Francouzské předsednictví s volbou prezidenta rozhodně neskončí, říká velvyslanec v Praze Dutertre

Alexis Dutertre © EURACTIV.cz

Prvního ledna 2022 se Francie ujala předsednického žezla Rady Evropské unie. V následujících šesti měsících čeká Evropskou unii vskutku ambiciózní program, který se bude řídit mottem „suverénní Evropa – obnova, síla a sounáležitost“. K prioritám a klíčovým okamžikům francouzského předsednictví se pro server EURACTIV.cz vyjádřil Alexis Dutertre.

Alexis Dutertre je velvyslancem Francie v České republice. Dříve působil jako zástupce stálého představitele Francie při EU a stálý představitel Francie v COREPER I.

Francie předsedá Evropské unii již potřinácté. Jak byste charakterizoval letošní program a priority?

Jestli bych měl charakterizovat toto předsednictví jedním slovem, pak to je Evropa „suverénní“. To znamená, že EU by měla jasně definovat své cíle a zájmy sama za sebe a pro sebe. Není to jen o bezpečnosti a obraně, které jsou klíčové, ale i o dalších oblastech – technologických, energetických, digitálních, průmyslových, obchodních, oblasti hranic a politiky sousedství –, kde by Evropa měla rozhodovat a jednat dle svých vlastních zájmů, které si definuje za sebe a pro sebe.

Francouzské předsednictví by mělo hrát roli čestného vyjednavače. Rozhodně nepředstavuje „zahradu ve francouzském stylu“ založenou na konceptech, ale velmi pragmatický přístup k definici klíčových zájmů Evropské unie v každé z jejích politik.

V jakých oblastech by tedy měla EU reagovat a rozhodovat samostatně?

Existují témata, u kterých si uvědomujeme, že v mezinárodní soutěži jsou někteří partneři mimo EU mnohem konkurenceschopnější, brutálnější, agresivnější. Jde o to, abychom nebyli naivní v oblasti obchodní, energetické, klimatické, technologické či zdravotní politiky, a mohli také sami, coby Evropané, čelit této konkurenci stejnými zbraněmi, abychom například dosáhli technologické suverenity. Měli bychom být schopni říci, že nejsme závislí na ostatních z hlediska technologií, jako jsou například čipy. Také je třeba říci, že se musíme vyhnout určité formě strategického snižování našich schopností, to znamená mít suverénnější Evropu schopnou kontrolovat naše hranice, schopnou investovat do vodíkových technologií, cloudů, zdraví a polovodičů. Abychom mohli zůstat konkurenceschopní a měli evropské nástroje k zajištění spravedlivých podmínek hospodářské soutěže v obchodních záležitostech se zeměmi, jako jsou Čína, Rusko a další.

Ochrana klimatu a právo na potrat v listině základních práv EU? I na to se chce zaměřit francouzské předsednictví

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes v Evropském parlamentu apeloval na udržení vztahů s Británií, integraci západního Balkánu do EU či společný postoj vůči Rusku. Navrhl také přidat ochranu klimatu a právo na potrat na listinu základních práv EU.

Ve Francii se na jaře budou konat prezidentské volby. Stejně tomu bylo i při francouzském předsednictví v roce 1995, které poznalo souboj mezi Jacquesem Chiracem a Françoisem Mitterandem. Jakou roli může hrát prezidentská volba v evropském předsednictví?  

Jediným rozdílem je, že oproti předchozímu předsednictví máme nyní Lisabonskou smlouvu, čili jsme v předsednictvu, které se ujímá role v různých formací Rady, kromě Rady pro zahraniční věci (ta je nyní řízená vysokým představitelem EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josepem Borellem – pozn. red.).

Pro vysvětlení, předsednictví trvá šest měsíců a neznamená to, že když jsou prezidentské volby, že se toto předsednictví zkrátí na tři měsíce (francouzské volby se konají v dubnu 2022 – pozn. red.). Jediný rozdíl je v tom, že kvůli rezervní periodě (pozn. période de réserve) by se ministři a členové vlády neměli přesouvat a vyjadřovat se na veřejných akcích, aby zachovali neutralitu voleb. To znamená, že všechny akce, které se mají konat ve Francii během předsednictví, se odehrají před tímto obdobím anebo až po volbě.

Co se týče evropské legislativy, se kterou musíme pokročit, bude to každodenní předsednictví a budeme vyjednávat až do 30. června, abychom posunuli agendu co nejdále, ať už půjde o nalezení většiny v Radě ministrů EU nebo o jednání s Evropským parlamentem.

