Bruselský analytik: Poučení z Krymu? Nikdy nevěřte spícímu medvědovi

zdroj: MartensCentre.eu

„Dokud bude Rusko přetrvávat ve stavu autokracie, bude pro sousední země a zbytek Evropy hrozbou,“ říká zástupce ředitele bruselského think tanku Centre for European Studies Roland Freudenstein. Západ by měl podle něj proti ruské agresi postupovat jednotně a pamatovat na své základní hodnoty.

Co má Kreml v plánu? Je Rusko tak silné a demokratický Západ tak slabý?
To je to, čemu prezident Putin a mnoho Rusů bohužel věří. Ruská vláda chce anektovat Krym, destabilizovat ukrajinskou vládu a rozhodovat o složení jakékoliv budoucího kabinetu v Kyjevě. De facto si tím říká o schválení budoucího vojenského zásahu pod záštitou „ochrany“ rusky mluvícího obyvatelstva v jakékoli zemi bývalého Sovětského svazu. Ruská vláda věří, že jí to projde a Západ nic neudělá. Dokažme jim, že to tak není.

V důsledku krymské krize žádají Ukrajinci pomoc ze strany EU a mezinárodního společenství. Co může EU a západní svět udělat?
Zaprvé musí být Západ jednotný. To znamená například větší koordinace mezi Evropany a Američany. Také musí dojít ke stabilizaci Ukrajiny, která musí být schopna čelit ruské agresi, která se již z Krymu šíří dál.

„Ruská vláda věří, že jí to projde a Západ nic neudělá. Dokažme jim, že to tak není.“

Západ musí splnit závazky vůči ukrajinské vládě a představit dlouhodobý program finanční pomoci a poskytnutí know-how. V oblasti know-how by měly hrát důležitou roli východní státy EU. Ukrajinské civilní obyvatelstvo by mělo získat veškerou pomoc od nevládních organizací a politických fondů v EU. Ukrajinské žádosti o pomoc alespoň ve formě dodávek zbraní a podpory proti hrozící ruské agresi v jihovýchodní části země by neměl Západ brát na lehkou váhu.  

Evropská unie se chystá uvalit sankce v podobě zákazu cestování, zmrazení majetku a dalších restrikcí vůči desítkám lidí, kteří jsou do konfliktu zapojeni. Co víc by se mělo a mohlo udělat?
EU má v ruce jeden nástroj, a tím je okamžitý zákaz vývozu zbraní do Ruska. Francie by měla zrušit prodej dvou vrtulníkových výsadkových lodí Rusku. Východní členské státy NATO, převážně Estonsko, Lotyšsko, Litva a Polsko, pak musí mít jistotu o případných vojenských posilách. Rusko by mělo být nadále mezinárodně a diplomaticky izolováno a tato izolace by se měla zvětšovat. To neznamená, že bychom měli přestat s Ruskem komunikovat, ale určitě by mu mělo ztratit členství v organizacích, jako je G8 nebo OECD.

Budoucnost evropské politiky

Nedokazuje ukrajinská krize to, že by EU měla posílit svou zahraniční a bezpečnostní politiku? Jak by to šlo nejlépe udělat?
Ano, EU musí být v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky efektivnější. Jak se ale ukázalo 21. února (dohoda mezi opozicí a prezidentem Janukovyčem, podpořená německým, polským a francouzským ministrem zahraničí) v Kyjevě, silné členské státy stále dokážou dost. Kromě toho je tu také NATO a EU by ho nikdy neměla nahradit. Spolupráce a koordinace mezi NATO a EU by nicméně měla být posílena.

Události na Ukrajině poukázaly na evropskou závislost na ruské ropě a plynu. Polský premiér Donald Tusk před tím varoval německou kancléřku Angelu Merkelovou a žádal snížení této závislosti proto, aby mohly být v budoucnu potenciální kroky ruské agrese odvráceny. Myslíte, že je to možné? Polsko na tuto skutečnost upozorňuje již několik let.
Souhlasím s premiérem Tuskem, nicméně německá závislost na ruské energii se může snížit pouze ve střednědobém horizontu. Navíc by to vyžadovalo dovoz břidlicového plynu ze Spojených států a pravděpodobně větší využívání nekonvenčních ložisek také v Evropě.

Krymský parlament vyhlásil nezávislost s odkazem na vyhlášení nezávislosti Kosova. Neriskují ovšem Rusové také otevření zamrzlého čečenského konfliktu?
Konflikt v Čečensku vlastně až tak úplně „zamrzlý“ není. Různé etnické skupiny a autonomní oblasti Ruské federace samozřejmě budou sledovat události na Krymu a budou požadovat stejná práva na případné odtržení.

Čemu se může Evropa v souvislosti s touto krizí přiučit?
Nikdy nevěřte spícímu medvědovi. Ne, teď vážně. Pro Evropu z toho plynou dvě ponaučení. Rusko bude hrozbou pro své sousední země a zbytek Evropy, pokud přetrvá ve stavu autokracie. To znamená, že budeme v bezpečí pouze za předpokladu, že se Rusko promění v právní a demokratický stát s fungující ekonomickou. Západ je silný pouze pokud jedná jednotně a na základě svých základních hodnot, to je druhé ponaučení.

Autor: Maria Graczyk, EurActiv.pl