Barroso: Posunuli jsme klimatické změny a energetiku do centra našich politik

Barroso small

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso EurActivu sdělil, že do konference OSN ke klimatickým změnám, která se v těchto dnech (3.-14. prosince) odehrává na Bali, vkládá velké naděje. Barroso věří, že do roku 2009 lze dosáhnout nové globální dohody, která nahradí Kjótský protokol.

  • Dnes začíná na Bali konference OSN ke klimatickým změnám. Co Evropská unie od tohoto jednání očekává?

Jde o začátek důležitého procesu, který by měl vést k uzavření skutečně globální dohody o klimatických změnách. Musíme si uvědomit, že ještě před šesti měsíci si mnoho lidí myslelo, že se do tohoto bodu nedostaneme. Podařilo se nám dosáhnout konsensu, že využijeme rámce OSN a já jsem přesvědčen, že všichni, kdo jsou nyní na Bali, chápou nutnost dosáhnout globální dohody.

EU má proto od tohoto setkání, které by mělo být prvním krokem k vytvoření budoucího rámce OSN obsahujícího závazné cíle, vysoká očekávání. Náš vlastní výzkum i závěry Panelu OSN pro klimatické změny jsou jednoznačné jak z pohledu rozsahu problému tak z pohledu nutnosti okamžitě jednat. Našim hlavním cílem je proto dosáhnout jasného závazku, že začnou vyjednávání o nové dohodě o vypořádání se s klimatickými změnami po skončení platnosti Kjótského protokolu. Musíme stanovit rok 2009 jako jasné a konečné datum do kterého musí být dohoda uzavřena, neboť nám musí zbýt čas na ratifikaci. Komise chce dosáhnout konsensu a společného postoje k omezení globálního oteplování na 2°C oproti úrovním před rozvojem průmyslu.

Evropská unie se rozhodla vyložit karty na stůl. Náš závazek je jasný – věříme, že se k nám ostatní přidají. Navrhujeme řadu konkrétních opatření – „stavebních kamenů“. Vyspělé země se musí zavázat k většímu absolutnímu snížení emisí prostřednictvím vylepšených technologií a vytvoření globálního trhu s emisemi. Musí také pomáhat rozvojovým zemím s  přechodem k nízkoemisní ekonomice. Musíme nalézt spravedlivé, ale účinné cesty, jimiž rozvojové země mohou přispět ke snižování emisí. Musíme se zabývat také emisemi z mezinárodní letecké a námořní dopravy stejně jako otázkou odlesňování. Očekáváme navíc, že se (konference) bude vážně zabývat otázkou investic do výzkumu nových nízkoemisních technologií.

  • Čína brzy předežene Spojené státy v objemu vypouštěných emisí skleníkových plynů, stále se však odmítá zavázat k jejich snižování pokud tak neučiní Spojené státy. Jak může EU na Bali pomoci s nalezením cesty z této slepé uličky?

Právě jsem přijel z Číny a jsem naladěn mírně optimisticky – podle mého můžeme dospět ke konsensu. Mé poselství Číně bylo jasné. Přestože neočekáváme od vyspělých a rozvojových zemí stejné závazky, ohromující hospodářský růst Číny znamená pro její představitele novou zodpovědnost.

Neočekáváme, že se rozvojové země jako Čína zavážou k absolutnímu snižování emisí. Můžeme dát ovšem jasně najevo, že s rozvojovými zeměmi chceme spolupracovat při posilování jejich příspěvku ke snižování globálních emisí při využití veškerých příležitostí na omezení emisní intenzity jejich hospodářského rozvoje.

To co jsem řekl v Číně lze nejlépe formulovat jako otázku. V podstatě jsem řekl: chcete, aby byl růst Číny chápán jako hrozba světu a globální ekonomice, nebo chcete, aby byl chápán jako příležitost? Jako Komise věříme, že je lepší chápat jej jako příležitost, věříme, že působivý hospodářský růst v Číně, Indii, Vietnamu a dalších zemích může být pro celý svět obrovskou příležitostí, ale věříme také, že s sebou tento růst nese vyšší zodpovědnost ze strany těchto zemí – zodpovědnost ve smyslu řešení globálních výzev jako jsou klimatické změny. Upřímně řečeno, v dnešní době není možné prohlásit: „Půjdu si se svou energetikou z fosilních paliv svou cestou, co je mi do zbytku světa.“ Čína již dnes pociťuje dopady znečišťování na zdraví stejně jako změny klimatu.

  • EU je považována za světového vůdce v boji s klimatickými změnami. Nedávno zveřejněné údaje ve zprávě OSN ovšem ukázaly, že země EU pokročily v omezování emisí jen velmi málo (o 1,5% v zemích EU-15 a o 11% v EU-27). Jaká opatření plánuje Komise, aby dosáhla svých cílů pro léta 2008-2012?

Pohybujeme správným směrem. Očekáváme, že budeme schopni dosáhnout svých závazků a cílů, které jsme si stanovili pro rok 2012. Musíme si ale uvědomit, že teprve začínáme sklízet plody naší práce, neboť řada opatření vstoupila v platnost až v letech 2004 a 2005.

