Hlavní žalobkyně EU: Více fondů a více flexibility znamená více příležitostí pro podvody a korupci

© European Union, 2020

Úkolem Úřadu evropského veřejného žalobce bude vyšetřovat komplexní a přeshraniční případy. Je možné, že se budou týkat lidí v důležitých pozicích nebo lidí, kteří jsou bohatí a vlivní, říká v rozhovoru pro EURACTIV.sk Laura Codruta Kövesiová.

Laura Codruta Kövesiová je první šéfkou vznikajícího Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Předtím působila jako protikorupční prokurátorka v Rumunsku, z pozice však byla po kritice vládních opatření propuštěna. Rada EU se shodla na jejím jmenování do pozice nejvyšší evropské žalobkyně v listopadu loňského roku.

Rumunská vláda podle rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) porušila Vaše práva, když Vás zbavila funkce šéfky národní protikorupční agentury (DNA) před koncem Vašeho mandátu. Co pro Vás toto rozhodnutí znamená? Může pomoci i dalším lidem v podobné situaci?

Je to vítězství. Nejen pro mě, ale i pro rumunské státní žalobce a pro soudnictví v celé Evropě. Toto rozhodnutí je velmi důležité, protože upřesňuje, v čem spočívá nezávislost státních zástupců a implicitně i celého soudnictví. Posiluje pozici soudců v Evropě. Je to historické rozhodnutí, protože ESLP poprvé rozšířil garance nezávislosti, které se uplatňují na soudce i na státní zástupce. Do budoucna ochrání ty, kteří obhajují nezávislost soudnictví a právního státu před politickými zásahy.

Díky Vašim úspěchům na předchozí pozici jsou do Vás vkládány velké naděje i v roli hlavní evropské žalobkyně. Za Vaši kandidaturu na post šéfky Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) se postavily i rodiny zavražděných novinářů, Jana Kuciaka a Daphne Caruanové Galizaové. V otevřeném dopise mimo jiné napsaly: „Paní Kövesiová ví, co je potřeba udělat, aby se zabránilo dalším vraždám novinářů, kteří pátrají po korupci, praní špinavých peněz a daňových podvodech.“ Jaký vliv na Vás mají taková vysoká očekávání?

V té době pro mě byla tato podpora velmi důležitá a jsem za ni vděčná. Jsem stejný člověk, se stejnými zkušenostmi a v nové funkci se budu snažit stejně, jako jsem to dělala v Rumunsku. Vím, že jsou zde vysoká očekávání. EPPO je velmi komplexní struktura a naším cílem je zlepšit ochranu evropských peněz vyšetřováním finančních zločinů. EPPO bude nezávislý a to je velmi důležité, protože nezávislost instituce a nezávislost žalobců je základním předpokladem pro to, abychom v boji proti korupci a dalším vážným zločinům dosahovali výsledků.

Hlavním úkolem EPPO bude vyšetřování trestných činů souvisejících s naší hlavní jurisdikcí, které se týkají evropských fondů, trestných činů s DPH a také korupce a praní peněz. Vše však bude záviset na našich zdrojích. Pokud budeme mít dostatek zdrojů, budeme vyšetřovat efektivně.

Evropským žalobcem se může stát rumunská bojovnice proti korupci. Její vláda je ale proti

Horkou favoritkou na post historicky prvního evropského veřejného žalobce je kandidátka z Rumunska. Paradoxem však je, že proti ní brojí její vlastní vláda.

Již několikrát jste vyjádřila obavy, zda bude mít evropská prokuratura dostatečný rozpočet a personální  kapacity na to, aby přinesla výraznou kvalitativní změnu. Dělají členské státy dost pro to, aby evropští žalobci uspěli? Máte dostatečnou podporu od Evropské komise a Evropského parlamentu?

Když jsem nastoupila do nové pozice, začala jsem to vyhodnocovat. Pochopitelně jsem se soustředila na rozpočet. Pokud nebudeme mít dostatek zdrojů, nebudeme moci spustit činnost a nebudeme moci efektivně pracovat. Mám za sebou 25leté zkušenosti prokurátorky a velmi dobře vím, co rozpočet pro instituci znamená. Je to také o nezávislosti. Pokud budeme formálně nezávislí, ale nebudeme mít dostatečný rozpočet, bude velmi obtížné dělat naši práci.

