EURACTIV.cz https://euractiv.cz Evropská unie v českých souvislostech Fri, 24 May 2019 19:22:00 +0000 cs-CZ hourly 1 https://wordpress.org/?v=4.9.9 https://euractiv.cz/wp-content/uploads/sites/7/2018/04/ea_favicon_32x32-1.png EURACTIV.cz https://euractiv.cz 32 32 Visegrád je mrtvý. Ať žije Visegrád+ pro obnovitelné energie https://euractiv.cz/section/politika/opinion/visegrad-je-mrtvy-at-zije-visegrad-pro-obnovitelne-energie/ https://euractiv.cz/section/politika/opinion/visegrad-je-mrtvy-at-zije-visegrad-pro-obnovitelne-energie/#respond Fri, 24 May 2019 19:22:00 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=opinion&p=130013 Visegrád ignoruje klimatické hrozby, chce nadále spalovat fosilní paliva a nedodržuje limity pro znečištění ovzduší. Tento trend chce zvrátit platforma Visegrád+ pro obnovitelné zdroje, píše Ada Ámonová.

Ada Ámonová pracuje jako výzkumnice berlínského think-tanku E3G – Třetí generace environmentalismu. Komentář vznikl jako součást projektu VisegradInfo.eu.

Co se týče podílu obnovitelných zdrojů energie, Česko, Maďarsko, Slovensko a Polsko zaujímají v EU poslední řady, všechny čtyři země mají totiž podíl nižší než 20 procent. Situace je ještě horší při pohledu na podíl obnovitelných zdrojů v elektroenergetice. Maďarsko je v pomyslném žebříčku zemí Unie předposlední, Polsko je páté a Česko šesté od konce. Slovensko z Visegrádské skupiny vyčnívá díky hydroelektrárnám vybudovaným v období komunismu.

Nízký podíl obnovitelných zdrojů je často dáván za vinu geografii. Rakousko, které se třemi zeměmi V4 sousedí, je ale ve využívání obnovitelných zdrojů lídrem celého kontinentu. Opravdu vítr přestává foukat na rakouské hranici? Co by tedy mohl být důvod pro takový obrovský rozdíl?

Odpovědí je politická vůle. Úspěšný rozvoj obnovitelných zdrojů v Rakousku je zakotven v politické a společenské shodě o prospěšnosti čisté a udržitelné energetické politiky bez ohledu na aktuální ideologické směřování. Všem obyvatelům přináší blahobyt a čistý vzduch, ekonomice mnoho benefitů. Tato vize a uvažování podporuje vysoké klimatické ambice.

Česko musí být v podpoře obnovitelných zdrojů ambicióznější, říkají experti

Nastává konec doby uhelné a Česko se musí poohlížet po nových zdrojích energie. V souvislosti s rostoucími požadavky v oblasti ochrany klimatu se nabízí zejména obnovitelné zdroje, jejichž podpora ale v tuzemsku podle odborníků pokulhává.

Rakousko před 25 lety

Před 25 lety ale všechno bylo jinak. Tehdy byl rakouský postoj k obnovitelným zdrojům podobný tomu, jaký dnes vidíme ve středoevropských a východoevropských členských státech: obnovitelné zdroje jsou drahé, nespolehlivé a neschopné produkovat dostatečné množství energie.

V minulém století na změně klimatu nebyla ani zdaleka tak rozsáhlá celospolečenská shoda, technologie obnovitelných zdrojů byly mnohem méně rozvinuté, investiční náklady vysoké a projektový management a financování byly pouze v plenkách. Rakousko, Německo a Skandinávie se staly průkopníky, díky kterým dnes prožíváme pravý opak. Investice do solární a větrné energie jsou rutinními projekty, které se dobře integrují do elektrických sítí. Celkové investiční náklady značně klesly pod úroveň většiny nákladů konvenčních elektráren.

Německý expert: Lidé musí nejprve věřit, že jim chytrá energetika přinese užitek

„Lidem v Německu se myšlenka energetické transformace líbí. Neopodstatněné náklady ale mohou tento konsenzus ohrozit,“ říká o rozvoji chytrých sítí v sousední zemi Mathias Böswetter ze Spolkového svazu solárního průmyslu (BSW).

Vlády V4 však stále věří, že pouze velké elektrárny jsou schopné spolehlivě dodávat elektřinu. Dominantní hráči v elektroenergetice se cítí být ohroženi solární a větrnou energií a mají pravdu. Místní vlády proto raději blokují rozvoj obnovitelných zdrojů a udržují hegemonii konvenčních technologií pro výrobu elektřiny.

Některé z těchto zemí zavádějí nesmyslné a radikální regulace. V Maďarsku nedostane povolení žádná větrná elektrárna v okruhu 12,5 kilometru od jakéhokoli lidského obydlí, což dělá červenou zónu pro větrné elektrárny prakticky z celé země. V důsledku těchto pravidel je jednodušší dostat povolení na 2gigawattovou jadernou elektrárnu než na 30megawattovou větrnou farmu. Na Slovensku si zase lidé mohou nainstalovat vlastní domácí obnovitelné zdroje elektřiny, z vyrobené elektřiny však musí spotřebovat alespoň 90 procent.

Obnovitelné zdroje nejsou už jen teorie. Síť jich dokáže pojmout mnohem víc, říká energetický expert Hnutí DUHA

V Evropě se z obnovitelných zdrojů vyrábí 30 % elektřiny. Zhruba z poloviny se přitom jedná o zdroje nestabilní, a síť to přesto zvládá, říká pro EURACTIV.cz Karel Polanecký.

Rozhovor s Karlem Polaneckým, energetickým expertem Hnutí DUHA, vznikl u příležitosti představení Atlasu energie, …

Kultivování diskuse

Národní energetické a klimatické plány, jejichž první verzi si Evropská komise vyžádala do konce minulého roku, odrážejí deformovanou představu energetické politiky a velmi nízké klimatické ambice. Nejvyšší cíl pro podíl obnovitelných zdrojů v roce 2030 je v těchto zemích 21 procent a podpůrné dokumenty mají obecně nízkou kvalitu. Podle nové studie aplikující metodiku Komise podle směrnice o obnovitelných zdrojích, měly všechny státy přijít s alespoň o čtyři procenta vyšším podílem, který by pokrýval čtvrtinu spotřeby z dodávek zelené energie. S určitostí přitom platí, že nákladově efektivní potenciál se pohybuje nad tímto číslem.

Dnešní situace volá po společném postupu organizací, které již po desetiletí pracují na urychlování přechodu na čistý a udržitelný energetický systém. Think-tanky a environmentální asociace z Visegrádu a Rakouska se nedávno sešly v Praze, aby vytvořily platformu pro obnovitelné zdroje Visegrád+, která hledí dál než krátkodobé vládní politiky. Nová koalice chce kultivovat diskusi o energetické politice, která se dnes pohybuje na patetické a provinční úrovni. Platforma nabízí nové Evropské komisi nejen expertizu a kritickou analýzu národních plánů, ale i správná čísla.

Visegrádská spolupráce začala s fanfárami a dlouho sloužila jako dobrá platforma pro politickou změnu. Přispěla k rozvoji demokracie ve střední Evropě. Z V4 se však stal rušivý prvek ve středu Evropy. Dnešní spolupráce je založena na ignorování klimatických hrozeb, na pokračujícím spalování fosilních paliv, na porušování limitů pro znečištění ovzduší a na podkopávání rozvoje obnovitelných zdrojů. Země V4 poškozují zájmy a zdraví svých obyvatel. Platforma pro obnovitelné energie Visegrad+ je založena s cílem zvrátit tento trend a otevřít se spolupráci se stejně smýšlejícími aktéry.

Starý Visegrád je mrtvý. Ať žije Visegrád+.

]]>
https://euractiv.cz/section/politika/opinion/visegrad-je-mrtvy-at-zije-visegrad-pro-obnovitelne-energie/feed/ 0
Polský premiér Morawiecki připustil vytvoření koalice se Salvinim https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/polsky-premier-morawiecki-pripustil-vytvoreni-koalice-se-salvinim/ https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/polsky-premier-morawiecki-pripustil-vytvoreni-koalice-se-salvinim/#respond Fri, 24 May 2019 15:38:51 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=130010 Polská vládní nacionalistická strana Právo a spravedlnost (PiS) je připravena jednat o koalici v novém Evropském parlamentu s italskou krajně pravicovou Ligou či její španělskou obdobou, stranou Vox. Uvedl to polský premiér Mateusz Morawiecki v rozhovoru, který dnes zveřejnil server Polskatimes.pl.

