Názory a analýzy
-
Uhelné regiony, nejste v tom samy, tvrdí EU
S koncem doby uhelné mají českým regionům pomoci peníze z evropských fondů. Ty ale musí mít jasno v tom, co vlastně k udržitelné budoucnosti potřebují, píše Zuzana Vondrová z Centra pro dopravu a energetiku.
-
EU jde ve vztahu k Číně vlastní cestou
Čím dál více to vypadá, že virtuální summit lídrů zemí EU s prezidentem Číny Si Ťin-pchingem 14. září bude rozhodujícím momentem, píše Fraser Cameron.
-
AMEXIT: Co znamená odchod amerických jednotek pro evropskou obranu?
Americký plán snížit počet jednotek na německém území vyvolává bezpečnostní obavy v celé Evropě. Jsou ale opodstatněné? Co snižování znamená pro budoucnost transatlantických vztahů? A je k americké přítomnosti v Evropě stále důvod?
-
Evropská unie se společně zadluží. Co z toho vyplývá pro Česko?
Společný dluh Evropské unie. Před měsíci to byla revoluční myšlenka, kterou jako první začala prosazovat koronavirem zasažená Itálie. Dnes je to realita.
-
Summit lídrů EU v Bruselu není jen o penězích
Předsedové vlád zemí EU se již od pátku (17. července) snaží dohodnout na fondu obnovy evropské ekonomiky. Spor se vede nejen o objemu fondu a způsobu rozdělení peněz mezi jednotlivé členské státy. Hraje se o víc.
-
Babiš chce pro ČR získat co nejvíc dotací z fondu obnovy. Otázkou je, proč by mu na to měla EU kývnout
Premiéři EU se po půl roce setkávají u kulatého stolu a rozhodují o ekonomické obnově Evropy. S jakou pozicí přijel do Bruselu předseda české vlády?
-
Evropský boj s rakovinou vsadí na umělou inteligenci či lepší výměnu informací
Evropská komise má v rámci Evropského plánu pro boj proti rakovině v plánu navrhnout opatření pro všechny fáze choroby: prevence, diagnostika, léčba i následná péče, píší Anastasiia Bondarová a Denisa Fančová z České styčné kanceláře pro výzkum, vývoj a inovace.
-
Komentář Kryštofa Kruliše: Zdanění v Evropské unii v době po COVID-19
Nově nastalá situace může otevřít okno příležitosti pro realizaci ambiciózních plánů Evropské komise v oblasti agendy „Spravedlivého zdanění,“ píše v komentáři Kryštof Kruliš.
-
Evropa potřebuje silný výzkum
Pandemie nemoci COVID-19 nás vehnala do zcela bezprecedentní situace, a stejně taková musí být i naše odpověď.
-
Záleží EU i na domácí demokracii?
Zatímco se celý svět pokouší řešit následky pandemie covid-19, v plánech obnovy chybí jeden klíčový prvek. Je to podpora demokracie a obnova občanských práv a základních svobod, píše Pavel Havlíček z AMO.
-
Komise dnes představí plán na obnovu evropské ekonomiky. Babišovi se líbit nebude
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes představí návrh nového dlouhodobého rozpočtu EU. Jeho součástí bude i očekávaný plán na záchranu evropské ekonomiky. Českému premiérovi Andreji Babišovi se však líbit nebude.
-
Žluté popelnice mohou zlepšit ekonomiku odpadového hospodářství
Návrh novely zákona o obalech počítá s cílem recyklace železných obalů od r. 2021 ve výši 55 %. Jednoduchá úprava stávající třídicí linky pro sdružený sběr plastů a kovů do žluté popelnice může být ekonomicky výhodným řešením.
-
Posílení Zelené dohody pro Evropu a dlouhodobé klimatické strategie jsou nejlepší cestou k obnovení ekonomiky
Ekonomická obnova Evropy musí být postavena na zásadách Zelené dohody a ambiciózních dlouhodobých strategiích. V otevřeném dopise adresovaném Evropské komisi a Evropské radě to požadují environmentální, sociální a mládežnické organizace z celé EU.
-
Budoucnost EU a její zotavení po krizi bude záviset na jejích regionech, městech a obcích
Krize vyvolaná onemocněním COVID-19 neznamená konec projektu evropské integrace, je naopak příležitostí dát Evropě novou podobu, píší Apostolos Tzitzikostas a Pavel Branda z Evropského výboru regionů.
-
Polemika: Koronakrize a odpadové hospodářství
Pandemie COVID-19 dolehla v mnoha směrech i na sektor odpadového hospodářství. To je mj. důležitým článkem k udržení chodu státu zejména z pohledu udržení hygieny a ochrany obyvatelstva. Řetězec pandemie bude mít pochopitelně dopady i na zpracovatele druhotných surovin.
-
Evropa musí z této krize vzejít silnější
Server EURACTIV.cz přináší při příležitosti Dne Evropy exkluzivní komentář tří předsedů institucí EU. Autorem je předseda Evropského parlamentu David Sassoli, předseda Evropské rady Charles Michel a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
-
Jak premiér Babiš neprosadil jádro jako zelený zdroj energie
Je jádro zeleným zdrojem energie? Podle českého premiéra ano a podařilo se mu to prosadit na Evropské radě. Realita je však jinde.
-
K návrhu nového zákona o odpadech
Během prosince a ledna proběhlo na půdě Poslanecké sněmovny několik seminářů k vyjasnění některých základních otázek. V diskusních příspěvcích převažoval požadavek neodkládání úplného zákazu skládkování komunálních odpadů z roku 2024 až na rok 2030 a na rychlejší zvyšování skládkovacích poplatků.
-
Vypovědět „Lisabon“ a zbavit se evropských povinností? Nesmysl
V Poslanecké sněmovně se objevil návrh, aby Česko vypovědělo Lisabonskou smlouvu, a nemuselo tak nadále implementovat legislativu EU. Něco takového ale není možné. Proč by se jinak Britové „obtěžovali“ se zdlouhavým brexitem, kdyby to možné bylo?
-
Stát si posvítí na nelegální dovoz výrobků
Státy Evropské unie trápí narůstající nelegální dovozy produktů ze zemí mimo EU, především z Číny. Na první pohled se to může zdát velmi výhodné, protože cena je často hodně zajímavá. Nicméně se zde naskýtá spousta „ale“…
-
Česko závodí o titul mistra Evropy v opatřeních. Rychlost ale neznamená vítězství
Vláda na včerejší tiskové konferenci představila harmonogram, podle kterého se mají v Česku uvolňovat restriktivní opatření. Usnesení vlády týkající se plánu ale chybí.
-
Krize ukázala, jak vypadá suverenita v praxi. Vinu ale schytá EU
Kritika bude směřovat především na to, že „EU nic neudělala, proto je EU zbytečná“. Je to jakýsi „koronaparadox“, protože do vypuknutí epidemie odpůrci EU vyčítali Unii spíše „diktát“ a „omezení suverenity“, píše psycholog a analytik ústavu STEM Nikola Hořejš.
-
Budoucnost Východního partnerství do roku 2030? Možná temná, pokud EU nezmění svůj přístup
Jak bude Evropská unie v následující dekádě přistupovat k zemím Východního partnerství? Asociace pro mezinárodní otázky a Visegrad Insight popisují možné scénáře.
-
Česko získalo z fondů EU 30 miliard na boj s koronavirem. Jsou dávno naše, tvrdí premiér
Kde se vzalo 30 miliard korun, které Česko dostalo na boj s koronavirem? O nové peníze se sice nejedná, „dávno naše“ ale také nejsou.