků? V minulém roce se řešil britský projekt Hinkley Point C, kde bylo povoleno využití mechanismu „contract for difference“. Pokud se ale Komise snaží o narovnání trhu s energiemi, jak do toho zapadají státní garance pro velké energetické projekty?
Pro mnohá odvětví v oblasti energetiky byla vydána vodítka pro poskytování státní pomoci. Týká se to například technologií pro výrobu obnovitelných zdrojů. V případě jaderných elektráren se ale každý případ posuzuje individuálně. Stát může pomoc poskytnout za podmínky, že negativně neovlivní fungování trhu, a že naopak selhání trhu napraví. U projektu Hinkley Point C se Evropská komise se Spojeným královstvím shodla, že k selhání trhu dochází. Kdyby nové bloky nevnikly, na trhu by mohlo chybět až 7 procent elektrické energie.

Takže zelená pro Hinkley Point automaticky neznamená precedent pro další projekty v zemích EU?
O precedentu lze těžko hovořit, protože situace v každé členské zemi je specifická. Každý případ se proto posuzuje individuálně na základě podmínek, které v daném státě panují.

Pro EU má velký význam diverzifikace dodávek zemního plynu. Vidí Komise stejnou prioritu v diverzifikaci dodávek jaderného paliva? Řada členských zemí je totiž závislá na dodávkách z Ruska.
Princip diverzifikace energetických zdrojů se v EU začal uplatňovat i v otázce dovozu jaderného paliva, a to na základě strategie pro energetickou bezpečnost schválené v minulém roce. Tento požadavek do své práce zapracovala i Skupina jaderných dodavatelů (Nuclear Suppliers Group), která se spoluvyjadřuje ke každému významnějšímu kontraktu v této oblasti. Tato skupina má důležité pravomoci, které vyplývají ze smlouvy Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom).

Jak se požadavek na diverzifikaci dodávek jaderného paliva projevuje?
Jde především o to, aby jaderná elektrárna nezůstala závislá jen na jednom dodavateli, ale zachovala si možnost získat palivo i z dalších zdrojů. Jedná se o poměrně složitou otázku spojenou například se specifikací technických standardů. V případě finské elektrárny, ukrajinských bloků nebo aktuálně maďarského projektu se však jednoznačně ukazuje, že řešení existuje. A je v zájmu každého členského státu a provozovatele jaderných elektráren, aby si možnost volby zachovali. Ať už kvůli ceně nebo z jiných důvodů.

V Česku je to aktuální otázka, protože se bude muset brzy rozhodnout o dodavateli paliva pro jadernou elektrárnu Temelín po roce 2020. V současné době elektrárnu zásobuje ruský TVEL. Americko-japonský Westinghouse poukazuje na to, že ve světě se často uplatňuje model, podle kterého mají jaderné elektrárny smlouvy s více dodavateli paliva. Mělo by podle Vás něco takového v EU platit automaticky?
Úlohu garanta, který zajišťuje, že diverzifikace dodávek povede k vyšší bezpečnosti, zastává právě Skupina jaderných dodavatelů. Určitě je to téma, kterým se bude zabývat. A jak jsme viděli právě v předcházejících případech, mechanismus funguje velmi dobře. V současné chvíli je to v tomto smyslu nejspolehlivější orgán.

Chceme znát českou vizi

Do Česka přijíždíte hlavně v rámci své „tour“ k energetické unii. Komise vypracovala analýzy, které popisují aspekty energetické unie důležité pro jednotlivé státy EU. O čem budete s českými představiteli jednat?
Rádi bychom České republice – stejně jako pak dalším členským zemím – představili prvotní analýzu silných a slabších stránek jejího energetického systému. Chceme tedy představit pohled Evropské komise na příležitosti a možnosti dalšího rozvoje. Analýza obsahuje velké množství statistických údajů a řadu argumentů. Proto chceme všem členským zemím předložit nejprve pracovní verze těchto dokumentů, se kterými se mohou seznámit a vyjádřit se k nim.

