České uhelné kraje, které z EU dostanou na přechod k zelené ekonomice asi 42 miliard korun, hodlají využít značnou část balíku na velké, tzv. strategické projekty. Jaké to jsou?
Investice do jaderné energie a zemního plynu budou v EU dočasně považovány za udržitelné. Jádro a plyn tak pomohou zemím EU s odklonem od uhlí směrem k obnovitelným zdrojům energie. Jak tyto zdroje sedmadvacítka využívá?
V roce 2050 má EU dosáhnout klimatické neutrality, proto se členské státy odkloňují od uhlí směrem k využívání čistších zdrojů. Kdy plánují země EU vystavit uhlí stopku? Podívejte se na infografiku.
Evropská unie dělí regionální části NUTS 2 (jeden a více krajů) do třech ekonomických kategorií, podle kterých určuje míru spolufinancování projektů podpořených z unijních dotací. Jak si stojí české regiony?
Větrné elektrárny by kolem roku 2040 mohly pokrývat až 28 % spotřeby energie ČR. Potenciál tkví i v solárních elektrárnách na střechách a fasádách domů. Ty by mohly pokrýt až 27 % spotřeby energie.
EU a její statistický úřad Eurostat chtějí mít perfektní přehled o tom, v jakém stavu jsou i ty nejzapadlejší obce a regiony ve členských zemích. Využívají proto speciální klasifikaci, která slouží i k rozhodování o tom, kam poslat finanční prostředky.
Dobrovolnická mise v zahraničí hrazená z evropského rozpočtu přilákala již 775 českých účastníků. Jaké jsou jejich zkušenosti? Redakce EURACTIV.cz přináší příběh čtveřice z nich.
Více než polovina Čechů si myslí, že by EU měla mít více pravomocí při řešení krizí. Prioritou by přitom v nynější pandemii mělo pro Brusel být rychlé zajištění bezpečných vakcín. Vyplývá to z výsledků nového průzkumu Eurobarometr.
Výbor regionů - poradní orgán EU, který zastupuje zájmy regionů a samospráv. Jak ale vlastně uvnitř vypadá? A kolik zástupců v něm mají jednotlivé členské státy?
Den Evropy se letos nesl ve znamení zahájení Konference o budoucnosti Evropy ve Štrasburku. Spouští se tím debaty občanů o tom, jak by měla v budoucnu EU vypadat a co by měla řešit. Nápady hýří i Češi, na digitální platformě se zajímají například o migraci či jadernou energii.
Zelené ambice Evropské unie počítají s výraznou redukcí emisí do roku 2030. Kolik emisí Unie produkuje v současnosti? Jaké sektory znečišťují životní prostředí nejvíce? A jak je na tom v rámci bloku Česko? Podívejte se na infografiku.
Next Generation EU, pokrizový fond, fond na oživení ekonomik, fond obnovy. To vše jsou označení finančního balíčku, se kterým EU přišla v reakci na koronavirovou krizi. Z čeho se skládá?
Česká republika v programovacím období 2021-2027 získá 550 miliard korun z kohezní politiky, tedy z tzv. strukturálních fondů EU. Vláda už má jasno v tom, jak s nimi naložit. Jak obálku rozdělila a do čeho chce dotace investovat?
Obnovitelné zdroje energie (OZE) se zeleným směřováním Evropy nabývají na významu i počtu. Jak moc se mají OZE podílet na spotřebě energie do roku 2030 v Evropské unii a v Česku? A jak je na tom s jejich podílem Česko ve srovnání se státy EU nyní?
Druhá vlna pandemie COVID-19 zasáhla všechny země Visegrádu silně, vážnost dopadů a vývoj v čase nicméně stejné nejsou. Maďarsko se na rozdíl od ostatních rozhodlo využít i čínské a ruské vakcíny, všechny čtyři státy stále bojují s nízkou popularitou očkování.
Mezinárodní obchod má za sebou turbulentní období. Čtyřletá éra amerického prezidenta Donalda Trumpa rozvířila obchodní spory s Evropou i Čínou, mezi klíčovými hráči mezinárodní scény tak panuje napětí. Zatímco dříve urovnávala neshody států Světová obchodní organizace (WTO), dnes jsou její možnosti omezené.
Kolik získají země V4 z balíku 750 miliard eur určeného na obnovu po pandemii? Jak je veřejnost v zemích V4 spokojená se společnými protikrizovými kroky EU? Do jaké míry je (ne)ochotná se nechat očkovat? Odpovědi v infografice.
Občané zemí V4 si rizika spojená s klimatickou změnou uvědomují, řada z nich podporuje cíl dosažení klimatické neutrality. Na druhou stranu, někteří z nich nejsou připraveni změnit své spotřebitelské chování a zmírnit tak negativní dopady na životní prostředí a klima.
Míra digitální aktivity na internetu v posledních letech významně roste a globální pandemie tento trend ještě posiluje. Na druhou stranu stále jen velmi málo lidí vnímá rizika a zajímá se o internetovou bezpečnost.
Průzkum společnosti Kantar pro Evropský výbor regionů se zaměřil na důvěru Evropanů v regionální a národní autority a v Evropskou unii. Průzkumu veřejného mínění se v září 2020 účastnilo 26 381 lidí, z toho 1 021 Čechů.
Evropský rozpočet bude mít v následujícím období od roku 2021 do roku 2027 rekordní objem. Disponovat bude částkou 1,8 bilionu eur. Část peněz bude směřovat na tzv. kohezní politiku, tedy přímo do evropských regionů, včetně těch českých.
