Rozdělování financí na modernizaci české energetiky, respektive schvalování Obecného programového dokumentu Modernizačního fondu, ukázalo v jasném světle největší slabinu Ministerstva životního prostředí (MŽP), nebo možná dokonce i celé české vlády.
Bez výzkumu a inovací není možno zajistit zásadní pokrok v našich ekonomikách a našem každodenním životě, řešit nepředvídané krize ani budovat odolné společnosti, píší v komentáři evropská komisařka Marija Gabrielová a poslankyně Evropského parlamentu Martina Dlabajová.
Pokud návštěva Josepa Borrella v Moskvě nemá přijít vniveč, musí sloužit jinému účelu než pouhé normalizaci vztahů s ruským režimem a návratu k obvyklému stavu věci, jak by si Rusko přálo, píše v komentáři Pavel Havlíček z AMO.
Kdo je naočkovaný, ten získá digitální „covid-pass“ a bude moci cestovat do zahraničí, aniž by musel absolvovat karanténu nebo PCR test na covid-19. Zní vám to logicky?
ČR je ze sobeckých předvolebních důvodů ochotna obětovat společná pravidla a ohrozit desítky let funkční principy, píše v komentáři o českých kvótách na potraviny politoložka a expertka na EU z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Markéta Pitrová.
V roce 2021 bude maďarská vláda muset najít způsob, jak postavit ekonomiku zpět na nohy. Investovat by měla zejména do lidí, veřejných služeb i podnikatelského prostředí včetně digitální infrastruktury, píše Daniel Prinz z Harvard University.
Českému kulturnímu a jazykovému dědictví hrozí zánik. Evropská unie musí jednat a chránit evropské jazykové menšiny, píše ve svém komentáři Táňa Novotná Golubićová.
Z evropských fondů přitékají do ekonomik členských zemí miliardy eur, které však mohou být využity pouze během určitého období, což vede k tlaku na jejich plynulé čerpání.
Úvahy o rozdělení na východ a západ pouze odvádějí pozornost od toho, co je skutečným problémem EU – tedy že to, jak vlády některých členských zemí pojímají demokracii a právní stát, není v pořádku, píše Pavlína Janebová z AMO.
Snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi regiony je dlouhodobým cílem Evropské unie, o čemž svědčí už jen to, že do evropských fondů, hlavního nástroje kohezní politiky, směřuje téměř třetina jejího rozpočtu. Vytyčený cíl se však daří plnit jen částečně.
Česko při přípravě na očkování proti covid-19 zaspalo. V rozhovoru pro ČT to přiznal koordinátor pro očkování Zdeněk Blahuta. „Zpoždění rozhodně máme, ale v krátké době dvou až tří měsíců to doženeme,“ řekl český koordinátor. Jak jsou na tom ostatní státy EU?
Po 22 hodinách intenzivního vyjednávání se premiéři zemí Evropské unie shodli na dalším postupu v otázce rozpočtu a ochrany klimatu. Česká republika je s výsledkem prosincové Evropské rady spokojena.
Města a regiony ve Spojeném království a v členských státech EU musí společně hledat možnosti, jak zmírnit dopady brexitu a klimatických změn na obyvatele, píší v komentáři předseda Výboru regionů Apostolos Tzitzikostas a starosta Londýna Sadiq Khan.
Z českého pohledu je Akční plán pro demokracii příležitostí, jak posunout domácí debatu o dezinformacích a zacelit další díry v naší odolnosti, a to jak vůči vnějším vlivům, tak domácím dezinformátorům a politickým manipulátorům, píše Pavel Havlíček z AMO.
Vítězkou moldavských prezidentských voleb je proevropská Maia Sanduová, absolventka Harvardu a bývalá ekonomka Světové banky. Čekají zemi hluboké reformy? Jak vypadají vyhlídky jejího členství v Evropské unii? A co mu nejvíce brání?
Jsme přesvědčeni, že se všemi zvířaty by se mělo zacházet s ohledem na jejich přirozené potřeby. Proto si přejeme, aby klece pro slepice byly co nejdříve zakázány v celé EU. Vřele vítám závazek české vlády k prosazení tohoto cíle, píše v komentáři Michaela Šojdrová.
Evropský parlament a Rada se v rámci trialogu dohodly na podobě mechanismu, podle kterého mohou unijní země porušující principy právního státu přijít o prostředky z evropských fondů. Obava, že nový nástroj na ochranu finančních zájmu EU bude bezzubý se potvrdila pouze částečně.
Ochrana půdy se zatím potýká s nedostatečnou harmonizací pravidel napříč EU, v nových iniciativách Evropské komise však téma nabírá na důležitosti, píší Kristýna Hutová a Denisa Fančová z České styčné kanceláře pro výzkum, vývoj a inovace.
V Bruselu se nyní rozhoduje o budoucnosti evropského zemědělství. Očekáváná reforma společné zemědělské politiky Evropské unie jde po dvouletém vyjednávání do finále. Zájem českých médií budí především otázka zastropování dotací.
Řečí čísel platí, že ČR z evropského rozpočtu dostává více, než do něj odvádí. Významnou měrou se na tom podílí evropské fondy, ze kterých bylo jen mezi lety 2015-2017 v ČR financováno více než 40 % veřejných investic. Přestože tyto peníze proudí z Bruselu, se státním rozpočtem úzce souvisejí a ovlivňují jeho podobu.
Prvním zástupcům ze soukromého i veřejného sektoru a nevládních organizací předvedlo Ministerstvo životního prostředí plán, jak využít více než 150 miliard z Modernizačního fondu. Podle něj si hlavní díl peněz určených na transformaci energetiky mezi sebe rozdělí teplárny a výrobci elektřiny.
Přes 180 neziskových organizací, společností, mládežnických organizací a místních i regionálních iniciativ střední a východní Evropy vyzývá vlády svých zemí, aby aktivně podpořily Evropskou zelenou dohodu, a to ještě před jednáním Evropské rady.
