EURACTIV.cz https://euractiv.cz Evropská unie v českých souvislostech Mon, 18 Mar 2019 16:14:24 +0000 cs-CZ hourly 1 https://wordpress.org/?v=4.9.9 https://euractiv.cz/wp-content/uploads/sites/7/2018/04/ea_favicon_32x32-1.png EURACTIV.cz https://euractiv.cz 32 32 ČR by měla investovat do inovací a výzkumu, zní z Unie. Stát chce ale peníze z EU použít na dopravu a vzdělávání https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/cr-by-mela-investovat-do-inovaci-a-vyzkumu-zni-z-unie-stat-chce-ale-penize-z-eu-pouzit-na-dopravu-a-vzdelavani/ https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/cr-by-mela-investovat-do-inovaci-a-vyzkumu-zni-z-unie-stat-chce-ale-penize-z-eu-pouzit-na-dopravu-a-vzdelavani/#respond Mon, 18 Mar 2019 15:45:51 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128056 Česká republika zahájila dialog se zástupci Komise o budoucí Dohodě o partnerství. Podle analýzy Komise Česko zaostává v oblastí inovací a výzkumu. Právě tam by měly směřovat finance z fondů EU po roce 2020.

Pro mnoho členských států, včetně České republiky, představuje kohezní politika nejdůležitější kapitolu rozpočtu EU. Právě díky finančním prostředkům ze strukturálních fondů se snižují rozdíly mezi evropskými regiony, a Česká republika tak může postupně dohánět své západní sousedy.

Vyjednávání budoucího víceletého rozpočtu EU je v očích Česka a Polska bojem za kohezní politiku

Žádné škrty v kohezních a zemědělských fondech, více flexibility a méně administrativy. Právě tak si Česká republika a Polsko představují budoucnost evropského rozpočtu.

V současné době probíhají jednání mezi zástupci Evropské komise a členskými státy o podobě tzv. Dohody o partnerství. Tento strategický dokument zastřešuje čerpání evropských dotací v daném státě EU. Česká republika existenci dokumentu vítá, považuje však za důležité, aby bylo možné dohodu v průběhu programového období upravovat a přesměrovávat finanční prostředky tam, kde jsou potřeba.

Investiční priority Evropské komise

Zahájení dialogu mezi Českem a Evropskou komisí proběhlo na začátku března letošního roku.

„Klíčovým tématem tohoto setkání byly investiční potřeby, které identifikovala Evropská komise. Tyto priority se do značné míry shodují s prioritami, které máme uvedené ve vládou schválené Národní koncepci realizace politiky soudržnosti v ČR po roce 2020,“ uvedl na jednání náměstek pro řízení Sekce evropských a národních programů MMR Zdeněk Semorád.

Prioritní investiční potřeby jsou součástí zprávy Evropské komise o stavu hospodářství v ČR a jsou základem vyjednávání mezi Komisi a Českem. „Soupis není vyčerpávající nebo výlučný. Představuje pohled Komise na to, jak maximalizovat pozitivní ekonomický dopad tří fondů kohezní politiky,“ uvedli zástupci Komise.

Co se týče prvního politického cíle, tj. inteligentnější Evropy, nepatří Česká republika mezi velké inovátory. Postrádá totiž inovativní podniky, které jsou hlavním hybatelem konkurenceschopnosti. Komise proto ČR doporučila podporovat spolupráci mezi výzkumnými institucemi, navýšit investice pro vědecké obory na vysokých školách a zvýšit spolupráci mezi školami a podniky. Větší finanční podpory by se také měly dočkat malé a střední podniky, které v digitalizaci a zavádění moderních technologií nejvíce zaostávají.

Unie chce dát evropským vědcům více peněz. Zájem Čechů je ale zatím nízký

Na výzkum a inovace půjde v příštím programovém období více finančních prostředků. Česká republika však v participaci na programu Horizon 2020 zaostává. Může za to složitost podávání žádosti i nedostatečná informovanost.

Jednou z investičních priorit je i nízkouhlíková a zelenější Evropa. Až 30 % finančních prostředků by tak mělo plynout na opatření na ochranu klimatu, oběhové hospodářství, ekologickou výrobu energie a větší množství obnovitelných zdrojů energie. Česká republika by tak mohla více investovat do renovace budov či výměn starých kotlů v domácnostech.

Vzhledem k loňskému suchu by mělo podle návrhu Komise dojít k navýšení prostředků na různá preventivní opatření, např. obnovu a údržbu řek, mokřadů a povodí nebo regulace odtoku vody a stavby na zachycování srážek. Česko by podle Komise mělo také investovat do likvidace černých skládek a do zelené infrastruktury v městech.

Kohezní politika EU má být podle europoslanců ekologičtější

Výbor Evropského parlamentu pro regionální rozvoj požaduje ekologičtější kohezní politiku. V přijatém nařízení se poprvé objevil i zákaz podpory fosilních paliv.

Třetím politickým cílem Komise je propojenější Evropa. Právě infrastruktura, do které šlo v minulých programových obdobích nejvíce peněz, nedosahuje průměru EU. Stále je třeba dobudovat kilometry silnic a dálnic, modernizovat železniční tratě a odstranit regionální rozdíly v dopravní dostupnosti. Česko by také mělo poskytovat více financí na ekologickou hromadnou dopravu v městech.

Další prioritou je i sociální oblast. Právě stárnutí populace a nedostatek pracovních sil brzdí českou ekonomiku. Pomoci by podle Komise mohla větší podpora určitých skupin na trhu práce, např. žen s malými dětmi, cizinců, mladých lidí a osob nad 50 let. Větší důraz by měl být kladen i na rekvalifikační kurzy a systém celoživotního učení a rozšiřování kvalifikace.

Posledním politickým cílem je Evropa blíže občanům. Za touto prioritou stojí stírání regionálních rozdílů a zlepšení života obyvatel v zaostávajících regionech. Větší podporu pak získají tzv. uhelné regiony. Jedná se o Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj.

Jak probudit uhelné regiony k novému životu: případ Ústeckého kraje

Ústecký kraj potřebuje dobré napojení na ekonomická centra i vzájemné propojení svých měst. Vedle infrastruktury je potřeba klást důraz na vzdělání, vytvoření příjemného životního prostředí a spolupráci se sousedy, zaznělo na debatě, kterou pořádal EURACTIV.cz.

V dokumentu se také uvádí, že by se ČR měla zaměřit na lepší zadávání veřejných zakázek, snížení administrativní zátěže pro podnikatele a lépe a účinněji řešit střet zájmů, podvody a korupci. To vše totiž ovlivňuje úspěšné čerpání z evropských fondů.

„Určitě se ve shodě s doporučeními budeme soustředit na podporu nových technologií, modernizaci infrastruktury či zavádění ekologických řešení a digitálních služeb. Stranou nezůstanou ani inovace a modernizace trhu práce,“ uvedl náměstek Semorád a dodal „za ČR jsme ale identifikovali i další oblasti, které jsou důležité pro rozvoj regionů. Je to například podpora kulturního dědictví, reforma vzdělávání, modernizace veřejné správy či sociální oblast. Důležitý bude i boj proti suchu.“

Co požaduje Česká republika?

Komise kromě svých investičních priorit představila také pravidla tzv. tematické koncentrace, které musí každá členská země při čerpání financí z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) dodržovat. Na první cíl (inteligentnější Evropa) má v případě ČR jít 45 % z celé alokace ERDF a na druhý cíl (nízkouhlíková a zelenější Evropa) 30 % alokované částky z ERDF. S takto nastavenými pravidly mnozí zástupci Česka nesouhlasí a požadují její snížení nebo alespoň větší flexibilitu při přesouvání peněz v operačních programech.

ČR chce víc manévrovacího prostoru pro přesouvání peněz EU v operačních programech

Česko chce do budoucna větší flexibilitu v tom, jak bude nakládat s evropskými prostředky. Zároveň bude při vyjednávání o víceletém finančním rámci usilovat o zmírnění implementačních pravidel.

„Pětasedmdesát procent, které jsou navrhované na první dva politické cíle kohezní politiky, se nám zdají poměrně dost. V tomto bodě jsou všechny kraje zajedno,“ uvedl vedoucí oddělení regionálního rozvoje Pardubického kraje Miroslav Smejkal na debatě, kterou uspořádal EURACTIV.cz v listopadu loňského roku v Pardubicích. „Byli bychom rádi, kdyby na první dva cíle byla hranice menší i z toho důvodu, že potřeby krajů jsou v oblasti dopravy a vzdělávání,“ dodal.

Podobný názor zastává i ministerstvo pro místní rozvoj. „Nejvíce nás teď trápí tematická koncentrace, kdy vlastně Komise dala 5 politických cílů a těch 75 % by mělo být věnováno do prvních dvou politických cílů, a to je zjednodušeně na inovace, výzkum a ekologii,“ uvedl náměstek Semorád. „Zbytek je pro nás velmi důležitý, a to je doprava a sociální věci. Na to všechno by mělo zbýt 25 % z celkové sumy peněz, což my považujeme za velmi málo,“ dodal.

„ČR nicméně nyní ve vyjednávání prosazuje větší volnost, tudíž stanovení nižší procentní hranice na pravidla pro rozdělování prostředků,“ uvádí se v Národní koncepci realizace politiky soudržnosti v ČR po roce 2020. „Jelikož pět uvedených politických cílů neobsahuje některé z tematických (pod)oblastí NKR (např. oblast veřejné správy), usiluje ČR ve vyjednávání o tematické rozšíření těchto politických cílů, definovaných v návrhu nařízení pro EU fondy,“ dodává dokument.

Součástí dohody o partnerství je i návrh struktury operačních programů. Ten vláda schválila v únoru letošního roku. „Přestože nás čeká ještě hodně práce, kdy budeme připravovat konkrétní specifika operačních programů, již je jasné, jakým směrem se bude nastavení systému čerpání pro příští období ubírat,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. „Schválený návrh se zakládá na zkušenostech ze současného období a staví hlavně na kontinuitě. Zachování podobného systému zajistí hladký přechod mezi obdobími, ale hlavně myslíme na příjemce, kteří se v zaběhnutém systému již orientují,“ dodala.

Schválený návrh počítá s šesti tematickými operačními programy (OP), operačním programem technické pomoci a programem přeshraniční spolupráce, který je stále v jednání se zahraničními partnery.

Přehled operačních programů a řídících orgánů pro období 2021-2027. Zdroj: dotaceeu.cz.

Národní orgán pro koordinaci MMR připravil dvě varianty struktury OP. Druhá neschválená varianta počítala se třemi tematickými operačními programy, jedním regionálním operačním programem, operačním programem technické pomoci a programem přeshraniční spolupráce. V případě schválení této varianty by došlo ke snížení počtu OP a potenciálně snazší koordinaci na národní úrovni. Negativa však převyšovala pozitiva tohoto návrhu. Muselo by dojít ke změně v implementační struktuře, což by bylo méně přehledné pro žadatele. Riziková by byla i koncentrace velkého množství finančních prostředků do jednoho operačního programu, což by v případě jeho pozastavení mělo významný dopad na rozpočet.

Schválená varianta přinese podle ministerstva pro místní rozvoj menší změny celého systému, implementační struktury, a navíc je pro žadatele známá. Navíc zajistí plynulý přechod mezi programovými obdobími, čímž eliminuje rizika spojená se zpožděním v čerpání a přizpůsobování se zcela nové struktuře.

