Karel Schwarzenberg: Evropa si musí uvědomit, že rajské dny jsou za námi

Karel Schwarzenberg, předseda TOP09; zdroj: www.top09.cz.

Konzervativní politika neznamená uchovávání konzerv, říká předseda TOP09 Karel Schwarzenberg na adresu evropského rozpočtu, z nějž v současné době třetina výdajů odchází na zemědělské dotace. Investovat by se podle něj mělo spíše do vědy a výzkumu. Reforma unijního rozpočtu bude jedním ze stěžejních evropských témat, která jeho strana bude muset v případě účasti na příští vládě řešit.

Rozhovor s lídrem TOP09 Karlem Schwarzenbergem je prvním ze série předvolebních interview, v nichž se EurActiv ptal představitelů politických stran na jejich postoje k otázkám, které by v případě účasti na příští vládě museli ve vztahu k Evropské unii řešit. Během následujících dvou týdnů Vám nabídneme rozhovory se zástupci všech stran, které podle předvolebních průzkumů mají šanci zasednout v příští Poslanecké sněmovně.

  • Evropská témata se v programech většiny politických stran vyskytují jen okrajově. Myslíte si, že je to dáno tím, že je strany nepovažují za důležitá, nebo tím pouze reagují na nezájem voličů o evropskou politiku?

Myslím, že se tyto faktory navzájem ovlivňují. Nejotřesnější byl v této souvislosti minulý rok, kdy se před volbami do Evropského parlamentu jednalo výlučně o vnitropolitických tématech. Lidé tady zkrátka nezaznamenali, že jsme členy Evropské unie. Jak jsem během tehdejší kampaně zjistil, evropská témata částečně rezonují u mladých lidí. Zájem je také o specifické otázky jako je například zemědělství nebo možnosti čerpání z evropských fondů. Jinak ale evropská politika lidi nevzrušuje.

Volební kampaně se ovšem ze své podstaty soustřeďují na témata, u nichž strany mají dojem, že voliči zpozorní a budou je poslouchat. Role kampaní není ani výchovná ani osvětová.

  • Co si myslíte, že by se muselo změnit, aby politické strany začaly brát evropská témata vážně a aby o nich začaly jednat?

Bude trvat ještě dlouho, než si lidé zvyknou, že se zásadní rozhodnutí dělají v Bruselu. Politici to ovšem úspěšně kryjí před svými voliči aby zvýšili vlastní důležitost. Na Brusel se vymlouvají pouze, když je něco nepříjemného – pak je za to vždycky vinen Brusel a nikoliv oni.

Na druhou stranu, i v takzvaných starých členských zemích trvalo drahný čas, než se evropská témata do domácí politiky dostala.

  • Vraťme se k loňskému předsednictví, kdy se českým politikům podařilo výrazně narušit image České republiky jako spolehlivého a důvěryhodného partnera. Jak si myslíte, že bychom měli tento obraz napravit?

Zničit se dá bohužel něco během pár minut, vybudovat to někdy trvá léta. Napravit to můžeme jedině drobnou trpělivou prací, naprostou spolehlivostí, naprostou seriózností a odhodláním ve všech odvětvích spolupracovat, ne tam pouze přicházet s nataženou rukou.

  • Pokud by se TOP09 stala po volbách součástí vlády, byli by to i Vaši ministři, kteří by v Bruselu hájili české pozice. Jedním z hlavních témat na evropské úrovni bude ještě v tomto roce diskuse o budoucím evropském rozpočtu po roce 2013. Jak by měl podle Vaší strany vypadat? Měla by se nějakým způsobem změnit jeho výše, nebo by mělo dojít především k jeho restrukturalizaci (dnes jde zhruba třetina společných peněz na politiku zemědělství, třetina na politiku soudržnosti)?

Nejen Česká republika, ale i celá Evropa si musí uvědomit, že rajské dny jsou za námi a situace je mnohem obtížnější. Evropa nebude vydělávat tolik jako v uplynulých desetiletích a z toho je potřeba vyvodit patřičné konsekvence. Evropa se stejně jako Česká republika musí soustředit na investice do budoucnosti a nemrhat peníze na udržení určitého stavu, který je pro jistou skupinu užitečný, ba přímo nutný, ale není udržitelný. Konzervativní politika neznamená, že bychom měli jenom uchovávat konzervy.

  • Něco takového půjde na evropské úrovni ale jen stěží prosadit. Evropské dotace na zemědělství mají zejména v zemích jako Francie silné zastánce.

Nejde jen o zemědělce, zájemci jsou i mezi jinými průmyslovými odvětvími. Je jasné, že přes noc se nic změnit nedá.

  • Pokud by se podobné položky podařilo v rozpočtu omezit, kam by uvolněné prostředky měly směřovat? Někteří odborníci navrhují například podporu vědy a výzkumu…

O tom jsem přesvědčen. V této oblasti zaostáváme za Spojenými státy, Čínou a dalšími zeměmi. Měli bychom mít také mnohem větší podíl na mezinárodních patentech. Uvědomme si, že na celé evropské pevnině je jediná vysoká škola, která odpovídá kritériím prvotřídní univerzity, a to ETH v Curychu – tedy ve Švýcarsku, které ani není členem Evropské unie. Žádná jiná škola na úroveň univerzit ve Spojených státech nebo Číně nesahají. To je otřesný poznatek.

  • Pojďme se nyní podívat na postoj Vaší strany k euru. Ve Vašem volebním programu se neobjevuje žádný náznak konkrétního data. Píše se v něm pouze tolik, že se vláda po volbách musí co nejdříve shodnout na konkrétním termínu. Jaká je ale Vaše představa? Nezajímá mne ani tak datum, jako spíše zda by k tomu podle Vás mělo dojít spíše dříve nebo později.

