Názory a analýzy

Musíme zajistit, aby ženy a muži byli v celé Unii stejně chráněni před všemi formami násilí, píší ve svém komentáři poslankyně Evropského parlamentu a zpravodajky směrnice EU o potírání násilí vůči ženám.

Jak upozorňují odborníci, přechod k obnovitelným zdrojům nemá jen environmentální, ale také ekonomické přínosy. Konkrétně solární energie je podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) nejlevnějším zdrojem elektřiny na světě.

Města jižní a západní Evropy se adaptují na letní vlny veder. Jaká opatření přijímají, aby ochránila své občany? V komentáři odpovídá Katarína Svitková.

O lepší svět se musíme snažit napříč generacemi, ale nesmíme zapomenout, že důsledky dnešních rozhodnutí – jak dobrých, tak špatných – dopadnou právě na generace mladší, píší v komentáři lidovečtí europoslanci.

Odpůrci zákona o obnově přírody argumentují tím, že teď není vhodná doba hnát se za ekologickými cíli, protože se nejprve musíme vypořádat se závažnějšími problémy. Příroda ani změna klimatu ale nepočkají, až budeme mít vhodné podmínky se jimi zabývat, píše v komentáři Michaela Kožmínová. 

Španělské předsednictví v Radě EU, jako poslední „plné” předsednictví před volbami do Evropského parlamentu, má na talíři naložená velká sousta, píše v komentáři Vendula Kazlauskas.

Evropská komise zveřejnila Index regionální konkurenceschopnosti (RCI), který hodnotí evropské regiony z pohledu jejich atraktivity pro život a pracovní příležitosti. Výsledky pro server EURACTIV.cz shrnul Daniel Čekal.

Minulý týden se na půdě Evropského parlamentu odehrála konference Beyond Growth, kterou iniciovalo 20 europoslanců a europoslankyň z šesti různých evropských politických frakcí. Bude tato konference začátkem paradigmatické změny evropské hospodářské politiky? Na to se v komentáři ptá expert Tadeáš Žďárský.

Zelená dohoda by nám měla poskytnout nadějné perspektivy do budoucna. Místo toho hrozí, že jen vyostří situaci ve venkovských komunitách a v jejich vztahu k EU a evropským cílům v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti, píší v komentáři lidovečtí europoslanci.

V Evropské unii se poslední dobou stále častěji skloňují výrazy jako kritické nerostné suroviny, konkurenceschopnost či strategická autonomie. Do České republiky tato diskuze teprve přichází, díky rozsáhlým zásobám lithia se ale možná brzy ocitne v centru dění.

Naše vztahy s Pekingem jsou v dnešním světě nezbytné, ale postupovat v nich bez jednotné evropské strategie, která bude v praxi respektována, je nezodpovědné, píší v komentáři lidovečtí europoslanci.

Bezohledný diktátor, který chce ve svých dobyvatelských fantaziích pohltit a zničit celé národy, by rád viděl Středoevropany, kteří se nechovají jako hrdinové, nýbrž jako vystrašené ovce, ochotné k jakýmkoliv ústupkům, píše Andrew Giarelli.

Budoucnost aut s výfukem hýbe Evropou. Český ministr dopravy Martin Kupka proto vyrazil do Štrasburku, kde jednal o prosazování „realistických“ pravidel. Zčásti má pravdu. V boji za syntentická paliva, je ovšem realismus jednoznačně na straně návrhu, který je dávno na stole.

Orbán neustále zdůrazňuje, že sankce EU vůči Rusku jsou katastrofální a že představují „atomovou bombu“ pro maďarskou ekonomiku. Pouští se tak na tenký a neprobádaný led, píše v komentáři Oszkár Roginer-Hofmeister.

Pohodlně se usaďte. Souboj dvou klíčových nástrojů, kterými EU financuje členské země, právě začíná. Zvítězí „tradiční“ kohezní politika, nebo novinka v podobě fondu obnovy?

Většina evropských výrobců automobilů prohlásila, že do roku 2035 přejdou na plně elektrický pohon, někteří dokonce dříve. Úkolem EU je se na tuto transformaci připravit, píše Frans Timmermans v komentáři pro síť EURACTIV.

Českému předsednictví se daří předvádět doslova diplomatické majstrštyky. Zatímco ještě na podzim byla dohoda na zastropování cen plynu spíše na úrovni snů, Maďaři blokovali sankce i pomoc Ukrajině, dnes se dříve nemyslitelné stává realitou. Dokud ale není vše podepsáno, není čas na oslavy.

Směrnice o stanovištích by neměla být jednosměrkou, která vede pouze ke zpřísnění ochrany, ale postupem založeným na vědeckém hodnocení udržitelnosti populace. Když se populace rozrostou, jejich status ochrany by měl být znovu posouzen, píše Michaela Šojdrová a Herbert Dorfmann.

Montrealský protokol má za cíl ochránit ozonovou vrstvu Země před chemickými látkami. Přijat byl již v roce 1987 a podle NASA se po jeho uvedení do praxe začaly ozonové díry skutečně zacelovat. V čem tkví úspěch Montrealského protokolu?

V kontextu Evropské unie samozřejmě neexistuje žádný systém sociálního kreditu, během pandemie ale většina států západního bloku porušila demokratické standardy a své občany monitorovala, píše v komentáři pro EURACTIV.cz Alexei Anisin.

Každým dnem je zřejmější, že největším problémem překážejícím v dojednání cílů klimatické konference COP27 v Egyptě jsou finance, píše ve svém komentáři politolog Michal Kolmaš. 

Aktuálně se v Česku zhruba polovina obalů ze žlutých kontejnerů materiálově recykluje, třetina se využije k výrobě energie a jedna šestina jinak nevyužitelného se skládkuje, připomíná v komentáři obalová společnost EKO-KOM.