Názvy operačních programů jsou však předběžné, neboť bude probíhat na toto téma ještě další vyjednávání, stejně jako upřesnění oblastí, které bude možné z těchto programů podporovat. Finální návrh operačních programů a Dohody o partnerství mají být předloženy vládě do března příštího roku.

]]>
https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/cr-by-mela-investovat-do-inovaci-a-vyzkumu-zni-z-unie-stat-chce-ale-penize-z-eu-pouzit-na-dopravu-a-vzdelavani/feed/ 0
EU a Čína se připravují na společný summit. Dnes hovořili o investicích a kybernetické bezpečnosti https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/eu-a-cina-se-pripravuji-na-spolecny-summit-dnes-hovorili-o-investicich-a-kyberneticke-bezpecnosti/ https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/eu-a-cina-se-pripravuji-na-spolecny-summit-dnes-hovorili-o-investicich-a-kyberneticke-bezpecnosti/#respond Mon, 18 Mar 2019 14:12:52 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128081 Dnes spolu v Bruselu diskutovali zástupci Evropské unie a Číny o možnostech snazších investic, vzájemného propojení, uznávání globálních norem a standardů i evropských chráněných výrobků či o problematice kybernetické bezpečnosti.

Evropská unie a Čína se nyní intenzivně připravují na společný summit naplánovaný na 9. dubna. Pro Unii je na mezinárodním poli Čína významným partnerem například v souvislosti s íránskou jadernou dohodou, s bojem s klimatickými změnami nebo v diskusích o podobě reformy Světové obchodní organizace (WTO).

„Čína je významný partner. Evropská unie si ale také zároveň uvědomuje nutnost nového strategického výhledu pro naše vztahy,“ komentoval dnešní jednání český ministr zahraničí Tomáš Petříček.

EU je pro Čínu strategickým partnerem

Na dnešní tiskové konferenci Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová připomněla, že dnes to bylo poprvé, co se čínský ministr zahraničí Wang I účastnil schůzky s kolegy ze všech zemí Unie.

Čínský ministr zahraničí Wang I zdůraznil, že letošní rok bude pro budoucnost vztahů mezi Evropou a Čínou klíčový. „Bez ohledu na změny ve světě Čína vždy vnímala Evropskou unii jako zásadního partnera pro strategickou spolupráci a vnímá vzájemné vztahy jako prioritní,“ uvedl.

Právě o budoucnosti strategických vztahů s Čínou budou koncem týdne jednat hlavy států a vlád na summitu Evropské rady. Jedním z bodů diskuse premiérů a prezidentů zemí Unie bude i výsledek dnešního jednání, upozornila Mogheriniová.

Dalším je pak desetibodový materiál, který Evropská komise představila minulý týden. Komise v něm kromě jiného upozorňuje, že ekonomické vztahy EU a Číny mohou být vzájemně velice přínosné, pokud bude hospodářská soutěž spravedlivá a pokud budou obchodní a investiční vztahy oboustranné.

Evropská unie nyní zavádí pravidla umožňující prověřovat zahraniční investice z hlediska jejich dopadů na evropské strategické zájmy.

Státy EU se začínají chránit před zahraničními investory. ČR varování nedbá

Výbor Evropského parlamentu pro mezinárodních obchod (INTA) minulý týden vyslovil souhlas s novými pravidly pro kontrolu přímých zahraničních investic, které směřují do EU.

Došlo i na Huawei

Jedno z opatření Komise vybízí členské státy k hledání společného postoje k bezpečnosti mobilních sítí páté generace (5G).

USA a další západní země opakovaně poukazují na možná nebezpečí v souvislosti s využíváním technologií čínských firem, které mají obvykle úzké vztahy s čínskými úřady, často je zmiňována společnost Huawei. Čínský ministr dnes podobné obviňování odmítl jako nepodložené a amorální.

„Čína doufá, že všechny státy vytvoří prostředí pro rovnou hospodářskou soutěž všech firem, včetně zahraničních společností. Odmítáme nepodložená politicky motivovaná obvinění a pokusy zlikvidovat zahraniční firmu,“ prohlásil Wang I.

Mogheriniová dnes upozornila, že otázky kybernetické bezpečnosti jsou v první řadě v kompetenci členských států EU. „V našem právním rámci je na nich, aby rozhodly, jakým společnostem umožní z důvodů národní bezpečnosti vstup na své národní trhy,“ podotkla.

Je podle ní zásadní, aby také v kyberprostoru platily mezinárodní normy a standardy tak, aby byl bezpečný i otevřený a aby v něm platily stejné podmínky pro všechny účastníky.

Podle českého ministra Petříčka bere EU kybernetickou bezpečnost vážně. Česko podle něj v Unii prosazuje koordinaci pozic, aby třeba právě v případě sítí 5G země postupovaly způsobem, který zajistí jejich bezpečnost.

Pavel Telička: Kyberútoky mohou ohrozit tisíce životů. Přenechat 5G síť firmě Huawei je obrovsky nezodpovědné

S místopředsedou Evropského parlamentu Pavlem Teličkou (ALDE) redakce mluvila mimo jiné o tom, jak bude vypadat kampaň před evropskými volbami nebo proč by politici neměli zpochybňovat varování NÚKIB. S čím půjde hnutí Hlas do voleb? A proč mu nevadí více antievropských poslanců?

Lidská práva jako citlivá oblast partnerství

Jeden z bodů Komise také zdůrazňuje naplňování tří pilířů OSN, tedy lidských práv, míru a bezpečnosti a rozvoje. Otázky lidských práv se dotkla i dnešní diskuse.

„Lidská práva představují jednu z oblastí, ve kterých se přístup EU a Číny liší. Partnerství jako je to mezi EU a Čínou však zná způsoby, jak takové oblasti, ve kterých se stoprocentně neshodneme, řešit,“ řekla Mogheriniová a dodala, že doufá v brzké uspořádaní dalšího dialogu o lidských právech.

Ministr zahraničí Petříček rovněž vnímá lidská práva jako významnou součást dialogu s Čínou. „EU i Česká republika je v tomto velmi slyšet. Situace lidských práv je něco, co nás zajímá,“ podotkl.

]]>
https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/eu-a-cina-se-pripravuji-na-spolecny-summit-dnes-hovorili-o-investicich-a-kyberneticke-bezpecnosti/feed/ 0
Princip právního státu ve střední Evropě pod tlakem. Jak je na tom Česko? https://euractiv.cz/section/politika/news/princip-pravniho-statu-ve-stredni-evrope-pod-tlakem-jak-je-na-tom-cesko/ https://euractiv.cz/section/politika/news/princip-pravniho-statu-ve-stredni-evrope-pod-tlakem-jak-je-na-tom-cesko/#respond Mon, 18 Mar 2019 11:06:24 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=127803 Přestože Česko se zatím neocitlo pod drobnohledem evropských institucí jako Maďarsko a Polsko, v posledních letech čelí liberální demokracie v tuzemsku jistému tlaku. Odborníci poukazují například na proměny mediální scény.

Táhnoucí se spor institucí Evropské unie s Polskem a Maďarskem ohledně ohrožení principu právního státu a unijních hodnot je daleko od svého rozuzlení.

Analytik Kryštof Kruliš z Asociace pro mezinárodní otázky upozornil, že přestože je vzhledem k nastavení unijního právního systému správné, že instituce plní svou povinnost a vystoupily proti kontroverzním změnám v Polsku a Maďarsku, situace je silně zpolitizovaná. Zároveň podle něj existují pochybnosti, jestli EU přistupuje ke všem členským státům stejně kriticky.

Česká vláda je v tomto směru v komplikované diplomatické situaci. Na jednu stranu chce stát za dodržováním unijních pravidel, na druhou ale nechce poškodit vztahy se svými nejbližšími partnery ve Visegrádské skupině. Volí proto opatrný přístup.

Co se týká Polska, náměstek ministra zahraničí Aleš Chmelař pro EURACTIV.cz uvedl, že Češi důvěřují schopnosti Evropské komise věcně diskutovat s Varšavou o problémech. V celé záležitosti vidí pozitivní posun a dialog by měl podle něj pokračovat. Stejně lehce vláda našlapuje i v maďarském případě. Ráznější byla ovšem Poslanecká sněmovna, která v říjnu 2018 označila hlasování Evropského parlamentu o sankčním řízení s Maďarskem za „chybné a nešťastné“.

Právní stát v zemích Visegrádské čtyřky: Z pilných žáků černé ovce

Přestože země V4 letos slaví 30 let od pádu komunismu, Maďarsko a Polsko čelí řízení EU pro ohrožení vlády práva. Úroveň demokracie se u těchto dříve pilných studentů demokratické transformace významně zhoršila. Česko a Slovensko možná podobný vývoj čeká.

V Česku to jde z mírného kopce

Ve světovém žebříčku Indexu vlády práva za období 2017–2018 patří Česku sedmnácté místo, z hodnocených zemí Visegrádské čtyřky je na tom nejlépe.

Podle Zuzany Stuchlíkové z think-tanku EUROPEUM se v Česku nedá mluvit o systematickém ohrožování právního státu, objevují se však dílčí excesy, které posunují symbolickou hranici přijatelnosti v očích veřejnosti. Princip právního státu v České republice vykazuje v posledních letech dle hodnocení politologa Lubomíra Kopečka z Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity „mírné degenerativní tendence“.

Jako první přichází na řadu proměna mediální scény. „Kolem roku 2013 se docela výrazně změnil český mediální trh, kdy soukromí velkopodnikatelé začali kupovat média,“ podotkl Kopeček pro EURACTIV.cz a doplnil, že v posledních letech se také pravidelně objevuje kritika na téma „veřejnoprávní média špatně nebo málo informují o nějakém tématu“, která zaznívá z úst prezidenta, případně od některého z předsedů parlamentních stran. Podle politologa se jedná o mírný tlak, který není pozitivní, ale nepředstavuje dramatické ohrožení.

Stuchlíková poukázala na propad politické kultury u nejvyšších státních činitelů. „Jedná se zejména o rétorické výpady proti kritikům. Jak prezident, tak předseda vlády jsou známí pro kategorické odmítání jakékoli kritiky a znevažování politických oponentů. To samé platí pro projevy nesouhlasu ze strany občanů. Demonstrace, které proti nim v poslední době proběhly, ani jeden nepovažoval za důvod k reflexi,“ nechala se slyšet analytička.

Obecně je však v Česku podle Kopečka prostor pro širokou škálu názorů. „Pěkně je to vidět na složení parlamentu. Mít tam strany od Pirátů až po SPD je podle mě výrazem poměrně velké míry politického a koneckonců i společenského pluralismu v tomto státě. Kritici často nejsou vítáni, na druhou stranu pestrost názorů, která tady v tuhle chvíli existuje, zde nebyla ani v devadesátých letech,“ uvedl odborník.

Auditní mise Evropské komise v Česku. Jak probíhá kontrola dotací pro Agrofert?

Do České republiky dorazili auditoři Evropské komise. Po ministerstvech dnes zamířili také do Státního zemědělského intervenčního fondu, který odpovídá za vyplácení a kontrolu unijních zemědělských dotací v ČR. Závěry auditů mají být známy v dubnu.

„Osvícený monarcha“ v křesle prezidenta

Středobodem polského sporu s EU je rozsáhlá reforma soudnictví. Podle názoru Kryštofa Kruliše jsou z ústavního hlediska principy v České republice nastaveny správně a prozatím vykazují odolnost. „Na čem je potřeba v rámci právního státu pracovat, je zefektivňování a rychlost právního systému, aby lidé neměli pocit, že na spravedlnost musí dlouho čekat,“ podotkl analytik.