První zastávkou v rámci „Energy Union tour“ bylo Nizozemsko. Jak na tento model v Amsterdamu reagovali?
Během návštěvy Nizozemska se nám potvrdilo, že jde o správný postup. Z nizozemské strany okamžitě zazněla připomínka, že čísla, se kterými pracujeme, nejsou ta nejaktuálnější. Jednotlivé členské země nám proto mohou poskytnout čerstvé údaje, a díky tomu například zjistíme, že s některými problémy už se státy vyrovnaly.

Jak potom budete s národními analýzami pracovat dál?
Komise představí členským zemím svůj pohled na aktuální situaci. Státy se k němu mohou vyjádřit a dodat své argumenty. Do podzimu bychom se měli shodnout na konečné podobě těchto analýz a na podzim se chystá Komise vypracovat první zprávu o stavu energetické unie. Chtěli bychom zhodnotit celkový stav a načrtnout vývoj pro další období. Na základě této diskuze také požádáme členské státy, aby v příštím roce vypracovaly národní energetické a klimatické plány. V těch by měly ukázat, jak by konkrétně chtěly spolupracovat na budování energetické unie a naplňování klimatických cílů. Vytvoří se tak určitý systém správy nebo řízení energetické unie. 

Kde jsou konkrétní silné a slabé stránky středně velké středoevropské země s velkým podílem průmyslu, jako je Česko?
Českou republiku pozitivně hodnotíme například za dobudování plynové infrastruktury a solidní diverzifikaci tras pro přepravu plynu. Pozitivní vliv na ceny plynu má propojení trhů mezi Českou republikou, Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem. Lidé v Česku na rozdíl od mnohých zemí nemají obavu měnit dodavatele elektřiny a poměrně velký počet obyvatel je ochoten to udělat. Liberalizované ceny energií v Česku vysílají správný signál jak spotřebitelům, tak investorům, a mají pozitivní vliv na energetickou efektivnost. Očekáváme, že díky tomu všemu by měla Česká republika splnit své cíle v oblasti boje proti klimatickým změnám.

Co má Česko podle Komise dělat v budoucnu?
Česká republika má velmi dobrou příležitost stát se určitým kanálem pro plyn ze západních zdrojů pro Slovensko, Polsko nebo Ukrajinu. Významnou roli může sehrát také v Severojižním plynovém propojení, které bude mít velký vliv na diverzifikaci dodávek plynu pro celou oblast. Pro české spotřebitele i průmysl by bylo výhodné lepší propojení elektrických systémů, a to hlavně s Německem. Za velkou příležitost se podobně jako v dalších zemích považuje zvyšování energetické  efektivity. Především v oblasti budov a moderních technologií by Česká republika mohla mnoho získat.

Na co konkrétně bude potřeba klást hlavní důraz?
Česká republika má velmi silnou průmyslovou základnu a patří mezi země s největší energetickou a uhlíkovou intenzitou. I proto je pro ni modernizace energetiky velmi důležitá. Oblastí, která může do budoucna představovat problém, je stále ještě vysoká závislost na dodávkách plynu z Ruska. Bude samozřejmě potřeba vypořádat se s volatilitou sítí, která je způsobena vysokou produkcí obnovitelných zdrojů v sousedním Německu. Proto se zdůrazňuje i potřeba zvýšených investic do infrastruktury pro distribuci elektřiny, která nebyla delší dobu obnovována. Analýza je velmi podrobná a zahrnuje všech pět dimenzí energetické unie. Odprezentujeme ji tedy představitelům české vlády, ale další diskuze bude muset pokračovat hlavně na expertní úrovni.

Česko má silný průmysl a vysokou energetickou a uhlíkovou intenzitu. Modernizace energetiky je důležitá.

