Zahraniční politika Evropské unie je podle některých kritiků příliš svázaná jednomyslným hlasováním, změnit to se ale v dohledné době asi nepodaří. Otázkou také je, jestli by většinové hlasování nezažehlo mezi státy ještě větší spory.
Evropská komise chystá na letošní rok revizi směrnice o zdanění tabákových výrobků. V souvislosti s ní se vede debata, jak danit nové tabákové výrobky na trhu, jako jsou elektronické cigarety nebo zahřívaný tabák. Názory se totiž různí.
Co se starým a nepotřebným mobilním telefonem, který v sobě skrývá nebezpečné látky i vzácné kovy a citlivá data? Pomoci může český neziskový projekt Remobil a další české iniciativy, které mají nejen ekologický, ale také společenský rozměr.
Nový legislativní balíček Fit for 55 je dalším pokračováním trendu započatého již v roce 2018, kdy se EU a její členské státy, včetně Visegrádu, zavázaly k uhlíkové neutralitě a dalším klimatickým cílům. Jakým příležitostem a výzvám bude nyní čelit středoevropský region?
Česko by podle expertů mělo zdvojnásobit stávající podíl obnovitelných zdrojů energie. Vláda se ke zvyšování laťky staví opatrně, z opozičních politických stran však zaznívají i ambicióznější návrhy.
Po půl roce portugalského předsednictví Rady EU přichází na řadu Slovinsko. Jaké jsou jeho priority? Jaká očekávání nové předsednictví budí? A proč se slovinský nástup příliš nepovedl? Odpovídá redaktor serveru EURACTIV.cz Ondřej Plevák.
Konference o budoucnosti Evropy trvá již dva měsíce a pomalu se přesouvá z internetového prostředí k opravdovému setkávání. V červnu proběhlo první plenární zasedání, několik debat má za sebou i Česko. K dosavadnímu průběhu se však objevují kritické komentáře.
V českém teplárenství hrají a budou hrát zásadní roli fosilní zdroje. Do roku 2030 chce Česko přesedlat z uhlí na plyn, výzvou bude odpojování lidí od centrální soustavy.
Otázka budoucí podoby Evropské unie je nyní díky probíhající Konferenci o budoucnosti Evropy více než aktuální. Jak má vypadat evropská integrace v následujících letech? A směřuje sedmadvacítka k vícerychlostnímu modelu?
České zemědělské velkopodniky si mohou oddechnout. Evropskému parlamentu se nepodařilo prosadit povinné zastropování dotací, kterého se obávaly. Na stranu agrárních holdingů se postavili ministři členských států, včetně Česka.
Česká republika má vhodné podmínky pro výstavbu malých modulárních reaktorů, jestli na nich však založí budoucnost své jaderné energetiky zatím není jasné. Jisté nicméně je, že se Česko bez dalšího rozvoje jádra a nových projektů neobejde.
Éra spalovacích motorů se blíží ke konci. K jejich zákazu přistupují nejenom progresivní evropská města, ale i celé státy. Na konec dieselových a benzinových aut se připravuje i Česká republika, kterou čekají masivní investice do elektrifikace dopravy.
Směrem k zelené budoucnosti se vydává i finanční a bankovní sektor. Nová legislativa EU, tzv. taxonomie, není jen o tom, jaké zdroje nebo činnosti budou považovány za ohleduplné k životnímu prostředí. Má zejména podpořit zelené investice.
EU se zavázala k tomu, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 55 procent. Pokud chce takového cíle dosáhnout, bude muset dekarbonizovat ekonomiku. Experti upozorňují, že taková změna může posílit závislost Evropy na dodávkách energie z Ruska.
Lídři evropských zemí se sjeli do Bruselu na summit Evropské rady. Horkým tématem se stalo Rusko nebo kontroverzní maďarský zákon proti LGBT komunitě. Detaily z vrcholného jednání přináší v podcastu Evropa zblízka redaktor Ondřej Plevák.
Vrcholná schůzka lídrů měla ve čtvrtek dvě hlavní témata – kontroverzní maďarský zákon a společný postup Unie vůči Rusku. V obou případech přetrvávají významné neshody.
Prezidenti a premiéři unijní sedmadvacítky budou dnes a zítra na vrcholné schůzce řešit společný přístup k migraci, Turecku, Rusku nebo současnou epidemiologickou situaci. Dojde i na téma kontroverzního maďarského zákona, ke kterému Česko zatím jasnou pozici nemá.
Česko a Polsko začaly jednat o urovnání sporu kolem těžby v polském hnědouhelném dole Turów. Jak pokračuje česko-polské jednání? Jakou sklízí kritiku? A jakou roli ve sporu nyní hrají unijní instituce?
Evropská unie má do budoucna velké „sociální plány“. Jejich součástí je také společný boj proti bezdomovectví, které je pro EU čím dál větší zátěží. Možné řešení ukazuje i jeden český projekt z Moravskoslezského kraje.
Auta ovládaná pomocí umělé inteligence, která vzájemně komunikují, chrání své pasažéry před nebezpečím a vypouštějí jen minimum emisí. Právě tak by mohla vypadat budoucnost evropské silniční dopravy.
Uvnitř unijních institucí se pomalu rýsuje reforma tzv. jednotného evropského nebe, která má pomoct zefektivnit leteckou dopravu a snížit tak emise. Překážkou změn by mohl být „letecký nacionalismus“ některých členských států.
Střetem zájmů premiéra Andreje Babiše, který konstatoval audit Evropské komise, se zabývá nový evropský úřad - Úřad evropského veřejného žalobce. Jaký dopad to může mít na Česko? A jak úřad vlastně funguje? Odpovídá šéfredaktorka EURACTIV.cz Aneta Zachová.
Sociální sítě pracují s netransparentními algoritmy, které mohou ohrožovat evropskou demokracii. Co s tím? Další regulace podle odborníků nestačí, Evropská unie musí k platformám přistupovat přísněji.