Podle Kopečka může být potenciálním rizikem přijetí navrhované reformy výběru soudců, kteří by se nově vybírali centrálně. Novinka prý může na jednu stranu znamenat sjednocení roztříštěného systému, který nahrává klientelismu, na druhou ovšem posílení vlivu výkonné moci na moc soudní. Otázkou podle něj ovšem je, jestli ke změnám vůbec dojde, protože nový ministr spravedlnosti chce návrh svého předchůdce přehodnotit.

Zuzana Stuchlíková připomněla podezření, že se kancléř prezidenta republiky Vratislav Mynář pokoušel ovlivnit soudce. Tuto aféru komentoval i Kopeček. „Prezidentská kancelář příliš nerozlišuje, že soudce není státní úředník, který by byl součástí výkonné moci. Podle mě se nejedná o zásadní útok na nezávislost justice, ale spíše o to, jak v danou chvíli jeden z nejvyšších ústavních činitelů vnímá soudnictví,“ podělil se o svůj pohled s tím, že Miloš Zeman vnímá českou liberální demokracii jako něco, co potřebuje „osvíceného monarchu“. „To samozřejmě není s liberální demokracií moc slučitelné,“ dodal Kopeček.

Kvalitu právního státu také ovlivňuje přístup země k akademikům, náboženským skupinám, menšinám nebo neziskovým organizacím. I zde se objevují menší či větší tendence jejich omezování.

„V létě 2018 premiér inicioval debatu o potřebnosti neziskových organizací, a prezident je dlouhodobě ve sporu s akademickou obcí, protože odmítá jmenovat některé profesory,“ připomněla Stuchlíková. České vysoké školství se však podle Kopečka jinak těší až nadprůměrné míře autonomie. Jako omezování největší náboženské skupiny v Česku, katolíků, může být vnímáno zdanění církevních restitucí. Podle politologa je však zdanění pouze ústupkem komunistům ve snaze udržet křehkou vládní koalici, a nakonec narazí na ústavně-právní mantinely.

Další spolupráce Visegrádu je nejasná. Téma migrace čtyřku spojilo i rozdělilo zároveň

S příchodem migrační krize se Visegrádská čtyřka aktivizovala. Všudypřítomná otázka migrace se stala prioritou spolupráce a přispěla k „visegradizaci“ středoevropské politiky. Migrace ale ustupuje, téma se vyčerpává a Visegrád má před sebou nové výzvy.

]]>
https://euractiv.cz/section/politika/news/princip-pravniho-statu-ve-stredni-evrope-pod-tlakem-jak-je-na-tom-cesko/feed/ 0
Místo rozpadu semknutí. Jak jinak ještě brexit proměnil EU? https://euractiv.cz/section/brexit/news/misto-rozpadu-semknuti-jak-jinak-jeste-brexit-promenil-eu/ https://euractiv.cz/section/brexit/news/misto-rozpadu-semknuti-jak-jinak-jeste-brexit-promenil-eu/#respond Mon, 18 Mar 2019 10:50:33 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128071 Odchod Velké Británie poznamenal Evropskou unii v mnoha ohledech. Pro malé země včetně ČR se překreslí politické hřiště, v jehož středu bude hrát franko-německý tandem.

Dva roky poté, co Británie oficiálně oznámila Evropské unii svůj záměr z bloku odejít, je EU bezpochyby v mnoha ohledech jiná. Nenaplnily se ale scénáře předpokládající rychlou erozi evropského bloku či raketový nástup antiunijních stran v dalších evropských zemích. Přesto očekávaný odchod Británie znamená pro EU a její fungování na mnoha úrovních změny, mnohdy ovšem jiné, než se čekalo.

Poslední vývoj navíc zpochybnil samotné datum brexitu, tedy 29. březen letošního roku. Při variantě dlouhého prodloužení stávající situace by zřejmě dokonce museli britští občané v květnových eurovolbách vybírat své nové europoslance.

Váha země, která má stále záměr z Unie odejít, by pak hrála roli třeba v blížící se závěrečné fázi komplikovaných jednání o příštím víceletém finančním rámci, tedy dlouhodobém rozpočtu EU pro roky 2021 až 2027. V té době by už ale paradoxně samotná Británie z EU zřejmě odešla.

Týden hlasování o brexitu je u konce. Jaké jsou varianty dalšího postupu?

Dohoda o odchodu Británie z EU zatím nebyla schválena. Vystoupení má přijít za 14 dní. Britští poslanci tento týden neschválili ani dohodu, ani odchod bez ní. Ve hře je krátký nebo dlouhý odklad brexitu, předčasné volby, referendum, nebo žádný brexit.

Státy prokázaly jednotu

Na té nejzákladnější úrovni však „brexitová sága“ fungování EU neovlivnila, míní nizozemská novinářka a dlouholetá pozorovatelka „Bruselu“ z Carnegieho nadace Caroline de Gruyterová. „Unie je právním společenstvím, ukotveným v institucích. Způsob, jakým ‚evropský systém‘ reagoval, ukazuje, že tyto instituce jsou solidnější a pevnější, než si mnozí mysleli či přáli,“ řekla ČTK.

Fakt, že ve dva roky trvajících vyjednáváních s Londýnem dokázalo ostatních 27 zemí unie postupovat jednotně, podle ní ukazuje schopnost států bránit svůj společný zájem. „Lidé pořád prorokovali, že se EU zhroutí nebo exploduje. Nestalo se. Unie přežila krizi eura, migrační krizi i brexit prostě proto, že si členské státy její další existenci přejí,“ uzavřela de Gruyterová.

Přeskupení politických sil

Pro členské státy, a to především ty menší, ale britský odchod znamená překreslení politického hřiště. V Radě, kde se ve valné většině případů rozhoduje hlasováním takzvanou „kvalifikovanou většinou“, jim jednoduše ubude britská hlasovací váha. Při takovém hlasování totiž vítězí návrh, který má podporu 55 procent členských zemí, jež ovšem dohromady reprezentují 65 procent obyvatelstva EU.

Londýn a jeho liberálním pohled bude svým dosavadním tradičním spojencům, mezi nimiž často bylo i Česko, chybět. Připouští to i český velvyslanec při EU Jakub Dürr. „Pro země jako je Česká republika to znamená zejména potřebu nacházení nových koalic a ‚přerýsování siločar‘ našich vztahů se všemi ostatními kolem jednacího stolu,“ řekl ČTK.

Nově bude potřeba najít způsob vyvažování hlasů třeba při rozhodování o věcech souvisejících s obchodní problematikou, jednotným trhem, u debat o míře liberálního přístupu na jednotném trhu služeb, pohybu pracovních sil či kapitálu. Británie, přes svou velmi specifickou pozici ve finančních záležitostech, také v této oblasti sdílela pohled severní části EU, kam názorově stále patří i ČR.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?

Brexit katalyzátorem integrace?

Podle politoložky Agaty Gostyńské-Jakubowské z bruselské pobočky Střediska pro evropskou reformu (CER) se tak ještě před brexitem samotným začal projevovat přesun síly uvnitř unie směrem ke dvěma velkým zemím, tedy k Francii a Německu. Přesto však tento „franko-německý“ motor dalšího prohlubování integrace není podle ní tak silný, jak se na počátku zdálo.

Připomněla, že snahy o rychlejší integraci původních členů EU nebo o výrazné reformování, posílení a institucionální ukotvení eurozóny velmi rychle „vyšuměly“ poté, co se setkaly s kritikou menších a „nových“ členských zemí bloku.

Nepříliš viditelné také zůstaly snahy využít v brexitových jednáních nalezenou jednotu EU k dalšímu prohlubování unijní integrace. Konkrétním případem, kdy brexit spolupráci ostatních zemí posunul kupředu, je ale například rozjezd trvalé posílené kooperace v obranné oblasti.

Menší státy možná vystoupí ze stínu těch větších

„Brexit nutí menší země, které se dosud často ukrývaly za britská záda, aby byly více slyšet a byly asertivnější,“ míní Gostyńská-Jakubowská. Do budoucna se snaha o větší sebeprosazení menších členských států dá podle ní očekávat ještě intenzivněji.

„Britský odchod tak má vlastně na některé členy pozitivní dopad,“ myslí si a připomíná situaci Nizozemska. Na něj sice brexit hospodářsky dopadne, Nizozemsko ale ze situace – jako realistická, rozpočtově odpovědná a hospodářsky liberální země – politicky těží. „Víc a víc států EU se dívá směrem k Haagu a očekává, že vyplní volné místo vytvořené britským odchodem,“ podotýká Gostyńská-Jakubowská.

Politologové ale upozorňují také na nynější nejasnou roli Itálie, po britském odchodu papírově třetí nejvýznamnější země EU, jejíž reálná váha je výrazněji menší. Hospodářské problémy a konfrontační politika stávající vlády z ní totiž dělají na evropských jednáních nepředvídatelného, a tedy nepříliš spolehlivého partnera.

Brexit podle Čechů uškodí Británii, Evropské unii i Česku

Dopady blížícího se brexitu nebudou pro samotnou Británii, Evropskou unii ani pro Česko pozitivní, myslí si podle průzkumu CVVM většina české veřejnosti. 55 % Čechů zároveň nechce referendum o czexitu.

V matematice většinového hlasování evropské politiky ale Nizozemci nemohou Brity nikdy zcela nahradit. Ostatně už nyní často hlasovali podobně, a tak si země s blízkými názory musí nyní hledat další spojence „do počtu“.

Taková skupina, kam mnohdy patří i Česko, by se tak podle diplomatů mohla v konkrétních případech opírat nejen o tradičně blízké Dánsko, Švédsko či Irsko, ale také o Estonsko a další pobaltské země, Slovensko a v některých situacích také o Portugalsko či Německo.

„Je otázka, jak se nově utvoří skupiny zemí s podobnými názory a jak se při případných hlasováních dopočítáme kritéria počtu obyvatel,“ souhlasí velvyslanec Dürr. Neplatí podle něj také vždy, že Německo a Francie mají uvnitř EU jednotný postoj a proti vůli ostatních prosazují své zcela shodné názory.

Česko je po britském odchodu schopné s Paříží spolupracovat, ostatně loni podepsal český premiér Andrej Babiš s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem akční plán vzájemného strategického partnerství v některých konkrétních oblastech, včetně spolupráce na evropské půdě. Německo je zase pro ČR dlouhodobě klíčovým hospodářským partnerem.

Erasmus, doprava a práva občanů. Europarlament schválil opatření pro případ brexitu bez dohody

Evropským parlamentem dnes bez problémů prošla série opatření připravených ve snaze zmírnit negativní dopady případného brexitu bez dohody.

]]>
https://euractiv.cz/section/brexit/news/misto-rozpadu-semknuti-jak-jinak-jeste-brexit-promenil-eu/feed/ 0
The Capitals: První kolo slovenských prezidentských voleb ovládla Zuzana Čaputová https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/the-capitals-prvni-kolo-slovenskych-prezidentskych-voleb-ovladla-zuzana-caputova/ https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/the-capitals-prvni-kolo-slovenskych-prezidentskych-voleb-ovladla-zuzana-caputova/#respond Mon, 18 Mar 2019 10:36:41 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128075 The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

BRATISLAVA

V prvním kole slovenských prezidentských voleb zvítězila Zuzana Čaputová. Kandidátka, jejímž hlavním tématem je boj proti korupci, získala 40 % hlasů a ve druhém kole se utká s Marošem Šefčovičem (SMER-SD). Ten získal v prvním kole 18,7 % hlasů.

