Maďarská vláda tvrdí, že si země v boji proti změně klimatu vede dobře a ve vládní rétorice se neobjevuje žádné otevřené popírání změny klimatu. Pozitivní sebehodnocení vlády je však v nápadném rozporu s hodnocením odborníků a statistickými údaji.
Jednotný patentový systém má za sebou velmi úspěšný první rok fungování, píše v komentáři António Campinos, prezident Evropského patentového úřadu. Jednotný patent podle něj rozšířil přístup k patentové ochraně a podpořil technologický rozvoj.
Kauza Katargate upravila povinnosti, které musí europoslanci splnit při dokládání svých výdělků. Novinky ale i tak dávají prostor pro obcházení pravidel, píše Transparency International. Kteří čeští europoslanci mají vedlejší příjmy nad 5000 euro ročně?
Studie prokazují, že energetická společenství přinášejí do regionů až 8krát větší ekonomické výhody než soukromé investice do obnovitelných zdrojů, píší v komentáři experti na sdílení energie.
Evropská komise vydala v únoru sdělení, kde doporučuje, aby si EU pro rok 2040 stanovila cíl snížit své čisté emise skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990. Cíl je dalším krokem k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 …
Pro Českou republiku nebude změna fiskálních pravidel představovat žádný problém, spíše naopak, píše v komentáři pro EURACTIV.cz náměstek ministra financí Marek Mora.
Základní podmínkou je zajištění územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny. Svět potřebuje ukrajinské vítězství. Jiná alternativa není, píše v komentáři europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP).
Vytvoření nového evropského fondu na podporu uhelných regionů se může zdát jako vstřícný politický krok směrem k dotčeným oblastem. Administrace fondu je však náročná – nejen finančně, ale i personálně a časově – což pak ohrožuje jeho efektivní využití.
Chtěli jsme pravidla, na jejichž základě by šlo určit, kdo je ještě podnikatel, užívající si svobody řídit nebo třeba tvořit grafiku pro různé platformy, a kdo už je zaměstnanec. Návrh belgického předsednictví ale nic neřeší, píše v komentáři Tomáš Prouza.
Evropa se loučí s Jacquesem Delrosem. Nejdéle sloužící a nejúspěšnější předseda Evropské komise odešel na sklonku minulého roku. Během třech volebních období posunul evropskou spolupráci do té podoby, jak ji známe dnes – s jednotným trhem a jednotnou měnou.
Rok 2023 bude nejteplejším rokem v historii měření, a zatímco vládní delegace v závěru klimatické konferenci COP28 v Dubaji mění rétoriku a slovíčkaří o „přechodu od“ spalování fosilních paliv, města a regiony si mezitím stanovují vlastní cíle klimatické neutrality.
V současnosti větrná energie v Česku téměř neexistuje. Pokud chce ale země splnit cíle, ke kterým se zavázala v rámci Green Dealu, měla by rozvoj větrné energetiky podpořit.
Maďarsko, které je v EU za „černou ovci“ kvůli nedodržování principů právního státu a svým postojům k podpoře Ukrajiny, získá část zmražených evropských dotací. Zdá se tak, že politická hra premiéra Viktora Orbána se vyplácí.
Otázka dekarbonizace je velmi naléhavá a rozhodně se netýká jen investic. Můžeme pozorovat výraznou změnu v přístupu vlád a společnosti a také vidíme, že se společnosti po celém světě snaží podnikat kroky ke snížení své uhlíkové stopy. Jak je to ale se snižováním emisí CO2 v praxi?
Příroda je naším nejcennějším spojencem v boji proti změně klimatu. Nová legislativa EU má položit základy pro její další revitalizaci. Nejde přitom o zakonzervování přírody někde daleko od nás, ale o její integraci do měst, podniků i zemědělství, píše v komentáři pro Euractiv.cz eurokomisař Sinkevičius.
Každá země vyvážející do EU by měla dodržovat stejná pravidla a kritéria, která musejí plnit evropští zemědělci, píší v komentáři lidovečtí europoslanci.
Intenzivní jednání mezi Evropským parlamentem, Evropskou komisí a Radou EU o netrpělivě očekávaném evropském nařízení o obnově přírody – Nature Restoration Law (NRL) – jsou u konce. Výsledkem je politická dohoda mezi těmito třemi institucemi na znění historicky prvního zákona EU, který řeší současně krizi klimatu a biodiverzity.
Ukrajina a Moldavsko mohou začít vyjednávat o vstupu do EU, úkoly si plní dostatečně, je přesvědčená Evropské komise. Ve dnes zveřejněné zprávě zhodnotila také pokrok dalších zájemců o vstup do Unie.
Zatímco jsme byli zahleděni sami do sebe a zdokonalování politik směřujících k energetické tranzici, neuvědomili jsme si, jak moc se svět kolem nás změnil, píše v komentáři Lenka Kovačovská.
Podle studie mají středoevropské země značný potenciál pro výrobu větrné a solární energie, který by mohl dosáhnout až 200 GW do roku 2030. To je ekvivalent stonásobku jedné jaderné elektrárny Temelín, píše Nikola Adamovská.
Místo zlepšení recyklace chce Evropská komise zakázat obnovitelné a recyklovatelné obaly na bázi papíru, čímž přinutí lidi používat tvrdé plastové obaly pro opakované použití, které jsou dražší, obtížně recyklovatelné a často nedostatečně čištěné, varuje Matti Rantnen.
Na Instagramu se lze často setkat s obsahem pořízeným influencery přímo v institucích EU. Ti přibližují tamní politické dění – i samotné politiky – svým sledujícím. Je to jen otázka vlastního zájmu, nebo jde o placenou spolupráci?