Návrh evropského dlouhodobého rozpočtu podporuje zelenou ekonomiku, je ale potřeba pohlídat, aby snižování emisí nezůstalo jen na papíře, píše Barbora Urbanová.
Politici v zemích Visegrádské čtyřky upřednostňují tradiční zdroje energie – uhlí a jádro – před obnovitelnými alternativami, které vedou k energetické soběstačnosti. EU je dostatečně aktivní i mocná na to, aby situaci mohla změnit, píše Ada Ámon.
Spolupráce V4+Ukrajina v posledních letech ztratila na důležitosti. Kyjev přesto věří, že slovenské předsednictví V4 přinese změnu. Ukrajina by ale měla lépe pochopit, jak Visegrád jedná. Měla by si také uvědomit, jaký potenciál tito spojenci mají, píše Hennadij Maksak.
Kdyby země střední a východní Evropy postupovaly vůči Číně společně, mohly by na ni vyvinout tlak a proměnit nepříznivou obchodní situaci nebo zabránit šíření čínského vlivu v EU, píše Daniel Hegedüs.
Máme za sebou kulatých dvacet dílů seriálu o EU. To je samo o sobě dost šílené, ale rozhodli jsme se k #jasnovEU sepsat ještě epilog, než se před letní přestávkou rozloučíme.
Už tomu je deset let, co NATO slíbilo Gruzii na summitu v Bukurešti členství. Přistoupení k Alianci bylo ale později odloženo na neurčito. Kvůli západní lhostejnosti by ovšem Gruzie mohla o vstup ztratit zájem, píší Amanda Paul a Ana Andguladze.
V Evropě vznikají programy, které mají regionům pomoci odpoutat se od těžby a spalování uhlí a přejít k nízkouhlíkovému hospodářství a novému modelu ekonomiky. Měly by však podporovat občany, ne uhelné společnosti, píše Kateřina Davidová.
Sdílená ekonomika pomáhá hospodářství, sociálním vazbám i ekologii. Jak ale nastavit pravidla tak, aby z nich společnost skutečně těžila a aby se stát choval férově k malým i velkým hráčům?
Není týdne, aby u nás nevzbuzovala vášně nějaká regulace EU. Od vysavačů přes GDPR po brčka. Ne vždy je ale namístě ukazovat prstem na Brusel. Na vině mohou být i čeští legislativci, kteří do bruselské omáčky před servírováním něco přimíchali.
Střední Evropa již nenaplňuje ty stejné ideály o pluralismu a liberální demokracii, ke kterým se visegrádský spolek hlásil po pádu železné opony. I přes nebývalou prosperitu a růst, vzniká ve středoevropském prostoru zcela nová politická kultura.
ČR je v diskuzi o útlumu těžby dál než ostatní země střední a východní Evropy. Může proto sdílet své zkušenosti s tímto procesem. Důležité je zapojení občanů z daného regionu, píší Dan Heuer a Kateřina Davidová.
EU by měla usilovat o udržení systému WTO a prosazovat široce uplatňované obranné mechanismy proti dumpingu v mezinárodním obchodě. Proti americkým clům se musí přiměřeně bránit, ale zároveň se snažit sporné body s USA překonat, zaznělo na debatě v Ostravě.
Ústecký kraj potřebuje dobré napojení na ekonomická centra i vzájemné propojení svých měst. Vedle infrastruktury je potřeba klást důraz na vzdělání, vytvoření příjemného životního prostředí a spolupráci se sousedy, zaznělo na debatě, kterou pořádal EURACTIV.cz.
Čeští experti a osobnosti českého průmyslu debatovali o příležitostech a výzvách, které Česku přináší digitalizace. ČR má šanci využít výhod, které tento proces přináší, ale musí zvládnout základní věci, jako je například i rychlé internetové připojení.
O reformě autorského práva se diskutuje léta. Téměř dva roky starý návrh Komise nyní objevila veřejnost, která se obává zavádění cenzury a omezování svobodného internetu. Tentokrát je ale třeba brát hlasité a odmítavé reakce vážně.
Čeští zemědělci se neshodují na tom, jak by měla vypadat společná zemědělská politika EU po roce 2020 - diskuse se omezila pouze na spor mezi velkými a malými farmami o výši evropských dotací.
Řepka odkvetla, dobrovolníci zachránili srnčata před sečením a z luk se odvážejí první letošní balíky sena. Jarní období nadávání na dotace by tak mohlo být za námi, letos se ale protáhlo a kdoví, jestli nepotrvá až do žní.
Názory visegrádských zemí na institucionální architekturu měnové unie se rozcházejí. Shodnou se na tom, že nechtějí hrát druhé housle, píše Robert Csehi.
Je Schengen skutečně totéž co EU? Můžeme být v EU a nebýt v Schengenu? A co země, které jsou v Schengenu a nejsou v EU? A jak je to s ČR? Pojďme si ten guláš trochu rozklíčovat.
Pryč jsou časy, kdy byl malý eurasijský národ ze strany EU zanedbáván. Ázerbájdžán si kvůli své strategické a zároveň ošemetné geopolitické situaci podporu EU zaslouží, zvláště v souvislosti s narůstajícími tlaky ze strany Ruska a Íránu, píše Jan Zahradil.
Zlu se teď říká „Marakéšská politická deklarace“ a „Marakéšský akční plán“, „Globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci“ a „Globální pakt o uprchlících“. Pravdě se říká „bruselská propaganda“. Povídal to mluvčí prezidenta.
Přestože země V4 se v EU nadále považují za součást ekonomické, sociální a stále více také politické periferie, mohl by být brexit právě pro ně velkou příležitostí, píše Christian Schweiger.
