Analytik: Jourová může s postojem ke kvótám při grilování narazit

Radko Hokovský.

Dosavadní spíše odmítavý postoj budoucí české komisařky Věry Jourové k povinnému zavedení kvót pro ženy ji může při grilování před europoslanci „zatopit“. Podle ředitele českého think-tanku Evropské hodnoty Radko Hokovského jde ale zároveň i o příležitost, jak do portfolia vnést nový pohled. Jourová bude v nové Komisi zastávat post komisařky pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost pohlaví.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker včera odtajnil rozdělení portfolií mezi jednotlivé členské země. Co na složení nové Komise říkáte?
Junckerovo rozdělení portfolií mezi jednotlivé státy přineslo řadu překvapení a i struktura příští Komise je originální. Rozdělení agend, které jdou mnohdy napříč generálními ředitelstvími, se do jisté míry očekávalo, nakonec je to ale v mnohem větším rozsahu.  

Zmiňujete novou strukturu Evropské komise. Předseda Juncker počítá se sedmi místopředsedy, kteří budou řídit projektové týmy složené z dalších komisařů. Přinese to větší efektivitu, kterou si od toho sliboval?
Potenciál tu určitě je. Já jsem vždy tvrdil, že systém clusterů by mohl být cestou k větší efektivitě v Evropské komisi.

Pro ČR to byl šok, velké státy mohou cítit uspokojení.

Důležité však je v tomto ohledu zmínit i personální složení konkrétní Komise, které může fungování nového systému velmi ovlivnit. Příkladem jsou jmenovaní komisaři, kteří podporují fiskální zodpovědnost, ale kteří jsou zároveň přímým nadřízeným francouzského komisaře Moscoviciho, jehož smýšlení je spíše levicově orientované. Takže opakuji, logika je dobrá, ale uvidíme, jestli to bude fungovat v praxi.  

Jak na rozdělení portfolií reagovaly členské země?
Pro některé státy, včetně České republiky, to byl šok. Jiné se ale mohou cítit být uspokojeny. To je příklad velkých, ale i některých malých států. Německo, Francie a Velká Británie nakonec dostaly to, co chtěly, a podobně tomu bylo i u Řecka, které získalo migraci, s čímž se také víceméně počítalo.

Příjemné překvapení se pravděpodobně konalo i u Rumunska, které dostalo regionální rozvoj, a Slovenska, kde komisař Šefčovič nakonec obdržel portfolio dopravy namísto původně spekulované rozvojové pomoci. 

S kvótami může Jourová narazit 

Česká republika nezískala ani regionální rozvoj, o který stála kandidátka na komisařku Věra Jourová, ani dopravu, kterou preferovala vláda. Nakonec ji předseda Komise Juncker neočekávaně přidělil portfolio spravedlnosti, spotřebitelské politiky a rovnosti pohlaví. Kdo další mohl mít podobné pocity jako Česko?
Překvapení v negativním slova smyslu to bylo určitě pro Maďarsko, kterému Juncker přidělil vzdělávání, kulturu, mládež a občanství. To považuji za jedno z nejslabších portfolií v celé nové Komisi. Když říkám slabé portfolio, tak jej tak hodnotím z pohledu rozpočtu, pravomocí EU v dané oblasti a také velkých projektů, s nimiž se v jeho případě počítá. 

Jak z tohoto pohledu hodnotíte portfolio, které bude řídit paní Jourová?
Je potřeba oddělovat dvě věci. Spravedlnost je velmi důležitá, jedná se o strategickou oblast, ve které probíhá řada zásadních a mnohdy komplikovaných diskusí, například ohledně svobody pohybu v EU. Dále je tu také agenda ochrany spotřebitelů, která se dotýká vnitřního trhu EU. Portfolio má tedy určitě svou váhu, avšak jeho rozpočet není velký. Na druhou stranu je potřeba říct, že portfolio má přesah i do řady dalších oblastí. V nové Komisi to bude navíc nastaveno tak, že kromě vnějších vztahů bude více či méně zasahovat i do ostatních projektových týmů vedených místopředsedy.

Pokud ale budeme získané portfolio hodnotit podle toho, co původně chtěla vláda a na co je paní Jourová připravená, tak je to zklamání. Vláda od začátku požadovala ekonomické portfolio a to pro oblast, kterou nakonec získala, neplatí. Je to právní portfolio. 

Jak se tedy díváte na předpoklady Věry Jourové pro výkon tohoto portfolia? Sama po oznámení portfolia oznamovala, že si na oblast věří, a to i z toho důvodu, že je právnička.
Mít právní vzdělání je důležité, ale to, co bylo pro agendu spravedlnosti vždy klíčové, je ochrana základních práv EU, kam patří svoboda, boj proti diskriminaci a rovnost pohlaví, které se nakonec dostalo i do názvu portfolia. Jsou to záležitosti, se kterými si bohužel paní Jourovou nespojujeme. V minulosti jsem navíc nabyl dojmu, že paní Jourová nesouhlasí se zavedením kvót. To je něco, s čím určitě narazí u Evropského parlamentu, který se na ochranu lidských práv velmi orientuje.

Je to tedy problematický moment, který je nutné zároveň chápat i jako příležitost. Pani Jourová může do této oblasti, které dříve dominovala bývala komisařka Viviane Redingová, vnést trochu jinou perspektivu. 

Dá se to tedy chápat také tak, že i slabé portfolio má šanci nabýt na váze, pokud je řízeno silným komisařem nebo komisařkou?
Svým způsobem ano, ale řekl bych, že to platí ve všech oblastech života. Paní Jourová musí počítat s tím, že v Evropské komisi bude narážet na řadu silných osobností, které se nacházejí mezi místopředsedy – připomeňme, že je tam řada bývalých premiérů, ale i mezi služebně staršími komisaři. Ti budou v Komisi působit již druhé období, a lze je proto považovat za matadory evropské politiky.

Autor: Lucie Bednárová.