Pokud právnička eurokomisaře porazí, stane se první slovenskou prezidentkou. A předvolební odhady tomu prozatím nasvědčují. Podle průzkumu pro TV Markíza by Čaputová mohla v druhém kole získat 64 %.

Čaputová je členkou liberální strany Progresivne Slovensko. Do povědomí veřejnosti se zapsala díky svému aktivnímu boji proti výstavbě obří skládky, do které byl angažován i Marian Kočner, kontroverzní podnikatel obviněný z objednávky vraždy novináře Jana Kuciaka.

Přestože Čaputová se dosud v zahraniční politice nijak výrazně neprofiluje, podporuje v tomto směru silnější integraci v rámci EU. Unie by také podle ní měla více spolupracovat v oblasti hospodářské politiky. Pro EURACTIV.sk dále uvedla, že sice není příznivcem uprchlických kvót, ale že členské státy by měly projevovat více solidarity.

Šefčovič se na druhou stranu opakovaně distancoval od rozhodnutí Evropské komise přerozdělit žadatele o azyl mezi členské země EU. Odmítá i pokutu ve výši 250 tisíc eur pro země, které relokace osob odmítají.

Kandidát sociální demokracie v kampani také prezentoval své konzervativní katolické názory, zatímco Čaputovou nařkl ze „super liberální“ agendy. Druhé kolo prezidentských voleb by podle něj mělo být referendem o tématech, jako je právo na adopci dětí páry stejného pohlaví. Čaputová toto právo podporuje, pokud by ale byla zvolena, nemá v plánu jej nijak prosazovat. (Zuzana Gabrižová, EURACTIV.sk)

The Capitals: Maroš Šefčovič se v předvolebním boji začal hlásit ke konzervativním hodnotám

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

LONDÝN

Návrat liberální demokracie: Předseda britských Liberálních demokratů Vince Cable prohlásil, že miliony lidí hlasujících pro setrvání Británie v EU mohou důvěřovat pouze jeho straně. „Ať už se v následujících týdnech parlamentních obratů a otoček stane cokoli, musíme se shodnout – protože na nikoho jiného v tom nemůže být spolehnutí – že žádná z několika nabízených vzájemně se vylučujících možností brexitu, měkkých či tvrdých, není tak dobrá, jako dohoda, kterou máme nyní,“ uvedl Cable. „My jsme pro setrvání,“ dodal.

Cable v květnu z postu předsedy strany odchází. Nahradit by ho mohl místopředseda Liberálních demokrátů Jo Swinson(Samuel Stolton, EURACTIV.com).

Týden hlasování o brexitu je u konce. Jaké jsou varianty dalšího postupu?

Dohoda o odchodu Británie z EU zatím nebyla schválena. Vystoupení má přijít za 14 dní. Britští poslanci tento týden neschválili ani dohodu, ani odchod bez ní. Ve hře je krátký nebo dlouhý odklad brexitu, předčasné volby, referendum, nebo žádný brexit.

///

BERLÍN

Revize článku 7: Kandidát Evropské lidové strany (EPP) na předsedu Komise Manfred Weber vymýšlí způsob, jak revidovat proceduru obsaženou v článku 7 Smlouvy o EU. Ta je v současné době vedena proti Polsku a Maďarsku kvůli obavám z porušování právního státu. Weber pro týdeník Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS) uvedl, že článek 7 je jako „velká zbraň, které je málo přesná a těžko použitelná.“

Právní stát v zemích Visegrádské čtyřky: Z pilných žáků černé ovce

Přestože země V4 letos slaví 30 let od pádu komunismu, Maďarsko a Polsko čelí řízení EU pro ohrožení vlády práva. Úroveň demokracie se u těchto dříve pilných studentů demokratické transformace významně zhoršila. Česko a Slovensko možná podobný vývoj čeká.

///

PAŘÍŽ

Demonstrace za lepší klima porazila žluté vesty: Sobotní demonstrace za lepší klima se v Paříži zúčastnilo více než 100 tisíc lidí. Ve stejný den demonstrovaly i žluté vesty, kterých se sešlo pouhých 32 tisíc, za to však poničily centrum Paříže. Prezident Macron se kvůli tomu musel naléhavě vrátit z lyžařského pobytu a premiér Edouard Philippe se chystá v pondělí oznámit nová bezpečnostní opatření vztahující se k násilným extremistům.

Nesocialista povede socialisty: Poprvé v historii si francouzští socialisté zvolili jako lídra pro evropské volby osobnost, která není z jejich řad. V čele kandidátky je Raphaël Glucksmann ze středolevé strany Place Publique. Socialisté lákají na svou kandidátku i další politické subjekty, aktuální průzkumy však předpovídají, že ve volbách nedosáhnou na více než 5 mandátů. (EURACTIV.fr)

///

VARŠAVA

Kaczyński útočil na práva homosexuálů: V sobotu se konal druhý sjezd vládní konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS, ECR) před nadcházejícími evropskými volbami. Předseda strany Jarosław Kaczyński kritizoval politiky nově založené Evropské koalice za to, že jsou „progresivní“ v otázce práv homosexuálů. „Místostarosta Varšavy (Nowoczesna/ALDE) to řekl jasně: Nejde o toleranci, ale o uznání vztahů mezi osobami stejného pohlaví, jejich manželství a adopci dětí. Ruce pryč od našich dětí!“ řekl.

Evropská koalice posílila: Evropská koalice uspěla ve sjednocení umírněných polských opozičních stran. Mezi jejími členy je pravý střed (PO, EPP), sociální demokraté (SLD, S&D), liberálové (Novoczesna, ALDE), zemědělští konzervativci (PSL, EPP) a zelení. Ke koalici se připojila také organizace Výbor na obranu demokracie, která pořádala masivní demonstrace proti porušování právního státu.

Lídr Koalice Grzegorz Schetyna (PO/EPP) již oznámil vedoucí kandidáty strany pro květnové evropské volby. Jedná se o bývalé předsedy vlád (Jerzy Buzek, Ewa Kopaczová), bývalého ministra (Radek Sikorski), bývalé sportovce a znamé humanitární aktivisty. (Karolina Zbytniewska, EURACTIV.pl)

///

ATÉNY

Latinská Amerika v řecké politice: Návštěva Atén a schůzka bolivijského prezidenta Eva Moralese s levicovou vládou premiéra Alexise Tsiprase způsobila rozhořčení v řadách řecké opozice. Ta kritizuje vládnoucí stranu nejen kvůli jejím zahraničním vazbám, ale i kvůli podpoře, kterou Syriza vyjadřuje směrem k Madurově vládě ve Venezuele. (Theodore Karaoulanis, EURACTIV.gr)

///

MADRID

Demonstrace za katalánskou nezávislost: Pod heslem „Sebeurčení není zločin. Demokracie je možnost volby“ pochodovalo ulicemi Madridu během sobotní demonstrace za nezávislost Katalánska více než 50 tisíc lidí. Účastníci protestovali proti probíhajícímu soudnímu řízení s politiky, kteří stáli za organizací referenda a jednostranným vyhlášením katalánské nezávislosti, a nyní čelí až 30 letům vězení. (Beatriz Ríos, EURACTIV.com).

Milion lidí ve španělských koncentračních táborech: Po španělské občanské válce bylo až milion lidí drženo ve zhruba 300 koncentračních táborech zřízených diktátorem Franciscem Francem, který stál v roce 1939 v čele vojenského převratu. Investigativní novinář Carlos Hernandéz de Miguel to uvedl v rozhovoru pro španělskou zpravodajskou agenturu EFE. Upozornil přitom, že tito lidé upadli v zapomnění. (EPE-EPA).

///

PRAHA

ANO představilo kandidátku do eurovoleb: V čele kandidátky hnutí ANO pro volby do Evropského parlamentu bude europoslankyně Dita Charanzová následovaná svou kolegyní z Evropského parlamentu Martinou Dlabajovou. Třetí pozici obsadil ekonom Martin Hlaváček, který v minulosti působil jako lobbista ve firmě Philip Morris. Do tabákové společnosti přešel z postu náměstka ministerstva zemědělství v době, kdy ministerstvo za ČR vedlo jednání o směrnici o tabákových výrobcích. (Aneta Zachová, EURACTIV.cz)

ANO zveřejnilo kandidátku do eurovoleb. V čele jsou stávající poslankyně Charanzová a Dlabajová

O kandidátce hnutí ANO do Evropského parlamentu je konečně rozhodnuto. První dvě příčky obsadily stávající europoslankyně.

///

BUKUREŠŤ

Rumunsko by mělo být hrdé na Kövesiovou: Manfred Weber byl překvapen, že rumunská vláda nepodporuje Lauru Kövesiovou v její kandidatuře na post šéfky Úřadu evropského veřejného žalobce. Informovala o tom agentura Agerpres. Na summitu Evropské lidové strany (EPP) v Bukurešti Weber prohlásil, že Rumunsko by mělo být pyšné na to, že prvním veřejným žalobcem EU může být právě zástupce Rumunska. (EURACTIV.ro)

Evropským žalobcem se může stát rumunská bojovnice proti korupci. Její vláda je ale proti

Horkou favoritkou na post historicky prvního evropského veřejného žalobce je kandidátka z Rumunska. Paradoxem však je, že proti ní brojí její vlastní vláda.

///

SOFIE

Kandidátka pro eurovolby: Bulharská socialistická strana (BSP) chce mít v čele kandidátky pro evropské volby novinářku a poslankyni Elenu Jončevovou. O post lídra se přitom ucházel i předseda Strany evropských socialistů a bývalý premiér Bulharska Sergej Stanišev. Předsedkyně BSP Kornelia Ninová je přesvědčena o tom, že nová lídryně kandidátky, která není členkou strany, může přitáhnout BSP více voličů. Z jaké pozice bude kandidovat Stanišev, zatím není jasné. (Dnevnik.bg)

///

LUBLAŇ

Silná podpora vlády: 60 % Slovinců si myslí, že současná vláda je úspěšná. Průzkumy dále naznačují, že vládnoucí Kandidátka Marjana Šarece (LMŠ) by v případě voleb získala 28 %, zatímco hlavní opoziční strana SDS 13,7 %. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

ZÁHŘEB

Europoslanec Picula v čele kandidátky: Chorvatští sociální demokraté zveřejnili svou kandidátkou do eurovoleb s europoslancem Toninem Piculou na prvním místě. Strana doufá alespoň ve tři mandáty, podle průzkumů ale dosáhne pouze na dva. Podle analytiků by mohl takový scénář vyvolat ve straně doslova politickou bouři. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

]]>
https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/the-capitals-prvni-kolo-slovenskych-prezidentskych-voleb-ovladla-zuzana-caputova/feed/ 0
Týden hlasování o brexitu je u konce. Jaké jsou varianty dalšího postupu? https://euractiv.cz/section/brexit/news/tyden-hlasovani-o-brexitu-je-u-konce-jake-jsou-varianty-dalsiho-postupu/ https://euractiv.cz/section/brexit/news/tyden-hlasovani-o-brexitu-je-u-konce-jake-jsou-varianty-dalsiho-postupu/#respond Fri, 15 Mar 2019 17:24:26 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128040 Dohoda o odchodu Británie z Unie zatím nebyla schválena. Vystoupení má přijít za 14 dní. Britští poslanci tento týden neschválili ani dohodu, ani odchod bez ní. Ve hře je nyní krátký nebo dlouhý odklad brexitu, předčasné volby, referendum, nebo také žádný brexit.