Když mluvíme o rozpočtu a lidech, hlavním problémem je počet delegovaných evropských státních zástupců. Ti budou pracovat v členských státech a budou reálné vyšetřovat. V této chvíli máme mít podle počátečních odhadů Evropské komise 32 a čtvrt žalobce. Ano, čtvrt. Není to chyba. Překvapilo mě to, protože jsem v životě neslyšela o čtvrtinovém ani o polovičním žalobci, ale takový byl odhad. Na základě statistik, které máme od členských států, dostaneme v prvních dnech začátku fungování EPPO okolo 3 000 případů. Je zřejmé, že takový nápor práce se s 32 žalobci zvládnout nedá. (EPPO má kompetenci vyšetřovat zločiny, které se udály od listopadu 2017 – pozn. red.)

Další příklad – v některých členských státech, z nichž máme údaje, půjde o stovky případů. Toto může jen těžko zvládnout jeden nebo dva žalobci. O počtu delegovaných evropských žalobců by měl rozhodnout hlavní evropský žalobce spolu s národními orgány. Vše ale závisí na rozpočtu. Pokud Evropská komise přijde s částkou a bude trvat na 32 žalobcích, bude to těžké. Pro budoucnost EPPO bude důležité, jak bude vypadat rozpočet na rok 2021. Je na Evropské komisi jako celku, aby předložila dobrý návrh pro rok 2021, a aby instituce, které rozhodují o rozpočtu, řekly, zda budeme mít k dispozici více či méně peněz.

Jednání o víceletém finančním rámci EU se protahují. Evropská komise se rozhodla návrh přepracovat a orientovat ho více na řešení ekonomických dopadů pandemie. Je to pro EPPO riziko?

EPPO ještě nezačal vyšetřovat, ale všechny trestné činy, které se v současnosti dějí, spadají do naší jurisdikce. S pandemií covid-19 tu máme novou situaci. Je mnoho důvodů předpokládat, že případů bude víc. Jak bude vypadat rozpočet nevíme. Pokud ale bude zahrnovat více zdrojů a větší flexibilitu v jejich využití, tak předpokládám, že bude i více práce pro EPPO. Je to logické. Máme obligatorní pravomoc, což znamená, že musíme vyšetřovat všechny případy, které spadají do naší působnosti. Je to naše institucionální úloha, nemůžeme o tom vyjednávat.

Vzhledem ke své předchozí zkušenosti a na základě varování od jiných profesionálů v Evropě, mohu říci, že více fondů a větší volnost ve využití evropských prostředků bohužel znamená i více příležitostí pro podvody a korupci. Četla jsem zprávu Europolu, podle níž jsou organizované zločinecké skupiny mimořádně zručné v předvídání a využívání každé příležitosti ve velkém. Musíme mít připravenou adekvátní odpověď a já si myslím, že nejlepší odpovědí je EPPO.

Finanční pomoc od EU by měla být co nejdříve dostupná a flexibilní s minimem administrativy, shodují se unijní země

Státy EU dnes vyzvaly Komisi, aby umožnila co nejpružnější a nejrychlejší využití peněz ze strukturálních fondů na boj s koronavirem a jeho následky. Shodli se na tom unijní ministři během dnešní videokonference věnované kohezní politice.

Znamená to, že čekáte na rozpočet a až potom budete moci začít vyjednávat s členskými státy o počtu pověřených evropských žalobců?

Přesně tak. Byla bych ráda, kdybych v těchto jednáních neměla žádná omezení, protože o počtu těchto žalobců by měl rozhodnout hlavní evropský žalobce a národní orgány. Je velmi složité rozdělit 32 žalobců mezi 22 členských států. Jednání jsme začali v lednu. Před krizí jsem navštívila 17 členských států a mluvila jsem s ministry spravedlnosti, generálními prokurátory a dalšími představiteli. Ukazuje se, že některým členským státům nebude jeden nebo dva žalobci stačit. Byl tu předpoklad, že bychom mohli mít žalobce na částečný úvazek. Na základě mých zkušeností není možné, aby žalobce pracoval dopoledne pro EPPO a odpoledne pro národní úřad. Pokud chceme finanční kriminalitu vyšetřovat pořádně, není to dobré řešení. V první řadě, je to i otázka nezávislosti státních zástupců. Pokud budou sedět na dvou židlích, vždy tam bude problém s jejich nezávislostí. A za druhé, je to o i zodpovědnosti. Pokud bude dělat na evropských i národních případech, bude velmi obtížné po něm požadovat odpovědnost, když nebude vyšetřovat včas. V zájmu nezávislosti, odpovědnosti a efektivity trvám na tom, abychom měli žalobce pouze na plný úvazek. Momentálně jsme v počtu delegovaných žalobců omezeni, jelikož náš finanční rámec říká, že máme mít 32 a čtvrt žalobce.

