Generální ředitel MasterCard: Regulace mezibankovních poplatků není v pořádku

Generální ředitel MasterCard Miroslav Lukeš; zdroj: MasterCard

„Evropa se snaží o regulaci mezibankovních poplatků na určitou úroveň, ale doteď jsme nezaznamenali jediný kvalifikovaný názor či podklad, proč zrovna na tu, s níž přichází Evropská komise,“ říká v rozhovoru pro EurActiv generální ředitel MasterCard Miroslav Lukeš.

Hospodářský a měnový výbor Evropského parlamentu se dnes chystá hlasovat o legislativním balíčku k platebním službám na vnitřním trhu, který kromě směrnice zahrnuje i nařízení k tzv. mezibankovním poplatkům. V poslední době se ale objevily informace o tom, že k hlasování v plénu možná nedojde a celý proces dokončí až noví europoslanci zvolení v blížících se jarních volbách. Jak to vnímáte?
Ano, legislativní proces se skutečně může protáhnout. Přišlo nezvykle velké množství připomínek. Svědčí to o tom, že problematika je komplikovaná a nejde v ní jen o regulaci jakéhosi poplatku. Normotvůrce i Evropskou komisi taková reakce zjevně překvapila.

Je naprosto v pořádku, že je legislativní proces takto dlouhý. Naopak bychom stáli o to, aby byl ještě delší, protože jsme přesvědčeni o tom, že problematika není zatím dobře popsána a zpracována. Evropa se snaží o regulaci mezibankovních poplatků na určitou úroveň, ale doteď jsme od Komise nezískali jediný kvalifikovaný názor či podklad, jak tuto úroveň stanovili.Velký počet připomínek tedy svědčí o tom, že připravovaný návrh není v pořádku.

Zpráva v gesčním výboru Evropského parlamentu byla k původnímu návrhu Komise také poměrně kritická. Dá se podle Vás v tuto chvílí odhadnout, v jaké podobě by mohla být legislativa přijatá?
Výsledek se předvídat nedá kvůli značnému množství kontroverzí. Do této doby nikdo řádně neprozkoumal, jaký to bude mít reálný dopad právě na spotřebitele či drobné podnikatele, i když máme z jiných zemí důkazy o negativním dopadu. Sama Evropská komise v dopadové studii, kterou zveřejnila spolu s návrhem, přiznává, že dopad na malé a střední podniky bude negativní. A vidíte sami, že i přesto legislativní proces i nadále pokračuje. Skoro mi přijde, že se proces vymyká kontrole, a proto se výsledek skutečně dopředu nedá předvídat.

MasterCard si nechal nějakou studii zpracovat? Máte v ruce nějaké argumenty, proč regulace mezibankovních poplatků nepůjde tím směrem, kterým předpokládá Evropská komise?
Studií je řada, nejen od MasterCardu. A všechny se shodují, že regulace mezibankovních poplatků má negativní dopad na spotřebitele a také na rozvoj elektronických platebních prostředků. Studie pocházejí z různých zdrojů, například z akademické sféry ze zemí, kde byl mezibankovní poplatek zregulován na národní úrovni. Takovou zemí je například Španělsko.

„Regulace mezibankovních poplatků má negativní dopad na spotřebitele a také na rozvoj elektronických platebních prostředků“.

Máme k dispozici také studie z pražské Vysoké školy ekonomické, která pokazuje na omezení rozvoje elektronických platebních prostředků, pokud by došlo k regulaci. Mimo jiné tedy říká, že regulace je zbytečná. Existuje rovněž studie Evropské centrální banky, která tvrdí, že platební karty a další elektronické platební prostředky jsou již dnes v řadě zemí levnější než hotovost. Všechny zdroje tedy vedou k závěrů, že trh není potřeba regulovat, protože regulace přinese více škody, než užitku.

V každém případě tratí obchodník

Říkáte, že regulaci mezibankovních poplatků ve své peněžence ve výsledku nejvíce pocítí spotřebitel. Evropská komise ale spotřebitelem také argumentuje. Tvrdí naopak, že snížení tohoto poplatku povede k tomu, že zboží nebo služby budou levnější. Přiznám se, že mě argumenty obou stran matou…
V žádné zemi, kde již byly mezibankovní poplatky regulovány, nedošlo k měřitelnému snížení cen. Naopak negativní dopad v podobě zvýšení cen bankovních produktů měřitelný byl a byl prakticky okamžitý. Ono je to do určité míry logické. Zatímco banka může výpadek příjmů z mezibankovních poplatků kompenzovat poměrně rychle zvýšením cen, jak dokládá příklad ze Španělska či Polska, tak u obchodníků je celý mechanismus daleko složitější a tlak na snižování cen tam není.

Můžu to ilustrovat na příkladu z jiné oblasti. Platí, že při prudkém zvýšení cen ropy cena benzínu okamžitě rychle vzroste. Zatímco při snížení ceny ropy k  rychlému snížení ceny benzínu nedojde.