Britský parlament má za sebou sérii tří hlasování vztahující se k dohodě o brexitu. V úterý 12. března již podruhé odmítl osmnáct měsíců dojednávanou dohodu o odchodu země z EU, o den později pak zamítl odchod z EU bez dohody, a to za jakýchkoliv okolností. Včera pak schválil odklad brexitu o tři měsíce, ovšem s tím, že schválí tu samou dohodu, co předtím již dvakrát odmítl. Další hlasování zřejmě proběhne v úterý 19. března.

Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Ondřeje Mocka se dal výsledek hlasování britského parlamentu očekávat, protože odpor vůči smlouvě indikovali poslanci už od listopadu, kdy byla uzavřena jednání o dohodě.

„Premiérka nebyla schopná od té doby přinést v podstatě nic víc než politické deklarace. A vzhledem k tomu, jak se celý problém vyhrotil, nedalo se čekat, že by velká část britských poslanců změnila názor a přiklonila se na stranu smlouvy,“ řekl redakci EURACTIV.cz.

Podle odbornice na britskou politiku Moniky Brusenbauch Meislové z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity by případnému schválení výstupové dohody v britském parlamentu bývalo mohlo pomoci, pokud by EU nabídla Británii „nějaké zásadnější ústupky v otázce irské pojistky, například její časové ohraničení či možnost jednostranného vystoupení. Něco takové však nebylo reálné.“

Právě takzvaná irská pojistka, která má zabránit vzniku tvrdé hranice mezi Irskem a Severním Irskem, je pro britské poslance nejožehavější překážkou z celé výstupové smlouvy. Obávají se totiž, že v případě její aktivace by Británii mohla natrvalo připoutat k unijním strukturám.

Mayová v noci vyjednala ve Štrasburku nové doplňky k brexitové dohodě. Corbynovi to ale nestačí

Po nočním jednání s Jeanem-Claudem Junckerem přichází premiérka Theresa Mayová znovu před britské poslance. 

Osud dohody je ve hvězdách

Za jednu z příčin současné patové situace považuje Brusenbauch Meislová vzájemnou nekompatibilitu cílů, které vytyčila britská premiérka Theresa Mayová. „Ve zkratce, chce opustit jednotný trh a celní unii a zároveň nemít mezi Severním Irskem a Irskem tvrdou hranici, což se do značné míry vzájemně vylučuje,“ upřesnila politoložka.

Osud dohody je tak stále nejasný. Příští týden má v britském parlamentu dostat třetí šanci na schválení. Premiérka Mayová se ode dneška snaží na svou stranu získat poslance a přesvědčit je o své dohodě. Dnes započala jednání se severoirskou Demokratickou unionistickou stranou (DUP).

V médiích v průběhu dne také proběhla informace o opětovné analýze rozvodové dohody a přezkoumání, zda by na případné jednostranné vystoupení z tzv. irské pojistky, nebylo možné aplikovat Vídeňskou úmluvu o smluvním právu, respektive její článek 62 o podstatné změně poměrů. To by případně mohlo pomoci získat podporu v britském parlamentu pro schválení dohody. Podle britských právních expertů by však využití mezinárodní úmluvy pro jednostranné ukončení pojistky bylo komplikované.

Mocek je však skeptický k tomu, že se do příštího týdne v Británii něco změní a smlouva by po dvou neúspěšných hlasování našla v britském parlamentu většinu. Stále větší nedůvěru ve schválení dohody má podle průzkumu společnosti YouGov i veřejnost.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?

Jaké jsou tedy další možné kroky v odchodu Británie z Unie?

Krátký nebo dlouhý odklad

Britský parlament včera schválil vládní návrh na odklad brexitu o tři měsíce, do konce června tohoto roku, ovšem pod podmínkou, že se mu podaří příští týden schválit již dvakrát odmítnutou rozvodovou dohodu. Odklad by tak byl hlavně technický, aby byl zajištěn dostatečný čas na přípravu patřičné legislativy. Nelze proto odložení odchodu chápat jako „prodloužení vyjednávacího období“, upozornil analytik Mocek.

A odklad samotný musí být teprve schválen všemi 27 členskými zeměmi EU, k čemuž by mohlo dojít příští týden na summitu hlav států a vlád. Očekává se, že případný návrh na odložení brexitu členské státy schválí. K hlasování však mohou přistoupit až tehdy, pokud premiérka Mayová o odklad do té doby formálně požádá a předloží pro to řádné zdůvodnění.

Pokud by Británie chtěla více času na vyjednávání o odchodu, EU by jí vyhověla, říká velvyslanec Dürr

Prioritou EU je schválení současné dohody o brexitu, prodloužení vyjednávání by ale bylo možné, říká velvyslanec ČR při EU Jakub Dürr. V rozhovoru pro ČTK zároveň okomentoval začínající rumunské předsednictví a přípravy na evropské volby v Česku.

Není také zcela jasné, zda tříměsíční odložení odchodu Británie z Unie bude stačit.

Pro případné změny ve výstupové dohodě, které však EU již nechce připustit, protože považuje současnou dohodu za jedinou možnou a již uzavřenou, by podle Mocka krátký odkad v řádu několika týdnů nic neřešil. „Nebude čas na přejednání smlouvy, a tím pádem to bude zase o rétorických cvičeních v britském parlamentu,“ upřesnil. Připomenul, že za poslední čtyři měsíce se vyjednávání prakticky nikam neposunula.

Irský ministr zahraničí Simon Coveney se zase domnívá, že pokud britský parlament neschválí výstupovou dohodu, EU by měla Británii nabídnout odklad brexitu o 21 měsíců, tedy ve stejné délce jako má trvat případné přechodné období, které předpokládá výstupová dohoda. Informovalo o tom irské RTE.

Podle zpravodajství Bloomberg zase EU signalizovala, že pokud dohoda nebude schválena, odklad brexitu by měl být delší jak rok. Před takovým scénářem ale varovala britská premiérka Mayová. Podle ní by dlouhé odložení odchodu z Unie mohlo vést k tomu, že nakonec Británie z EU vůbec neodejde. Země by se navíc v případě delšího odložení odchodu musela účastnit voleb do Evropského parlamentu.

Britové se s postojem k brexitu velmi silně identifikuji, říká odbornice Brusenbauch Meislová

Čas brexitu se neúprosně krátí. O současné patové situaci na britské politické scéně, případném dalším referendu či o pozici ČR v brexitovém jednání hovořila redakce s odbornicí na brexit Monikou Brusenbauch Meislovou. 

Volby vs. referendum

Na reálnou změnu smlouvy bude i podle Mocka potřeba minimálně rok či více. Během něho by mohly proběhnout buď předčasné volby, nebo referendum, jako možná východiska z nynější patové situace. O obou možnostech diskutovala média po celý týden v souvislosti s děním v britském parlamentu.

„Myslím si, že racionální by byly předčasné volby v kombinaci s odkladem brexitu. Byla by tak reálně šance, aby nová vláda s novým mandátem mohla reálně vstoupit do jednání s EU a vyjednat nové podmínky smlouvy,“ uvedl na dotaz redakce analytik AMO.

Vypsání předčasných voleb ale není podle odbornice Brusenbauch Meislové nijak snadná záležitost.

„Vláda by buď musela prohrát hlasování o důvěře, což je velmi raritní záležitost, nebo by s konáním předčasných voleb musela souhlasit dvoutřetinová většina poslanců, a to je velmi vysoká laťka. Volby by se potom konaly nejdříve za 25 dní po tomto hlasování. O jejich přesném datu by rozhodla premiérka,“ popsala politoložka s tím, že volby by zřejmě současnému patu nepomohly. Podle průzkumů veřejného mínění, které připomenula odbornice, by totiž stejně vyhráli současní vládní konzervativci nad opozičními labouristy.

Odklad brexitu a nové referendum? Někteří poslanci jsou pro, premiérka Mayová nikoli

Umírnění konzervativci usilují o odklad brexitu, labouristé prosazují nové lidové hlasování o brexitu. Rozšíření článku 50 podporuje i Tusk nebo irský premiér Coveney. Mayová či Juncker zase věří v řádný odchod podle dohody na konci března.

Jedním z potenciálních východisek současné situace by mohlo být i vypsání druhého referenda o brexitu, o němž začala poprvé uvažovat i premiérka Mayová tuto středu.

Podle Brusenbauch Meislové by takové referendum bylo zřejmě nezávazné, jako to první z června 2016. Dodala však, že se z řad poslanců začínají ozývat hlasy volající po závaznosti lidového hlasování.

Příprava referenda by však byla časově náročná a vyžadovala celou řadu procedurálních opatření, jako přijetí příslušné legislativy, formulace otázky i kampaň. „Všeobecné doporučení zní, že pro celý proces by mělo být vyhrazeno minimálně 22 týdnů,“ upřesnila Brusenbauch Meislová.

Podle průzkumu společnosti YouGov, provedeného po úterním odmítnutí rozvodové dohody britským parlamentem, se zvyšuje počet těch, kteří by si druhé referendum přáli. Jiné statistiky zmíněné společnosti také odhalily, že rapidně roste počet Britů, kteří považují rozhodnutí země opustit EU za špatné. Podle odbornice průzkumy nasvědčují tomu, že pokud by se lidé měli nyní rozhodnout mezi setrváním v EU a odchodem z EU za podmínek vyjednaných ve výstupové dohodě, většina by volila setrvání v Unii. Dodala však, že podobné průzkumy je třeba brát „s velkou rezervou.“

Britská sněmovna však další referendum včera odmítla.

Stop brexitu

Vzhledem k současnému chaosu kolem brexitu, který zdůrazňoval britský i evropský tisk během uplynulého týdne, analytik AMO uvažuje, že k brexitu nakonec vůbec nemusí dojít. „Dokážu si představit variantu, že v případě že by Labouristé vyhráli předčasné volby, mohla by jejich strategie být nejen zůstat v celní unii, ale zůstat naplno v EU například pod záminkou postavení Severního Irska,“ dodal Mocek, který zároveň připomenul, že Británie má v záloze ještě možnost jednostranně stáhnout aktivaci článku 50 Smlouvy o EU.

K takovému závěru došel Soudní dvůr EU loni v prosinci. Ve svém rozsudku uvedl, že stažení žádosti o vystoupení musí země učinit před vstupem v platnost výstupové dohody, nebo před uplynutím lhůty dvou let od samotné aktivace článku. Může však tak učinit i během prodlouženého času odchodu. O variantě zcela stáhnout brexit zatím britský parlament nehlasoval.

Zastavení odchodu Británie z Unie by bylo podle českého premiéra Andreje Babiše naopak nejlepším scénářem nejen pro samotné Spojené království, ale i pro české zájmy. O brexitu dnes podle ČTK premiér jednal s rumunskou předsedkyní vlády Vioricou Dancilaovou, jejíž země nyní předsedá Radě EU.

Podle Mocka ale bude zřejmě v zájmu Británie vyjednat spíše odklad než úplné zastavení odchodu, aby byl respektován názor lidí z referenda z roku 2016.

