Mnoho domácností v ČR stále postrádá rychlý internet. Nyní se díky dalším dotacím z EU otevírá možnost výstavbu pokrytí vysokorychlostním internetem dokončit.
Zhruba 42 miliard korun. Tolik dostanou české uhelné kraje z evropské kasy „navíc“, aby se dokázaly vyrovnat s odklonem od uhlí a ozeleněním ekonomiky. Co prostředky k dobru znamenají?
Do konce listopadu mělo Česko splnit evropská pravidla o tzv. dvojí kvalitě. Podařilo se to ale jen částečně, Čechy tak možná opět čekají oplétačky s Evropskou komisí.
Jednou z největších výzev nové české vlády bude post-pandemický návrat k rozpočtově odpovědné politice. Pouze škrtat a přerozdělovat ale nestačí, ruku v ruce s tím by měla přijít i změna ve veřejném financování a daňová optimalizace.
Česká republika je odolná vůči zahraničním vlivům autoritářských režimů, je na tom dokonce nejlépe z celého regionu střední a východní Evropy, ukazuje studie.
Komplikované stavební řízení je dlouhodobou bolístkou české ekonomiky. S novou legislativou a investicí z Národního plánu obnovy by se řízení mohlo zjednodušit a zkrátit. Doufají v to především čeští podnikatelé.
Situace na hranici Běloruska a Evropské unie vedla k další, páté série sankcí. Jak se může evropská sedmadvacítka bránit hybridnímu útoku běloruského režimu a co by si měla počít s eskalující humanitární krizí?
Ani téměř rok po opuštění jednotného trhu a celní unie, a téměř dva roky po formálním ukončení členství v Evropské unii, nejsou unijní vztahy se Spojeným královstvím v rovnováze. Ba naopak.
Nový impuls pro transatlantické vztahy je možná tady. Evropská unie a Spojené státy chtějí posílit vzájemnou spolupráci v oblasti technologií, digitální politiky a obchodu.
Miliardy z evropských strukturálních fondů potečou do modernizace českých dopravních sítí i nadále. Nové podmínky čerpání nicméně pro kraje znamenají, že budou muset při budování a údržbě silnic častěji sáhnout do vlastní kapsy.
Jak nasměrovat dotační podporu tam, kde je skutečně potřeba? Evropská unie pro to má speciální prostředky, tzv. nástroje integrovaného územního rozvoje.
Evropská unie kvůli pandemii dočasně zavřela oči před nadměrným utrácením svých členských zemí. V současné době se jedná o tom, jestli je má zase naplno otevřít, nebo jen pootevřít.
Věda, výzkum a inovace jsou tahouny evropské ekonomiky. Navíc přichází s odpověďmi na klíčové výzvy budoucnosti, jako je například klimatická krize nebo pandemie covid-19. Evropská unie vědu podporuje již dlouhá léta pomocí speciálních programů.
Věda, výzkum, inovace, digitalizace, průmysl 4.0, dovednosti. Výčet oblastí, na které se musí tuzemsko zaměřit, aby nezaspalo v modernizaci, kterou si 21. století žádá. Nebude to jednoduché, ale Česko už má našlápnuto.
Evropské penězovody se rozšiřují. V novém dotačním období 2021−2027 si Česko sáhne na rekordní částku převyšující bilion korun. Stát by měl být díky této investici chytřejší a zelenější, alespoň tak znějí dvě z pěti hlavních evropských priorit.
Evropa sází na bezemisní dopravu, zejména elektromobilitu. Slibuje si od ní čistší ovzduší, nižší emise a udržitelnou budoucnost dopravního sektoru. Česko by nemělo zůstat pozadu, EU proto v následujících pěti letech masivně investuje do výstavby tuzemské nabíjecí infrastruktury.
Světoví regulátoři tabáku jsou dál pod palbou kritiky za svůj údajně zastaralý přístup k omezování kouření a k tzv. novým tabákovým výrobkům. Evropská unie mezitím řeší, jakou cestou se vydat.
Evropa se plní vysloužilými elektrozařízeními z Číny. Internetová tržiště totiž mnohdy neřeší jejich zpětný odběr a případnou recyklaci či likvidaci. Organizace však již volají po změně.
Na naftu, benzín a další fosilní paliva by měla být uvalena vyšší daň než na elektřinu z obnovitelných zdrojů. Odstupňování výše daní dle škodlivosti navrhuje Evropská komise v rámci balíčku Fit for 55. Česku se návrh nelíbí.
Nejlevnější energie je ta, která se vůbec nevyrobí a nespotřebuje. Takové pravidlo sice působí banálně, Česko má však problém jej dodržovat. Zemi se dlouhodobě nedaří plnit cíle v oblasti úspor energií, změnit by to mohly investice financované z evropského rozpočtu.
Evropská unie chce být globálním lídrem v ochraně lidských práv. Alespoň to si vytyčila ve své aktuální lidskoprávní strategii. Je ale evropský blok dostatečně silný na to, aby přiměl světové země k dodržování lidských práv či zákazu trestu smrti?
K dosažení uhlíkově neutrální ekonomiky do poloviny století budou muset přispět všechny ekonomické sektory, kromě energetiky a těžkého průmyslu také zemědělství, které odpovídá za zhruba desetinu celkových emisí v EU. Agrární sektor tak čeká náročná proměna.
Zelené dohoda pro Evropu schválená předsedy vlád zemí sedmadvacítky vyšvihla Evropskou unii do čela globálních snah o snižování emisí. Do roku 2050 by podle ní měla EU vypouštět jen takové množství emisí, které je schopna pohltit.
