Názory a analýzy
-
Visegrád je důležitý, ale nejde o přátelství na život a na smrt
Když se zahraničněpolitických profesionálů zeptáte na nejbližší spojence jejich zemí v EU, zjistíte, že často vnímají jako silnější vztahy s partnery mimo V4. Podle Čechů je tak bližším spojencem Německo a Rakousko než Maďarsko, píše v komentáři Pavlína Janebová.
-
InvestEU aneb když peníze dělají peníze
Nejinovativnější forma investování z evropských fondů. Zásadní investiční nástroj Evropské komise. Finanční nástroj druhé generace. To jsou jen některé ze superlativ, které ve spojitosti s InvestEU zaznívají. V čem má být tak skvělý a na jakém principu funguje?
-
Zvládne společná zemědělská politika ozelenit unijní zemědělství?
Unijní i české zemědělství se nachází na důležité křižovatce. O tom, do jaké míry se vydá směrem udržitelnosti v oblasti životního prostředí a změny klimatu, rozhodnou národní strategické plány společné zemědělské politiky i říjnové volby.
-
ANO 2011
Hnutí ANO 2011 má nyní v Poslanecké sněmovně 78 reprezentantů. Předsedou strany je Andrej Babiš, který je zároveň předsedou vlády. V Evropském parlamentu se ANO řadí k frakci Renew Europe (Obnova Evropy), kde má pět zástupců. Co chce ANO prosazovat na evropské úrovni?
-
Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM)
Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) má nyní v Poslanecké sněmovně 15 reprezentantů. Předsedou strany je Vojtěch Filip. V Evropském parlamentu se KSČM řadí k frakci GUE/NGL. Jaké priority chtějí prosazovat v případě vstupu do vlády či sněmovny?
-
Piráti a Starostové
Česká pirátská strana a hnutí Starostové a nezávislí (STAN) kandidují do parlamentních voleb 2021 společně v koalici. Co chtějí společně dokázat na evropské úrovni? Server EURACTIV.cz přináší analýzu jejich volebního programu.
-
SPOLU: ODS, KDU-ČSL, TOP 09
Koalice SPOLU zahrnuje strany ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Z předchozích voleb do Poslanecké sněmovny, kdy tyto partaje kandidovaly samostatně, mají celkem 40 poslaneckých křesel (23, 10 a 7). Co chtějí prosazovat po letošních volbách? Server EURACTIV.cz připravil analýzu volebního programu.
-
Přísaha – občanské hnutí Roberta Šlachty
Přísaha je nové občanské hnutí, za kterým stojí Robert Šlachta, bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. V Poslanecké sněmovně zastoupeno není a není ani členem žádné evropské politické frakce či strany.
-
Česká strana sociálně demokratická (ČSSD)
Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) má nyní v Poslanecké sněmovně 14 zástupců. Předsedou je Jan Hamáček. Jak se strana staví ke klíčovým evropským otázkám? Server EURACTIV.cz přináší analýzu volebního programu.
-
Svoboda a přímá demokracie (SPD)
Svoboda a přímá demokracie (SPD) má nyní v Poslanecké sněmovně 19 reprezentantů. Předsedou strany je Tomio Okamura. V Evropském parlamentu se SPD řadí k frakci Identity a demokracie (ID). Jak se strana staví ke klíčovým evropským otázkám? Server EURACTIV.cz přináší analýzu.
-
Přístup k obchodování s emisemi se musí změnit, jinak hrozí spuštění „zelené opony“ mezi východem a západem
Aby oblast střední a východní Evropy pokročila v dekarbonizaci, bude muset překonat několik překážek. Přesun těžiště zájmu od snižování emisí k investicím do transformace odhaluje několik rozporů, které jsou zakořeněny v samotném systému obchodování s emisemi.
-
Aktuální rizika monetární politiky ECB
Koronavirus světu nepřinesl pouze krizi zdravotní, ale i ekonomickou. Z důvodů přísných opatření se musela jak světová, tak zejména evropská ekonomika loni i letos několikrát zastavit.
-
Kolik z evropských fondů ČR získává a kolik k nim ještě přidává ze svého?
Z evropských fondů míří do ekonomik zemí značný objem prostředků, který je však na národní úrovni zapotřebí doplnit ještě o další peníze. Jakými pravidly se toto spolufinancování řídí a kolik doplácí ČR?