Od letectví až po práva Britů v zemích EU. Evropa se připravuje na brexit bez dohody

Zbývá 23 dní do předpokládaného odchodu Británie z Unie. Jednání o již uzavřené výstupové dohodě a jejím schválení však stále pokračují, stejně tak jako příprava na potenciální brexit bez dohody.

I přes odmítnutí varianty brexitu bez dohody, není tento scénář stále vyloučen. Připravuje se tak na něj jak EU, tak jednotlivé členské státy i samotná Británie.

]]>
https://euractiv.cz/section/brexit/news/tyden-hlasovani-o-brexitu-je-u-konce-jake-jsou-varianty-dalsiho-postupu/feed/ 0
The Capitals: Spor s Orbánem začal sám Juncker, říká slovinský expremiér https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/the-capitals-spor-s-orbanem-zacal-sam-juncker-rika-slovinsky-expremier/ https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/the-capitals-spor-s-orbanem-zacal-sam-juncker-rika-slovinsky-expremier/#respond Fri, 15 Mar 2019 09:09:54 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128028 The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

LUBLAŇ

Slovinsko se postavilo za Orbána: Spor s maďarským premiérem Viktorem Orbánem začal sám předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, tvrdí bývalý slovinský premiér a současný lídr Slovinské demokratické strany (SDS) Janez Janša. Juncker by se podle něj měl přestat plést do stranické politiky.

„Pokud si přečtete evropská média, píše se jen o útocích Orbána na Junckera. Předseda Komise byl ale ten, kdo spustil konflikt,“ uvedl Janša pro chorvatskou redakci serveru EURACTIV.

Janša je blízký spojenec maďarského premiéra a stejně jako on a Juncker je členem Evropské lidové strany (EPP). Ta 20. března rozhodne, jestli po protiunijní kampani Orbánovy strany Fidesz  vyloučí Maďary ze svých řad. Orbán se už v dopise omluvil za to, že třináct členů EPP nazval „užitečnými idioty“.

Slovinska SDS už stihla oznámit, že se vysloví proti vyloučení Fideszu. „Velká politická konfederace jako EPP se musí naučit vyrovnat s rozdílnými názory, jinak nepřežije. Potřebujeme jak křesťanské socialisty z Lucemburska, tak Fidesz z Maďarska. Jen tak si zachováme svůj vliv,“ řekl Slovinec.

Francouzského prezidenta Macrona Janša označil za „náfuku“, naopak novou šéfku německé CDU Annegret Kramp-Karrenbauerovou (také EPP) pochválil za představení vize Evropské unie. Angela Merkelová podle něj nikdy nic takového neudělala. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

The Capitals: Německá CDU odmítá Macronovu vizi nové Evropy

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

LONDÝN

Velká Británie chce odložit brexit: Britští poslanci včera večer podpořili odložení brexitu. Pro odklad hlasovalo 413 z nich, proti se postavilo 202 přítomných. Nadále však není jisté, zda Británie neopustí EU podle plánu, 29. března. Jakýkoliv odklad brexitu totiž musí schválit všech zbývajících 27 členských států Unie.

Premiérka Mayová navrhla odklad o tři měsíce, do 30. června, ovšem pod podmínkou, že poslanci podpoří její dohodu. O ní by se mělo už potřetí rozhodovat příští týden.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker však v pondělí připomenul, že pokud bude Británie členem EU ještě v době voleb do Evropského parlamentu, které se konají v květnu, musela by se jich účastnit. (Samuel Stolton, EURACTIV.com)

Britský parlament chce odložit brexit. Nejprve ale musí schválit dvakrát odmítnutou dohodu

Zbývá 15 dní do oficiálního data odchodu Británie z EU. Britští poslanci však sérii hlasování o brexitu z tohoto týdne uzavřeli schválením odkladu brexitu do konce června tohoto roku. EU je odložení brexitu víceméně nakloněna. Příští týden bude rozhodující. 

///

SOFIE

Plyn z Ázerbájdžánu: Po roce 2020 bude třetina veškerého plynu spotřebovaného v Bulharsku pocházet z Ázerbájdžánu, uvedl premiér Bojko Borisov po jednání s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Aliyevem v Baku.

Borisov očekává, že Státní ropná společnost republiky Ázerbájdžánu (SOCAR) začne letos investovat do bulharské plynové distribuční soustavy. Cíle jsou podle něj dva: čistota ovzduší a konkurenceschopnost.

Pokles počtu žadatelů o azyl: V roce 2018 požádalo v Bulharsku o azyl 2 465 lidí, což je podle Eurostatu v porovnání s rokem 2017 pokles o 29 %. Nejčastějšími žadateli o mezinárodní ochranu v Bulharsku jsou stále Afghánci (43 %), Iráčané (25 %) a Syřané (20 %). (Dnevnik.bg)

///

BERLÍN

Institut Ifo snížil odhad ekonomického růstu pro rok 2019: Jeden z největších německých ekonomických think-tanků snížil odhad ekonomického růstu Německa pro rok 2019 z 1,1% na 0,6%. Pro následující rok 2020 Institut Ifo naopak očekává růst z 1,6% na 1,8%.

Počet zaměstnaných nadále roste, a to ze 44,8 milionu pracujících v minulém roce na letošních 45,2 milionu. Pro příští rok Ifo očekává, že zaměstnaných bude 45,4 milionu. Míra nezaměstnanosti má poklesnout z loňských 5,2 %, na 4,9 % v roce 2019 a 4,7 % v roce 2020. (Claire, Stam, EURACTIV.de)

///

PAŘÍŽ

Velká národní debata končí: Dnes je poslední den série 10 600 zasedání tzv. „Velké národní debaty“, kterou organizuje francouzská vláda spolu s Elysejským palácem. Prezident Emmanuel Macron se zúčastnil 11 takových setkání ve snaze přesvědčit občany o své politice. Hnutí žlutých vest však stále demonstruje v ulicích.

Výsledky debat by měly být známy v polovině dubna. Prezidentovi se už nicméně podařilo získat pozitivní ohlasy od třetiny Francouzů. (EURACTIV.fr)

///

ŘÍM

Nová značka „Made in Italy“: Italský místopředseda vlády Matteo Salvini předložil legislativní návrh, který má chránit italské značky s více než padesátiletou historií. Součástí návrhu je seznam chráněných označení „Made in Italy“ (vyrobeno v Itálii). Salvini chce svým návrhem mimo jiné zabránit tomu, aby se výroba tradičních italských značek přesunula do jiných států.  „Pokud chcete prodávat své produkty s italskou značkou, pak musíte vyrábět v Itálii,“ vzkázal Salvini. (Gerardo Fortuna, EURACTIV.com)

///

VARŠAVA

Právní stát a fondy EU: Polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz představil novou vládní zahraniční politiku. Uvedl přitom, že členství v EU usnadnilo modernizaci polské ekonomiky a zahraniční politiky. Je však podle něj nepřijatelné, aby bylo vyplácení fondů EU podmíněné dodržováním zásad právního státu.

Czaputowicz dále uvedl, že 1. května se u příležitosti 15 let od vstupu Polska do EU ve Varšavě setkají zástupci deseti členských států, kteří zde budou diskutovat o budoucnosti Evropy. (Lukasz Gadzala, EURACTIV.pl)

///

MADRID

Katalánský soud: Bývalý šéf katalánské policie, Josep Lluís Trapero, vypovídal před soudem v kauze nezákonného uspořádání referenda o nezávislosti. Trapero byl považován za pomocníka Carlese Puigdemonta, u soudu však prohlásil, že s lídry separatistického hnutí nesouhlasil a chtěl po nich, aby jednali v souladu se zákony. Policejní exšéf navíc tvrdí, že pokud by Katalánsko jednostranně vyhlásilo nezávislost, zatknul by Puigdemonta i celou jeho vládu. (Beatriz Rios, EURACTIV.com)

///

BRATISLAVA

Podnikatel obviněn z objednávky vraždy Jana Kuciaka: Slovenská prokuratura obvinila kontroverzního podnikatele Mariana Kočnera z objednání vraždy investigativního novináře Jana Kuciaka. Kočner je v současné době ve vazbě kvůli jiným obviněním.

Kuciak byl v únoru 2018 zastřelen společně se svou snoubenkou Martinou Kušnírovu. Kočner údajně Kuciakovi před vraždou vyhrožoval, neboť novinář se zabýval právě jeho skandály a podvody. (Zuzana Gabrižová, EURACTIV.sk)

///

PRAHA

Vítané rozhodnutí: Soudní dvůr EU zamítl žalobu Evropské komise proti České republice. Komise vinila ČR z toho, že si od Polska nepřevzala zpět 20 tisíc tun odpadu, který do země předtím vyvezla. Poláci totiž označili odpad jako nebezpečný, zatímco česká strana tvrdila, že se jedná o palivovou směs. Komisi se však nepodařilo doložit, že se skutečně jednalo o nebezpečný odpad. Česko tedy evropskou legislativu v oblasti přepravy odpadů neporušilo. (Ondřej Plevák, EURACTIV.cz)

///

BUKUREŠŤ

Rumunská opozice cílí na 10 křesel v europarlamentu: Středopravicová Národní liberální strana (PNL, EPP), která je hlavní opoziční stranou v rumunském parlamentu, chce po květnových evropských volbách obsadit 10 křesel v Evropském parlamentu. Podle informací rumunské redakce EURACTIV má být v čele kandidátky moderátor televizní talk-show Rares Bogdan. (EURACTIV.ro)

///

ZÁHŘEB

Chorvatsko mostem mezi EU a západním Balkánem: Podle německého velvyslance v Chorvatsku Roberta Klinkeho se EU velmi zajímá o západní Balkán a Chorvatsko v tom může sehrát důležitou roli. Zdůraznil také, že Chorvatsko by mělo podporovat jednotu a vládu práva v Bosně a Hercegovině, a to na všech úrovních.

Evropským lídrem v produkci marihuany: Lídr opozičních sociálních demokratů Davor Bernardić navrhl legalizaci a liberalizaci státem kontrolované produkce marihuany. Slibuje si od toho hospodářský růst a vznik nových pracovních míst. „Otevírám se nám prostor stát se lídrem EU v nejrychleji rozvíjejícím se byznysu, v produkci konopí,“ prohlásil Bernardić. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

BĚLEHRAD

Vzděláním proti drogám: Za rok 2018 zabavily srbské úřady 3,9 tun drog a zadržely 1 300 lidí za zločiny spojené s narkotiky. Informoval o tom ministr zdravotnictví Zlatibor Lončar při návštěvě Komise OSN pro narkotika se sídlem ve Vídni. Lončar také uvedl, že srbská vláda založila speciální komisi pro prevenci užívání drog ve školách. Komise již uspořádala interaktivní vzdělávací semináře pro více než 30 tisíc studentů a 5,5 tisíce učitelů. (Julija Simić, Beta-EURACTIV.rs)

///

]]>
https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/the-capitals-spor-s-orbanem-zacal-sam-juncker-rika-slovinsky-expremier/feed/ 0
ANO zveřejnilo kandidátku do eurovoleb. V čele jsou stávající poslankyně Charanzová a Dlabajová https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/ano-zverejnilo-kandidatku-do-eurovoleb-v-cele-jsou-stavajici-poslankyne-charanzova-a-dlabajova/ https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/ano-zverejnilo-kandidatku-do-eurovoleb-v-cele-jsou-stavajici-poslankyne-charanzova-a-dlabajova/#respond Thu, 14 Mar 2019 20:25:19 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128014 O kandidátce hnutí ANO do Evropského parlamentu je konečně rozhodnuto. První dvě příčky obsadily stávající europoslankyně.