Italský vicepremiér Matteo Salvini, který Ligu vede, se pokouší vytvořit blok podobně smýšlejících protiimigračních stran, ale postup mu ztěžují protikladné národní zájmy, poznamenala agentura Reuters.

„Jsme pružní, ale vylučujeme spojenectví s poslaneckým klubem, jehož členem bude francouzská Národní fronta (přejmenovaná loni na Národní sdružení – pozn. ČTK). Jsme připraveni jednat se Salviniho stranou, se španělskou stranou Vox a s dalšími. Jsme eurorealisté a jsem si jist, že nové složení Evropského parlamentu bude více přát reformě Evropy, jakou si přejí občané, a ne pouze technokraté,“ prohlásil Morawiecki.

Šéf PiS Jaroslav Kaczyński před pár dny kritizoval Národní sdružení Marine Le Penové jako příklad těch stran, které jsou „zjevně spojeny s Moskvou a dostávají její podporu“. „Nejdůležitější otázka zní, do jaké míry bude politika těchto uskupení ovlivněna Kremlem, pokud se stanou klíčovou silou v EU? Jinými slovy, jak silné jsou tyto vazby a závislosti?,“ dodal šéf PiS pokládaný za klíčovou postavu polské politiky.

Salvini se staví do popředí rostoucího hnutí nacionalistických vůdců, kteří usilují o navrácení moci členským státům a omezení migrace, ale v řadě otázek se liší. Salvini shromáždil v sobotu v Miláně nacionalisty z celé Evropy, včetně Le Penové, vůdce Alternativy pro Německo Jörga Meuthena či předsedy českého hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Do Milána nicméně nepřijel ani Kaczyński, ani maďarský premiér Viktor Orbán.

Evropská krajní pravice se znovu sešla. Salvini v Miláně hostil Le Penovou i Okamuru

Zástupci evropských krajně pravicových stran se sešli v sobotu v Miláně. Na mítink před eurovolbami je pozval předseda italské Ligy Matteo Salvini. Shromáždění na náměstí před milánskou katedrálou se podle agentury APA zúčastnily desítky tisíc stoupenců Salviniho Ligy.

Letos Salvini navštívil Varšavu, kde se snažil získat do své koalice PiS, ale narazil na hranice spolupráce v důsledku polských hořkých zkušeností se staletou nadvládou Moskvy.

V předvolebních průzkumech před nedělním hlasováním v Polsku PiS soupeří o vedení s opoziční Evropskou koalicí. Ve Francii podle průzkumů vede Národní sdružení, podobně jako Liga v Itálii.

Europoslanci PiS jsou v současnosti spolu s českou ODS či britskými konzervativci součástí frakce Evropských konzervativců a reformistů.

Kandidáti na šéfa Komise se střetli v poslední „superdebatě“. Zahradil ostatním oponoval

Volby do EP čekají na Evropany už příští týden a kampaně vrcholí. V Bruselu se ve středu ve velké televizní debatě utkali kandidáti celoevropských politických stran na příštího předsedu Evropské komise, který by měl podle zvyklosti vzejít právě z eurovoleb.

]]>
https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/polsky-premier-morawiecki-pripustil-vytvoreni-koalice-se-salvinim/feed/ 0
V4 je v podpoře vstupu zemí západního Balkánu do EU jednotná. To ale nestačí https://euractiv.cz/section/politika/news/v4-je-v-podpore-vstupu-zemi-zapadniho-balkanu-do-eu-jednotna-to-ale-nestaci/ https://euractiv.cz/section/politika/news/v4-je-v-podpore-vstupu-zemi-zapadniho-balkanu-do-eu-jednotna-to-ale-nestaci/#respond Fri, 24 May 2019 12:31:04 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129981 Země Visegrádské čtyřky jsou jednotné v otázce rozšíření Unie i NATO o západní Balkán, ačkoliv se celkový konsensus rozpadá v případě Kosova. Deklarace, které se zavazují k politice otevřených dveří, však nejsou následovány konkrétními a rozhodnými kroky.

Článek vznikl ve spolupráci se slovenskou a polskou redakcí EURACTIV a maďarským think tankem Political Capital jako součást projektu VisegradInfo.eu.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó na nedávném setkání s moldavským ministrem zahraničí Tudorem Uljanovskim řekl, že „čím více členů Unie má, tím je silnější“. Prohlášení podobného charakteru jasně vystihují i ​​postoj dalších zemí Visegrádu k rozšiřování Unie: deklarace, které se zavazují k politice otevřených dveří, nejsou následovány konkrétními a rozhodnými kroky, což se často odůvodňuje mimořádně komplikovaným přístupovým procesem.

Pro všech šest států západního Balkánu je vstup do Unie zahraničně-politickým cílem číslo jedna. Integrace je pro demokratický a ekonomický rozvoj regionu nezbytnou podmínkou. Rozšíření Unie o západní Balkán bude rovněž nejlepší pojistkou proti aktivitám velkých hráčů, jako jsou Rusko, Čína, Turecko či Spojené arabské emiráty, které se mohou snažit o posílení vlivu v Evropě přes „balkánská zadní vrátka“. Šest zemí západního Balkánu je domovem pro asi 18 milionů lidí a společné HDP se přibližně rovná tomu slovenskému. Teoreticky by tedy asimilace balkánských občanů do 500 milionové EU neměla být problém.

Rozšiřování by mělo zůstat prioritou i pro Unii, pokud tedy chce dostát slovům Jeana-Claudea Junckera o „exportu stability“ a zároveň chce být „architektem světa zítřka“.

Vstup Makedonie a Albánie do EU má od Komise zelenou. V pokračování přístupových rozhovorů s Tureckem je ale zdrženlivá

Komise dnes doporučila zahájit přístupová jednání s Makedonií a Albánií. V obou případech ale rozhodnutí o vstupu může narazit u členských států. Turecko se naopak podle Unie vzdaluje jejím hodnotám. Nadále ale zůstává strategickým partnerem.

Jednotný Visegrád

Visegrádská čtyřka v otázce rozšíření Unie směrem na jih společně hlasitě vyzývá k přechodu od slov ke skutkům. Prvním důvodem je solidarita, druhým ekonomická a bezpečnostní strategie. „Chceme sdílet naše zkušenosti se systémovou a ekonomickou transformací, které umožnily vstup do Evropské unie i nám,“ komentoval současný stav polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz.

České, maďarské i polské předsednictví Rady Evropské unie měla rozšiřování na západní Balkán vysoko v žebříčku svých priorit, podporovala dokončení přístupových rozhovorů s Chorvatskem i zahájení jednání se Srbskem.

Slovenské předsednictví v roce 2016 (již po vstupu Chorvatska a během probíhajících rozhovorů se Srbskem) hovořilo zejména o obecné podpoře rozšiřování. Na začátku roku 2018, kdy Brusel připravoval Strategii o perspektivách rozšiřování na západní Balkán, se ale Bratislava přidala k nejambicióznějším státům Unie. Dokonce navrhovala, aby EU do některých rozhodovacích procesů, které vstupu předcházejí, přizvala i Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Makedonii a Srbsko.

Ani zbývající země V4 v ambicích za Bratislavou nezaostávají. Český ministr zahraničí Tomáš Petříček nedávno Unii vyzval k otevření přístupových jednání s Albánií a Severní Makedonií. „Obě země udělaly pokrok a měly by dostat možnost udělat další krok,“ konstatoval Petříček. Na dubnovém setkání se srbskými zástupci Petříček zase prohlásil, že Srbsko je „klíčovou součástí evropského integračního procesu na Balkáně.“ Srbům nabídl české zkušenosti s přístupovým procesem.

Ministr Petříček prosazuje zahájení přístupových rozhovorů EU s Albánií a Severní Makedonií

Pro zahájení přístupových rozhovorů EU se Severní Makedonií a Albánií se dnes vyslovil český ministr zahraničí Tomáš Petříček, který se v Bratislavě zúčastnil schůzky s kolegy ze Slovenska, Maďarska, Polska a Francie.

Polsko se jako jediná země z V4 účastní takzvaného Berlínském procesu. Mezivládní platforma, která sdružuje deset zemí s cílem podpory regionální spolupráce mezi zeměmi západního Balkánu, doplňuje evropskou politiku rozšiřování. Varšava letos skupině předsedá a hostit bude červencový summit v Poznani.

Kromě konstruktivní podpory různých iniciativ a návrhů V4 také velmi hlasitě kritizovala postoj Unie k západnímu Balkánu. Slovenská diplomacie v čele s Miroslavem Lajčákem označila Junckerovo vyjádření o návrhu dat vstupu balkánských zemí za nešťastné a politicky škodlivé. Souhlasí s tím i slovenský europoslanec a předseda delegace v Parlamentním výboru pro stabilizaci a přidružení EU-Srbsko, Eduard Kukan. „Pokud nebude oznámení plánovaných dat vstupu následováno konkrétními kroky a projekty, pro země to bude mít negativní důsledky,“ řekl Kukan.