Jaká je situace s evropskými státními zástupci, kteří tvoří tzv. kolegium? Během návštěvy na Slovensku jste říkala, že se proces výběru těchto prokurátorů ve všech zemích ještě neuzavřel. Již se to vyřešilo?

Jedná se o další problém. Procedura jmenování členů kolegia se ještě neuzavřela. Vysvětlím, co je kolegium. Každý stát, který se účastní EPPO, má jednoho evropského prokurátora. V Lucemburku budeme mít 22 prokurátorů, kteří spolu s hlavním prokurátorem tvoří kolegium, což je orgán, který dělá hlavní rozhodnutí v EPPO. Definuje priority a politiky v oblasti stíhání v EPPO. Momentálně výběrový proces stojí, protože jeden členský stát, konkrétně Malta, nenavrhla tří vhodné kandidáty. Doufám, že se to co nejdříve vyřeší, protože je to velmi důležité. Bez kolegia nemůžeme schválit vnitřní pravidla EPPO. Následně bude třeba v každém členském státě vybrat delegované žalobce, přičemž jejich jmenování rovněž závisí na kolegiu. Bude trvat měsíce, než se to všechno vyřešil.

Začne EPPO fungovat do konce tohoto roku, s čímž počítá původní plán?

Já jsem toto datum nestanovila. Byl to předpoklad Komise, která by měla rozhodnout, kdy EPPO zahájí svou činnost. Od doby, co jsem získala tento post, připravuji všechno tak, abychom mohli začít v listopadu 2020, což byl i původní plán Komise. Stále ale musíme vyřešit dvě věci: kolegium a rozpočet. Zahájili jsme výběrová řízení, připravujeme vnitřní pravidla a udělali jsme vše proto, abychom mohli začít do konce tohoto roku.

2020: Evropský žalobce začne řešit rozkradené miliardy

Rok 2020 by podle dosavadních plánů měl znamenat revoluci ve vyšetřování dotačních a jiných finančních podvodů napříč Unií. Nejpozději do prosince má totiž oficiálně zahájit svou činnost Úřad evropského veřejného žalobce, o jehož zřízení se mluví už od 90. let.

Kolik případů bude schopný EPPO zpracovat bezprostředně poté, co začne plně fungovat?

Měli bychom začít plnou rychlostí hned od začátku. Na základě statistik od členských států, konzultací a naší metodologie pro výpočet počtu případů, můžeme očekávat, že první den budeme mít na stole kolem 3 000 případů. Samozřejmě můžeme vyšetřovat jen část z nich, ale toto jsou pouze ty případy, které poslaly členské státy a které již jsou registrovány. K tomu ještě dostaneme podněty od jednotlivců, zprávy z evropských institucí, takže celkový počet určitě přesáhne 3 000 případů. Kromě toho očekáváme, že každý rok nám přibude 2000 nových případů. Proto potřebuji vše naplánovat od prvního dne. Mojí prioritou jako hlavní evropské žalobkyně je efektivně vyšetřit všechny případy, které dostaneme.

Prokuratury v členských státech jsou organizovány různé. Některé jsou více centralizované a řízené hierarchicky. Může to ovlivnit efektivitu EPPO v některých zemích?

Podle mě je EPPO evropským modelem. Je to instituce, která vznikla na ochranu evropských finančních zájmů a nejdůležitější je její nezávislost. EPPO nebude závislá na národních vládách, Komisi, ostatních evropských orgánech, institucích ani na agenturách. To je důležité, protože evropští delegovaní prokurátoři budou jako součást EPPO také nezávislí. Národní specifika jejich práci nemohou ovlivnit. Toto je standard, který by měl platit pro všechny prokuratury v Evropě. Nezávislost žalobců potvrdil i zmíněný rozsudek ESLP. Bez této nezávislosti není možné účinně bojovat proti finančním podvodům a korupci. Není to jen o prokurátorovi. Bez nezávislosti nemůžeme hovořit o právním státě, o spravedlivém procesu nebo o rovnosti před zákonem. Nezávislost je pro fungování EPPO klíčová.

Věříte, že EPPO může podpořit nezávislost žalobců v členských státech, i když se dostanou pod politický tlak?

