Který výbor je v Evropském parlamentu nejsilnější? Který nejvíc posílil? A v jakých výborech budou pracovat čeští europoslanci? Vše podstatné o novém rozložení výborů v europarlamentu najdete v infografice.
Tento týden (16.-19. července) se ve Štrasburku koná ustavující plenární zasedání Evropského parlamentu, na kterém si noví poslanci a poslankyně odhlasují své vedení. Jasno už je i o politických skupinách. Jak vypadá nový europarlament? Podívejte se na infografiku:
V novém volebním období rozhodnou europoslanci a členské země o emisních cílech EU pro rok 2040. Jaké jsou ale ty stávající a jak se je daří plnit? Podívejte se na infografiku:
Vítězem českých voleb do Evropského parlamentu se stalo hnutí ANO, které obsadí nejvíce křesel – celkem 7. To je o mandát víc než ve volebním období 2019-2024.
Vlna zemědělských protestů, která se v posledních týdnech sune evropskými metropolemi, se týká i zemědělských dotací, které evropským farmářům plynou z rozpočtu EU. Systém je ale robustní a komplikovaný. Jak zemědělské dotace fungují? Podívejte se na infografiku:
Zelená dohoda pro Evropu, neboli Green Deal, zastřešuje od roku 2019 unijní snahy dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Sedmadvacítka mezitím přijala řadu legislativních opatření, jak dekarbonizace docílit. Co si ale o Zelené dohodě a dekarbonizaci Evropy myslí občané?
Konec roku představuje čas pro reflexi uplynulých měsíců. V roce 2023 se celá planeta potýkala s důsledky globálního oteplování, mimo jiné s ničivými požáry.
Mladí lidé nemají velký zájem o práci v zemědělství a ti současní stárnou, ukazují data. Tyto trendy pak působí problémy při obměně pracovních sil. Jaká jsou konkrétní čísla v Česku a v Evropě? Podívejte se na infografiku.
To, že si Čech se Slovákem rozumí neznamená, že mu ruská nebo jiná propaganda naservíruje stejný dezinformační narativ. Jaké faktory hrají roli? A jak se liší české a slovenské dezinformační prostředí? Odpoví infografika.
Jen chvíli poté, co čeští politici v roce 2021 oznámili, že za výbuchem v muničních skladech ve Vrběticích stojí ruští zpravodajci, začaly internet a sociální sítě plnit dezinformace. Jaké narativy nejvíce rezonovaly? Odpoví infografika.
EU se zavázala, že do roku 2030 sníží emise o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Do roku 2050 se pak chce stát uhlíkově neutrálním blokem. Jak se na emisích v EU podílí sektor dopravy? A jaké cíle EU pro ozeleňování dopravního sektoru má?
Jedním z největších znečišťovatelů je sektor dopravy, pozornost evropských měst se tak upírá zejména k ozelenění veřejné dopravy. Jaké mají k dispozici alternativy? Jaká města jsou v udržitelnosti na špici? A jaké cíle má Česko? Podívejte se na infografiku.
S ruskou agresí na Ukrajině začala EU více řešit svou energetickou bezpečnost. Komise tak přišla s plánem, jak se zbavit energetické závislosti na Rusku a zajistit pro sedmadvacítku dostupnou a čistou energii. Co plán přináší? Podívejte se na infografiku.
České uhelné kraje, které z EU dostanou na přechod k zelené ekonomice asi 42 miliard korun, hodlají využít značnou část balíku na velké, tzv. strategické projekty. Jaké to jsou?
Investice do jaderné energie a zemního plynu budou v EU dočasně považovány za udržitelné. Jádro a plyn tak pomohou zemím EU s odklonem od uhlí směrem k obnovitelným zdrojům energie. Jak tyto zdroje sedmadvacítka využívá?
V roce 2050 má EU dosáhnout klimatické neutrality, proto se členské státy odkloňují od uhlí směrem k využívání čistších zdrojů. Kdy plánují země EU vystavit uhlí stopku? Podívejte se na infografiku.
Evropská unie dělí regionální části NUTS 2 (jeden a více krajů) do třech ekonomických kategorií, podle kterých určuje míru spolufinancování projektů podpořených z unijních dotací. Jak si stojí české regiony?
Větrné elektrárny by kolem roku 2040 mohly pokrývat až 28 % spotřeby energie ČR. Potenciál tkví i v solárních elektrárnách na střechách a fasádách domů. Ty by mohly pokrýt až 27 % spotřeby energie.
EU a její statistický úřad Eurostat chtějí mít perfektní přehled o tom, v jakém stavu jsou i ty nejzapadlejší obce a regiony ve členských zemích. Využívají proto speciální klasifikaci, která slouží i k rozhodování o tom, kam poslat finanční prostředky.
Dobrovolnická mise v zahraničí hrazená z evropského rozpočtu přilákala již 775 českých účastníků. Jaké jsou jejich zkušenosti? Redakce EURACTIV.cz přináší příběh čtveřice z nich.