Nekonkrétní sliby kritizovali také Maďaři, kteří západní Balkán vidí jako politickou i ekonomickou prioritu. „Otevření jedné nebo dvou kapitol ročně se dá nazvat všelijak, ale určitě ne motivací. Musíme země motivovat, ukázat jim, že snaha o členství v Unii se vyplatí, protože v jiném případě pouze posilujeme protievropský sentiment, kterému se všichni chceme vyhnout,“ řekl Szijjártó počátkem roku 2019.

Polská expertka Marta Szpalová z Centra pro východní studia zdůraznila, že pokud bude Brusel s rozšiřováním nadále váhat, velké mocnosti zpoza hranic Unie situace využijí.

EU chce vytlačit ruský vliv z Balkánu, zatím je ale váhavá

Balkánské země mají znovu perspektivu členství v EU. Unie je ale obezřetná – státy regionu si prý musí nejprve vyřešit své problémy a neshody. Na poloostrově se přitom unijní zájmy střetávají s ruskými.

Stejný cíl, jiná motivace

V cestě rychlému vstupu západobalkánských zemí do EU však stojí více než jen nerozhodný Brusel. Korupce, organizovaný zločin, obchod s lidmi, ilegální migrace a mezistátní hádky jsou témata, která státy musí před vstupem vyřešit. „Region má přesto pro Unii velký strategický význam, hlavně kvůli jeho využití jako nástroje zahraniční politiky,“ vysvětluje Anna Oroszová, výzkumnice z Maďarského institutu zahraničních věcí a obchodu. Unie pro západní Balkán naopak znamená efektivní demokratizační prostředek.

Kvůli geografické blízkosti je to právě Visegrádská čtyřka, kdo je v tématu budoucího členství zemí západního Balkánu nejhlasitější. V4 rozšiřování na jih vnímá strategicky. Navzdory jednotnému cíli se však motivace jednotlivých zemí pro rozšiřování liší. Zatímco Polsko zdůrazňuje bezpečnostní a stabilizační dimenzi, Slovensko, Česká republika a Maďarsko vnímají především ekonomické výhody, které přístup nových zemí do Unie přinese. Země V4 podporují rozšiřování společně, ale dodávají mu také bilaterální rovinu.

Slovensko zůstává mezi zeměmi V4 jedinou, která stále neuznává Kosovo. To mu však nebrání podporovat při každé možné příležitosti dialog mezi Prištinou a Bělehradem, který je klíčem k co nejrychlejšímu vstupu Srbska do Unie. „Čím více domácích úkolů si Kosovo udělá, tím rychleji se mu podaří přesvědčit skeptické země,“ řekl Henrik Markuš, vedoucí zastupitelského úřadu Slovenska ve Skopje. Od Bratislavy se však v otázce uznání Kosova v blízké budoucnosti změny neočekávají.

Pro Polsko má rozšiřování směrem na Balkán dvě dimenze – politickou a technickou. Cílem Varšavy je balkánským zemím nabídnout svou vlastní zkušenost s transformací. Kromě politické podpory Polsko nabízí asistenci v oblastech, které považuje za klíčové pro integrační proces. Za tímto účelem v roce 2015 ministerstvo zahraničních věcí zřídilo program „Akademie rozšiřování“, který má sloužit jako tréninkový program pro země západního Balkánu. V souladu s doporučeními Evropské komise, zahrnutými v rozšiřovacím balíčku, nabízí program podporu v zahraničně-politických otázkách, evropské integraci, bezpečnosti, zemědělství, ekonomice a justici.

„Přímé know-how v oblasti transformace a integrace nabízí i Slovensko,“ podotýká Tomáš Strážay, analytik Slovenské asociace pro zahraniční politiku.

Kdy EU po dietě jménem brexit „ztloustne" o další členy? Realistický je rok 2030

S brexitem a očekávanými evropskými volbami stojí Evropská unie před nejasnou budoucností. Kam do toho všeho zapadá plánované rozšíření členské základny o země západního Balkánu?

Souboj o region

Státy V4 stejně jako ostatní členové Unie nepochybně velmi jasně chápou, že západní Balkán se stal šachovnicí pro globální velmoci, se silnou přítomností Číny, Ruska, Turecka, Saúdské Arábie a jiných.

Věra Stojarová z Masarykovy Univerzity v Brně tvrdí, že „pokud [západní Balkán] nebude součástí Evropské unie, zůstane pod ruským, čínským, tureckým či arabským vlivem.“ České hranice jsou od regionu vzdáleny pouhých 600 kilometrů, proto se podle ní pro Čechy jedná o strategický region.

Potřebná je diplomatická moc, takzvaná měkká síla (soft power), ale také strategické investice. „Proto je v regionu důležité šířit evropské hodnoty, které by nakonec měly vést k účasti zemí na evropském projektu, aby nebyly pod kontrolou jiných velkých zemí,“ uvedl Radek Vondráček, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Země bojující o vliv v regionu volí podle Stojarové různé postupy. Navzdory faktu, že Evropská unie je největším obchodním partnerem balkánských států, dominantním investorem je Čína. V měkké síle je premiantem naopak Rusko. Stojarová si myslí, že Unie by v obou oblastech měla dělat více. „Evropská unie by se měla soustředit na propagaci liberální demokracie a zviditelnění EU a jejích hodnot, jinak ji ruská propaganda naprosto přebije a získá tak dominanci nad celým politicko-společenským diskurzem,“ říká expertka.

Babiš: O Balkán soupeříme se Saudy, Tureckem a Ruskem. Region potřebuje příslib členství v EU

Balkánské státy mají nakročeno k EU, ale Unie je zatím vůči rozšiřování skeptická. Podle kancléřky Merkelové je nutné, aby země regionu nejprve prošly reformami. Premiér Babiš si myslí, že konkrétní datum vstupu do EU by je k tomu motivovalo.

Anna Oroszová tvrdí, že Rusko kromě rozdmýchávání konfliktů mezi některými etnickými skupinami nenabízí regionu žádnou skutečnou alternativu, což je v přímém rozporu se zájmy Unie. Čína a další hráči zase svými investicemi oslabují vymahatelnost Unií požadovaných reforem, protože sami jimi investiční projekty nepodmiňují. Vyřešení této otázky by posílilo lokální reformy a může v konečném důsledku znamenat i efektivnější soutěž investorů ze strany evropských společností, které v investicích zavádějí podmíněnost reformami a dodržováním hodnot.

Výhody budou vzájemné a uvědomuje si je i Varšava. Tomasz Zornaczuk z Polského institutu pro mezinárodní otázky vidí výhody nejen pouze v profitu z jednotlivých investic. Ekonomické výhody budou plynout ze samotné účasti zemí na jednotném trhu, zlepší se také možnosti boje proti mezinárodnímu zločinu. Polsko aktivně buduje obchodní vazby se zeměmi regionu, a rok co rok do něj proudí stále větší množství polských turistů. Varšava na oplátku očekává, že z regionu přitáhne vysoce kvalifikovanou pracovní sílu a specialisty, kteří jí na trhu chybí. Kulturní blízkost by měla umožnit snadnější asimilaci.

Polsko i ostatní středoevropské země mají s odlivem mozků vlastní nemilé zkušenosti. Velmi dobře si uvědomují, že s rychlou integrací přichází masivní emigrace, což nastoluje otázku efektivity práce. To ale dává více prostoru profesionálům, kteří se ze zahraničí rozhodnou vrátit do své rodné země.

Ze zemí západního Balkánu je pro středoevropské státy nejdůležitější Srbsko. Maďarsko je největším srbským obchodním partnerem, zatímco Polsko je druhé. Maďarští experti podtrhují i ​​další výhody, které by vstup Srbska do Unie přinesl. Orozsová tvrdí, že rozšíření o Srbsko by bylo v souladu s národně-orientovanou politikou maďarské vlády. Propustnost hranic a regionální infrastrukturní projekty by podle expertky otevřely prostor pro silnější vazbu Maďarska s Maďary v srbské Vojvodině. Vzhledem k Orbánově politice vydávání pasů pro Maďary v zahraničí může taková vazba přinést straně Fidesz nové voliče. Uplynulé maďarské volby ukázaly, že většina Maďarů v zahraničí volila právě stranu současného premiéra. Rozšíření by také pomohlo maďarské ekonomické expanzi.

