Desítka zemí včetně Srbska nebo Ukrajiny má zájem rozšířit řady Evropské unie. Jak blízko nebo jak daleko ke svému cíli jsou? EURACTIV.cz nabízí přehled.
Rusko si už za agresi na Ukrajině vysloužilo celou řadu méně či více tvrdých sankcí, trestu se nevyhnulo ani Bělorusko. Server EURACTIV.cz přináší přehled dosavadních postihů.
Ve dnech 6.–9. června 2024 se budou napříč Evropou konat volby do Evropského parlamentu. EURACTIV.cz přináší shrnutí toho nejdůležitějšího, co potřebujete vědět.
Pakt o migraci a azylu dostal poslední razítko a je oficiálně schválený. Kromě velké reformy ale přináší také zmatek a nové otázky. Euractiv.cz nabízí klíč, jak se v něm vyznat.
„Kohezní politika je lepidlo, které drží Evropu dohromady,“ prohlásila v úvodu Evropského týdne regionů a měst eurokomisařka Elisa Ferreira. Zahájila tím výroční bruselskou akci, na které se potkávají zástupci evropských regionů.
Jednota v rozmanitosti. Tak zní heslo EU, často se však zapomíná na to, že nereprezentuje jen 27 rozmanitých celků v podobě členských států, ale i menší jednotky jako regiony, města a obce, na které se evropské země různým způsobem dělí.
Česká republika od 1. července 2022 předsedá Radě Evropské unie. Co předsednictví obnáší? Jak si vedly v čele EU ostatní předsednické země? Na jaká témata se chce ČR zaměřit? Server EURACTIV.cz přináší přehled nejdůležitějších informací.
Evropa jako úkol. Právě tak zní motto českého předsednictví v Radě EU, které trvá od 1. července do 31. prosince 2022. Jaké priority si Česká republika stanovila? Server EURACTIV.cz přináší přehled klíčových témat.
Taxonomie. Ne příliš sympatické slovo, za kterým se schovává klasifikace ekonomických aktivit podle toho, jak prospívají životnímu prostředí. Co vlastně obsahuje a jaký další vývoj lze očekávat?
V polovině října se napůl v belgickém Bruselu a napůl online konal 19. ročník Evropského týdne regionů a měst, akce, kde si zástupci místních a regionálních samospráv z celé EU předávají zkušenosti a vize. Jaká důležitá témata se řešila tentokrát?
Česká republika se 1. července 2022 ujme předsednictví v Radě Evropské unie. Jejím úkolem bude koordinovat jednání členských států a hledat přijatelné kompromisy. Vést jednání ministrů a diplomatů ze sedmadvaceti členských států není jednoduchý úkol a česká vláda se na něj musí dobře připravit.
V roce 2019 usedla na pět let do Evropského parlamentu nově složená jednadvacítka českých europoslanců a europoslankyň. Přinášíme stručné shrnutí jejich dosavadní práce a témat, kterým se věnují.
Pro státy Evropské unie je výhodné využívat společnou platformu ke spolupráci v otázkách vnější bezpečnosti. Na jaké oblasti se EU zaměřuje? A co plánuje do budoucna?
I když otázka vnitřní bezpečnosti zůstává především v rukách členských států, v rámci EU funguje spolupráce v celé řadě oblastí. Které to jsou? A jaké plány má Unie do budoucna?
Evropská komise zveřejní nový klimaticko-energetický legislativní balíček, který má Evropskou unii přiblížit ke splnění cílů pro rok 2030. Nová legislativa má také nasměrovat EU k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Redakce EURACTIV přináší přehled nejdůležitějších bodů.
Zatímco některé členské státy chtějí postupovat v evropské integraci rychleji, mnohé zůstávají v dalším pokroku spíše opatrnější. Může být řešením tzv. diferencovaná integrace? Jaké jsou její výhody a nevýhody?
Nejen evropským městům a obcím pomáhá v přípravě na klimatické změny a proměnu energetiky tzv. Pakt starostů a primátorů. V Česku o něj zatím příliš velký zájem není.
Země V4 dávaly najevo svou nespokojenost s nákupy zdravotnického materiálu a vakcín, které zorganizoval Brusel, a to i přesto, že z programů EU značně těží. Peníze z post-pandemického fondu chtějí ve velké míře nalít do zastaralé zdravotnické infrastruktury.
Příprava komplexních reformních dokumentů podle požadavků Evropské komise je pro země Visegrádské čtyřky poměrně velkou výzvou. Všechny se potýkají s podobnými problémy – nedostatečné zapojení odborné veřejnosti a malá transparentnost celého procesu.
Od 1. ledna 2021 platí provizorně nový smluvní vztah mezi Evropskou unií a Velkou Británií. Některé oblasti se podařilo dotáhnout do zdárného konce, jiné se budou v průběhu let dále vyvíjet a zpřesňovat. Co dohoda obsahuje?
Evropská unie se zavázala, že se stane do roku 2050 klimaticky neutrální. To pro evropské země znamená zásadní proměnu jejich hospodářství. „Ozelenění“ bude komplikované především pro průmyslově nejzatíženější regiony.
Obnova evropských ekonomik po pandemii se může díky národním plánům obnovy financovaným z evropských fondů stát předehrou ke splnění klimatických cílů. Jak se této příležitosti zhostí státy Visegrádské čtyřky?
Obnova ekonomiky po koronavirové pandemii patří mezi hlavní priority všech evropských zemí. …