Evropská lidová strana ztratila „drive“. Chci to změnit, říká Zdechovský

© Archiv TZ

Český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) chce příští týden zabojovat o post v předsednictvu Evropské lidové strany (EPP). Strana podle něj ztratila „drive“ a je na čase obměnit její vedení. Sám by se chtěl starat o komunikaci a čerpat přitom ze zkušeností z českých parlamentních voleb, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz.

Tomáš Zdechovský je od roku 2014 poslancem Evropského parlamentu, kde v současné době působí jako místopředseda kontrolního rozpočtového výboru a jako člen výboru pro zaměstnanost a sociální věci. Zdechovský je od roku 2020 členem předsednictva KDU-ČSL.

Příští týden chcete na kongresu v Rotterdamu usilovat o post místopředsedy Evropské lidové strany. Jaké jsou Vaše šance?

Dva měsíce o tom intenzivně vyjednáváme, takže si myslím, že šance tu je. Navíc to není jen o postu místopředsedy, ale o místu v předsednictvu obecně. Je jedno, zda to bude post místopředsedy nebo tzv. pokladníka, který je zodpovědný za finance a má v předsednictvu svůj hlas.

Sjezdy vždy končí nějakým kompromisem, musíte do vedení strany namixovat státy jihu, severu, západu, východu a středu. Bude strašně důležité najít ten mix a já jsem připravený se o to porvat. Máme co nabídnout, máme za sebou vítězné volby do Poslanecké sněmovny. Nikdy jsme neměli jako ČR člena předsednictva Evropské lidové strany a teď je čas to změnit.

Víte o dalších politicích ze střední Evropy, kteří by mohli usilovat o tento post a konkurovat Vám?

Kandiduje eurokomisař Johannes Hahn nebo Andrzej Halicki, významný europoslanec z Polska. Konkurenti ale nejsme. Třeba s Andrzejem jsme dlouholetí přátelé, kteří se vzájemně respektují a pomáhají si.

Myslím si, že předsednictvo Evropské lidové strany by se mělo zásadním způsobem obměnit, protože vidíme trend, kdy řada tradičních stran v EU jde pomalu dolů. Je potřeba dát jim nový impuls a hledat v nových politických stranách partnery Evropské lidové strany, aby v příštích volbách zvítězila. (příští volby do Evropského parlamentu se konají v roce 2024. pozn. red.)

Znamená to, že obměna vedení je hlavní motivací, proč kandidujete? Nebo za tím jsou i jiné důvody?

EPP v současné době nemá ten „drive“ dopředu. Často si svá témata nechala ukrást ostatními politickými směry. Vidím snahu Manfreda Webera a jeho týmu to změnit, a já do toho mohu přinést znalosti z české volební kampaně, na které jsem spolupracoval s experty z celého světa. V květnu 2024 můžeme jako EPP volby vyhrát, ale musíme si to odpracovat.

Mluvíte o nutnosti obměny. Znamená to, že už nejste spokojený se současným vedením Evropské lidové strany?

Byla to poměrně těžká doba s ohledem na pandemii covidu, kdy se lidé nemohli setkávat. Na druhou stranu si myslím, že řada lidí by svou funkci v předsednictvu měla vykonávat lépe. Každý by si měl vzít jednu oblast, za kterou bude zodpovědný, a měl by pravidelně ukazovat výsledky své práce. Já jsem třeba v KDU-ČSL byl dva roky zodpovědný za komunikaci. Na začátku jsem měl k dispozici tři lidi, dnes jich máme deset, a když se kouknete na jednotlivé segmenty komunikace KDU-ČSL, respektive koalice Spolu, můžete vidět neskutečný skok dopředu.

Chtěl bych udělat „refresh“ EPP

Vašim cílem v předsednictvu by tedy byla příprava EPP na volby 2024? Pracoval byste na kampani?

Přesně tak. Musíme změnit vnější komunikaci ve členských státech. Evropská značka EPP nebyla dlouho vidět, což bylo dáno spoustou faktorů, včetně koronavirové krize. Chtěl bych udělat mírný „refresh“ této značky a začít aktivně komunikovat směrem k mladší generaci i k naším tradičním voličům, abychom je neztratili. Jsou dezorientovaní v záplavě informací o ukrajinské krizi a o dalších hrozbách, přestávají vnímat Evropskou lidovou stranu jako partnera, kterého by mohli volit, a často nakonec dávají své hlasy různým populistům.

