Policy Briefs

Zapracovat na elektronizaci státní správy, více investovat do dopravy a energetické účinnosti nebo usnadnit vzdělávání znevýhodněným dětem. I letos předložila Evropská komise České republice doporučení pro reformy, které mohou posílit její ekonomiku. Co všechno Komise po Česku chce?

Občané Velké Británie dnes v dlouho očekávaném referendu rozhodnou, zda jejich země zůstane členem Evropské unie. Specifický postoj Británie vůči evropské integraci není ničím novým, naopak ho lze sledovat už od doby, kdy se ostrovní království rozhodlo k integračnímu projektu přistoupit. Jaká je historie vztahů mezi Londýnem a Bruselem a jaká byla cesta k dnešnímu referendu?

Dohoda mezi EU a Tureckem o řešení migrační krize z března 2016 znovu rozdmýchala debaty o členství země v evropské osmadvacítce. Přístupové rozhovory mezi oběma stranami byly zahájeny v říjnu roku 2005. Jejich průběh však brzdí řada překážek. Patří mezi ně stav demokracie v Turecku, zacházení s kurdskou menšinou nebo otázka Kypru.

V čem spočívá princip oběhového hospodářství a jak správně vyvážit opatření, aby se veškeré materiály v EU využívaly s co největší účinnosti?

Velká země na sever od českých hranic – v minulosti opomíjená a někdy vnímaná s despektem, jejíž význam pro české zájmy je ale nepopiratelný. Jaká témata jsou pro Polsko a Česko společná a kam se vzájemné vztahy vyvíjí? Podívejte se na náš fact sheet.

Aby mohla EU fungovat a realizovat v členských státech důležité projekty zaměřené například na podporu ekonomiky, zajištění udržitelného růstu či posílení bezpečnosti, jsou k tomu zapotřebí finanční prostředky. Ty EU čerpá ze společného rozpočtu. Jak ale rozpočet vzniká a jak probíhá jeho kontrola?

Paříž hostila v prosinci 2015 mezinárodní klimatickou konferenci, na které vznikla nová globální dohoda o ochraně klimatu. Co všechno konferenci předcházelo, o čem se jednalo a co se bude dít v příštích letech? EurActiv přináší přehled k základním otázkám spojeným s COP21.

Nástup digitální revoluce přináší společnosti mnohé změny. Jednou z nich jsou i nové požadavky na pracovním trhu, kde dnes nestačí jen umět pracovat s internetem, nebo vytvořit tabulku na počítači. IT experti tvrdí, že za pár let se jen málo profesí vyhne nutnosti umět programovat. Programování by se proto mělo stát součástí obecných znalostí a učit by se ho měly děti již na základních školách. Některé státy změny školního systému již zahájily. A jak je na tom Česká republika?

Autorka dětských knih na téma IT, britský lord, předseda slovenské Národní rady nebo polský rytíř. Digitálním šampionem EU může být každý z nich. Stačí být výjimečnou osobností, která se chce zasadit o hladký přechod společnosti do digitální éry a umí přicházet s inspirativními myšlenkami. Podívejte se na náš přehled digitálních šampionů z jednotlivých členských zemí EU.

Od září budou členské země a Evropský parlament jednat o nových pravidlech pro fungování evropského trhu s uhlíkem. Jaké jsou dosavadní poznatky z návrhu Evropské komise, který byl představen v polovině července?

Co má být podstatou evropské energetické unie? Jaké návrhy už Evropská komise zveřejnila? Co si o tom myslí zainteresovaní hráči? EurActiv přináší průběžně aktualizovaný přehled.

Lze skloubit rodinný život s profesním? Jaká je role členských států a co zmůže Evropská unie? Blýská se v České republice na lepší časy? Odpovědi na tyto otázky najdete v novém facsheetu, který připravila redakce EurActivu.

Eurozóna má v současnosti 19 členských států, naposledy se jejími členy staly Baltské země. Jak se k přijetí eura staví státy, které si zatím ponechávají své národní měny? V jaké fázi se v nich nachází diskuse o vstupu do eurozóny? Je vůbec aktuální? Odpovědi na tyto otázky přináší nový factsheet EurActivu.