Nejdůležitější patrně je, že se nám podařilo posunout klimatické změny a energetiku na vrchol politické agendy a podařilo se nám dosáhnout plně integrovaného přístupu. Cíle na zvýšení energetické účinnosti o 20%, zvýšení podílu obnovitelných zdrojů o 20% a snížení emisí skleníkových plynů o 20% jasně ukazují, že jsme odhodláni dosáhnout našich stávajících cílů a ve střednědobém horizontu pokračovat dále. Evropský plán pro strategické energetické technologie, který jsme představili v listopadu a který se soustředí na posílení společného plánování, má navíc urychlit inovace nízkoemisních technologií.

Během následujících týdnů zveřejníme řadu nových iniciativ, které nás posunou dále. 19. prosince představíme návrh legislativy na snížení emisí v automobilovém sektoru na 120 gramů na kilometr do roku 2012. 23. ledna předložíme balíček opatření pro oblast energetiky a klimatických změn. Balíček bude obsahovat opatření na rozvoj udržitelných uhelných technologií a směrnici o podpoře obnovitelných zdrojů energie stejně jako návrh na novelizaci směrnice o obchodování s emisemi. To přispěje k vytvoření globálního trhu s emisemi.

  • Některé členské země a energeticky náročná odvětví chtějí, aby na hranicích EU byl dovoz zboží ze zemí, které nepodepsaly Kjótský protokol, vystaven daňovému přizpůsobení. Vidíte nějakou možnost, jak by mohl být takový systém aplikován aniž by Evropa porušila pravidla WTO?

Evropská unie bude usilovat o ochranu, ale nehodlá se uchylovat k protekcionismu. Na jedné straně se zabýváme klimatickými změnami a energetickou bezpečností, ale na druhé straně nesmíme zapomínat na posilování konkurenceschopnosti prostřednictvím minimalizace nákladů. To je také část zdůvodnění, o něž se opírá revize schématu obchodování s emisemi, kterou představíme v lednu.

Pokud neexistuje žádná mezinárodní dohoda, která by vytvářela rovné podmínky, je třeba se zaměřit na otázky konkurenceschopnosti a vypouštění emisí v případě konkrétních odvětví: ani z pohledu politiky na ochranu životního prostředí ani z ekonomického hlediska by nebylo dobré, aby energeticky náročná odvětví opustila Evropu a vypouštěla emise (zřejmě ještě vyšší) za hranicemi Evropy. V současné době studujeme různé možnosti, které by tyto otázky měly řešit, jako jsou například další bezúplatné alokace emisních povolenek, nejlépe na základě technologických měřítek založených na energetické účinnosti, mezinárodní sektorové dohody nebo zahrnutí dovozu (a naopak vyjmutí vývozu) energeticky náročných výrobků do evropského schématu obchodování s emisemi.

Při vytváření těchto variant budeme muset zohlednit, že taková opatření musí být funkční, kompatibilní s pravidly WTO a musí třetím zemím vyslat jasný signál, že je v jejich zájmu stát se součástí mezinárodní dohody.

  • Země EU v současné době stojí v čele výrobců nízkoemisních technologií, ale jiné země, opět Čína a Spojené státy, je rychle dohánějí díky rozsáhlým programům financovaných z veřejných zdrojů. V Evropě se takto rozsáhlé programy kvůli potížím při financování stále jeví jako vzdálený sen. Co může EU se svým omezeným rozpočtem dělat? Jak dlouho může předstírat, že stojí v čele aniž by vynakládala více prostředků?

Reakce Evropy na výzvy které představují klimatické změny není jen otázkou peněz, to zdaleka ne. I s omezenými financemi může EU správně motivovat výzkumníky a investory. Investoři zvýší dlouhodobé investice a budou ochotni podstupovat větší riziko jen v případě, že si budou moci být jisti stabilitou politik. Je proto naprosto nezbytné, abychom spolupracovali s odvětvím a poskytli firmám a investorům nejlepší možné politiky a takový legislativní rámec, který by je povzbudil v rozvoji a rozšiřování nízkoemisních technologií.

Je navíc třeba lépe koordinovat výzkum s cílem posílit inovace v oblasti nízkoemisních technologií – to je také cílem plánu pro strategické energetické technologie (plán SET), který jsme představili v listopadu. Počátkem roku 2008 Komise vytvoří řídící skupinu, která bude pověřena implementací plánu SET. Ta bude mít za úkol koordinovat politiky a programy, vytvářet dostupné zdroje a systematicky monitorovat a vyhodnocovat dosavadní pokrok. V rámci plánu SET spouštíme v příštím roce několik iniciativ označených jako Evropské průmyslové iniciativy. Jejich cílem je podpořit výzkum a inovace prostřednictvím propojení relevantních aktérů. Komise dále navrhuje vytvořit Evropskou alianci pro energetický výzkum, která má zajistit lepší plánování a spolupráci mezi výzkumníky. Pochopitelně musíme také do této oblasti směřovat větší objem financí. Návrhy jak nízkoemisní technologie financovat představíme v průběhu roku 2008.