Řada oblastí lidského života prochází digitalizací. Týká se to i energetiky. Digitalizace probíhá v oblasti elektroenergetiky, plynárenství i teplárenství. Tento factsheet shrnuje hlavní výhody a výzvy, které se pojí s přechodem na chytré sítě v elektroenergetice.
Afrika je pro Evropu obchodním partnerem s výrazným potenciálem, ale také velká výzva. Do Evropy z ní míří tisíce migrantů, řada z nich nelegálně. Unie se proto snaží pracovat v Africe tak, aby místní neměli důvod svůj rodný kontinent opouštět.
Společná zemědělská politika EU se vydává na cestu směrem k jednoduchosti a užitečnosti. Vyžádali si to jak ministři zemědělství, tak i samotní farmáři. Otázkou zůstává, jaké jsou její konkrétní nedostatky a jak by se měla politika změnit.
EU se bude muset více starat o svou bezpečnost a obranu a vyrovnávat se s migračními tlaky. Zároveň by chtěla být i nadále jedním z nejvýznamnějších poskytovatelů humanitární a rozvojové pomoci a stát v čele boje proti změně klimatu. To vše se promítne i do příštího víceletého rozpočtu EU, který bude navíc ovlivněn odchodem Spojeného království. Náš factsheet ukazuje, jak evropský rozpočet funguje v současnosti a jak by se mohl proměnit.
Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?
Společná obrana a bezpečnost se stává jednou z hlavních priorit evropské integrace. Její kořeny však sahají až ke konci druhé světové války. Od té doby však společná spolupráce v této oblasti spíše zaostávala. Situace se ale začala v posledních letech měnit, a to zejména kvůli ruské hrozbě a migrační krizi. Otázkou zůstává, zdali současné ambiciózní návrhy a iniciativy budou v nejbližší době skutečně realizovány a jestli se z Evropské unie stane silný hráč i v oblasti obrany a bezpečnosti.
Snížit administrativní zátěž pro podnikatele, zajistit udržitelnost důchodového systému nebo zkvalitnit vědu a výzkum. I letos předložila Evropská komise Česku doporučení pro reformy, které mohou posílit jeho hospodářství. Jak se na vybraná témata dívají čeští odborníci?
Česká republika stále váhá nad vstupem do eurozóny. Státy, které již platí eurem, přitom čekají rozsáhlé změny. Komise je navrhla v diskusním dokumentu o prohloubení hospodářské a měnové unie.
Unie má zatím v oblasti sociální politiky jen omezené pravomoci, jsou však nezbytné pro fungování vnitřního trhu. Výraznější angažmá EU by s sebou přineslo významnější dopady, které mohou přinášet jak užitek, tak i ekonomické problémy.
Evropská komise otevřela debatu o sociální dimenzi EU. Co vlastně sociální politika zahrnuje, jak se vyvíjela na evropské úrovni a jaká je její budoucnost? Názory na další prohlubování sociální politiky EU se liší.
Jak se státy Visegrádské skupiny dívají na aktuální evropské otázky? Co mají společného a v čem se rozcházejí? Podívejte se na přehledy, které jsme vytvořili ve spolupráci s kolegy z ostatních visegrádských zemí.
Evropská komise na konci listopadu 2016 zveřejnila své představy o tom, jak má v budoucnu fungovat evropský energetický systém ovlivněný rostoucím podílem obnovitelných zdrojů a snahou o odklon od uhlí. Připravila kvůli tomu „megabalíček“ 8 legislativních návrhů a dalších nelegislativních dokumentů, podle...
Společná obchodní politika je oblastí, kterou se Unie snaží rozvíjet již několik desetiletí. I když se může zdát, že v poslední době je éra liberálního mezinárodního obchodu spíše na ústupu, EU chce i nadále obchodní vztahy se třetími zeměmi rozvíjet.
Evropská komise v loni představila Novou agendu dovedností pro Evropu. Jejím cílem je zvýšit úroveň dovedností Evropanů, a vyřešit tak nesoulad mezi poptávkou na trhu práce a nedostatečnými schopnostmi nezaměstnaných. Agenda obsahuje konkrétní opatření, která EU postupně plní.
Spojené státy mají od 20. ledna nového prezidenta. Jaká témata v posledních měsících a letech dominovala vztahům EU a USA? EurActiv přináší stručný přehled.
Zapracovat na elektronizaci státní správy, více investovat do dopravy a energetické účinnosti nebo usnadnit vzdělávání znevýhodněným dětem. I letos předložila Evropská komise České republice doporučení pro reformy, které mohou posílit její ekonomiku. Co všechno Komise po Česku chce?
Občané Velké Británie dnes v dlouho očekávaném referendu rozhodnou, zda jejich země zůstane členem Evropské unie. Specifický postoj Británie vůči evropské integraci není ničím novým, naopak ho lze sledovat už od doby, kdy se ostrovní království rozhodlo k integračnímu projektu přistoupit. Jaká je historie vztahů mezi Londýnem a Bruselem a jaká byla cesta k dnešnímu referendu?
Dohoda mezi EU a Tureckem o řešení migrační krize z března 2016 znovu rozdmýchala debaty o členství země v evropské osmadvacítce. Přístupové rozhovory mezi oběma stranami byly zahájeny v říjnu roku 2005. Jejich průběh však brzdí řada překážek. Patří mezi ně stav demokracie v Turecku, zacházení s kurdskou menšinou nebo otázka Kypru.
Velká země na sever od českých hranic – v minulosti opomíjená a někdy vnímaná s despektem, jejíž význam pro české zájmy je ale nepopiratelný. Jaká témata jsou pro Polsko a Česko společná a kam se vzájemné vztahy vyvíjí? Podívejte se na náš fact sheet.
Aby mohla EU fungovat a realizovat v členských státech důležité projekty zaměřené například na podporu ekonomiky, zajištění udržitelného růstu či posílení bezpečnosti, jsou k tomu zapotřebí finanční prostředky. Ty EU čerpá ze společného rozpočtu. Jak ale rozpočet vzniká a jak probíhá jeho kontrola?
Paříž hostila v prosinci 2015 mezinárodní klimatickou konferenci, na které vznikla nová globální dohoda o ochraně klimatu. Co všechno konferenci předcházelo, o čem se jednalo a co se bude dít v příštích letech? EurActiv přináší přehled k základním otázkám spojeným s COP21.
Nástup digitální revoluce přináší společnosti mnohé změny. Jednou z nich jsou i nové požadavky na pracovním trhu, kde dnes nestačí jen umět pracovat s internetem, nebo vytvořit tabulku na počítači. IT experti tvrdí, že za pár let se jen málo profesí vyhne nutnosti umět programovat. Programování by se proto mělo stát součástí obecných znalostí a učit by se ho měly děti již na základních školách. Některé státy změny školního systému již zahájily. A jak je na tom Česká republika?
