Kulturní a kreativní průmysly mohou být hnacím motorem obnovy celé Evropy, píše v komentáři pro EURACTIV.cz Martina Dlabajová. Důležitou roli v tom podle ní sehrají národní plány obnovy.
Naším cílem pro rok 2030 je, aby se 60 % celé dospělé populace v EU každoročně zúčastnilo odborné přípravy, píší v komentáři pro EURACTIV komisaři Nicolas Schmit a Margaritis Schinas.
Je téměř jisté, že peníze z Národního plánu obnovy nestihneme využít. Peníze se musí rozdělit do konce příštího roku a dočerpat do září 2026. Teď se hraje nikoliv o to, zda zvládneme vyčerpat všech 190 miliard korun, ale o to, kolik se nám podaří využít, píše Jakub Tomaštík.
Říká se, že všechno má svůj konec. Ne však finanční nástroje. Možná nevyřeší všechny problémy evropské ekonomiky, ale na rozdíl od dotací představují návratnou formu pomoci. Jak finanční nástroje fungují?
Čína by se měla z války na Ukrajině poučit. Lekce spočívá mimo jiné v tom, že není dobré přeceňovat rozdíly mezi západními mocnostmi ani podceňovat jejich ekonomickou sílu, píše v komentáři pro EURACTIV.cz George Hays II.
Redakce EURACTIV.cz zveřejňuje reakci Stálého zastoupení ČR při EU na nedávný článek o stážistech zapojených do organizace českého předsednictví v Radě EU. Článek upozorňoval na dopis studentů, kteří si stěžovali na nerovné podmínky jejich angažmá.
Pokud v zemědělství zavedeme ekonomicky krátkodobě přínosná opatření na úkor klimatu a biodiverzity, riskujeme, že nás za několik málo dekád čekají nezvratné environmentální problémy způsobující ekonomické škody rozsáhlejší, než jsou ty způsobené současnou situací na Ukrajině, píše Ivana Taškárová.
Bude hůř, varují znovu a důrazněji vědci z Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). V únorovém reportu opět bijí na poplach, tentokrát dokonce o něco silněji než dříve. Jak jejich zprávu komentují přední čeští experti na klimatické změny?
Plán Evropské komise na snížení energetické závislosti EU na Rusku je důležitým krokem správným směrem, ale není dostatečně ambiciózní. Unie by měla zvážit také zákaz dovozu, píše generální ředitelka EIT Climate-KIC Kirsten Dunlopová.
Probíhající válka na Ukrajině nás staví před otázku, jakým způsobem se budou vyvíjet dodávky ruského zemního plynu do Evropy. Skutečností je, že jeho nákupem pomáháme financovat zločinecký režim Vladimira Putina.
V pondělí Ukrajina podala přihlášku do Evropské unie. O členství už ale usiluje skoro dvacet let. Proč to trvalo tak dlouho? A jak se tedy vztahy mezi Ukrajinou a Unií vyvíjely doposud?
Konference o budoucnosti Evropy (COFOE) ukazuje, co občany EU trápí i jaká navrhují řešení. Otázkou ale zůstává, jak budou doporučení od zhruba 800 občanů, kteří se tohoto bezprecedentního mnohojazyčného cvičení účastnili, vyslyšeny.
Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jde teď mimo jiné o uznání Ruska jako mocnosti srovnatelné s USA, píše ve svém komentáři pro EURACTIV.cz George Hays II.
Místo toho, aby slepě následovaly Brusel, mohou státy jako Česko, Chorvatsko či Bulharsko využít své pozice a podmínit svoje budoucí přijetí eura zásadnější strukturální reformou eurozóny, píše v komentáři Eoin Drea, seniorní analytik Martensova centru v Bruselu.
Skutečná evropská federace v mnohojazyčné Evropě pravděpodobně není vůbec možná. Posílením jazykových kompetencí a rozšiřováním zkušenosti a porozumění světu za hranicemi Evropy však můžeme evropskou integraci stavět na silnější a praktičtější základy, píše Jiří Nantl.
Nová evropská legislativa pro digitální sektor by mohla spotřebitelům přinést větší výběr a posílit tlak konkurence na trhu. Stinnou stránkou pak bude znepřehlednění trhu, který přinese ještě větší nároky na digitální gramotnost uživatelů, píše v komentáři pro EURACTIV.cz Kryštof Kruliš.
Zelenou transformaci energetiky bychom proto měli vnímat jako příležitost k dosažení soběstačnosti, která nám zajistí plynulé a pro spotřebitele cenově dostupné dodávky energií. Musí být ale provedena správně, píše v komentáři Tereza Hrtúsová.
Kvůli aférám konzervativních poslanců možná Boris Johnson vstupuje do klíčové fáze svého mimořádného premiérství, která otestuje jeho značné politické dovednosti – stejně jako jeho značné štěstí.
Když se zahraničněpolitických profesionálů zeptáte na nejbližší spojence jejich zemí v EU, zjistíte, že často vnímají jako silnější vztahy s partnery mimo V4. Podle Čechů je tak bližším spojencem Německo a Rakousko než Maďarsko, píše v komentáři Pavlína Janebová.
Nejinovativnější forma investování z evropských fondů. Zásadní investiční nástroj Evropské komise. Finanční nástroj druhé generace. To jsou jen některé ze superlativ, které ve spojitosti s InvestEU zaznívají. V čem má být tak skvělý a na jakém principu funguje?
Unijní i české zemědělství se nachází na důležité křižovatce. O tom, do jaké míry se vydá směrem udržitelnosti v oblasti životního prostředí a změny klimatu, rozhodnou národní strategické plány společné zemědělské politiky i říjnové volby.
Hnutí ANO 2011 má nyní v Poslanecké sněmovně 78 reprezentantů. Předsedou strany je Andrej Babiš, který je zároveň předsedou vlády. V Evropském parlamentu se ANO řadí k frakci Renew Europe (Obnova Evropy), kde má pět zástupců. Co chce ANO prosazovat na evropské úrovni?
Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) má nyní v Poslanecké sněmovně 15 reprezentantů. Předsedou strany je Vojtěch Filip. V Evropském parlamentu se KSČM řadí k frakci GUE/NGL. Jaké priority chtějí prosazovat v případě vstupu do vlády či sněmovny?