Kromě zboží a služeb Viktor Orbán do regionu exportuje i svůj pohled na svět. Jeho hlavním nástrojem jsou investiční akvizice maďarských pro-vládních podniků v Severní Makedonii či Slovinsku. V Severní Makedonii koupila například maďarská firma periodikum, které podporuje bývalého premiéra Nikolu Gruevskiho. Maďaři z obchodu jen těžko mohou očekávat zisk, ale nepochybně to vysílá silný politický signál o šíření regionálního vlivu maďarského premiéra. Kromě podpory regionálních spojenců tímto způsobem Orbán šíří i své antiimigrační, neliberální a euroskeptické hodnoty a vytváří půdu pro sociální manipulaci.

Cesta Makedonie do EU a NATO teď leží v rukou opozice, říkají experti

V Makedonii se v referendu hlasovalo o tom, zda má země přistoupit na dohodu s Řeckem a změnit své jméno. Přes devadesát procent lidí hlasovalo pro, účast ale byla příliš nízká. Co bude dál? EURACTIV.cz se zeptal dvou expertů.

Důležitost zahraničních aktivit roste

Integrace Balkánu do Evropské unie je dlouhodobým evropským zájmem. Pod vlivem vlastních problémů jako brexit, polarizace společnosti a nárůst síly pravicového extremismu se však Brusel vzdal větších ambicí v regionu. „Důležitost iniciativ jako je Berlínský proces nebo podpora V4 roste,“ zdůraznila Marta Szpalová.

V době kdy protievropský sentiment donutil jednoho z nejdůležitějších členů Unie k odchodu je další integrace EU mimořádně důležitým a pozitivním symbolem. Situace si ale vyžaduje více než jen symboly a deklarace. Unie potřebuje konkrétní akční plán doplněný přesnými daty (harmonogramu vstupu).

„Otevření přístupových jednání s Albánií a Severním Makedonií, které je naplánováno na červen, je minimem ve snaze zachovat kredibilitu Unie v regionu,“ dodává slovenský expert Tomáš Strážay.

]]>
https://euractiv.cz/section/politika/news/v4-je-v-podpore-vstupu-zemi-zapadniho-balkanu-do-eu-jednotna-to-ale-nestaci/feed/ 0
Britská premiérka Theresa Mayová končí, zatím jen v čele strany https://euractiv.cz/section/brexit/news/britska-premierka-theresa-mayova-konci-zatim-jen-v-cele-strany/ https://euractiv.cz/section/brexit/news/britska-premierka-theresa-mayova-konci-zatim-jen-v-cele-strany/#respond Fri, 24 May 2019 09:35:32 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129991 Premiérka Theresa Mayová 7. června skončí jako vůdkyně britských konzervativců. Oznámila to dnes po schůzce s šéfem parlamentního výboru konzervativních poslanců Grahamem Bradym. V čele vlády zůstane, dokud si její strana nenajde nového lídra.

Konzervativci 10. června zahájí několikatýdenní proces volby vůdce, který zároveň Mayovou vystřídá v premiérském křesle. Podle deníku The Times by Británie nového premiéra mohla mít koncem července.

Mayová v krátkém projevu před sídlem britských premiérů v Downing Street 10 vyjádřila lítost, že se jí nepodařilo završit proces odchodu Británie z Evropské unie. Vyslovila přitom naději, že její nástupce bude o realizaci brexitu usilovat ještě důrazněji.

V reakci na rozhodnutí Mayové zveřejnila Evropská komise na Twitteru prohlášení, v němž ocenila dosavadní práci britské premiérky a vyjádřila vůli dále spolupracovat s budoucím britským premiérem, ať už je jím kdokoliv.

Mezi kandidáty na post v čele Konzervativní strany je třeba bývalý šéf britské diplomacie a jeden z nejvýraznějších stoupenců brexitu Boris Johnson nebo Andrea Leadsomová, která za kabinet vytvářela agendu dolní komory parlamentu a která ve středu z této funkce odešla.

Tlak na rezignaci Mayové v posledních týdnech zesílil hlavně kvůli její vytrvalé snaze prosadit parlamentem již třikrát odmítnout dohodu o brexitu. Konzervativci utrpěli začátkem měsíce těžké ztráty v místních volbách v Anglii a v Severním Irsku a drtivou porážku jim předpovídají i průzkumy před volbami do Evropského parlamentu, které se v Británii konaly ve čtvrtek.

Británie má podle současných plánů opustit Evropskou unii 31. října, stále ale není jasné, za jakých podmínek se to stane.

Britská vláda odložila hlasování o dohodě s EU. Mayová možná odstoupí

V kabinetu i ve straně premiérky Mayové to vře, další hlasování o dohodě s EU se tak odkládá na neurčito. Čím dál více se také spekuluje o rezignaci šéfky britské vlády.

]]>
https://euractiv.cz/section/brexit/news/britska-premierka-theresa-mayova-konci-zatim-jen-v-cele-strany/feed/ 0
The Capitals: První překvapení eurovoleb. V Nizozemsku zabodovali socialisté https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/the-capitals-prvni-prekvapeni-eurovoleb-v-nizozemsku-zabodovali-socialiste/ https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/the-capitals-prvni-prekvapeni-eurovoleb-v-nizozemsku-zabodovali-socialiste/#respond Fri, 24 May 2019 08:24:30 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129979 The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

HAAG

První překvapení. Podle předběžných výsledků uspěla v Nizozemsku středolevá labouristická strana PvdA spitzenkandidáta Franse Timmermanse. Získat by mohla až pět křesel v Evropském parlamentu, což je až o dvě více než v roce 2014. Krajní pravice naopak nezaznamenala takový úspěch, jak se původně očekávalo.

Průzkum mezi voliči, kteří právě odhlasovali (tzv. exit poll), byl zveřejněn včera večer. Podle něj by měla vládní strana premiéra Marka Rutteho (ALDE) skončit druhá se ziskem čtyř křesel. Na třetím místě s třemi mandáty by měla skončit euroskeptická FVD (ECR) Thierryho Baudeta, na stejný počet křesel by měli dosáhnout i Zelení. Propad zaznamenala nacionalistická PVV Geerta Wilderse, která pravděpodobně obsadí pouze jedno křeslo.

Za úspěchem socialistů pravděpodobně stojí vysoká volební účast. Odhady hovoří o 40 %, což je nejvíce za posledních třicet let.

Evropští socialisté již avizovali, že by po volbách rádi vytvořili koalici s progresivními silami. Ta by mohla zahrnovat levicové strany a zelené. Timmermans nedávno vyzval k vytvoření koalice „od Tsiprase až po Macrona“.

///

LONDÝN

Občané EU nemohli hlasovat. Volební komise odmítly připustit k volebním urnám stovky občanů EU, kteří mají trvalý pobyt ve Spojeném království.

Úřady to vysvětlily tím, že vláda účast Spojeného království ve volbách oznámila na „poslední chvíli“, což mělo za následek administrativní zpoždění a problémy při registraci občanů EU ve Spojeném království.

Organizace The3Million ve čtvrtek uvedla, že prověřuje stovky stížností od lidí, kteří se voleb nemohli účastnit. Údajně to však mohlo zasáhnout až tisíce občanů EU.

///

BRUSEL

Předvolební reklama. Krajně pravicová strana Vlaams Belang má na Facebooku a Instagramu nejvyšší počet fanoušků ze všech politických stran, což jí umožnilo zaplavit internet falešnými zprávami a radikální pravicovou propagandou. Tvrdí to zpráva organizace Avaaz. Strana se ve své kampani údajně zaměřila zejména na mladší generaci a za online reklamu zaplatila zhruba 400 tisíc eur. (Alexandra Brzozowski, EURACTIV.com)

///

BERLÍN

Přední politici volají po „evropském islámu“. Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn a premiér spolkového státu Šlesvicko-Holštýnsko Daniel Günther ve čtvrtečním příspěvku pro regionální vydání Rheinische Post volali po progresivnější formě islámu. Očekávají od toho lepší skloubení náboženství s evropským způsobem života. (Claire Stam, EURACTIV.de)

///

PAŘÍŽ

Hořké zprávy pro francouzský cukr. Německá cukrovarnická skupina Südzucker, která v roce 2001 koupila francouzský Saint Louis Sucre, ve čtvrtek oznámila, že nehodlá svůj podnik prodat francouzským farmářům. Sdružení pěstitelů cukrové řepy (CGB) chtělo udržet přes 130 pracovních míst koupí dvou cukrovarů v Calvadosu a Somme. „Francie produkuje dvojnásobně více cukru, než spotřebuje, konkurence je silná,“ připomněla společnost Südzucker a dodala, že chce výrobu redukovat. Ukončení kvót na produkci cukr v roce 2017 podnítilo nárůst výroby cukru v EU a také pokles cen.

