Europoslanec Poche: Proti těžbě plynu z břidlic mluví řada rizik

zdroj: Informační kancelář Evropského parlamentu v ČR

„Zkušenost USA ukazuje, že ani nejmodernější technologie nedokážou eliminovat dopad těžby na kvalitu životního prostředí a zdraví obyvatel,“ říká europoslanec Miroslav Poche (ČSSD) k možné těžbě břidlicového plynu v EU. I o ní včera ve Štrasburku hlasovalo plénum Evropského parlamentu. Na zprávě k energetické bezpečnosti se poslanci neshodli.

Plénum Evropského parlamentu včera hlasovalo o nezávazné zprávě k Evropské strategii energetické bezpečnosti. Ta vznikla minulý rok zejména v reakci na ruskou agresi na Ukrajině. Europoslanci včera ovšem zprávu neschválili. Co to znamená?
Je velká chyba, že zpráva k energetické bezpečnosti nebyla schválena. Parlament tak vyslal signál, že EU nemá dostatečně jasnou představu o tom, jak zajistit své energetické potřeby. Strategie neprošla především kvůli hlasům Evropské lidové strany (EPP). Je to o to nepochopitelnější, že zpravodaj Algirdas Saudargas je jejím členem. Měl tak možnost dát jasně najevo, jestli prosazované změny mohou být pro nejsilnější parlamentní frakci problematické či nikoliv.

Problém není dostat plyn do Evropy, ale přepravovat ho po EU.

Na čem se europoslanci konkrétně neshodli?
EPP nepodpořila návrhy na závazné cíle pro energetickou účinnost a moratorium na těžbu břidlicového plynu. Některé hlasy proti celé zprávě pocházely také od zelených kvůli části textu věnované jaderné energetice a podpoře technologie zachycování a ukládání uhlíku (carbon capture and storage – CCS).

To byla navržená zpráva tak kontroverzní?
Hlasování podle mého názoru ukázalo, že pro jednotlivá opatření existuje většinová podpora. Mám na mysli například zastavení těžby břidlicového plynu v Evropě nebo zachování technologické neutrality jako podmínky rychlého přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku.

Výsledná strategie však obsahuje návrhy, které jsou problematické pro tu či onu politickou skupinu, které pak hlasují proti zprávě jako celku. A to i přesto, že s ní z více než devadesáti procent mohou souhlasit.

Šance v LNG

Proč vlastně Parlament jedná o loňské strategii pro energetickou bezpečnost, když už mezitím vznikl projekt energetické unie? Nepřináší to trochu zmatek?
Obě záležitosti jsou velmi úzce provázány. Nemyslím si, že by rozhodnutí vytvořit energetickou unii činilo novou strategii pro energetickou bezpečnost přebytečnou. Nejedná se totiž o dokument na jeden rok. Samozřejmě, některá opatření, která Komise loni v květnu navrhla, reagovala na rizika vyplývající ze situace na Ukrajině. Například měla zajistit, aby se EU lépe vypořádala s hrozícím přerušením dodávek plynu v průběhu zimního období. Nicméně hlavním smyslem strategie je zajistit, aby evropský energetický systém byl dlouhodobě méně náchylný k rozličným bezpečnostním hrozbám.

Strategie pro energetickou bezpečnost je tak vlastně součástí projektu energetické unie, pokud to správně chápu.
Energetická bezpečnost je přirozeně jednou z klíčových oblastí, na které se energetické unie zaměřuje. A projednávaná strategie by měla být základem zásadního pilíře celého projektu. Podle mého názoru je potřeba, aby EU měla propracovanou a ambiciózní vizi, jak chce řešit svoji energetickou situaci minimálně v nadcházejícím desetiletí.