V čele kandidátky hnutí ANO pro volby do Evropského parlamentu budou vedle europoslankyně Dity Charanzové její kolegyně z Evropského parlamentu Martina Dlabajová a ekonom Martin Hlaváček. Čtyřkou bude poslankyně ANO Radka Maxová a pětkou někdejší pirátský lídr z Mariánských Lázní Ondřej Knotek. Novinářům to dnes oznámila Charanzová poté, co složení kandidátky odsouhlasili členové vedení hnutí.

„Výbor dnes schválil celou kandidátku hnutí ANO do evropských voleb. Rozhodli jsme se, že vysíláme lidi, kteří se v Bruselu neztratí, kteří budou aktivní, kteří budou slyšet a kteří jsou připraveni Evropu měnit,“ uvedla stručně Charanzová, kterou jako lídryni kandidátky potvrdilo hnutí už na svém únorovém celostátním sněmu.

Dita Charanzová: Po brexitu měl v EU přijít moment reflexe, zatím ale nenastal

„Moje krédo je, aby v budoucnu Evropská unie dělala méně, ale lépe,“ říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz europoslankyně Dita Charanzová.

Charanzová je poslankyní Evropského parlamentu a místopředsedkyní výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů od července 2014. Od loňského listopadu je místopředsedkyní evropské frakce Aliance liberálů a demokratů.

Dvojka kandidátky, Martina Dlabajová, se v Evropském parlamentu zaměřuje na ochranu volného pohybu služeb a pracovníků. Podílela se například na více než dvouletém vyjednávání o směrnici o vysílaní pracovníků.

„V Evropském parlamentu bych chtěla být i nadále hlasem českých občanů a také firem,“ uvedla Dlabajová.

Martina Dlabajová: Když se malé země spojí, tak své návrhy prosadí. Musí ale jednat hned od začátku

S českou europoslankyní Martinou Dlabajovou (ANO, ALDE) redakce hovořila o vysílání pracovníků do ciziny, budoucnosti mezinárodní dopravy nebo o tom, jak se kontroluje rozpočet ve výši 145 miliard eur.

Předseda hnutí Andrej Babiš na únorovém sněmu uvedl, že doufá ve výhru ANO v eurovolbách. Podle něj „všichni potřebujeme, aby Evropský parlament nepřijímal zákony, které mají negativní dopad na život našich lidí, podnikatelů, živnostníků“. Své hnutí označil za proevropské.

Eurovolby se budou letos konat 24. a 25. května, čeští zástupci obsadí v Bruselu opět celkem 21 křesel. Hnutí ANO je v Česku favoritem podle projekce odhadovaných výsledků, kterou počátkem března zveřejnil Evropský parlament. Odhad uvedl, že ANO by mohlo zvýšit svůj současný počet mandátů na osm. Druzí skončí podle projekce Piráti se čtyřmi křesly a ODS se třemi.

V posledním hlasování do Evropského parlamentu v květnu 2014 získalo hnutí ANO čtyři mandáty, stejně jako ČSSD a také TOP 09 společně se STAN. Zvoleni byli ještě tři zástupci KDU-ČSL, tři komunisté a dva zástupci ODS. Jeden mandát připadl Svobodným. ANO tehdy do voleb vedl současný místopředseda europarlamentu Pavel Telička, který se s hnutím následně rozešel kvůli názorovým neshodám s Babišem.

Pavel Telička: Kyberútoky mohou ohrozit tisíce životů. Přenechat 5G síť firmě Huawei je obrovsky nezodpovědné

S místopředsedou Evropského parlamentu Pavlem Teličkou (ALDE) redakce mluvila mimo jiné o tom, jak bude vypadat kampaň před evropskými volbami nebo proč by politici neměli zpochybňovat varování NÚKIB. S čím půjde hnutí Hlas do voleb? A proč mu nevadí více antievropských poslanců?

]]>
https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/ano-zverejnilo-kandidatku-do-eurovoleb-v-cele-jsou-stavajici-poslankyne-charanzova-a-dlabajova/feed/ 0
Britský parlament chce odložit brexit. Nejprve ale musí schválit dvakrát odmítnutou dohodu https://euractiv.cz/section/brexit/news/britsky-parlament-chce-odlozit-brexit-nejprve-ale-musi-schvalit-dvakrat-odmitnutou-dohodu/ https://euractiv.cz/section/brexit/news/britsky-parlament-chce-odlozit-brexit-nejprve-ale-musi-schvalit-dvakrat-odmitnutou-dohodu/#respond Thu, 14 Mar 2019 19:57:57 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128007 Zbývá 15 dní do oficiálního data odchodu Británie z EU. Britští poslanci však sérii hlasování o brexitu z tohoto týdne uzavřeli schválením odkladu brexitu do konce června tohoto roku. EU je odložení brexitu víceméně nakloněna. Příští týden bude rozhodující.

Britský parlament dnes schválil návrh vlády na krátký jednorázový odklad brexitu. Kabinet chce o odložení termínu z 29. března na 30. června požádat Brusel v případě, že britský parlament do 20. března schválí dohodu o brexitu, kterou loni s Bruselem dojednala premiérka Theresa Mayová. Tuto dohodu ovšem Dolní sněmovna už dvakrát odmítla. Pro vládní návrh o odkladu brexitu se dnes v podvečer vyslovilo 412 poslanců, proti jich bylo 202.

Hlasování o návrhu kabinetu předcházelo hlasování o třech dodatcích, z nichž ani jeden schválen nebyl. Poslanci postupně odmítli dodatky požadující odložit brexit kvůli uspořádání nového referenda, předat odpovědnost za dění kolem brexitu Dolní sněmovně a odložit brexit na neurčito do doby, než bude nalezena shoda ohledně dalšího postupu.

Všechny dodatky na pořadu dne zamítnuty

Britští poslanci dnes mohli v rámci hlasování o vládním návrhu na odklad odchodu Británie z Evropské unie hlasovat až o čtyřech dodatcích, které z předložených návrhů vybral předseda Dolní sněmovny John Bercow.

Dodatek k vládnímu návrhu, který kabinet vyzýval k odložení termínu vystoupení Británie z Evropské unie za účelem vypsání nového referenda ohledně budoucích vztahů Londýna s Unií, byl odmítnut 334 poslanci, 85 jich bylo pro.

Pozměňovací návrh o odkladu brexitu, který by byl využit k uspořádání nového referenda, předložila nezávislá poslankyně Sarah Wollastonová. Jeho odmítnutí se očekávalo, protože ho odmítli podpořit i opoziční labouristé, kteří přitom jsou pro vypsání dalšího lidového hlasování. Jejich zástupce ale dnes řekl, že parlament se nyní musí soustředit na otázku odkladu brexitu. K tomu, aby poslanci odmítli volání po uspořádání dalšího referenda, vyzvali i mnozí zástupci organizací, které další plebiscit požadují. Podle nich není nyní na takový krok vhodný čas.

Po sérii dnešních hlasování přesto předseda opozičních labouristů Jeremy Corbyn prohlásil, že lidové hlasování je reálnou možností, jak prolomit současnou patovou situaci.

Druhé referendum by podpořil i český premiér Andrej Babiš. Jak informovala ČTK, svůj názor vyjádřil premiérce Mayové při sobotním telefonátu. Britská předsedkyně vlády však další referendum odmítá, protože by to mohlo znamenat, že Británie z EU vůbec neodejde, což není to, pro co se občané rozhodli v prvním referendu o brexitu, v červnu 2016

Konání nového referenda naopak vidí jako velmi nepravděpodobný vývoj nezávislý český europoslanec Pavel Telička. V rozhovoru s ČTK před včerejším hlasováním britského parlamentu uvedl, že úterní hlasování v Londýně otevírá možnost nalezení řešení na britské politické scéně, které může spočívat tom, že „začnou politické strany seriózně mezi sebou jednat“.

Odklad brexitu a nové referendum? Někteří poslanci jsou pro, premiérka Mayová nikoli

Umírnění konzervativci usilují o odklad brexitu, labouristé prosazují nové lidové hlasování o brexitu. Rozšíření článku 50 podporuje i Tusk nebo irský premiér Coveney. Mayová či Juncker zase věří v řádný odchod podle dohody na konci března.

Britští zákonodárci rovněž odmítli předat zodpovědnost za další směřování v otázce brexitu parlamentu, když neschválili dodatek k vládnímu návrhu žádající, aby zákonodárci směli hlasovat o různých možnostech dalšího postupu. Dodatek po vládě požadoval, aby parlamentu 20. března umožnila začít samostatně hledat východisko z patové situace a hlasovat o různých alternativách týkajících se dalších vztahů Londýna a Evropské unie.

Dodatek předložili společně opoziční labouristé Hillary Benn, Yvette Cooperová a konzervativec Oliver Letwin. Poslanci ho při dramatickém hlasování odmítli jen velmi těsnou většinou, proti bylo 314 zákonodárců, pro jich zvedlo ruku 312. Jeho schválení by přitom bylo obrovským políčkem pro vládu premiérky Mayové, protože by poslanci de facto vyslali vzkaz, že nevěří v to, že kabinet dokáže krizi vyřešit.

Před dnešním hlasováním se vláda zastánce dodatku pokusila získat na svou stranu slibem, že pokud nebude do 20. března schválená dohoda o odchodu Británie z EU, dostanou poslanci dva týdny na to, aby našli většinu pro některé z možných řešení vzniklé situace. Autory dodatku však šéf britského úřadu vlády David Lidington nepřesvědčil, a o jejich návrhu se tedy hlasovalo.

Ještě dříve, než o dodatku poslanci rozhodli, museli hlasovat o pozměňovacím návrhu, který se k němu rozhodla podat labouristická poslankyně Lucy Powellová. Ta chtěla, aby dodatek konkrétně stanovil, že parlament smí východisko z brexitu hledat pouze v časovém období do 30. června. Její návrh nebyl přijat rovněž velice těsně – pro hlasovalo 311 poslanců, proti 314.

Odložení brexitu musí přinést výsledek, ne pouze oddálit problém, říká Barnier

Plánované datum vystoupení Spojeného království z EU se blíží, čím dál více se ovšem spekuluje o jeho odkladu. Michel Barnier, který v rozhovorech s Británií zastupuje Unii, tuto možnost připustil, podle jeho slov však musí být racionálně odůvodněná.

Britský parlament se dnes vyslovil také proti dodatku k vládnímu návrhu na krátký odklad brexitu. Pozměňovací návrh předpokládal mnohem zazší konečné datum vystoupení Británie z Evropské unie. Návrh labouristických zákonodárců, z dílny jejich samotného předsedy Corbyna, vyzýval kabinet, aby Dolní sněmovně poskytl dostatečný, nijak omezený čas na nalezení východiska z patové situace, v níž se parlament kvůli sporům ohledně brexitu ocitl. Vláda je ochotná brexit odložit jen do 30. června.

Pro možnost, aby vláda požádala nejspíš o poměrně dlouhý odklad brexitu, se vyslovilo 302 poslanců, 318 jich bylo proti.

Brexitový chaos

Británie se ve věci brexitu ocitla v patové situaci, protože parlament se zatím nedokázal shodnout na žádném řešení. Poslanci tento týden v úterý odmítli dojednanou dohodu s Bruselem o podmínkách odchodu z evropského bloku. Hned ve středu ale odhlasovali návrh, který vládu vyzývá, aby za všech okolností vyloučila možnost, že Británie Unii opustí bez dohody, a tedy bez jasného vymezení dalších vzájemných vztahů.