-
Fit for 55: Nic nebude snadné, bude to velmi těžké. Jiná cesta ale není
Je potřeba, aby stát přestal rozvoj obnovitelných zdrojů jen snášet, ale vytvořil si potřebnou kapacitu svého aparátu, která podmínky pro energetickou transformaci bude aktivně vytvářet, zlepšovat a propagovat. A to minimálně tak usilovně, jako v případě plánu na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, píše v komentáři Štěpán Chalupa.
-
Finanční nástroje jsou zlatým vejcem Evropské unie. Představují budoucnost kohezní politiky?
Finanční nástroje pomáhají tam, kde si trh nedokáže poradit a kde dotace nejsou tím nejefektivnějším řešením. Mohou splnit sny nebo pomoci nastartovat podnikání. V čem tkví jejich kouzlo a jak jejich potenciál využít naplno?
-
Zapojte se do debaty o budoucnosti Evropské unie. Nikdo jiný to za vás neudělá
Žádný jiný stát EU nepodceňuje Konferenci o budoucnosti Evropy tak mocně jako Česká republika. Jenže právě tato konference ukončí tradiční českou unijní politiku, která vždy zahajuje mocnou ofenzívou apatie, aby nakonec přešla do pozdního protestu, píše v komentáři David Klimeš.
-
Nový pakt o migraci a azylu: Tři možné scénáře
Současné zaujetí pandemií COVID-19 přispívá k odpolitizování tématu migrace a azylu, a to je situace, která nahrává vyjednáváním mezi státy. Dělící čáry nicméně stále existují, píše ve své analýze odborník na migrační politiku Vít Novotný z bruselského Martensova centra.
-
Bělorusko: okamžik pravdy pro evropské hodnoty
Tvrdý přístup je jedinou možnou odpovědí na sovětskou brutalitu Alexandra Lukašenka. Kromě přísných sankcí musíme poskytnout pomoc lidem vzdorujícím nátlaku a nabídnout psychickou podporu, stipendia pro mladé aktivisty v exilu, podpořit média a poskytnout útočiště novinářům, píše Frans Timmermans.
-
Budoucnost Evropského parlamentu: Tváří v tvář pandemii a totalitě
Evropský parlament v minulém týdnu zahájil proces sebereflexe, který je otevřený všem poslancům. Jeho cílem je reformovat Parlament, pokud jde o způsob fungování, zlepšení legislativní činnosti, vnitřní organizace, úlohy plenárních zasedání a parlamentních výborů i mezinárodních aktivit, píše v komentáři David Sassoli.
-
Stane se Konference o budoucnosti Evropy novým impulsem pro klimatickou politiku?
Konference o budoucnosti Evropy je jedinečnou příležitostí přinést nový impuls stagnujícím evropským politikám, píší v komentáři expertky na evropskou politiku.
-
Majitel dolu Turów chce vytěžit naše emoce
Polská vláda nepostupovala při prodlužování těžby v dole Turów v souladu se zákony, provoz dolu měl skončit v dubnu 2020. Uběhl rok, a my jsme svědky pokračující těžby a kampaně, ve které se energetická skupina PGE dovolává „solidarity“ a varuje před „predátorskou tranzicí“, píše europoslanec Mikuláš Peksa.
-
Jak daňový poplatník podporuje export bez ohledu na životní prostředí
Státní podpora exportu je jednou z výdajových položek státního rozpočtu. O tom, jaké projekty české exportní agentury podporují či jak efektivně peníze vynakládají, se toho český daňový poplatník příliš nedozví. Podporují udržitelný rozvoj, nebo spíše přispívají k ničení planety?
-
Zelená dohoda by měla být spravedlivá a založená na solidaritě
Pouze taková Zelená dohoda, která je spravedlivá, založená na solidaritě a citlivá na rozdíly mezi členskými státy EU, má šanci na úspěch. V opačném případě budeme mít do činění s divokou transformací a fiaskem celého projektu.
-
Soukromé investice rozhýbou vývoj nových zelených technologií
Evropští investoři se zajímají o ekologické aspekty. Dávají přednost zelenějším akciím, požadují transparentnost ve zprávách o ekologických dopadech a chtějí přispět k našim cílům v této oblasti, píší v komentáři místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis a komisařka Mairead McGuinnessová.