Zelená opatření na poslední chvíli. Macronova vláda chce rychleji implementovat svou ekologickou politiku. Novinku představila jen tři dny před evropskými volbami, ve kterých budou mít rozhodující význam právě ekologicky orientovaní voliči.

Vláda během zasedání nedávno zřízené „Rady pro obranu ekologie“ přijala nebo potvrdila řadu opatření, z nichž některé mají vysokou symbolickou hodnotu. Jde například o ukončení projektu Montagne d’Or, tedy těžby zlata uprostřed pralesa ve Francouzské Guyaně.

„Udělali jsme hodně, ale (…) může se zdát, že nepostupujeme ani dost rychle, ani dost daleko,“ uvedl na tiskové konferenci francouzský premiér Edouard Philippe. (EURACTIV.fr)

///

MADRID

Sánchez se rozhodne příští týden. Španělský premiér Pedro Sánchez uvažuje o samostatné menšinové vládě, nevylučuje však ani koaliční pakt s levicovými Unidas Podemos (UP). Lídr strany PSOE, která zvítězila v dubnových parlamentních volbách, chce počkat na výsledek evropských a regionálních voleb. (EuroEFE.EURACTIV.es)

///

ŘÍM

„Méně blbin“. „Ujasněme si to. Vláda bude pokračovat za jedné podmínky: více práce a méně blbin,“ napsal místopředseda vlády a lídr Hnutí pěti hvězd Luigi Di Maio na svém facebookovém účtu.

Zřejmě tak reagoval na předsedu Ligy Mattea Salviniho, který v rozhovoru pro rozhlasovou stanici navrhl zrušit trest za zneužívání úřední moci. Trestání veřejných činitelů totiž podle něj komplikuje jejich práci. (Gerardo Fortuna, EURACTIV.com)

///

VARŠAVA

Bez eura? Šéf polské centrální banky Adam Glapiński řekl, že dokud bude ve funkci, tak Polsko nevstoupí do eurozóny ani do mechanismu směnných kurzů (ERM II). Glapiński je ve funkci od poloviny roku 2016 a jeho funkční období končí v roce 2022. I v případě, že se změní vláda, bude mít stále pravomoc přijetí evropské měny blokovat. (EURACTIV.pl)

///

BRATISLAVA

Evropské peníze půjdou namísto výzkumu do infrastruktury. Slovenská vláda spolu s Evropskou  komisí schválily přesun finančních prostředků ve výši 70 milionů eur z oblasti výzkumu do sektoru výstavby silnic.

Ministerstvo školství uvedlo, že by úbytek financí neměl mít vliv na akademickou obec. Peníze totiž byly původně určené na podporu výzkumné činnosti malých a středních podniků, které ale neměly zájem o jejich čerpání.

///

PRAHA

Jourová doufá, že Stracheho skandál bude mít dopad na volby. Česká eurokomisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost pohlaví Věra Jourová doufá, že se skandál bývalého rakouského vicekancléře Heinze-Christiana Stracheho odrazí na výsledcích nacionalistických stran ve volbách do EP. „Doufám, že to lidem otevře oči,“ uvedla v rozhovoru s německým listem Handelsblatt.

Dezinformace před volbami nejsou rozšířené. Počet případů dezinformací na českých internetových stránkách v souvislosti s nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu se navzdory očekáváním výrazně nezvýšil. Internetové stránky notoricky známé šířením dezinformací se eurovolbami příliš nezabývaly. Publikovaly však pozitivní články o protiunijní straně SPD Tomia Okamury SPD. (Ondřej Plevák, EURACTIV.cz)

///

VILNIUS

Průzkumy. Poslední průzkumy veřejného mínění naznačují, že středopravá opoziční Unie vlasti (ELS) získá 27 % hlasů. Následuje Unie rolníků a zelených (Zelení / EFA) s 25 procenty a Litevští sociální demokraté (S&D) s 13 %. Liberální labouristická strana (ALDE) by získala 8 %, Spravedlnost a pořádek (EFDD) 7 % a litevští liberálové (ALDE) 6 %. (Angele Kedaitiene, EUnewslithuania.com)

///

BUKUREŠŤ

UDMR přerušuje vztahy s vládou. Demokratický svaz Maďarů v Rumunsku (UDMR / ELS) nechce podpořit žádné další vládní iniciativy, a dokonce zvažuje zmrazení dohody s vládní koalicí. UDMR nemá své členy ve vládě, ale nepřímo podporuje její zákony v parlamentu, včetně kontroverzních změn v oblasti spravedlnosti a trestního práva.

Pro Romania patří do S&D. Eurokomisařka Corina Cretuová v rozhovoru pro HotNews.ro uvedla, že strana Pro Romania patří do frakce S&D. Stranu založil bývalý rumunský premiér Victor Ponta poté, co opustil levicovou PSD. V Evropském parlamentu by podle průzkumů mohla získat až 4 křesla, zatímco PSD 9. Pro Romania se ale přidružení k S&D brání, neboť nechce sdílet frakci s kontroverzní PSD. (EURACTIV.ro)

///

ATHÉNY / NIKÓSIE

Americký akt. Američtí senátoři zavedli dlouho očekávanou legislativu, která upevní vztahy mezi Spojenými státy, Izraelem, Řeckem a Kyprem. Díky této dohodě se budou moci Spojené státy více angažovat v energetickém sektoru v regionu a budou také podporovat místní obrannou spolupráci. Nová legislativa dále ujasňuje, že Spojené státy nenechají bez povšimnutí agresivní kroky ze strany Turecka, které by mohly ohrozit jak Spojené státy, tak i jejich partnery. (Theodore Karaoulanis, EURACTIV.gr)

///

SOFIE

Výsledky průzkumů. Vládní strana GERB premiéra Bojka Borisova by mohla získat v evropských volbách 31,1 %, zatímco opoziční socialisté (BSP) 26,6 %. Vyplývá to z průzkumů agentury Alpha Research. Třetí místo by mohla obsadit liberální strana Hnutí práva a svobody (6 %), dále pak nacionalistická VMRO (6 %). Následuje populistická Volya (4,9 %) a Bulharská demokratická strana (4,2 %). (EURACTIV’s partner Dnevnik)

///

ZÁHŘEB

Chceme stíhačky. Chorvatská vláda se rozhodla řešit strategickou otázku nákupu stíhaček a diskutovala o ní se Švédskem a Spojenými státy. Informoval o tom ministr obrany Damir Krstičević. Loňské rozhovory o nákupu stíhaček s Izraelem selhaly, protože Spojené státy nákup izraelských F-16 nepovolily. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

LUBLAŇ

Více Slovinců u voleb. Podle údajů místních volebních komisí hlasovalo ve volbách do Evropského parlamentu během prvního dne 8 052 občanů. V roce 2014 hlasovalo v první den méně než pět tisíc lidí. Slovinsko má přibližně 2 miliony obyvatel. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

BĚLEHRAD

Zpráva o dialogu mezi Bělehradem a Prištinou. Úřad srbské vlády pro Kosovo a Metochii předložil poslancům zprávu o dialogu mezi Bělehradem a Prištinou pod záštitou EU od roku 2013 do roku 2019. Srbský parlament by se jí měl věnovat na nejbližším zasedání v pondělí 27. května, na kterém by se měl k textu vyjádřit i prezident Aleksandar Vučić. (Beta-EURACTIV.rs)

///

]]>
https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/the-capitals-prvni-prekvapeni-eurovoleb-v-nizozemsku-zabodovali-socialiste/feed/ 0
Britská vláda odložila hlasování o dohodě s EU. Mayová možná odstoupí https://euractiv.cz/section/brexit/news/britska-vlada-odlozila-hlasovani-o-dohode-s-eu-mayova-mozna-odstoupi/ https://euractiv.cz/section/brexit/news/britska-vlada-odlozila-hlasovani-o-dohode-s-eu-mayova-mozna-odstoupi/#respond Thu, 23 May 2019 14:29:14 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129972 V kabinetu i ve straně premiérky Mayové to vře, další hlasování o dohodě s EU se tak odkládá na neurčito. Čím dál více se také spekuluje o rezignaci šéfky britské vlády.

