Evropská komise má v rámci Evropského plánu pro boj proti rakovině v plánu navrhnout opatření pro všechny fáze choroby: prevence, diagnostika, léčba i následná péče, píší Anastasiia Bondarová a Denisa Fančová z České styčné kanceláře pro výzkum, vývoj a inovace.
Nově nastalá situace může otevřít okno příležitosti pro realizaci ambiciózních plánů Evropské komise v oblasti agendy „Spravedlivého zdanění,“ píše v komentáři Kryštof Kruliš.
Zatímco se celý svět pokouší řešit následky pandemie covid-19, v plánech obnovy chybí jeden klíčový prvek. Je to podpora demokracie a obnova občanských práv a základních svobod, píše Pavel Havlíček z AMO.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes představí návrh nového dlouhodobého rozpočtu EU. Jeho součástí bude i očekávaný plán na záchranu evropské ekonomiky. Českému premiérovi Andreji Babišovi se však líbit nebude.
Návrh novely zákona o obalech počítá s cílem recyklace železných obalů od r. 2021 ve výši 55 %. Jednoduchá úprava stávající třídicí linky pro sdružený sběr plastů a kovů do žluté popelnice může být ekonomicky výhodným řešením.
Ekonomická obnova Evropy musí být postavena na zásadách Zelené dohody a ambiciózních dlouhodobých strategiích. V otevřeném dopise adresovaném Evropské komisi a Evropské radě to požadují environmentální, sociální a mládežnické organizace z celé EU.
Krize vyvolaná onemocněním COVID-19 neznamená konec projektu evropské integrace, je naopak příležitostí dát Evropě novou podobu, píší Apostolos Tzitzikostas a Pavel Branda z Evropského výboru regionů.
Pandemie COVID-19 dolehla v mnoha směrech i na sektor odpadového hospodářství. To je mj. důležitým článkem k udržení chodu státu zejména z pohledu udržení hygieny a ochrany obyvatelstva. Řetězec pandemie bude mít pochopitelně dopady i na zpracovatele druhotných surovin.
Server EURACTIV.cz přináší při příležitosti Dne Evropy exkluzivní komentář tří předsedů institucí EU. Autorem je předseda Evropského parlamentu David Sassoli, předseda Evropské rady Charles Michel a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Během prosince a ledna proběhlo na půdě Poslanecké sněmovny několik seminářů k vyjasnění některých základních otázek. V diskusních příspěvcích převažoval požadavek neodkládání úplného zákazu skládkování komunálních odpadů z roku 2024 až na rok 2030 a na rychlejší zvyšování skládkovacích poplatků.
V Poslanecké sněmovně se objevil návrh, aby Česko vypovědělo Lisabonskou smlouvu, a nemuselo tak nadále implementovat legislativu EU. Něco takového ale není možné. Proč by se jinak Britové „obtěžovali“ se zdlouhavým brexitem, kdyby to možné bylo?
Státy Evropské unie trápí narůstající nelegální dovozy produktů ze zemí mimo EU, především z Číny. Na první pohled se to může zdát velmi výhodné, protože cena je často hodně zajímavá. Nicméně se zde naskýtá spousta „ale“…
Vláda na včerejší tiskové konferenci představila harmonogram, podle kterého se mají v Česku uvolňovat restriktivní opatření. Usnesení vlády týkající se plánu ale chybí.
Kritika bude směřovat především na to, že „EU nic neudělala, proto je EU zbytečná“. Je to jakýsi „koronaparadox“, protože do vypuknutí epidemie odpůrci EU vyčítali Unii spíše „diktát“ a „omezení suverenity“, píše psycholog a analytik ústavu STEM Nikola Hořejš.
Jak bude Evropská unie v následující dekádě přistupovat k zemím Východního partnerství? Asociace pro mezinárodní otázky a Visegrad Insight popisují možné scénáře.
Česko může očekávat finanční pomoc ve výši téměř jednoho bilionu korun, jež zamíří na pomoc různým odvětvím hospodářství, píše v komentáři místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.
Otevřený dopis podepsaný několika europoslanci a zástupci mediálního sektoru vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby při řešení koronavirové krize nezapomněly na média.
Do plánů Komise pro Východní partnerství se významně promítnou zelená a digitální agenda. Hlavní zaměření zůstává ekonomické, Unie nebude tlačit na politickou asociaci. Ve strategii se objevuje i Českem prosazovaná myšlenka, píše v komentáři Pavel Havlíček.
Téma environmentálně šetrných a udržitelných budov je v mezinárodním měřítku atraktivní a i v České republice se této oblasti začíná věnovat jak veřejnost, tak samotní developeři. Dobrou zprávou je, že i veřejná podpora se zaměřuje na tuto oblast.
Česká republika zatím nemá žádnou vlastní představu o tom, jak by měla směřovat ke klimatické neutralitě, píše v komentáři ředitelka Hnutí DUHA Anna Kárníková.