Ano. Pověření žalobci budou pracovat pod vedením EPPO, proto budou nezávislí. I struktura EPPO je velmi důležitá. Máme stálou komoru složenou ze tří evropských žalobců ze tří různých zemí, která bude dohlížet na vyšetřování v jednotlivých členských státech. Například žalobci z Bulharska, Francie a Německa budou dohlížet na vyšetřování případů z Rumunska. Toto komukoliv z členské země znemožní zasahovat do jejich rozhodnutí. Jen stálá komora bude mít pravomoc dozorovat práci delegovaných žalobců v dané zemi.

K posílené spolupráci, na jejímž základě EPPO vznikla, se nepřidaly všechny členské státy EU. Jaký hlavní argument byste nabídli vládám, které se rozhodly zůstat mimo ni? Měla by být účast na EPPO podmínkou k přístupu k evropským fondům?

Rozhodnutí přidat se k EPPO je politické. Budu odpovídat jako prokurátorka. Podle stávající legislativy bychom měli být v kontaktu i s členskými státy, které se k EPPO nepřidaly. Začneme s tím, jakmile ukončíme konzultace s členskými státy. Samozřejmě by bylo pro nás lepší, abychom měli kolegy ze všech členských států. Věřím, že naše práce a výsledky budou nejlepším argumentem pro ty, co budou mít zájem na efektivním vyšetřování finančních podvodů a přeshraničních trestných činů. Nechceme vyšetřovat malé případy, naší úlohou je soustředit se na přeshraniční trestné činy a případy, které národní prokuratury nezvládají kvůli různým omezením vyšetřit. Například, v současnosti je velmi náročné pro prokurátora zpracovat důkazy na území jiného členského státu. Přes EPPO to umíme udělat. Jedna z výhod EPPO je možnost získat a shromáždit informace na evropské úrovni, vést vyšetřování bez omezení národních hranic. EPPO bude také využívat nejefektivnější vyšetřovací postupy. Všechny tyto argumenty by měly být dobrým důvodem připojit se ke spolupráci v EPPO. Jak jsem řekla, je to politické rozhodnutí. Pokud jde o otázku, jaké mechanismy by mohly přesvědčit neúčastnící se země, to jde mimo mé kompetence. Jako prokurátorka mohu mluvit jen o technických aspektech.

Boj proti dotačním podvodům? Visegrád se v otázce evropského žalobce neshodne

V roce 2020 začne fungovat úřad, který si posvítí na dotační a daňové podvody ve výši desítek miliard eur. Jeho pravomoci ale nedosáhnou na největšího příjemce dotací, tedy Polsko. A mimo zůstává i Maďarsko. Žádný jiný region není v této otázce tak rozdělený, jako Visegrád.

Některé případy finančních podvodů a zneužívání evropských fondů mohou být politicky velmi citlivé a týkat se lidí s konexemi. Vyšetřování takových případů Vám nemusí v některých kruzích přinést velkou popularitu. Jste připravena čelit situacím, kdy by se vlády členských států snažily zasahovat do práce EPPO?

Pokud to mám odlehčit, moje předchozí zkušenosti byly dobrým tréninkem na takové situace. Tlak na žalobce, který stíhá korupci v Rumunsku, byl obrovský. Zastrašování a obtěžování byly velmi silné. Úkolem EPPO bude vyšetřovat komplexní, zejména přeshraniční případy. Je možné, že se budou týkat lidí v důležitých pozicích nebo lidi, kteří jsou bohatí a vlivní. Zde se znovu vracíme k nezávislosti – to je garance, že budeme dělat naši práci. Další zárukou bude rozpočet EPPO. Pokud nebudeme muset omezovat naše aktivity kvůli nedostatku zdrojů, budeme svou práci dělat dobře. Věřím, že všichni delegovaní žalobci budou nezávislí, profesionální a odvážní, s vysokou mírou integrity. Pokud budeme mít i dostatečné legislativní nástroje, budeme mít všechny předpoklady pro dobře fungující EPPO.

Osobně z tlaků nejsem nervózní. Snáším to velmi dobře. Když jsem se stala šéfkou antikorupčního ředitelství v Rumunsku, řekla jsem, že pokud se mě někdo bude snažit ovlivňovat, žádat, abych nedělala svou práci, nebo mi říkat, jak vyšetřovat, zveřejním to. V pozici hlavní evropské žalobkyně udělám totéž.