Připomínám, že nikde nedošlo k měřitelnému snížení cen, ale pokud by to tak bylo, tak by se ceny snižovaly například v průběhu tří, pěti nebo sedmi let, tedy v dlouhodobém horizontu. Pro spotřebitele to je nevýhodné, protože ihned zaplatí vyšší poplatky za bankovní služby a k jakémusi poklesu maloobchodních cen možná dojde někdy za pár let. Spotřebitel tedy tratí v každém případě.

A znovu podotýkám, že sama Evropská komise přiznává, že dopad na malé a střední podniky bude po určitou dobu negativní, protože při snížení mezibankovních poplatků je například nutné znovu projednat smlouvy s poskytovateli terminálů. Vyjednávací síla malých a středních podniků je pochopitelné podstatně nižší, tudíž budou znevýhodněny oproti velkým firmám.

A co říkáte na argument, že pokud by došlo ke snížení mezibankovních poplatků, tak by si více obchodníků mohlo dovolit terminály a tudíž by se platilo více kartou?
Argument, že nižší poplatky přispívají k rozvoji akceptační sítě, zní logicky, ale opět, máme problém s empirickým důkazem, který by jej podpořil. V žádné zemi jsme neviděli, že by v důsledku regulace mezibankovních poplatků došlo k rozvoji terminálů. Kdo chce dnes přijímat platební karty, tak už to tak dávno dělá. Pokud nechce tak roli hrají často jiné argumenty včetně toho, že se mohou pohybovat v oblasti šedé ekonomiky.

Anekdoticky můžeme použít i příklad Evropy. Ve Štrasburku je díky vysokému podílu přeshraničních transkací interchange velmi nízký. Přesto tam nenarazíte na širokou akceptační síť ani v sídle Evropského parlamentu a kartou například v kantýně nezaplatíte.

„Kdo chce dnes přijímat platební karty, už to dávno dělá.“

Zdůrazňuji ale, že samozřejmě akceptační síť chceme rozvíjet a pracujeme na tom. Jsou ale efektivnější prostředky, jak akceptaci zvýšit.

V minulosti jste říkal, že se MasterCard nebrání diskuzi o nastavení mezibankovních poplatků. Dá se to chápat tak, že tam máte nějaký prostor pro snížení? Kam až jste schopni či ochotni zajít?
Prostor, který tu vidíme, je pokračovat v diskuzi mezi obchodníky, vydavateli karet a jejich přijímateli a hledat oblasti, kde jsou karty dnes méně konkurenceschopné. Jedním z příkladů je elektronický obchod. Poplatky se tu snížily řekněme o polovinu. Důvodem bylo umožnit daleko větší rozvoj a podpořit přijímání platebních karet. 

Shodou okolností ani v oblasti e-commerce jsme zatím nezaznamenali, že by nižší poplatky výrazně přispěly k preferenci karet, takže to potvrzuje, že mezibankovní poplatky nejsou nejdůležitější faktor. A my tedy používáme další cesty, jak podpořit přijímání karet.

Mezibankovní poplatek není předmětem klasického vyjednávání. Tento poplatek má motivovat vydavatele kreditních karet, aby pro ně bylo jejich vydávání ekonomicky výhodné. Samozřejmě nesmí být příliš vysoký, protože by se nevyplatilo karty přijímat.

Z jakého důvodu, se výše mezibankovních poplatků liší v jednotlivých zemích?
Důvodem je to, že každá země má různý rozvoj platebního systému a různou úroveň finanční vzdělanosti. Pokud se podíváte na Českou republiku, tak elektronicky se zatím platí velmi málo, a naopak se hodně vybírá z bankomatů. To je úplně odlišná situace než ve Velké Británii. Tím, že se země nacházejí v různých stádiích vývoje, tak mají různé ekonomické podmínky pro akceptaci karet.

Musíme proto hledat odpovědně vysokou motivaci pro dodavatele karet, aby karty podporovali. Platí ale, že v průběhu času se pak mezibankovní poplatek snižuje. Jako třeba v případě elektronického obchodu, o němž jsem již mluvil.

Poslední otázku věnujme dlouhotrvajícímu sporu mezi MasterCard a Evropskou komisí právě o mezibankovní poplatky. Není to tak dlouho, co generální advokát Soudního dvora EU zveřejnil své doporučení, že tyto poplatky nepodporují hospodářkou soutěž. Dodejme, že se soudci se jeho názorem zpravidla řídí. Pokud to dáme do souvislosti s projednávanou legislativou k platebním službám, tak to pro MasterCard nevypadá moc dobře…
Tyto záležitosti je potřeba oddělit, ale samozřejmě je to špatný signál, že k takovému rozhodnutí došlo. Chtěl bych ale zdůraznit, že soudní spor probíhal v době, kdy MasterCard byla ještě asociací, a to už neplatí. Jedná se tedy o rozdílné právní základy.

Autor: Lucie Bednárová.