Koho vnímáte jako největšího konkurenta na evropském politickém spektru? Jsou to progresivní zelení nebo nově vznikající pravicová skupina tvrdých konzervativců?

Nemyslím si, že tvrdí konzervativci jsou nějaký velký problém pro EPP. Ten vidím spíš v extremismu. Ten pravicový se dnes začíná ohánět „křesťanskými hodnotami“ a jejich ochranou, přitom jsou to právě oni, kdo bojují proti principům demokracie a svobody a jsou často placeni z Ruska nebo Číny. Lidé bez hlubší znalosti politiky jim mohou naletět. Na druhé straně vidím, že řada středových či mírně liberálních voličů se může odklonit od Evropské lidové strany k socialistům, liberálům nebo zeleným, takže se o ně zkrátka musíme poprat.

Evropská lidová strana bohužel ztratila dvě klíčová témata, která se musí do naší rétoriky vrátit. První téma je nutnost dát evropskou ekonomiku do pořádku. Druhou věcí, která je teď ta nejdůležitější, je bezpečnost, ať už vnitřní nebo vnější. Ukrajinská krize vyvolává v lidech strach a my jim musíme dát jasnou odpověď, že jsme schopni tento strach řešit.

Trest za válku: Jak jde čas s protiruskými sankcemi

Rusko si už za agresi na Ukrajině vysloužilo celou řadu méně či více tvrdých sankcí, trestu se nevyhnulo ani Bělorusko. Server EURACTIV.cz přináší přehled dosavadních postihů.

Předsednictvo by mělo reflektovat nejen geografickou realitu, ale předpokládám, že i názorové proudy uvnitř EPP. Do které názorové větve se řadíte?

Já jsem klasicky moderní konzervativec, jedu tedy v tom křesťansko-demokratickém konzervativním proudu, který dlouhodobě v české politice zastává i Petr Fiala a celá škála politiků. V KDU-ČSL je to Jan Bartošek a další. Myslím, že to je i ten proud, který má velkou podporu v Evropské lidové straně. V některých věcech se snaží postupovat velmi pragmaticky a nesklouzává na hranu dojmů či emocí. Myslím si, že je to také proud, který by měl být daleko více slyšet, a je to také ta samá skupina, která dnes opravdu křičí po změně v Evropské lidové straně.

Zelená politika může přitáhnout voliče

Politikou dnes zásadně hýbe klimatická agenda. Myslíte si, že i EPP tak trochu zezelenala?

Cítíme ten posun, protože i předsedkyně Evropské komise, která pochází z naší politické rodiny, musela zezelenat v reakci na volby. I KDU-ČSL šla do zelena. V ČR jsme si vzali tři významná ministerstva – práce a sociálních věcí, životního prostředí a zemědělství. Pokud se zelená politika dělá fakt dobře, tak jí lidi začnou věřit, ale nesmí to být extrém. Zelení by u nás v ČR, pokud bychom to vzali pohledem evropské politiky, měli mít patnáct až dvacet procent. Proč je nemají? Protože v řadě věcí je jejich názor extrémní. Pokud to děláte pragmaticky, jako Anna Hubáčková (ministryně životního prostředí, KDU-ČSL – pozn. red.) nebo další politici jako Jan Grolich (hejtman Jihomoravského kraje, KDU-ČSL) či Marian Jurečka (ministr práce a sociálních věcí, KDU-ČSL), tak může být zelená politika přitažlivá jak pro městského intelektuála, tak i pro venkovského člověka.

Než se začneme bavit o domácí politické scéně, vraťme se ještě ke kongresu EPP. Osvědčil se podle Vás její současný předseda Manfred Weber? Měl by zůstat na své pozici?

Manfred Weber je velký hráč. Když se nestal předsedou Evropské komise, hodně lidí říkalo, že je to jeho konec a že odchází. A vidíte, on to všechno ustál a teď kandiduje na šéfa Evropské lidové strany. Je důležité, aby byl oklopen lidmi, kteří ho potáhnou dál. Předsednictví musí být tým, který Vás motivuje a veze dopředu. Pokud Manfreda Webera takoví lidé obklopí, bude velmi úspěšným šéfem strany a může EPP posunout. Obecně bych řekl, že je to člověk, který je ochoten naslouchat a udělat kompromis. V posledních měsících ale znám Manfreda Webera jako tvrdého kritika Putina a člověka, který nevybíravým způsobem jde do některých témat, kde jiní politici mlčeli, aby to nepoškodilo jejich kariéru. Tento styl se mi líbí rozhodně víc než ten předchozí Weber, který se víc snažil o kompromisy.

