Evropský plán na zdanění digitálních gigantů ztroskotal kvůli odporu některých členských států. Komise proto navrhuje, aby Rada EU rozhodovala o této oblasti kvalifikovanou většinou. Země V4 nový způsob hlasování odmítají a digitální společnosti chtějí místo toho danit po svém.
Přestože země V4 letos slaví 30 let od pádu komunismu, Maďarsko a Polsko čelí řízení EU pro ohrožení vlády práva. Úroveň demokracie se u těchto dříve pilných studentů demokratické transformace významně zhoršila. Česko a Slovensko možná podobný vývoj čeká.
Členské státy, Evropský parlament a Komise úspěšně zakončily téměř tříleté vyjednávání o reformě autorského práva. Sporným bodem byly články 11 a 13, které podle kritiků ohrožují svobodu internetu.
EU není v očích svých občanů legitimní, a to i proto, že její instituce jsou voleny nepřímo. Dokonalá Unie by Evropanům dávala prostor k tomu formovat své národní parlamenty a vlády, řekl náměstek ministra zahraničí Bartosz Cichocki serveru EURACTIV.pl.
The EU does not have a democratic legitimacy in the eyes of citizens. A perfect EU would give Europeans the comfort of power to shape national parliaments and governments – Bartosz Cichocki, deputy Minister for Foreign Affairs tells EURACTIV.pl
Agresivní politika Ruské federace je hlavní hrozbou Polska a dalších zemí na východním okraji Evropské unie a Severoatlantické aliance. Čeští odborníci mezi hlavními zdroji nebezpečí Rusko nezmiňují, upozorňují však na rozpadající se světový řád.
In both Poland and the Czech Republic, coal is the main pillar of power generation. For Poland, it stands behind around 80% power generation. In the Czech Republic, coal’s share in the energy mix is twice lower.
Uhlí je pro Česko i Polsko hlavním energetickým pilířem. V Polsku stojí až za 80 % vyrobené elektřiny, v České republice je podíl uhlí na výrobním mixu dvakrát nižší díky dvěma jaderným elektrárnám.
No cuts in cohesion and agricultural funds, greater flexibility and less administrative burdens. That’s how the Czech Republic and Poland see the future EU’s budget.
Žádné škrty v kohezních a zemědělských fondech, více flexibility a méně administrativy. Právě tak si Česká republika a Polsko představují budoucnost evropského rozpočtu.
Být v EU, či nebýt v EU? Podle expertů toto rozhodně není otázka pro Česko a Polsko. Pro obě země je důležité zůstat v Unii, čerpat výhody z ní plynoucí a vyhýbat se povinnostem, které jsou se členstvím spojené.
Stay in the EU or not to stay in the EU? According to the experts it is not an issue for Poland and Czech Republic. For both countries is important to remain in the EU, to gain benefits and to avoid costs.
Budoucnost Česka a Polska je úzce spjatá s budoucností celé EU. Pro obě země je proto důležité podílet se na rozhodování o tom, kam by se EU měla ubírat, ve kterých oblastech by mohla dělat více a kde naopak své úsilí musí zmírnit.
Visegrádská čtyřka je jednou z nejlépe fungujících skupin uvnitř Evropské unie. Berlín si je toho vědom, ale zároveň se snaží chránit jednotu celé EU. V mnoha oblastech má Německo k V4 blíže než ke Francii, tvrdí Kai-Olaf Lang.
Pro Ukrajinu má velký význam, že se Polsko, Česká republika a Maďarsko postupně odklánějí od EU a posouvají se až na samotný okraj Unie. Kyjev by chtěl být co nejblíže sjednocené Evropě, říká Kateryna Zarembo.
V jednání o příštím víceletém finančním rámci je pro V4 klíčovou otázkou výše přidělených dotací na postupnou konvergenci méně vyspělých regionů a myšlenka vázat prostředky s požadavky na právní stát.
Země V4 táhnou v otázkách migrace dlouhodobě za jeden provaz. Podle závěrů červnové Evropské rady to vypadá, že snaha konečně přinesla alespoň nějaké ovoce. Dohoda na reformě azylového systému EU je však stále v nedohlednu.
Akutní nedostatek zaměstnanců nutí Visegrádskou čtyřku ke zjednodušování procesu zaměstnávání cizinců, byť jsou tyto státy většinou k migraci skeptické. Zároveň chtějí země střední a východní Evropy motivovat své obyvatele k návratu do vlasti, což zatím přináší smíšené výsledky.
Evropské peníze pomohly proměnit srdce uhelného města na kulturní a společenské centrum. Vymizeli z něj ale místní obyvatelé a město se nadále potýká s dlouhodobými problémy, jako je smog.
Visegrádské země nemají konzistentní strategii pro boj proti fake news a dezinformačním kampaním. Liší se také způsoby, jak k této problematice Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko přistupují. Roli dezinformátorů přitom někdy sehrávají samotní politici.
Česko má rezervy v třídění bioodpadu. Podobně jsou na tom i ostatní země Visegrádské čtyřky. Jedním z dalších společných problémů je „kreativní vykazování“. Pozitivní příklady ale přináší některá města.
S málem peněz lepší EU nevytvoříme, říkají řečtí politici. Němci zase žádají dodržování pravidel. Hlavními otázkami nového víceletého rozpočtu bude zalepení díry po brexitu a rovnováha mezi tradičními politikami a novými výzvami, jako je migrace.
Kybernetický prostor rozhodně není bezpečný. S útoky se setkávají firmy, úřady, ale také média. Země Visegrádu se proto vyzbrojily odborníky a novými strategiemi, které je mají ochránit.
Role žen v politice zemí V4 mnohdy připomíná situaci v arabských zemích. Formální překážky jsou sice minulostí, vůči genderovým tématům tu však stále přežívá hluboce zakořeněný konzervativní přístup. Ukázalo se to i během kampaně #MeToo.
