Země V4 patří mezi největší příjemce evropských dotací a spojuje je také neefektivní systém využití těchto peněz. Situace v jednotlivých zemích ale zdaleka není stejná. Evropský úřad pro boj proti podvodům má omezený vliv, protože hlavní slovo mají národní orgány.
Zásadními neznámými v tématu přechodu z uhlí na jiné zdroje není jestli, ale kdy, a jak cílů dosáhnout s ohledem na lidi v uhelných regionech. Polsko, Česko a Slovensko se potýkají s otázkou kdy, zatímco Polsko stále řeší jestli vůbec.
Tři roky po referendu o brexitu zůstává Spojené království členem EU. Dohoda o odchodu dojednávaná téměř dva roky mezi Británií a EU totiž navzdory třem pokusům zatím neprošla britským parlamentem. Novým datem vystoupení je nyní 31. říjen.
Země Visegrádské čtyřky jsou jednotné v otázce rozšíření Unie i NATO o západní Balkán, ačkoliv se celkový konsensus rozpadá v případě Kosova. Deklarace, které se zavazují k politice otevřených dveří, však nejsou následovány konkrétními a rozhodnými kroky.
V prodeji elektrických vozidel je zatím střední Evropa pod průměrem EU. Nechce však zaostávat za globálním trendem, rozbíhá proto produkci baterií a touží po velkém úspěchu.
Evropský plán na zdanění digitálních gigantů ztroskotal kvůli odporu některých členských států. Komise proto navrhuje, aby Rada EU rozhodovala o této oblasti kvalifikovanou většinou. Země V4 nový způsob hlasování odmítají a digitální společnosti chtějí místo toho danit po svém.
Přestože země V4 letos slaví 30 let od pádu komunismu, Maďarsko a Polsko čelí řízení EU pro ohrožení vlády práva. Úroveň demokracie se u těchto dříve pilných studentů demokratické transformace významně zhoršila. Česko a Slovensko možná podobný vývoj čeká.
Členské státy, Evropský parlament a Komise úspěšně zakončily téměř tříleté vyjednávání o reformě autorského práva. Sporným bodem byly články 11 a 13, které podle kritiků ohrožují svobodu internetu.
V jednání o příštím víceletém finančním rámci je pro V4 klíčovou otázkou výše přidělených dotací na postupnou konvergenci méně vyspělých regionů a myšlenka vázat prostředky s požadavky na právní stát.
Země V4 táhnou v otázkách migrace dlouhodobě za jeden provaz. Podle závěrů červnové Evropské rady to vypadá, že snaha konečně přinesla alespoň nějaké ovoce. Dohoda na reformě azylového systému EU je však stále v nedohlednu.
Akutní nedostatek zaměstnanců nutí Visegrádskou čtyřku ke zjednodušování procesu zaměstnávání cizinců, byť jsou tyto státy většinou k migraci skeptické. Zároveň chtějí země střední a východní Evropy motivovat své obyvatele k návratu do vlasti, což zatím přináší smíšené výsledky.
Visegrádské země nemají konzistentní strategii pro boj proti fake news a dezinformačním kampaním. Liší se také způsoby, jak k této problematice Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko přistupují. Roli dezinformátorů přitom někdy sehrávají samotní politici.
Názory visegrádských zemí na institucionální architekturu měnové unie se rozcházejí. Shodnou se na tom, že nechtějí hrát druhé housle, píše Robert Csehi.
Česko má rezervy v třídění bioodpadu. Podobně jsou na tom i ostatní země Visegrádské čtyřky. Jedním z dalších společných problémů je „kreativní vykazování“. Pozitivní příklady ale přináší některá města.
Kybernetický prostor rozhodně není bezpečný. S útoky se setkávají firmy, úřady, ale také média. Země Visegrádu se proto vyzbrojily odborníky a novými strategiemi, které je mají ochránit.
Role žen v politice zemí V4 mnohdy připomíná situaci v arabských zemích. Formální překážky jsou sice minulostí, vůči genderovým tématům tu však stále přežívá hluboce zakořeněný konzervativní přístup. Ukázalo se to i během kampaně #MeToo.