Je to hudba budoucnosti. Nejdříve musíme narovnat rozpočty takovým způsobem, abychom splnili přístupová kritéria. Jinak o tom můžeme diskutovat a malovat hezké obrázky, ale přijetí eura reálné nebude. Dokud nezměníme svou výdajovou politiku, pak na euro nemáme. Basta fidli! Nemá smysl se bavit o termínech, když pro to nevytvoříme předpoklady.

  • Měl jsem spíše na mysli, jestli Vaše strana vnímá pod vlivem krize v Řecku a možných potíží dalších zemí euro jako kotvu proti ekonomickým otřesům a jestli se tedy máme o vstup snažit dříve nebo později.

O tom se vede živá diskuse a jsou na to odlišné názory. Já sám ale na tyto otázky odborník nejsem. Řekl bych, že za stávající vnější situace je snad dokonce výhoda nebýti ještě členem eurozóny. Pro mě ovšem euro není věcí ideologie. Je otázka co je výhodnější. Vstupem do Evropské unie jsme se zavázali, že euro přijmeme, ale kdy tak učiníme je opravdu spíše otázka na ministra financí a na Českou národní banku. Já bych se do toho ale nerad míchal, nemám na to dostatečné odborné znalosti.

  • Pokud už politické strany v programech evropskou politiku explicitně zmiňují, je to vždy v souvislosti s potřebou společné energetické politiky. Myslíte si, že Evropská unie je v tomto ohledu tím správným hráčem, který zaujme rozhodný postoj vůči zemím jako je Rusko? Právě v této otázce totiž panuje mezi členskými státy značná nejednota. Vidět je to i na příkladu výstavby plynovodu Nabucco.

Nabídnete-li mi lepší alternativu, můžeme se o tom bavit. Prozatím ale nic lepšího nemáme. Sama Česká republika to nebude.

  • To určitě ne, ale co nějaká užší skupina zemí střední a východní Evropy, které jsou zároveň členy EU?

Myslím, že by v této oblasti měly státy úzce spolupracovat, ale v rámci EU. Musíme mít v Evropské unii silnou lobby, která by byla srovnatelná s většími státy.

  • Z Bruselu a starých členských zemí obecně je v souvislosti s bojem proti klimatickým změnám cítit silný tlak na zavádění nových „zelených“ technologií. V České republice, ale i v jiných nových členských zemích je tento směr ale vnímán s velkou dávkou skepse. Čím je to podle Vás způsobeno?

Neviděl bych v tomto ohledu ani tak rozdíl mezi starými a novými členskými státy. Trochu silnější je podle mého rozdíl mezi bohatšími a chudšími.

Nesmíte zapomenout, že i u nás máme velmi silné bojovníky za udržení životního prostředí a snižování emisí. Bohužel ale právě teď padlo rozhodnutí, že v Prunéřově bude zavedena méně účinnější technologie spalování. Něco takového považuji v české kotlině za neštěstí. Německo nedávno vybudovalo čtyři elektrárny s využitím modernější osvědčené metody. A Německo přitom není taková kotlina jako Čechy.

  • Diskuse o tom, jaký podíl spotřeby energie by Česká republika měla pokrývat z obnovitelných zdrojů (OZE) je díky klimaticko-energetickému balíčku EU prozatím zřejmě u konce. Podle něj by u nás měl do roku 2020 vzrůst jejich podíl na 13 %. Myslíte si, že je vhodné stanovovat podíly obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie takovými přesnými cíli?

Musí to být směřování. Realisticky vzato, v situaci v jaké jsme, nebudeme nikdy na špičce obnovitelných zdrojů. Nacházíme se v již řečené české kotlině – není tady tak silný vítr jako v Dánsku, Velké Británii nebo severním Německu, kde vítr fouká pořád. I na maďarsko-rakouské hranici jsou velké pláně – tam to má smysl. U nás ale tolik větru nemáme.

I pokud jde o sluneční záření jsou na tom jiné země lépe. Na rozdíl od sousedního Rakouska nemáme ani Dunaj ani velké hory, z nichž může voda téci velkým spádem. Je tedy naprosto jasné, že v tomto ohledu máme omezenější možnosti a že se budeme muset zabývat jádrem a jinými klasickými zdroji. Je mi to líto, ale kdo nic nemá, nemůže si vybírat. Přesné cíle jsou ale potřebné, neboť jinak se nic nepohne.

  • Ve Vašem volebním programu se také mluví o úsporách…

Česká republika má v tomto směru velké možnosti. O stavbě nových elektráren by se mělo začít diskutovat teprve až dosáhneme standardu západní Evropy pokud jde o využívání energie. Pořád ještě plýtváme. Dokud lidi nepřinutíme šetřit, nic se nestane. Do chvíle, než těchto možností využijeme bych byl tudíž s výstavbou nových zdrojů velmi opatrný.

  • Konkrétně na zateplení rodinného domu dnes můžete získat dotaci z programu Zelená úsporám. Z pohledu energetických úspor je to vítaný impuls, ale nemůže vystačit na zateplení celé České republiky.

Musí se zavést daňové úlevy a podpory. Nic se nestane během jednoho roku. Můžete se podívat, jak to vypadá například v Rakousku, kde ovšem podobná opatření zavedli mnohem dříve než my. První úsporná opatření tam byla zavedena už po první velké ropné krizi. Oni tehdy udělali správný krok a je na čase, abychom to uspíšili i u nás.


Rozhovor s předsedou TOP09 Karlem Schwarzenbergem byl prvním ze série interview před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Na rozhovor s představitelem další politické strany se můžete těšit v pátek 14. května 2010.