Česko si i přes zvýšený počet testů, kterým zjišťuje nákazu novým typem koronaviru, za poslední týden pohoršilo v žebříčku zemí Evropské unie. Před týdnem bylo sedmé, nyní mu patří 13. příčka.
Česká eurokomisařka ocenila nasazení internetových aplikací v boji proti šíření koronaviru. V rozhovoru s německou agenturou DPA dnes ovšem zároveň varovala, aby se lidé při jejich používání nezdávali svého soukromí.
Nemocnicím v Evropské unii v důsledku omezení v obchodu a vytváření nadměrných zásob v členských zemích hrozí nedostatek léků pro pacienty trpící nemocí covid-19.
Nedostatek bytů či předluženost obyvatel představují problémy, se kterými se potýkají v Olomouckém kraji. Do služeb sociální prevence putují i peníze z EU, řada projektů zajišťuje například chod azylových domů.
Pendleři, sezónní či vyslaní pracovníci jsou závislí na otevřených hranicích, kvůli nouzovému stavu se však řada z nich nemůže dostat do práce. Pravidla se navíc s téměř každým dnem mění.
Skupina signatářů Charty 77 vyzvala vládu, aby se výslovně přihlásila k demokratickým a k právním hodnotám v souvislosti s krizí kolem epidemie koronaviru. Krizové stavy nesou vždy riziko nárůstu autoritářských tendencí, přestože česká krizová opatření ústavní limity nepřekračují, uvádějí chartisté.
Analýza organizace Corporate Europe Observatory poukazuje na to, jak se vlády některých zemí staví na stranu chemických firem v jejich snaze zabránit zařazení oxidu titaničitého mezi karcinogenní látky. Na mušku si bere především českého premiéra Babiše a jeho byznys.
Kontroverzní zákon, který v rámci nouzového stavu výrazně posiluje pravomoci maďarské vlády, vyvolal v Evropě vlnu kritiky. Předsedové evropských středopravicových mají obavy, že v zemi dochází k potlačení posledních zbytků právního státu.
Moravskoslezský kraj se jako uhelný region dlouhodobě potýkal a stále potýká se znečištěným ovzduším. Příčinu však nelze hledat pouze na straně průmyslových podniků, svůj díl viny nesou také domácnosti. Motivovat je k výměně starých kotlů na tuhá paliva za moderní...
Evropská komise se omluvila Itálii za nedostatek evropské solidarity při řešení koronavirové krize. Slíbila větší pomoc při zvládání hospodářského propadu. S odvoláním na dopis předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové o tom dnes informovala agentura Reuters.
Česko, Polsko a Maďarsko odmítáním povinného přerozdělování uprchlíků nesplnily své povinnosti plynoucí z práva Evropské unie. K tomuto závěru dnes dospěl Soudní dvůr EU.
Ambiciózní plán nové Evropské komise nazvaný Zelená dohoda pro Evropu bude mít velký dopad také na automobilový průmysl. Jaké nové výzvy na něj čekají a co mu může pomoci v náročné transformaci?
Evropská komise tento týden představí nový nástroj, jehož prostřednictvím by byl v unijních státech podpořen tzv. kurzarbeit. Bez dalších detailů to oznámila její předsedkyně Ursula von der Leyenová.
Koronavirová pandemie je podle Komise ideální příležitostí Evropanům ukázat, jak užitečná mohou být volně přístupná a otevřená data a jejich analýza. Ne všichni jsou však z takových slov nadšení.
Vzhledem ke koronavirové krizi a na žádost ministerstva pro místní rozvoj Komise o dva měsíce prodloužila lhůtu, do které musí Česko odpovědět na audit týkající se střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše.
Evropská komise včera navzdory koronavirové krizi oficiálně zahájila veřejnou konzultaci klimatické politiky. Do 23. června se v ní občané mohou vyjádřit k tomu, o kolik procent by měla EU do roku 2030 snížit emise oxidů uhlíku proti hodnotám z roku 1990.
Tisíce Čechů uvízly kvůli koronavirovým opatřením v zahraničí a české úřady je teď postupně přiváží zpět. Při repatriačních letech může ČR stejně jako další členské státy požádat EU o finanční a koordinační pomoc skrze tzv. mechanismus civilní ochrany.
Fond pro spravedlivou transformaci by měl evropským regionům závislým na uhelném a energeticky náročném průmyslu finančně pomoci s transformací na čistou ekonomiku. Jaký obnos připadne Česku? Do kterých krajů finance poputují? A co přesně by měla ČR z peněz financovat?