Britská vláda dnes kvůli sílící nespokojenosti uvnitř kabinetu i Konzervativní strany ustoupila a odložila parlamentní hlasování o klíčovém zákonu o brexitové dohodě s EU, který se Dolní sněmovně původně chystala předložit v prvním červnovém týdnu. Pokračují také spekulace o možné demisi premiérky Theresy Mayové, podle deníku The Times ji předsedkyně vlády může ohlásit už v pátek. Vnitropolitické dění zastínilo i volby do Evropského parlamentu, které se v Británii konají dnes. Průzkumy v nich vládním konzervativcům předpovídají historickou porážku.

Johnson šlape premiérce Mayové na paty. Chce převzít Konzervativní stranu a stanout v čele britské vlády

Podporovatel brexitu se chce stát novým britským premiérem poté, co odstoupí Mayová. Ta svou rezignaci plánuje poté, co britský parlament schválí již třikrát odmítnutou dohodu o vystoupení země z Unie. 

Kdy vláda parlamentu brexitový zákon předloží, není jasné. Ode dneška až do 4. června totiž poslanci nezasedají. „Budeme sněmovnu informovat o vývoji, až přestávka skončí,“ uvedl zástupce kabinetu Mark Spencer a dodal, že text zákona vláda zveřejní v prvním červnovém týdnu.

Premiérka plánuje hluboce rozdělené Dolní sněmovně předložit třikrát odmítnutou dohodu o podmínkách odchodu z EU právě formou zmíněného prováděcího zákona, který by dokument včlenil do britského práva. V něm chce Mayová ve snaze získat na svou stranu labouristickou opozici zakotvit i nové návrhy, které mluvčí vlády v úterý prezentoval jako „významné změny“. Labouristé ale nabídku bryskně odmítli a britský tisk soudí, že zákon tak nemá v parlamentu šanci na schválení.

Snaha Mayové získat pomocí ústupků na svou stranu labouristy, a především zmínka o dalším brexitovém referendu, ale vyvolala nový rozkol v britském kabinetu. Ve středu jej opustila Andrea Leadsomová, která za vládu vytvářela agendu dolní komory parlamentu. Jejím nástupcem byl dnes jmenován konzervativní právník Mel Stride. Downing Street ohlásila i několik dalších menších přesunů ve vládě.

Ve vládě Mayové se chystá revolta, spekuluje britský tisk

Uvnitř britských vládních konzervativců zesílil tlak na premiérku Theresu Mayovou, aby co nejdříve opustila svůj úřad. Britský tisk v této souvislosti spekuluje o probíhající revoltě v kabinetu.

Klíčový Výbor 1922

Britský tisk dnes spekuluje, že Mayová v pátek ohlásí rezignaci. Spojenci šéfky kabinetu podle The Times soudí, že se tak stane po setkání s Grahamem Bradym, předsedou takzvaného Výboru 1922, který sdružuje většinu konzervativních poslanců. Mluvčí Mayové to odmítl komentovat a ministr zahraničí Jeremy Hunt prohlásil, že Mayová bude premiérkou ještě na začátku června, kdy zemi navštíví americký prezident Donald Trump.

Jeden z vlivných členů Výboru 1922 Geoffrey Clifton-Brown nicméně pohrozil, že pokud Mayová v pátek neoznámí datum své rezignace, výbor umožní hlasování o důvěře Mayové jako šéfce strany. To by si vyžádalo změnu vnitrostranických pravidel. „Chci, aby stanovila časový plán svého odchodu. Domnívám se, že slepé popírání znějící dnes (ze sídla premiérky) je jen kouřová clona, neboť předsedkyně vlády nechce ovlivnit výsledek evropských voleb,“ řekl Clifton-Brown agentuře Press Association.

Británie měla původně EU opustit 29. března. Později se termín brexitu posunul na 12. dubna a nyní je nejzazším termínem 31. říjen letošního roku. Protože zatím Britové zůstávají plnoprávnými členy EU, konají se dnes v Británii volby do Evropského parlamentu. Žádné odhady výsledků se ale večer po hlasování nečekají a výsledky samotné budou zveřejněny až v noci na pondělí.

Britové se budou účastnit voleb do Evropského parlamentu. V něm ale jejich zástupci nikdy nemusí zasednout

Za 14 dní se i v celém Spojeném království budou volit britští zástupci do 751členného Evropského parlamentu. Do eurovoleb totiž rozvodová dohoda nemá šanci na schválení.

]]>
https://euractiv.cz/section/brexit/news/britska-vlada-odlozila-hlasovani-o-dohode-s-eu-mayova-mozna-odstoupi/feed/ 0
Klíč k eurovolbám #5: Proč jít volit? https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/klic-k-eurovolbam-5-proc-jit-volit/ https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/klic-k-eurovolbam-5-proc-jit-volit/#respond Thu, 23 May 2019 13:22:51 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129950 V pátek 24. a v sobotu 25. května půjdou Češi k volbám do Evropského parlamentu. Poslední ze série „klíčů“ shrnuje důvody, proč dává smysl najít si čas a k volebním urnám se vypravit.

1. Vliv na rozhodování o legislativě v EU i doma

Nejdůležitější důvod hned na začátek. Evropský parlament má mezi institucemi Evropské unie významné postavení, jeho pravomoci se navíc postupně zvyšují. Jsou to právě přímo volení europoslanci, kteří mohou zásadním způsobem proměnit podobu přijímané legislativy, a tím pádem následně i české zákony. V tomto ohledu tedy sehrávají podobně významnou roli jako poslanci a senátoři v Parlamentu ČR.

Zároveň je však také zapotřebí si uvědomit, že Evropský parlament není všemocný, a „neskočit na lep“ kampaním politiků, kteří slibují změny nad rámec pravomocí europoslanců. I tak má ale Parlament zásadní vliv.

2. Nepřímo volíme i Evropskou komisi

Eurovolby mají vliv na složení dvou základních institucí EU, kromě Evropského parlamentu jde také o Evropskou komisi, která je jakousi „vládou“ Unie. Více k tomuto tématu naleznete ve čtvrtém klíči.

3. Češi mají vliv

Jednadvacet europoslanců z celkových více než sedmi set se může zdát jako málo, Češi se ale v uplynulém období neztratili a v Bruselu a Štrasburku rozhodně nejsou bezvýznamní. Zastávali důležité pozice ve vedení Parlamentu nebo v klíčových výborech, a podíleli se na celé řadě zásadních legislativních návrhů, včetně snížení poplatků za volání v rámci EU nebo omezení „dvojí kvality“ zboží. Podle nezávislého serveru VoteWatch.eu byli Češi při zohlednění velikosti země druhou nejvlivnější skupinou v Parlamentu, hned za Belgií a před Finskem.

4. Vyjádření podpory oblíbené straně či kandidátovi

Sympatizujete s nějakou stranou či postoji konkrétního kandidáta? Volby jsou ideálním prostředkem k tomu vyjádřit podporu jejich práci. Další příležitost projevit své sympatie „volební“ cestou budeme mít až na podzim 2020 v senátních a krajských volbách.

5. Vyšší volební účast je žádoucí

Přímo volený parlament je postaven na principu poměrného zastoupení voličů, v ideálním případě by tedy měl reflektovat co nejlépe jejich strukturu a názory. Čím menší ale bude volební účast, tím méně bude Evropský parlament tuto zásadu plnit. Čím větší naopak účast bude, tím proporcionálnější a reprezentativnější bude i jeho složení. Proto je v zájmu nás všech, aby byla účast co největší.

6. Projev občanské „dospělosti“

Účast ve volbách je také projevem občanské „dospělosti“. To platí bez ohledu na to, zda jde o volby komunální, parlamentní či evropské. Je to přihlášení se k odpovědnosti za směřování společnosti, která bohužel značné části občanů chybí. V případě evropských voleb je to i projev vůle ovlivňovat globální politiku a řešit celosvětové výzvy, se kterými si jeden stát sám o sobě kvůli provázanosti systémů (globální ekonomika s dopady na trhy práce, finanční toky či daňové příjmy států, migrace, mezinárodní bezpečnost, klima apod.) poradit nemůže.

7. Rozhodnutí o budoucnosti EU a Evropy

S předchozím bodem souvisí i poslední důvod. Často se hovoří o tom, že tyto volby jsou patrně nejdůležitější v historii přímo voleného Evropského parlamentu, protože v posledních letech zesílily hlasy volající po zcela jiném pojetí evropské spolupráce. Volby rozhodnou o tom, jakým směrem se budoucnost Evropy, a tím pádem i České republiky bude vyvíjet. Budou mít vliv na to, jakým tématům a problematikám se náš kontinent bude věnovat, a jakou rychlostí budou integrace či naopak dezintegrace postupovat.

Přečtěte si i další klíče:

Klíč k eurovolbám #1: Jak se volí do Evropského parlamentu

Evropa se chystá na květnové volby do Evropského parlamentu. Jak se v nich zorientovat? Připravili jsme pro vás sérii stručných „klíčů“. První z nich odemyká základní pravidla fungování voleb.