Usnadnit ženám s malými dětmi cestu na pracovní trh, implementovat protikorupční strategii a lépe financovat zdravotnictví. I letos předložila Evropská komise České republice doporučení pro reformy, které mohou posílit její ekonomiku. Co všechno Komise po Česku chce?

Komise na počátku května představila strategii pro jednotný digitální trh, který má posílit ekonomiku EU, usnadnit online obchod pro spotřebitele i firmy nebo reformovat autorské právo. EU si má podle návrhu také posvítit na online platformy, jako je Google nebo Facebook, zvýšit ochranu dat internetových uživatelů a víc sjednotit režimy DPH napříč Unií.

Velkou Británii čekají ve čtvrtek 7. května volby do Dolní sněmovny britského parlamentu. Volby s napětím sledují i další členové EU. Volební výsledek totiž může mít vliv i na další osud Velké Británie v EU. EurActiv přináší přehledné zpracování postojů hlavních politických stran, které mají šanci podílet se na příští britské vládě.

Už tento týden se prezidenti a premiéři členských zemí sejdou v Bruselu, aby jednali o vytvoření energetické unie v rámci EU. EurActiv věnuje evropské energetické politice týdenní speciál.

Nadešel čas na hlubší integraci evropských energetik, je přesvědčena Evropská komise i řada členských států. Vzniká proto ambiciózní projekt energetické unie. Není to ale poprvé, co se EU snaží své energetiky více provázat. Co energetické unii předcházelo?

Vysoká nezaměstnanost mladých lidí je zásadní problém, který v současné době řeší téměř celá Evropa. S relativně nízkou mírou nezaměstnanosti mladých patří Česká republika v rámci EU k nejúspěšnějším státům. I přesto, že je míra nezaměstnanosti mladých lidí v Česku stále pod průměrem EU, výrazně převyšuje celkovou míru nezaměstnanosti v ČR.

V lednových volbách zvítězilo radikální levicové uskupení Syriza, které u voličů bodovalo ostrým odmítáním zavedených úsporných opatření. Od té doby, co se Syriza ujala vlády, se vedou jednání o pokračující finanční pomoci ze strany mezinárodních organizací. Řecká ekonomika je na dně a pokud se řecká vláda s věřiteli nedohodne, hrozí tzv. Grexit, tedy odchod Řecka z eurozóny.

V říjnu už bylo jasné, že příměří na východě Ukrajiny vlastně neplatí. Tvrdé boje se sváděly především o strategicky významné doněcké letiště. Závěr měsíce se nesl ve znamení předčasných parlamentních voleb, ve kterých uspěly proevropské strany. Na samotném konci října se pak Rusko a Ukrajina konečně dohodly ohledně dodávek zemního plynu.

Na začátku září se ukrajinská vláda dohodla s „rebely“ na příměří a mírovém plánu. Brzy však došlo k jeho narušování. Konal se summit Severoatlantické aliance, která Ukrajině přislíbila finanční pomoc. Evropský parlament a ukrajinská Verchovna rada společně schválily asociační dohodu. EU a USA uvalily na Rusko přísnější sankce. Rusko-ukrajinská jednání o ceně a dodávkách plynu zatím nevedla k finální dohodě.

V srpnu začaly platit zpřísněné evropské sankce vůči Rusku. Moskva přišla s odvetnými opatřeními a zavedla embargo na dovoz potravin ze Západu. Vlastní zákon o protiruských sankcích schválila také Ukrajina. Proběhla mírová jednání v běloruském Minsku, na východě Ukrajiny ale pokračují tvrdé boje. Rusko vyslalo humanitární konvoj, který ale Kyjev i Západ považují za skrytou podporu pro „separatisty“.

V polovině července přišla šokující zpráva o pádu malajsijského civilního letadla, které se zřítilo nad východní Ukrajinou. Na jeho palubě zemřely tři stovky lidí. Dostupné informace ukázaly, že letoun pravděpodobně omylem sestřelili „separatisté“ podporovaní Ruskem. Tragédie vzbudila velký zájem veřejného mínění a západní vlády to přinutilo přitvrdit svůj postoj k Rusku.