Hledáme člověka, který by se podílel na přípravě workshopů, panelových diskuzí a kulatých stolů webu EURACTIV.cz a jejich propagaci na sociálních sítích (Facebook, Twitter, Instagram, LinkedIn).
Digitalizace prostupuje veškeré části společnosti a ekonomiky, včetně samotných aktiv. Digitální aktiva s sebou nesou jak své výhody, tak svá rizika, Evropská unie proto pro kryptoměny a blockchainové technologie nastavuje regulatorní rámec.
S ročním zpožděním zahájená Konference o budoucnosti Evropy, bezprecedentní iniciativa, která do rozhodování o budoucím směřování EU zapojuje samotné občany, přinesla zatím oproti původním očekáváním spíše zklamání.
Přístup českých samospráv k chytrým řešením je „proč něco měnit, když nám to funguje“. Měly by se naučit s lidmi lépe komunikovat, dobrých příkladů je v Evropě mnoho, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Jaroslav Kacer.
Digitální kryptoměny byly dlouhou dobu na okraji zájmů regulátorů, ale s narůstající popularitou a riziky s nimi spojenými se nejeden stát pokouší o nastavení pravidel pro tento dynamický sektor. Na evropském poli se aktuálně dolaďuje nařízení pro kryptoaktiva a další části balíčku pro digitální financování. Co na to říkají experti?
Česká republika může v rámci svého předsednictví EU v roce 2022 přispět k dokončení několika velice důležitých legislativních balíčků. Posílený sbor úředníků a diplomatů však podle opozice nestačí, zapotřebí je i politická vůle vlády.
Ochrana svobody slova a soukromí na internetu, omezení cílené on-line reklamy nebo odstraňování nelegálního obsahu. Právě těmito otázkami se již několik měsíců zabývají europoslanci a ministři členských států EU. Co konkrétního chtějí měnit?
Nemáme na výběr, musíme transformovat ekonomiku a směřovat k udržitelnosti. Nesmíme přitom nenechat nikoho na holičkách, je to naše zodpovědnost, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Peter Dröll.
Poslechněte si další epizodu podcastu Evropa zblízka s ekonomickým poradcem zastoupení Evropské komise v ČR Josefem Schwarzem o Národním plánu obnovy. Na co konkrétně peníze poputují? A mohou české problémy ohledně střetu zájmů zemi o miliardy připravit?
Evropská unie a její členské státy řeší, jak co nejrychleji dobudovat dopravní síť, která propojí milionové evropské aglomerace. Velkou výzvou budou nové klimatické ambice, které chce Evropská komise zapracovat do legislativy.
Až 73 % emisí ze silniční dopravy pochází od osobních automobilů. Praha je přitom automobily doslova zahlcena, což může mít dopad nejen na samotnou dopravu, ale také na klima a lidské zdraví.
V následujících letech budou hrát na evropských silnicích prim nízkoemisní vozidla, to asi nikoho nepřekvapí. Pokud chce ale Evropa skutečně zezelenat, s výměnou aut se spalovacím motorem za udržitelnější prostředky si nevystačí.
Čeští voliči budou 8. a 9. října rozhodovat o dalším směřování země. Nová vláda se bude muset postavit čelem nejen k domácím výzvám, ale také k otázkám, které mají celoevropský přesah. Jak se politické strany staví k tématům, jako je evropská integrace, obrana, ochrana klimatu či migrace? Server EURACTIV.cz přináší analýzu politických programů.
Nízká informovanost veřejnosti a skutečnost, že mnoho pacientů považuje příznaky demence za příznaky stárnutí, patří mezi hlavní překážky diagnostiky a léčby Alzheimerovy choroby v Česku. Jsou na tom ostatní evropské země podobně?
Jak omezit emise z letecké dopravy? V současné době se nabízejí dva hlavní přístupy – přechod na ekologická paliva a snížení počtu letů. Zlatou střední cestou by mohla být kombinace obou scénářů, tedy náhrada fosilních paliv a využívání letecké dopravy pouze v nezbytných případech.
Brexit ještě neskončil a pravděpodobně dlouho neskončí. Podle akademičky Moniky Brusenbauch-Meislové z Masarykovy univerzity je to proces. Jak z něj Velká Británie vyšla? A jaká ponaučení přinesl EU?
Hnutí ANO 2011 má nyní v Poslanecké sněmovně 78 reprezentantů. Předsedou strany je Andrej Babiš, který je zároveň předsedou vlády. V Evropském parlamentu se ANO řadí k frakci Renew Europe (Obnova Evropy), kde má pět zástupců. Co chce ANO prosazovat na evropské úrovni?
K dosažení klimatické neutrality bude nutné výrazně snížit emise. Jedním z kroků, jak toho dosáhnout, je přesednout z aut do tramvají, nebo nejlíp na kola. Rozmachu cyklistiky značně přispěla koronavirová opatření, evropské země však ještě musí dobudovat odpovídající infrastrukturu.
Přechod od lineární k cirkulární ekonomice nebude jednoduchý ani levný. Vyžaduje totiž investice do nových technologií a změny v chování celé společnosti. České republice s tím může pomoci národní plán obnovy financovaný z pokoronavirového fondu EU.
Udržitelnost a ochrana klimatu s sebou přináší nejen zdravější životní prostředí, ale také podnikatelský potenciál. Lze skloubit byznys a ekonomické oživení po pandemii covid-19 se zelenými opatřeními? A jakou roli v tom hrají inovace?
Byznys začíná brát ochranu klimatu vážně. Zatímco firmy začínají analyzovat své ekologické stopy, investoři pokukují po ekologicky odpovědných příležitostech. Upozornili na to řečníci brněnské konference Velvet Innovation.
Doprava je dnes zodpovědná za čtvrtinu všech emisí v Evropské unii. Zatímco v ostatních sektorech se daří množství vypouštěných skleníkových plynů snižovat, doprava zůstává oříškem. Co s tím? Je možné zajistit ekologickou, pohodlnou a dostupnou dopravu?
Železniční doprava hraje v plánech Evropské unie velkou roli, má totiž dopomoct ke splnění klimatických cílů. Konkrétně v Česku situace nevypadá moc příznivě, modernizace železnic si vyžádá hodně prostředků a především dostatek politické vůle.
Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) má nyní v Poslanecké sněmovně 15 reprezentantů. Předsedou strany je Vojtěch Filip. V Evropském parlamentu se KSČM řadí k frakci GUE/NGL. Jaké priority chtějí prosazovat v případě vstupu do vlády či sněmovny?
