Europoslanec Rouček z Kyjeva: Zrušit víza pro Ukrajinu je morální povinnost

Europoslanec Libor Rouček; zdroj: Evropský parlament

Novou vládu, která se formuje v Kyjevě, čeká hromada práce. Pokud zklame očekávání Ukrajinců, může se dosavadní vývoj obrátit proti ní. I proto si dosavadní opozice vůči prezidentu Viktoru Janukovyčovi uvědomuje, že musí být jednotná. Situaci z Kyjeva hodnotí český europoslanec Libor Rouček (ČSSD), který byl členem krizové delegace Evropského parlamentu.

Strávil jste v Kyjevě poslední dva dny. Jaká teď ve městě panuje atmosféra?
Atmosféra je klidná. Na Majdanu zůstávají barikády, protože organizátoři demonstrací chtějí mít kontrolu nad dalším děním. Podle svých slov chtějí garanci, že se nebude opakovat situace z roku 2004, to znamená, že by si politici začali dělat, co se jim zlíbí. Proto je podle nich potřebný tlak občanské společnosti. Pokud jde o ostatní části Kyjeva, probíhá spíše normální pracovní den a lidé jdou v klidu za svými povinnostmi.

Politická situace ale tak klidná není…
Ta je samozřejmě nadále hektická. Opoziční strany, které v té revoluci zvítězily, mají před sebou velkou hromadu práce. Během několika dní – říkají, že to budou dva dny – musí vytvořit novou vládu. Hovořili jsme s Arsenijem Jaceňukem, který pravděpodobně tu vládu povede, i když si je podle svým slov vědom toho, že je to práce pro sebevraha. Dosavadní opoziční strany si totiž uvědomují, že země stojí před bankrotem.

„Jaceňuk vyčíslil, že pokud Ukrajina během týdne nezíská podporu ve výši 4 miliard dolarů, pak zkrátka zkrachuje.“

Pan Jaceňuk vyčíslil, že pokud Ukrajina během týdne nezíská podporu ve výši 4 miliard dolarů, pak zkrátka zkrachuje. Nebude mít totiž dost peněz na výplaty, vyplácení důchodů nebo na splácení dluhu Rusku. Opoziční vůdci navíc vědí, že lidé od nich mají velká očekávání a pokud se jim tato očekávání nepodaří naplnit, může se to obrátit proti nim.

Jsou dosavadní vůdci opozice stále jednotní, nebo se mezi nimi objevují nějaké rozkoly?
Jsou si samozřejmě vědomi toho, že aby Ukrajina uspěla, musí být dosavadní opoziční strany a směry jednotné. V nové vládě proto zasednou představitelé stran Vlast, Udar i Svoboda. Podle pana Jaceňuka by chtěli do vlády přizvat i představitele Majdanu. Hovořil přitom o takových resortech, jako je ministerstvo školství, kultury nebo zdravotnictví. Podpora pro novou vládu by totiž měla být co nejširší. Otázkou zůstává, zda se jim jednota podaří udržet. A to jak ve vládní koalici, tak v rámci Ukrajiny jako celku.

Nesmíme totiž zapomínat ani na dosavadní vládní Stranu regionů. Ta je sice v krizi, hlavně poté, co vyšlo najevo, jak se choval její čestný předseda Viktor Janukovyč. Ale faktem je, že ji volilo deset milionů lidí, a to nejen rusky mluvících. Strana regionů bude hrát v budoucnu roli a podle mého názoru by se měla také podílet na řešení všech problémů.

Hovořil jste i s nějakým představitelem Strany regionů?
Měl jsem dlouhé setkání se Serhijem Tihipkem, se kterým je možné počítat jako s jedním z hlavních představitelů strany. Podle jeho představ by měla Strana regionů během příštího měsíce uspořádat sjezd, na kterém by zanalyzovala celou situaci a omluvila se lidem za jednání Viktora Janukovyče. Pak by se měla snažit pokračovat dál. Na jedné straně ji opouštějí poslanci – do včerejška to bylo 73 zástupců v parlamentu. Ale jak jsem již řekl, volilo ji 10 milionů lidí a nelze očekávat, že především na východě a jihu země budou volit někoho jiného. Alternativou by byla komunistická strana, ale to jistě není v zájmu Ukrajiny ani Evropské unie.

Morální povinnost Evropy

Mají demonstranti na Majdanu důvěru v dosavadní politickou opozici, nebo tam panuje spíše skeptický postoj k dosažené dohodě?
Příliš velkou důvěru v politiky nemají. Nejde pouze o Janukovyče, ale o politiky obecně. Ukázalo se to například v sobotu večer, kdy na Majdanu vystoupila Julija Tymošenková. Když se podíváte na transparenty, které lidé na demonstracích mají, a když s nimi mluvíte, je jasné, že Tymošenkovou nechtějí. A politikům obecně nevěří. To je právě důvod, proč chtějí na Majdanu vytrvat. Nepřejí si, aby se vývoj ubíral takovým směrem jako v roce 2004. Z jejich pohledu se například právě Tymošenková pouze obohatila a pro normální lidi nic neudělala.

Je třeba také podotknout, že Majdan není jednolitý blok. Je tam spousta mladých, vzdělaných lidí, kteří chtějí určitým způsobem pomoci, ale nechtějí jít do politiky. Raději chtějí ovlivňovat situaci prostřednictvím nevládních organizací, zlepšovat politickou kulturu, vzdělávat novináře nebo pomoci se svou expertízou třeba při reformě justice. Jak doufá Arsenij Jaceňuk, je tam také část, kterou by mohl pozvat do vlády. A potom je na Majdanu samozřejmě také radikální část, kterou reprezentuje Pravý sektor a podobná uskupení.

A mají tito radikálové mezi ostatními demonstranty velkou váhu? Berou je vážně?
Na Majdanu a kolem vládních budov se pohybuje takzvaná domobrana. Je to skupina několik desítek lidí, kteří jsou ozbrojeni basebalovými pálkami a podobně, a ta čas od času shromážděním prochází. Prozatímní prezident Oleksandr Turčynov hovořil mimo jiné o tom, že i tyto skupiny by se mohly určitým způsobem začlenit do nového fungování státu. Bylo by je možné například zaměstnat u policie.

„Strana regionů bude hrát v budoucnu roli a měla by se podílet na řešení všech problémů.“

V Kyjevě jste byl jako člen delegace Evropského parlamentu. Co vlastně Ukrajina v dnešních dnech očekává od Evropské unie?
Ukrajina očekává trojí: chce podepsat asociační dohodu, očekává finanční pomoc a také má velký zájem o bezvízový styk s EU. Řekl bych, že je morální povinností Evropy vízovou povinnost co nejdříve zrušit. Ukrajinci jasně demonstrovali, že chtějí uznávat evropské hodnoty. Chápu, že se některé státy obávají zvýšené imigrace. Kdyby se měla situace v zemi zhoršovat, lze samozřejmě očekávat uprchlíky. Ale jedná se o naši morální povinnost. Sedmdesát procent Ukrajinců nikdy nenavštívilo žádný členský stát EU. Nehovořím jen o západních zemích, ale také o střední Evropě. Přitom je potřeba, aby mělo co nejvíce Ukrajinců možnost cestovat a navštěvovat Evropu. Protože když budou mít zkušenost s tím, jak se žije tady, budou se snažit o změny také doma.

Autor: Adéla Denková