Kdybychom se podívali na bezpečnost dodávek zemního plynu – má podle Vás v dnešní době pro EU smysl budovat nové velké plynovody?
Celá Evropská unie má pro dovoz potřebného množství zemního plynu dostatečné kapacity. Dokonce se ukazuje, že například velká část terminálů na znovuzplyňování zkapalněného zemního plynu (LNG) není dostatečně využita. A právě LNG je podle mého názoru nedostatečně využívaným způsobem, jak zajistit potřebné dodávky. Zejména pokud by Spojené státy zrušily zákaz na vývoz břidlicového plynu, což by mohlo významně proměnit energetickou situaci celé EU. Dovozní kapacity na to máme. Ukazuje se totiž, že problém není dopravit plyn do Evropy.

Takže navrhujete spíš posílení vnitřního propojení?
Komplikace nastávají spíše v tom, že nejsme schopni dostat plyn uvnitř EU tam, kde je po něm poptávka. Proto se dnes také velká pozornost věnuje právě nedostatečnému propojení energetických sítí mezi členskými státy. Významná část projektů společného zájmu je tak zaměřena na vybudování potřebné infrastruktury, což by mělo zvýšit přeshraniční obchod s plynem a elektřinou. Výsledkem by mělo být, že nebude tak důležité, jestli plyn do EU dovážíme z Kataru nebo Turkmenistánu, protože fungující vnitřní trh jej dostane tam, kde je potřeba. Povede to nejen k efektivnějšímu využití existujících dovozních kapacit, ale také to zvýší celkovou energetickou bezpečnost EU.

Nicméně to neznamená, že výstavba nových plynovodů je zcela vyloučena. Unie nadále bude podporovat záměr Jižního plynového koridoru, který usiluje o zpřístupnění zemního plynu z oblasti Kaspického moře pro evropské odběratele.

Břidlicový plyn by se v EU těžit neměl

V posledním roce se také hodně mluvilo o možných způsobech společného nákupu plynu. Jak se díváte na tuhle možnost, která může podle některých názorů posílit vyjednávací pozici EU?
Nemyslím si, že v tuto chvíli je pravděpodobné, že vznikne povinný systém pro společný nákup zemního plynu. Myšlenku stále prosazují někteří představitelé Unie v čele s Donaldem Tuskem. Většina členských států, stejně tak i velká část poslanců Evropského parlamentu a Evropská komise se ale kloní k dobrovolnému mechanismu.

Jednání s dodavateli plynu musí být transparentní.

Může to být atraktivní i pro Česko?
Myslím si, že to je pro státy jako Česká republika vhodné řešení. Ponechává poměrně velkou míru flexibility pro jednání, ale zároveň otevírá cestu k posílení vyjednávací pozice menších členských zemí. Ve stejnou chvíli ale potřebujeme, aby jednání s dodavateli zemního plynu byla transparentnější než doposud. Návrh zprávy k energetické unii, kterou nyní projednáváme ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, věnuje právě tomuto tématu velkou pozornost. A myslím si, že oprávněně.

Zmiňoval jste, že většina europoslanců podporuje moratorium na těžbu břidlicového plynu v EU. Jak se na tuhle otázku díváte Vy?
Nemyslím si, že by EU měla těžbu břidlicového plynu podporovat. Zkušenost USA ukazuje, že ani nejmodernější technologie nejsou schopny eliminovat dopad těžby na kvalitu životního prostředí nebo na zdraví obyvatel. Odborníci se také shodují, že dotčené oblasti ve Spojených státech jsou postiženy zvyšujícím se výskytem zemětřesení. To jsou všechno rizika, která hovoří jednoznačně proti hydraulickému štěpení. V Evropě je navíc mnohem vyšší hustota osídlení, takže těžba by měla mnohem větší dopady na obyvatele než je tomu ve Spojených státech.

Zároveň máme k dispozici vhodnější a udržitelnější alternativy, jak své energetické potřeby dlouhodobě zajistit. Proto jsem také při projednávání zprávy k evropské strategii pro energetickou bezpečnost prosazoval, aby členské země od jakýchkoliv záměrů využít nekonvenční zdroje ropy a plynu odstoupily.

Adéla Denková