Klíč k eurovolbám #2: Pravomoci a úkoly Evropského parlamentu

Květnové volby do Evropského parlamentu se blíží. Jak se v nich zorientovat? Připravili jsme pro vás sérii stručných „klíčů“. Druhý z nich se soustředí na pravomoci a úkoly, které na Parlament připadají.

Klíč k eurovolbám #3: Rozložení sil v Evropském parlamentu

Květnové volby do Evropského parlamentu se blíží. Jak se v nich zorientovat? Připravili jsme pro vás sérii stručných „klíčů“. Třetí z nich se soustředí na současné politické rozložení sil uvnitř Parlamentu.

Klíč k eurovolbám #4: Jak výsledek voleb ovlivňuje složení Evropské komise?

Květnové volby do Evropského parlamentu už jsou za dveřmi. Jak se v nich zorientovat? Připravili jsme pro vás sérii stručných „klíčů“. Ten čtvrtý v pořadí přibližuje vzájemný vztah Evropského parlamentu a Evropské komise.

]]>
https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/klic-k-eurovolbam-5-proc-jit-volit/feed/ 0
Dezinformací na českém internetu před volbami nepřibylo, zjistil průzkum https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/dezinformaci-na-ceskem-internetu-pred-volbami-nepribylo-zjistil-pruzkum/ https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/dezinformaci-na-ceskem-internetu-pred-volbami-nepribylo-zjistil-pruzkum/#respond Thu, 23 May 2019 11:41:26 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129961 Dezinformací na českých webech v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu přes původní obavy výrazně nepřibylo. Oznámil to dnes Pražský institut bezpečnostních studií na základě svého průzkumu. Podle něj se weby, které jsou známé šířením dezinformací, eurovolební kampaní významněji nezabývaly. Pozitivně referovaly hlavně o hnutí SPD Tomia Okamury.

„EU sice představuje jeden z oblíbených cílů českých konspirátorů, avšak před volbami do Evropského parlamentu jsme nezaznamenali, že by se weby známé šířením dezinformací volební kampani výrazněji věnovaly,“ uvedl programový manažer institutu Jonáš Syrovátka. O nezájmu podle něj svědčila mimo jiné malá snaha nastolovat vlastní témata. Weby se omezovaly jen na reakce například na dvojí kvalitu potravin, sdělil Syrovátka.

Předběžné výsledky výzkumu podle něj potvrdily symbiózu mezi dezinformačními weby a některými stranami. „SPD byla na rozdíl od ostatních stran líčena pozitivně a prohlášení jejích kandidátů a představitelů byla na sledovaných webech často citována. Tato skutečnost může pomoci SPD mobilizovat některé voliče,“ dodal Syrovátka.

V rámci výzkumu bylo v období od 15. dubna do 19. května sledováno 31 webů, které podle institutu šíří manipulativní obsah. EU byla zmíněna v 783 textech, které se většinou věnovaly migraci, výročí vstupu ČR do EU, dvojí kvalitě potravin, populistickým hnutím v Evropě nebo zpochybňování ekonomických přínosů členství ČR v EU. Dezinformací se objevilo minimum. „Mezi nejvýznamnější patřilo tvrzení, že EU vydala migrantům debetní karty v hodnotě dvou miliard eur, které se objevilo na webech Megazine a AC24,“ uvedl institut.

Zprávy na osmi nejsledovanějších webech, které jsou označovány za dezinformační, se podle institutu týkaly nejčastěji pražské demonstrace SPD, dvojí kvality potravin a sporu mezi europoslankyní KSČM Kateřinou Konečnou a SPD ohledně hlasování o uprchlických kvótách. SPD podle výzkumu měla exkluzivní prostor zejména na webu Nová republika, jehož redaktorem je volební lídr tohoto hnutí Ivan David. Představitelé KSČM nejčastěji dostávali prostor na webu Sputnik. Nejkritizovanějšími uskupeními byly na těchto webech Starostové s TOP 09 a ČSSD, uvedl institut.

Bojovat proti dezinformacím jsme začali pozdě, říkají odborníci

Propaganda a dezinformace na internetu představují výzvy dnešní doby, a právě o nich s ohledem na nadcházející eurovolby hovořili odborníci z řad akademiků, novinářů a analytiků na konferenci v Brně. Jak dezinformace ovlivňují společnost a politiku? A umí s nimi Evropa bojovat?

]]>
https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/dezinformaci-na-ceskem-internetu-pred-volbami-nepribylo-zjistil-pruzkum/feed/ 0
Video: Společná evropská armáda jako doplnění NATO? Tříštění sil, říká Šándor https://euractiv.cz/section/zahranici-a-bezpecnost/video/video-spolecna-evropska-armada-jako-doplneni-nato-tristeni-sil-rika-sandor/ https://euractiv.cz/section/zahranici-a-bezpecnost/video/video-spolecna-evropska-armada-jako-doplneni-nato-tristeni-sil-rika-sandor/#respond Thu, 23 May 2019 11:21:23 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=video&p=129959 Až moc silná vojenská závislost na Spojených státech a rostoucí hrozba z Ruska. To jsou hlavní důvody, proč francouzský prezident Emmanuel Macron volá po vlastní evropské armádě. Podpořila ho i německá kancléřka Angela Merkelová a s nápadem souhlasí také někteří čeští europoslanci.

Skeptický je naopak bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby Andor Šándor, který poukazuje na fakt, že EU momentálně opouští Velká Británie, jejíž armáda patří ke špičce. „Neumím si představit, na jakém jiném základě kromě francouzské armády by ta evropská fungovala,“ říká Šándor. Navíc by jí podle něj chyběla logistická i zpravodajská kapacita.

Video vzniklo v rámci projektu Evropa v souvislostech, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropského parlamentu.

]]>
https://euractiv.cz/section/zahranici-a-bezpecnost/video/video-spolecna-evropska-armada-jako-doplneni-nato-tristeni-sil-rika-sandor/feed/ 0
The Capitals: Britové jdou k evropským volbám, Mayová mezitím ztrácí podporu https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/the-capitals-britove-jdou-k-evropskym-volbam-mayova-mezitim-ztraci-podporu/ https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/the-capitals-britove-jdou-k-evropskym-volbam-mayova-mezitim-ztraci-podporu/#respond Thu, 23 May 2019 08:21:22 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129947 The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

LONDÝN

Britskou vládu zasáhla rezignace vůdkyně Dolní sněmovny Britského parlamentu. Zastánkyně brexitu Andrea Leadsmová odůvodnila své rozhodnutí tím, že aktuální plán nepovažuje za cestu k naplnění výsledku téměř tři roky starého referenda.

„Vím, že zítra jsou důležité volby a mnoho konzervativců tvrdě pracovalo na podpoře našich skvělých kandidátů,“ dodala Leadsomová. „Uvědomuji si načasování svého rozhodnutí, ale nemohu plnit své povinnosti Vůdkyně Dolní sněmovny a navrhnout zákon s novými prvky, které zásadně odmítám.“

Mezitím předseda parlamentního klubu Konzervativní strany Graham Brady oznámil, že se v pátek sejde s premiérkou a budou hovořit o její budoucnosti v britském kabinetu.

Podle informací portálu EURACTIV.com by rebelující poslanci mohli donutit Mayovou k rezignaci ještě v průběhu tohoto týdne. Ve středu se jim však nepodařilo změnit stranická pravidla, která by umožnila hlasovat o vyslovení nedůvěry premiérce. Konzervativci se o to už jednou pokusili v prosinci. Podle stranických pravidel mohou tento krok zopakovat až po dvanácti měsících.

Britská média ve středu přinášela informace z prostředí vládního kabinetu, podle kterých si stále více jeho členů myslí, že premiérka ztratila i poslední zbytky respektu poslanců a ministrů. Jacob Rees-Mogg, lídr probrexitové skupiny konzervativců (ERG), kritikou rozhodně nešetřil. „Toto je opravdu bizarní a nekompetentní způsob vládnutí. (…) Premiérka už nemá autoritu k tomu, aby cokoli dohodla,“ prohlásil.

Mayová s novým návrhem, který by britským poslancům umožnil vyhlásit referendum potvrzující jakoukoliv schválenou brexitovou dohodu, podle jeho slov opět utrží v parlamentu porážku. Rees-Mogg mimo to potvrdil, že novým předsedou strany by podle něj měl být exministr zahraničí Boris Johnson.