Premiérka podle médií nejspíš ještě dnes oznámí, že dohodu o brexitu předloží parlamentu k hlasování potřetí, a to začátkem příštího týdne. Podle komentářů britských médií by se premiérce mohlo podařit přesvědčit některé konzervativce i poslance Demokratické unionistické strany (DUP), aby v novém hlasování její dohodu podpořili.

Není ale jasné, co se stane, když poslanci dohodu opět odmítnou. Vláda varovala, že v takovém případě může být odklad brexitu mnohem delší, což by mimo jiné znamenalo, že se Británie bude muset zúčastnit voleb do Evropského parlamentu plánovaných na květen. To během dnešního dne připomenul také mluvčí Evropské komise.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?

Britská vláda podle svého mluvčího plánuje zdvojnásobit snahu prosadit brexitovou dohodu v parlamentu. Po dnešním hlasování Dolní sněmovny však vládní mluvčí dodal, že se kabinet stále chystá i na možnost neřízeného opuštění EU.

Ministerská předsedkyně se zavázala, že vláda nyní předloží zákon, který by právně zaštítil odklad odchodu, řekl mluvčí. Stále však není dané, že Británie nakonec neopustí evropský blok v původním termínu 29. března a bez dohody, na což se podle něho konzervativní kabinet stále rovněž připravuje.

Postoj EU k odkladu brexitu

O případný odklad termínu brexitu stanoveného článkem 50 Smlouvy o EU musí Británie požádat ostatní členské státy EU. Jejich zástupci se sejdou na summitu v Bruselu koncem příštího týdne. Zda by Unie takový odklad schválila není jisté, předseda Evropské rady Donald Tusk však dnes oznámil, že by prezidenty a premiéry sedmadvacítky vyzval, aby odklad brexitu umožnili. Hodlá je dokonce požádat, aby byli otevřeni možnosti „dlouhého“ odložení brexitu, pokud o to Britové požádají.

„Během svých konzultací před summitem Evropské rady budu apelovat na EU27, aby byla otevřená dlouhému odkladu, pokud to Spojené království uzná za nutné, aby mohlo přehodnotit svou brexitovou strategii a vybudovat na ní shodu,“ napsal Tusk. Před začátkem summitu ho ještě čeká série rozhovorů s premiéry či prezidenty členských zemí.

Od letectví až po práva Britů v zemích EU. Evropa se připravuje na brexit bez dohody

Zbývá 23 dní do předpokládaného odchodu Británie z Unie. Jednání o již uzavřené výstupové dohodě a jejím schválení však stále pokračují, stejně tak jako příprava na potenciální brexit bez dohody.

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček dnes v Bruselu novinářům připomněl, že konkrétní žádost o odklad odchodu Británie z EU zatím není na stole. „Já očekávám, že britská strana musí nyní velmi rychle rozhodnout, že o odklad zažádá,“ poznamenal.

Petříček také předpokládá, že takové žádosti by ostatní členské státy nejspíš vyhověly, Česko zásadně proti nebude. „Chceme hledat cestu, jak k vystoupení Británie dojde na základě dohody,“ uvedl.

Odklad brexitu naopak odmítá koordinátor Evropského parlamentu pro brexit Guy Verhofstad. Již včera uvedl, že si nepřeje odklad brexitu byť jen o 24 hodin, pokud tento krok nebude podložen jasným stanoviskem dolní komory britského parlamentu. Dnes toto své stanovisko znovu zopakoval.

Podle českého europslance Teličky je odklad brexitu v řádu několika týdnů pro nynější situaci dostatečný. Výraznější prodloužení lhůty stanovené článkem 50 Smlouvy o EU vidí Telička vzhledem ke květnovým evropským volbám jako velký problém. „Logicky nemůžu tento scénář vyloučit, protože celá sága brexitu nám ukazuje, že téměř cokoli je možné. Ale myslím si, že by to bylo krajně nešťastné,“ dodává.

Britové se s postojem k brexitu velmi silně identifikuji, říká odbornice Brusenbauch Meislová

Čas brexitu se neúprosně krátí. O současné patové situaci na britské politické scéně, případném dalším referendu či o pozici ČR v brexitovém jednání hovořila redakce s odbornicí na brexit Monikou Brusenbauch Meislovou. 

Samotní Britové ale o odklad brexitu příliš nestojí. Podle dnešního průzkumu společnosti YouGov si 43 % dotázaných přeje, aby Británie opustila EU 29. března. Naopak 38 % dotázaných by odsunutí data odchodu podpořilo. Pokud by si měli vybrat mezi krátkým a dlouhým odkladem, téměř polovina (47 %) by zvolila první variantu, třetina by naopak podpořila odložení o několik měsíc či let.

]]>
https://euractiv.cz/section/brexit/news/britsky-parlament-chce-odlozit-brexit-nejprve-ale-musi-schvalit-dvakrat-odmitnutou-dohodu/feed/ 0
Unie musí přehodnotit své emisní cíle na rok 2030, usnesl se Evropský parlament https://euractiv.cz/section/zivotni-prostredi/news/unie-musi-prehodnotit-sve-emisni-cile-na-rok-2030-usnesl-se-evropsky-parlament/ https://euractiv.cz/section/zivotni-prostredi/news/unie-musi-prehodnotit-sve-emisni-cile-na-rok-2030-usnesl-se-evropsky-parlament/#respond Thu, 14 Mar 2019 14:54:28 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128001 Evropská unie musí podle Evropského parlamentu přehodnotit své střednědobé klimatické cíle, aby mohla k roku 2050 dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů.

Tento cíl nastolený nedávno Evropskou komisí dnes europoslanci prostřednictvím rezoluce přivítali, zdůrazňují však, že jeho realizace bude vyžadovat značné úsilí ve všech patrech společnosti. Ekonomická transformace hospodářství podle nich musí být spravedlivá, pak může vést i k růstu zaměstnanosti.

EU by stejně jako ostatní strany pařížské klimatické dohody měla do příštího roku vyjasnit strategii pro naplnění dlouhodobých ekologických cílů. Komise proto v listopadu předložila dokument s názvem Čistá planeta pro všechny, ve kterém rozebírá osm scénářů vývoje k roku 2050.

Europoslanci považují cíl klimatické neutrality za jediný, který odpovídá závazkům EU podle pařížské dohody. Za klimatickou neutralitu je označován stav společnosti, při kterém jsou emise skleníkových plynů plně vyvážené mechanismy na jejich neutralizaci, ať už přírodními, či technologickými.

EP chce zpřísnit cíle klimatické politiky. Členské státy jsou pozadu už teď

Parlament by chtěl, aby EU v cílech klimatické politiky více dbala na Pařížskou dohodu. Nová studie ale z zjistila, že pouze 16 ze 197 signatářů tohoto dokumentu má nakročeno ke splnění svých závazků. Není mezi nimi žádný stát z EU.

Klíčový je přechod na obnovitelné zdroje, říká Poc

Podle dnešního usnesení, které podpořilo 369 z 525 hlasujících členů EP, však k realizaci čistých nulových emisí do stanoveného termínu povedou jen dva z navržených scénářů. Europoslanci mají za to, že EU se musí v nejbližších letech soustředit na „přímé snižování emisí a upřednostňovat akce směřující k zachování a rozšiřování přirozených propadů a rezervoárů uhlíku“. Technologie pro odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry by prý měly být aplikovány pouze tam, kde ostatní mechanismy nelze využít.

Český europoslanec Pavel Poc (ČSSD), který zasedá v europarlamentním Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), vidí jako stěžejní součást klimatické strategie přechod na elektřinu z obnovitelných zdrojů. „Výroba energie je dnes zodpovědná za více než 75 procent emisí skleníkových plynů v EU,“ podotkl ve vyjádření zaslaném ČTK. Plán EK hovoří v souvislosti s rokem 2050 o 80procentním pokrytí spotřeby elektrické energie obnovitelnými zdroji.

Podle Poce je pro zpomalení klimatických změn také nutná změna společenských návyků. „To se zatím děje velmi pomalu,“ dodal. Rezoluce EP v tomto směru například zdůrazňuje, že zásadní význam pro snížení emisí skleníkových plynů v zemědělství mají změny ve stravovacích návycích, zejména „významné snížení spotřeby hospodářských zvířat“.

Unie chce být do roku 2050 klimaticky neutrální. Má šanci úkol splnit?

Evropa má plán, jak v budoucnu výrazně snížit emise. Ke klimatické neutralitě však vede ještě dlouhá cesta. 

Poslanci chtějí vyšší redukci skleníkových plynů

Evropská komise v souvislosti s cílem pro rok 2050 nechce měnit závazky týkající se roku 2030. Europoslanci nicméně k jejich přehodnocení vyzývají. Cíl na snížení emisí skleníkových plynů o 40 procent proti úrovni z roku 1990 by podle jejich rezoluce měl být aktualizován na 55procentní redukci.

Poc tento výsledek vítá. „Pokud chceme udržet oteplování pod 1,5 stupně Celsia (oproti předindustriální éře), potřebujeme snížit emise alespoň o 55 procent oproti roku 1990. Současný cíl EU ve výši 40 procent k roku 2030 je nedostatečný,“ uvedl europoslanec. Dnešnímu hlasování předcházela ve středu poměrně vzrušená rozprava, v níž někteří europoslanci plány Komise kritizovali jako naprosto nedostačující.

Další česká zástupkyně ve výboru ENVI Kateřina Konečná (KSČM) s „radikálním“ přístupem některých kolegů nesouhlasí a návrh Komise vidí jako dostatečně ambiciózní. „Nerada bych měnila nedávno přijaté emisní cíle, které se mi zdají v celosvětovém kontextu více než dostatečné,“ napsala ve zprávě ČTK.

Evropská komise hájí svůj přístup

Eurokomisař pro energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias Caňete na plénu EP hájil postup EK a uvedl, že správné uplatnění legislativního rámce pro závazky k roku 2030 by mělo emise skleníkových plynů proti úrovni z roku 1990 snížit o 45 procent. „Čas nám ještě nevypršel, ale nemůžeme si dovolit nadále otálet,“ řekl Caňete.

EU je také podle oficiálních prohlášení na cestě ke splnění svých závazků na rok 2020, kterými je redukce emisí o 20 procent či pokrývání pětiny spotřeby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Na základě víceletého finančního rámce EU pro období 2014 až 2020 by mělo být na ochranu klimatu vynaloženo kolem 200 miliard eur (přes pět bilionů Kč). V rozpočtu na léta 2021 až 2027 by pak mohla na ekologickou politiku směřovat až čtvrtina celkových prostředků, tedy více než 250 miliard eur.

Snižování emisí CO2 nesmí vyvraždit automobilový průmysl, zaznělo v Ostravě

Podzim se v EU nesl ve znamení velkých změn v oblasti budoucího snižování emisí u nových automobilů – kompromis se zastavil až ve výši 37,5 procenta. Ambiciózní plány by ovšem mohly poškodit evropské automobilky, upozornili hosté ostravské debaty.

]]>
https://euractiv.cz/section/zivotni-prostredi/news/unie-musi-prehodnotit-sve-emisni-cile-na-rok-2030-usnesl-se-evropsky-parlament/feed/ 0