EU se zavázala, že do roku 2030 sníží emise o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Do roku 2050 se pak chce stát uhlíkově neutrálním blokem. Jak se na emisích v EU podílí sektor dopravy? A jaké cíle EU pro ozeleňování dopravního sektoru má?
Jedním z největších znečišťovatelů je sektor dopravy, pozornost evropských měst se tak upírá zejména k ozelenění veřejné dopravy. Jaké mají k dispozici alternativy? Jaká města jsou v udržitelnosti na špici? A jaké cíle má Česko? Podívejte se na infografiku.
S ruskou agresí na Ukrajině začala EU více řešit svou energetickou bezpečnost. Komise tak přišla s plánem, jak se zbavit energetické závislosti na Rusku a zajistit pro sedmadvacítku dostupnou a čistou energii. Co plán přináší? Podívejte se na infografiku.
České uhelné kraje, které z EU dostanou na přechod k zelené ekonomice asi 42 miliard korun, hodlají využít značnou část balíku na velké, tzv. strategické projekty. Jaké to jsou?
Investice do jaderné energie a zemního plynu budou v EU dočasně považovány za udržitelné. Jádro a plyn tak pomohou zemím EU s odklonem od uhlí směrem k obnovitelným zdrojům energie. Jak tyto zdroje sedmadvacítka využívá?
V roce 2050 má EU dosáhnout klimatické neutrality, proto se členské státy odkloňují od uhlí směrem k využívání čistších zdrojů. Kdy plánují země EU vystavit uhlí stopku? Podívejte se na infografiku.
Evropská unie dělí regionální části NUTS 2 (jeden a více krajů) do třech ekonomických kategorií, podle kterých určuje míru spolufinancování projektů podpořených z unijních dotací. Jak si stojí české regiony?
Větrné elektrárny by kolem roku 2040 mohly pokrývat až 28 % spotřeby energie ČR. Potenciál tkví i v solárních elektrárnách na střechách a fasádách domů. Ty by mohly pokrýt až 27 % spotřeby energie.
EU a její statistický úřad Eurostat chtějí mít perfektní přehled o tom, v jakém stavu jsou i ty nejzapadlejší obce a regiony ve členských zemích. Využívají proto speciální klasifikaci, která slouží i k rozhodování o tom, kam poslat finanční prostředky.
Dobrovolnická mise v zahraničí hrazená z evropského rozpočtu přilákala již 775 českých účastníků. Jaké jsou jejich zkušenosti? Redakce EURACTIV.cz přináší příběh čtveřice z nich.
Více než polovina Čechů si myslí, že by EU měla mít více pravomocí při řešení krizí. Prioritou by přitom v nynější pandemii mělo pro Brusel být rychlé zajištění bezpečných vakcín. Vyplývá to z výsledků nového průzkumu Eurobarometr.
Výbor regionů - poradní orgán EU, který zastupuje zájmy regionů a samospráv. Jak ale vlastně uvnitř vypadá? A kolik zástupců v něm mají jednotlivé členské státy?
Den Evropy se letos nesl ve znamení zahájení Konference o budoucnosti Evropy ve Štrasburku. Spouští se tím debaty občanů o tom, jak by měla v budoucnu EU vypadat a co by měla řešit. Nápady hýří i Češi, na digitální platformě se zajímají například o migraci či jadernou energii.
Zelené ambice Evropské unie počítají s výraznou redukcí emisí do roku 2030. Kolik emisí Unie produkuje v současnosti? Jaké sektory znečišťují životní prostředí nejvíce? A jak je na tom v rámci bloku Česko? Podívejte se na infografiku.
Next Generation EU, pokrizový fond, fond na oživení ekonomik, fond obnovy. To vše jsou označení finančního balíčku, se kterým EU přišla v reakci na koronavirovou krizi. Z čeho se skládá?
Česká republika v programovacím období 2021-2027 získá 550 miliard korun z kohezní politiky, tedy z tzv. strukturálních fondů EU. Vláda už má jasno v tom, jak s nimi naložit. Jak obálku rozdělila a do čeho chce dotace investovat?
Obnovitelné zdroje energie (OZE) se zeleným směřováním Evropy nabývají na významu i počtu. Jak moc se mají OZE podílet na spotřebě energie do roku 2030 v Evropské unii a v Česku? A jak je na tom s jejich podílem Česko ve srovnání se státy EU nyní?
Druhá vlna pandemie COVID-19 zasáhla všechny země Visegrádu silně, vážnost dopadů a vývoj v čase nicméně stejné nejsou. Maďarsko se na rozdíl od ostatních rozhodlo využít i čínské a ruské vakcíny, všechny čtyři státy stále bojují s nízkou popularitou očkování.
Mezinárodní obchod má za sebou turbulentní období. Čtyřletá éra amerického prezidenta Donalda Trumpa rozvířila obchodní spory s Evropou i Čínou, mezi klíčovými hráči mezinárodní scény tak panuje napětí. Zatímco dříve urovnávala neshody států Světová obchodní organizace (WTO), dnes jsou její možnosti omezené.
Kolik získají země V4 z balíku 750 miliard eur určeného na obnovu po pandemii? Jak je veřejnost v zemích V4 spokojená se společnými protikrizovými kroky EU? Do jaké míry je (ne)ochotná se nechat očkovat? Odpovědi v infografice.
Občané zemí V4 si rizika spojená s klimatickou změnou uvědomují, řada z nich podporuje cíl dosažení klimatické neutrality. Na druhou stranu, někteří z nich nejsou připraveni změnit své spotřebitelské chování a zmírnit tak negativní dopady na životní prostředí a klima.
Míra digitální aktivity na internetu v posledních letech významně roste a globální pandemie tento trend ještě posiluje. Na druhou stranu stále jen velmi málo lidí vnímá rizika a zajímá se o internetovou bezpečnost.