Petr Fiala a jeho ODS se na evropské politické mapě řadí k frakci konzervativců a reformistů (ECR). Myslíte si, že je reálné, aby strana ODS v dohledné době přestoupila do Evropské lidové strany, nebo zůstane v ECR?

Je otázka, jestli ECR volby vůbec přežije. Viktor Orbán s Matteem Salvinim chtějí založit novou frakci, a pokud se tak stane, některé strany z frakce ECR odejdou právě k nim. A pak je otázka, zda mít nějakou frakci po třiceti mužích, protože pak jste v Evropském parlamentu absolutně neviditelní a jste tam jenom do počtu.

The Capitals: Salvini s Orbánem chtějí vytvořit novou evropskou „středopravicovou“ sílu

The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.

S Petrem Fialou se mi poslední roky hodně dobře spolupracovalo. Máme spoustu totožných názorů a nevím, jestli je to tím, že on se stal víc lidovcem nebo já víc konzervativcem. ODS se určitě může stát součástí Evropské lidové strany. Pokud chce v budoucnu hrát nějakou významnější roli v evropské politice, tak musí přejít do proudu, který je v Evropě významný. Být v minoritním proudu je pro ODS dlouhodobě neudržitelné.

Neobáváte se, že ODS bude posilovat, zatímco menší koaliční partneři, tedy KDU-ČSL a TOP 09, budou v jejím stínu postupně upadat? Z průzkumů vyplývá, že by se zřejmě ani nedostaly do sněmovny…

Já pocházím z vesnice a tam jsme měli jedno heslo, které se bohužel nedá veřejně interpretovat, ale zobecnil bych to tak, že silnější bere. Ano, my musíme ukázat, že jsme nezanikli. Proto jsem hned po volbách nad to sedl, udělali jsme nový grafický manuál, teď jsme měli teambuilding s našimi regionálními opinion makery (osobnosti, které ovlivňují názory veřejnosti – pozn.red.), seděli jsme jako předsednictví a začali jsme přemýšlet, kam stranu posunout. Personální politika strany se mění a strana se modernizuje. Začali jsme využívat nové nástroje, přestali jsme věřit průzkumům a začali si dělat metodicky přehled i o atmosféře na sociálních sítích a tak podobně. Koukáme se na výsledky našich výstupů, a to nejen v médiích. Koalice s ODS nám dala dva roky života. Musíme teď ukázat, že KDU-ČSL má našlápnuto, musíme to teď odpracovat a vytáhnout nové lidi. Pokud bych měl pocit, že nemáme nic připraveno a že KDU-ČSL je v depresi, tak bych ani do předsednictva EPP nekandidoval.

Zhruba za měsíc začíná české předsednictví v Radě EU. Zajímalo by mě, jak vnímáte přípravy? Spolupracujete na tom s ministry z řad KDU-ČSL či ostatních stran vládní koalice?

Úzce spolupracuji s Marianem Jurečkou na sociálních věcech a se Zbyňkem Stanjurou (ODS) na rozpočtových tématech, a pak také s lidmi z vnitra od Víta Rakušana (STAN) na věcech týkajících se migrace a podobně. Komunikace se po volbách zásadně proměnila. Ministři současné vlády jsou ochotni s námi diskutovat a naslouchat našim postřehům. Je to změna, protože za čtyři roky vlády předchozího premiéra jsme s ním měli jen jedno setkání, a to ještě v podobě setkání europoslanců se všemi zaměstnanci evropských institucí. Expremiér se s námi nikdy nebyl ochoten setkat, protože měl strach. Z mého pohledu je předsednictví plus mínus dobře nachystané.

Pomůže předsednictví s „prodáváním Evropy“ české veřejnosti?

Rozhodně pomůže. Ať už chceme, nebo nechceme, s předsednictvím je spojena větší medializace evropských témat. Bude sem jezdit více návštěv z Evropy. Máme neskutečný potenciál to prodat veřejnosti, a může to pomoci i České republice s prezentací na mezinárodním poli. Ve výsledku to může ČR zajistit větší vliv v EU.