Poslední setkání premiérů, kancléřů a prezidentů členských zemí EU v roce 2018 je u konce. Zatímco včera se diskuse zaměřila na odchod Británie z EU, dnešnímu dni vévodila migrace a jednotný vnitřní trh.
Pojistka irských hranic zůstává jablkem sváru brexitových jednání. Mayová požaduje po Unii právní záruky, jejich vznik by ale znamenal změny v již navržené dohodě.
Obyvatelé německých měst chtějí čistší vzduch, méně aut v ulicích a více zeleně. Jedinou cestou je udržitelná mobilita a změna v myšlení lidí, říkají odborníci.
Včerejší debatu o možném střetu zájmů českého premiéra Babiše zakončil dnes Evropský parlament usnesením. V něm vyzývá Komisi, aby případ dotací pro Agrofert důsledně vyšetřila. Komisař Oettinger už včera přislíbil, že do Česka v lednu pošle auditory.
Hlavním tahounem přechodu k chytřejší digitalizované energetice je v současné době evropská a národní regulace, shodli se experti na nedávné debatě v Praze. Velkou otázkou zůstává, kdo nové technologie zaplatí.
Dvojí kvalita výrobků, bariéry na vnitřním trhu, vzdělávání spotřebitelů, práva lidí s postižením nebo role sociální demokracie v EU – i to jsou otázky, které v současné době před volbami do Evropského parlamentu rezonují. V rozhovoru pro EURACTIV.cz na ně odpovídá Olga Sehnalová. ...
Nedostatek představivosti, potřeba stručnosti a hektické období po pádu režimu. Právě takové faktory ovlivnily vznik Ústavy České republiky, na který vzpomínali odborníci při příležitosti brněnské konference k výročí 25 let platnosti Ústavy České republiky.
V marockém městě Marrakéš v těchto dnech probíhá mezinárodní konference, na které už včera 164 zemí OSN podepsalo Globální pakt o migraci. Česko a další země, které pakt nepřijaly, upozorňují na sporné pasáže v textu a potenciální problémy.
Diskuse o zpřísnění evropské zbraňové legislativy se intenzivně vede již několik let. Jak bylo držení a nabývání střelných zbraní řešeno dříve a jaké změny přinesla zbraňová směrnice? Dozvíte se v podrobném přehledu.
V Bratislavě proběhl summit Přátel koheze. Sešli se zde zástupci 16 chudších zemí EU. Výsledkem je společné prohlášení, ve kterém státy uvádí, že nesouhlasí se snižováním peněz na kohezi a zemědělství a s nárůstem národního spolufinancování projektů podporovaných fondy EU.
EU postupně pracuje na zdokonalení ochrany svých vnějších i vnitřních hranic. V posledních měsících dostal jasnější tvář plán posílit agenturu Frontex, Schengenský informační systém byl prohlouben a plánováno je i využití umělé inteligence.
Ať se lidé, kteří hovoří o regulaci zbraní, vžijí do kůže šéfredaktora Charlie Hebdo. Byl to sportovní střelec a dostával každý týden výhrůžky smrtí. V této situaci si podal žádost, aby u sebe mohl nosit nabitou zbraň. Žádosti nebylo vyhověno.
Chudoba ohrožuje v ČR téměř 276 tisíc dětí. Až 50 tisíc z nich žije v takzvaných sociálně vyloučených lokalitách. V Brně se tento problém rozhodli řešit tím, že vybraným rodinám v nesnázích přidělili byty.
Evropská komise na konci listopadu zveřejnila informace z průzkumu Eurobarometru, který se zaměřil na nadcházející volby do Evropského parlamentu. Většina občanů EU včetně Čechů se bojí, že volby budou ohroženy aktivitami spojenými se zneužitím internetu.
Internet se stal mocnou zbraní teroristů. Organizují skrze něj útoky a šíří svoji propagandu. Evropské unii se ale zatím nedaří digitální svět před nebezpečným obsahem chránit. Zvláštní výbor Evropského parlamentu proto požaduje zpřísnění pravidel.
Brusel se chystá v letech 2021 až 2027 vyčlenit na společnou evropskou obranu až 13 miliard eur (v přepočtu 338 miliard korun). Otázkou ovšem zůstává, zda se peníze rozdělí jen mezi zbrojní giganty, anebo i menší firmy.
Ministerstvo vnitra nedávno potvrdilo termín příštích voleb do Evropského parlamentu v České republice – 24. a 25. května 2019. Češi půjdou k urnám počtvrté.
Pařížská klimatická dohoda je dobrým rámcem pro snižování globální teploty. Na dosahování klimatických cílů ale není dostatek politické vůle, upozorňuje v rozhovoru Klára Sutlovičová před klimatickou konferencí v polských Katovicích, kde se mají přijmout nástroje pro implementaci pařížských klimatických cílů. Klára Sutlovičová...
V lednu příštího roku má Rumunsko od Rakouska převzít předsednictví Rady EU. O připravenosti státu východní Evropy na tento úkol ovšem panují pochyby, potýká se totiž jak s kritikou ze strany institucí EU, tak s konflikty na vnitrostátní politické scéně.
Zavedení jednotné definice skutečného zemědělce by mohlo zamezit velkým agropodnikům čerpat zemědělské dotace z evropských fondů. Změna ale může přinést další byrokracii těm, kterým má pomoci.
Po roce 2020 získá ČR méně finančních prostředků určených na kohezi. Může za to fakt, že postupně konverguje k průměru EU. Finance ale muže získat zapojením do centrálně řízených programů a využíváním finančních nástrojů. V tom však ČR značně pokulhává.
Evropské problémy s neofašismem a neonacismem nelze podle expertů zlehčovat. Své k tomu řekl Evropský parlament, který nedávno vyzval členské státy k razantnějším krokům.