Státní energetická koncepce počítá s rozvojem jádra, jak už bylo řečeno. Kdyby jaderná varianta nevyšla, bude na řadě zemní plyn. Ten má ale pověst paliva zatíženého geopolitickými problémy, navíc není v současnosti cenově výhodný. Má projekt energetické unie ambici tohle změnit, aby se plyn stal pro EU do budoucna „bezproblémovým“ palivem?
Určitě to patří mezi priority energetické unie. Máme zájem na normálních, vyrovnaných, transparentních a vzájemně výhodných vztazích s Ruskou federací. Bude to samozřejmě vyžadovat nalezení mírového řešení na východní Ukrajině a zavedení mezinárodních standardů do obchodu s plynem mezi Ruskem a EU. Zmiňoval jsem už také důležitost Severojižního plynového propojení, které může zvýšit spotřebu norského plynu ze severu nebo alžírského plynu z jihu. Aktuálně usilujeme také o získání dodávek kaspického plynu z Ázerbájdžánu a možná i Turkmenistánu. V budoucnu bude potřeba všechny tyto dodávky doplnit o zkapalněný zemní plyn (LNG).

Jak chce Komise význam zkapalněného plynu v evropské energetice posílit?
Musíme vypracovat celoevropskou strategii pro LNG, která má být hotova příští rok. Velmi podrobně se musíme podívat na to, kolik máme v EU LNG terminálů, jak využíváme jejich kapacitu a jak jsou propojené se zbytkem infrastruktury.

Bude EU také usilovat o dodávky plynu z USA?
Chceme pracovat na tom, aby se postupně odstraňovala omezení, která Kongres v minulosti uvalil právě na vývoz plynu ze Spojených států. Vývoj je zatím pozitivní. Došlo již k udělení více licencí, které americkým firmám umožňují vyvážet desítky miliard kubických metrů plynu z USA do třetích zemí. Domníváme se, že se Spojené státy postupně stanou jedním z významných exportérů LNG. Jednou z destinací, kam by se plyn mohl vyvážet, bude i EU. 

Zmiňoval jste národní klimatické a energetické plány, které budou základem systému řízení energetické unie. Anglicky se mu říká „governance“ a nikdo zatím přesně neví, co od něj čekat. Má Komise ambici nahradit těmito národními plány dosavadní energetické koncepce, které státy vypracovávají z vlastní iniciativy?
Jak už jsem říkal, na podzim bychom chtěli představit první zprávu o stavu energetické unie. Zároveň bychom chtěli představit strukturu pro vypracování národních klimatických a energetických plánů. Měly by být přehledné, porovnatelné a kompatibilní, aby mohly členské země vzájemně sledovat svůj vývoj. Měly by vznikat jednak ve spolupráci mezi členskými státy a Evropskou unií, ale také ve vzájemné spolupráci členských zemí, a to hlavně na regionální úrovni. Regionální princip totiž bude hrát velmi důležitou roli, především v oblasti dodávek a využívání elektrické energie.

Cítíte tlak ze strany menších zemí, aby Komise kladla větší důraz na dodržování všech pravidel i ze strany velkých hráčů? Česko si například stěžuje, že se evropská politika často přizpůsobuje té německé. Je Komise schopna zajistit rovný přístup ke všem zemím?
Je velmi důležité, abychom se společně shodli na evropských postupech a aby byly všechny směrnice a nařízení schvalovány řádným legislativním postupem. To znamená kvalifikovanou většinou mezi členskými státy a se souhlasem Evropského parlamentu. Pravidla se pak musí dodržovat ve všech zemích a Komise jako strážce smluv k nim na základě toho musí přistupovat rovnocenně. Pokud dochází k nějakým zdržením nebo nedodržování společně dohodnutých pravidel, musí je Komise vynutit právní cestou, a to včetně možnosti předložit případy k Soudnímu dvoru EU. Momentálně probíhá ve vztahu k více členským státům řízení kvůli třetímu liberalizačnímu energetickému balíčku. Takový postup bude velmi důležitým nástrojem, abychom nová i revidovaná pravidla uplatňovali ve všech členských zemích stejným způsobem.

Adéla Denková