Francie předsedá Unii již dva týdny, a mezi její důležité priority patří digitální agenda. Jak rychle půjde vyjednávání v digitální agendě, zejména v rámci aktů o digitálních trzích a službách?

Digitální agenda je jistě prioritou pro suverénní Evropu v digitální oblasti, ať už jde o pravidla spravedlivé soutěže na digitálních trzích, či o regulaci obsahu a ochranu občanů před velkými platformami, které jsou všechny mimoevropské. Chceme vytvořit skutečný jednotný digitální trh, který umožní vznik evropských špiček. Co se týče časového hlediska, je velmi těžké odpovědět, jelikož jsme uzavřeli teprve druhý týden. Pokusíme se však najít shodu s Evropským parlamentem co nejrychleji, neboť slovinské předsednictví dokázalo najít konsensus a dohodu Rady, jak v otázce digitálních trhů, tak i služeb. Je tedy absolutní prioritou, aby francouzské předsednictví našlo shodu v trialozích ohledně DMA (digital markets act) a DSA (digital services act).

Digitální agenda bude tedy hýbat předsednictvím v nejbližších týdnech. Na stole jsou ale další otázky, jako jsou třeba strategie k balkánským zemím a agenda rozšiřování. Jaké jsou francouzské priority v této oblasti?

Balkán je jistě jedna z priorit, neboť pod suverénní EU si můžeme představit takovou EU, která umí strážit své hranice, kde funguje Schengenský prostor, a která prosazuje své zájmy ve svém blízkém, ale i vzdálenějším sousedství. Tyto priority jasně zdůraznil prezident Emmanuel Macron při summitu ve slovinském Brdě, který se právě strategií pro západní Balkán zabýval. V rámci předsednictví chceme uspořádat konferenci o Balkáně, protože věříme, že signály je třeba vyslat nyní, zejména s ohledem na škodlivé vměšování mimoevropských konkurentů, a zvláště abychom zamezili regresi k nacionalismu nyní, a ne až když se tyto země stanou členy. Také vidíme, že existují další aktéři, kteří směřují své politiky na Balkán a kteří oživují staré démony nebo užívají svého finančního vlivu a tlačí země do složitějších podmínek. Je nutno zdůraznit, že dnes máme metodologii pro rozšiřování a na jejím základě musíme postupovat krok za krokem, na základě faktických pokroků těchto zemí, aby byly schopny dodržovat povinnosti plynoucí ze členství v EU. Právě proto, že proces přistoupení potrvá různou dobu podle faktických pokroků daných kandidátů, nesmíme čekat na toto rozšíření a musíme začlenit tento region do EU prostřednictvím konkrétních spoluprací již nyní, abychom nenechali Balkán napospas dalším, snažíme se mobilizovat ekonomiku, společnost a podpořit země v konkrétnějších krocích. Cílem konference by proto mělo být zdůraznění faktu, že balkánský region patří do Evropy a je třeba podpořit tuto vizi společně s novou metodologií rozšiřování.

Francouzské předsednictví potřebuje i českou pomoc

Evropa je úkol. Právě takový výrok Václava Havla by podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka mohlo vystihovat české předsednictví v EU. To naváže na ambiciózní Francii, která chce prosazovat suverénnější Evropu. 

Můžeme chápat tuto agendu také jako společnou česko-francouzskou prioritu?

Určitě. Realita je také taková, že je spousta témat, o kterých vedeme s českými partnery velmi pragmatický a velmi konstruktivní dialog.

Známe naše vzájemné pozice a věřím, že se spojily. A že jsou také zcela kompatibilní, tématika Balkánu v tom rozhodně není jediná. Existuje mnoho dalších témat, ve kterých máme blízko, jako je například energetická politika, včetně postavení jaderné energie. Předsednické trio bude pracovat společně a posune směřování Evropské unie dopředu. Trio se zaměří na obnovu po COVID pandemii, a zejména francouzské předsednictví bude propagovat „nový evropský ekonomický model růstu“, který má za cíl nejen naladit Evropu ke správným investicím, tranzici digitální a nízkouhlíkové, ale také revidovat pravidla Paktu stability a růstu (Stability and Growth Pact). Francouzský program také cílí na Evropu, která bude více lidská a blíže občanům, kdy v rámci francouzského předsednictví vyvrcholí Konference o budoucnosti Evropy.