Národní klimaticko-energetický plán pro rok 2030 má své mezery, Českou republiku na to upozornila Evropská komise. Unijní exekutiva doporučuje ČR zvýšit podíl energie vyrobené z obnovitelných zdrojů a také nastavit ambicióznější cíle týkající se energetické účinnosti.
Lídři členských zemí EU by měli co nevidět rozhodnout o tom, koho by si přáli vidět v křesle předsedy EK. Otázkou zůstává, jestli půjde o někoho ze spitzenkandidátů, nebo premiéři a prezidenti „vytáhnou z rukávu“ někoho jiného.
Otázka, koho chtějí prezidenti a premiéři zemí EU jako nového předsedu Evropské komise, bude nejsledovanějším a nejspíš také nejkomplikovanějším bodem čtvrtečního a pátečního unijního summitu v Bruselu. Probírat se ovšem budou i klima, dezinformace nebo eurozóna.
Zásadními neznámými v tématu přechodu z uhlí na jiné zdroje není jestli, ale kdy, a jak cílů dosáhnout s ohledem na lidi v uhelných regionech. Polsko, Česko a Slovensko se potýkají s otázkou kdy, zatímco Polsko stále řeší jestli vůbec.
Soudní dvůr Evropské unie dnes uznal stížnost Rakouska na chystané německé dálniční poplatky pro osobní automobily. Opatření podle soudu diskriminuje majitele motorových vozidel ze zahraničí, a je tak v rozporu s unijním právem.
Evropská unie chce do roku 2050 snížit čisté emise oxidu uhličitého na nulu. Jako variantu, na které by se mohli dohodnout prezidenti a premiéři členských zemí, to obsahuje návrh závěrů čtvrteční vrcholné schůzky.
Čistší doprava, úspornější budovy, ale také větší podíl obnovitelných zdrojů energie. Právě tak by mohla vypadat cesta České republiky směrem k nízkouhlíkovému hospodářství.
Vztahy mezi Visegrádem a Izraelem utrpěly ránu. Nejprve byl v Polsku schválen kontroverzní zákon o holokaustu a po izraelských výrocích o polském antisemitismu byl zrušen letošní summit V4+Izrael. Přijde V4 o společnou zahraničně-politickou oblast zájmu? A jak se vztahy středoevropských zemí s Izraelem vymykají politice na úrovni EU?
Bratislava se stane sídlem nově zřízeného Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (ELA). Na zasedání v Lucemburku o tom dnes rozhodli ministři práce a sociálních věcí členských zemí bloku, oznámilo rumunské předsednictví EU.
Liberální frakce v EP, jejíž součástí je také české vládní hnutí ANO, mění název. Místo dosavadní Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) bude třetí největší uskupení používat název Renew Europe (Obnova Evropy či volněji Za novou Evropu).
Podezření ohledně střetu zájmů premiéra Andreje Babiše oslabují podle senátorů českou pozici na jednáních Evropské rady, zejména o příštím víceletém unijním rozpočtu.
Kohezní politiku čekají změny a zástupci Libereckého kraje volají po zjednodušení administrativy a nižším počtu kontrol. Podpora by podle nich měla směřovat především na vývoj, výzkum či infrastrukturu. Ne všechny problémy kraje lze však zalepit evropskými fondy.
Mezi osmi městy, kam chce EU prostřednictvím unijního společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku umístit nové superpočítače, je také Ostrava. Oznámila to dnes Evropská komise.
Po třech neúspěšných pokusech prosadit dohodu o odchodu Británie z Unie, po několikatýdenní snaze dojednat kompromis s opozicí a pod tíhou kritiky z řad vlastní strany, se premiérka Mayová po téměř třech letech vzdává svého úřadu. Na její místo se hlásí skoro tucet zájemců.
Evropský systém obchodování s emisními povolenkami brzy vstoupí do čtvrté fáze, Českou republiku proto čekají změny. Novinkou je vznik Modernizačního fondu, ale také menší množství prostředků z emisních aukcí pro ministerstvo životního prostředí i ministerstvo průmyslu a obchodu.