Johnson je podle britských médií hlavním favoritem na post předsedy Konzervativní strany. Bez šancí není ani bývalý vyjednavač pro brexit za britskou vládu Dominic Raab. (Samuel Stolton, EURACTIV.com)

///

PAŘÍŽ

Méně extrémní pravice v médiích. Úřad pro audiovizuální vysílání (CSA) rozhodl, že rozhovory se Stevenem Bannonem, bývalým poradcem amerického prezidenta Donalda Trumpa, přiřadí k času vyhrazenému před volbami do EP pro prezentaci krajní pravice.

(Ne)rozšíření. Ve Francii se opět rozproudila diskuse o rozšíření EU poté, co Nathalie Loiseauová, jednička kandidátky Macronova hnutí, projevila jen malé nadšení z představy přijetí nových členů do evropské rodiny. V rádiu RTL uvedla, že pokud by byla ministryní  pro evropské záležitosti, zablokovala by přistoupení Albánie a Severní Makedonie do EU.

François-Xavier Bellamy, lídr eurokandidátky konzervativní strany Les Républicains, jí následně připomněl, že Macron rozšíření podpořil během svého projevu na Sorbonnské univerzitě.

///

BRUSEL

Michel v čele evropské instituce? Evropský parlament „potřebuje větší a vyrovnanější koalici, na jejímž čele by stáli lidé jako Charles Michel, Mark Rutte, Antonio Costa a další,“ uvedl francouzský prezident Macron pro belgický deník Le Soir.

Macron pochválil belgického premiéra Michela za jeho „odvážnou a účinnou“ politiku v oblasti schvalování paktu o migraci a dodal, že bude ideálním kandidátem na nejvyšší pracovní pozice v EU. (Alexandra Brzozowski, EURACTIV.com)

///

VÍDEŇ

Vládní turbulence. Rakouský kancléř Sebastian Kurz se ve středu (22. května) snažil zadržet pád koaliční vlády. Aby přežila hlasování o nedůvěře, které se uskuteční v pondělí (27. května), musí získat podporu opozičních sociálních demokratů (SPÖ) nebo rozzlobené krajně pravicové Strany svobodných (FPÖ).

Množství zákonodárců z FPÖ přilévá olej do ohně a zdá se, že o osudu Kurzovy vlády rozhodnou zejména Sociální demokraté. (Claire Stam, EURACTIV.de)

///

MADRID

Nebezpečná iluze. Emma Boninová, bývalá evropská komisařka a španělská ministryně zahraničních věcí, v rozhovoru pro agenturu EFE řekla, že myšlenka existence 27 zemí, kde každá stojí samostatně, není pouze iluzí, ale je také nebezpečná.

„Na jedné straně najdeme Putina, na druhé straně agresivní Čínu, pak Trumpa, který nerad jedná s Evropou a Středomoří v plamenech. Jedinou možností, kterou mají Evropané, je evropský projekt,“ uvedla.
///

ŘÍM

Chvilkové příměří. Italský premiér Giuseppe Conte chce předejít dalším rozporům mezi dvěma vládnoucími stranami, oznámil proto odklad dvou vlajkových projektů: jeden, který podporuje Liga, o pokutách pro ty, kteří pomohou nebo zachrání migranty na moři, a druhý o daňových výdajích pro rodiny s dětmi, se kterým přišlo Hnutí pěti hvězd.

„Bez harmonie, nemůžeme pokračovat,“ varoval Giancarlo Giorgetti, Salviniho pravá ruka.

///

VARŠAVA

Timmermans a Weber v Polsku. Spitzenkandidáti dvou největších frakcí v Evropském parlamentu navštívili Polsko. Kandidát socialistů (S&D) Frans Timmermans přijel do Varšavy, aby podpořil novou progresivní stranu Wiosna, která by se mohla po volbách k jeho frakci připojit a dodat jí tři až čtyři mandáty. Kroky volebního lídra lidovců (EPP) Manfreda Webera dnes povedou za opozičním lídrem Grzegorzem Schetynou a primátorem Varšavy Rafalem Trzaskowskim. Která strana v Polsku zvítězí, zatím není jasné, pořadí stran v průzkumech veřejného mínění se před volbami často měnilo.

Duda vede nad Tuskem. V případě prezidentských voleb by současný prezident Andrzej Duda získal 41 %, zatímco Donald Tusk 27 % hlasů. Informoval o tom nedávný průzkum. Přestože se prezidentské volby budou konat až v roce 2020, v Polsku jsou již nyní horkým tématem. Spekuluje se totiž o možném návratu Donalda Tuska, který by mohl zabránit dalšímu propojování pravicové vlády s prezidentem Dudou. (EURACTIV.pl)

///

PRAHA

Většina absolventů se nezajímá o politiku. Více než polovina (58 %) českých chlapců a dívek, kteří letos ukončí střední školu, nemá zájem o politiku, ale přesto jsou připraveni hlasovat v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnila agentura Tutor. Průzkumu se zúčastnilo 548 žáků ze všech typů škol z různých regionů České republiky. (Ondřej Plevák, EURACTIV.cz)

///

BRATISLAVA

Bez předvolebních programů. Tři slovenské politické strany, které mají šanci získat mandát v Evropském parlamentu – Nacionalistická SNS, krajně pravicová K-ĽSNS a euroskeptická strana Jsme rodina – nezveřejnily před volbami oficiální volební program. Ve své analýze o tom informoval server EURACTIV.sk. Programy ostatních stran pro změnu neobsahovaly ucelenou představu o EU, výjimkou je SaS a Progresivní Slovensko, které tvoří koalici se stranou Spolu. (EURACTIV.sk)

///

HAAG

Volby začínají. Dnešním dnem začínají evropské volby v Nizozemsku a Velké Británii. Poslední průzkumy odhadují vítězství nizozemského premiéra Marka Rutteho (VVD, ALDE), který by mohl obsadit v EP až 5 křesel. Stejný počet by mohlo získat nové euroskeptické uskupení FvD. Právě tato strana pod vedením Thierryho Baudeta se postarala o propad preferencí krajně pravicového Geerta Wilderse (PVV), jehož strana by dle průzkumů měla dosáhnout pouze na jeden mandát.

Rutte s Baudetem se střetli ve včerejší televizní debatě a premiér opět potvrdil, že se nechce ujmout žádné z čelných pozic v evropských institucích. Prohlásil také, že pro Itálii a Řecko by bylo lepší, kdyby nepřijaly euro. Na druhou stranu uznal, že společná měna ochránila Nizozemsko před krizí v roce 2008. Baudet na to reagoval tím, že bez eura by žádná krize neproběhla. (Sam Morgan, EURACTIV.com)

///

BUKUREŠŤ

Poslední průzkumy. Podle posledních průzkumů agentury IMAS by měla středopravá PNL (EPP) získat 28,5 % hlasů, zatímco vládnoucí PSD pouze 21,1 % Aliance 2020 USR PLUS by mohla obdržet 19,6 % a následovala by ji PRO Romania a ALDE s 9,9 % a 9,8 %. V průzkumu společnosti INSOP zveřejněném minulý týden získala PNL 27,6 % a PSD 25,5%. Alianci USR PLUS přisoudil odhad 16,5%. (EURACTIV.ro)

///

ATHÉNY / SOFIE / SARAJEVO

Plynovod z Ázerbájdžánu. Bulharsko a Řecko začaly s výstavbou plynovodu, který má dopravit ázerbájdžánský plyn do Bulharska. Na slavnostní zahájení výstavby 182kilometrového spojení mezi Bulharskem a Řeckem dohlíželi premiéři obou zemí – Bojko Borisov a Alexis Tsipras. Plynovod by měl být zprovozněn koncem roku 2020 a podle Tsiprase se díky němu stane Balkán novým energetickým uzlem. Borisov zase zdůraznil potřebu diverzifikace dodávek plynu, Sofie je totiž nyní zcela závislá na Rusku.

Prezident Republiky srbské Milorad Dodik má však opačný názor. Nechal se slyšet, že by udělal vše proto, aby dodávky plynu zůstaly závislé na Rusku. (EURACTIV’s partner Dnevnik, Theodore Karaoulanis, EURACTIV.gr, Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

BĚLEHRAD

Rána šedé ekonomice. Nový národní program na omezení šedé ekonomiky předpokládá, že v následujících dvou letech se objem obchodů v šedé zóně sníží přibližně o 200 milionů eur. Nejméně 11 tisíc pracovníků a 9 tisíc zaměstnanců společností, které v současnosti působí na černém trhu, má navíc začít legálně pracovat. (Beta-EURACTIV.rs)

///

]]>
https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/the-capitals-britove-jdou-k-evropskym-volbam-mayova-mezitim-ztraci-podporu/feed/ 0