S novou německou vládou nastupuje také nový přístup k zahraniční politice. Změna by se moha dotknout nejen Ruska a Číny, ale také zemí střední Evropy, včetně Česka.
Evropský parlament velkou většinou schválil svou pozici k zásadní evropské legislativě, aktu o digitálních službách, který má přinést bezpečnější a férovější on-line prostředí. Europoslanci do původního návrhu Evropské komise prosadili nemálo změn. Jaké to jsou?
Umělá inteligence pomáhá společnosti řešit problémy na poli dopravy, energetiky, zdravotnictví či bezpečnosti. S jejím rozvojem a uplatněním se však pojí rizikové technologie, jako je například rozpoznávání obličejů. Jakým způsobem by to měla řešit evropská regulace? Sledujte debatu serveru EURACTIV.cz.
Prvního ledna 2022 se Francie ujala předsednického žezla Rady Evropské unie. V následujících šesti měsících čeká Evropskou unii vskutku ambiciózní program, který se bude řídit mottem „suverénní Evropa – obnova, síla a sounáležitost“. K prioritám a klíčovým okamžikům francouzského předsednictví se pro server EURACTIV.cz vyjádřil Alexis Dutertre.
Některé spory na západním Balkáně jsou velmi těžce řešitelné a EU s nimi v současnosti nic nezmůže. Peníze by přesto měla posílat dál, čelí totiž konkurenci mimo jiné ze Saúdské Arábie, která mění pojetí islámu na Balkáně, říká Věra Stojarová.
Umělá inteligence zažívá obrovský rozvoj a stává se běžnou součástí životů, od internetových vyhledávačů až po fotoaparáty s rozpoznáváním tváří. Současně však tento svět skýtá i řadu nástrah. Jak může EU umělou inteligenci regulovat a zároveň těžit z jejího potenciálu?
Evropský plynový balíček je revoluční, zakotvuje totiž vodík jako energetický plyn do evropské legislativy. Část plynovodů se tak spolu s rozvojem vodíku přemění na „vodíkovody“, říká v podcastu Evropa zblízka Lenka Kovačovská.
Karlovarský kraj už má jasno v tom, kam chce nasměrovat evropské peníze určené na transformaci uhelných regionů. Dotace mají znovu oživit město Aš, financovat rekonstrukci horského hotelu na Klínovci nebo posílit inovační potenciál regionu.
Do mrazivé Varšavy se sjely téměř dvě stovky unijních občanů, aby pokračovaly v historicky novém úkolu. Evropané zde představili svá finální doporučení k tomu, jak by měla v budoucnu evropská integrace vypadat. Věří, že budou jejich podněty vyslyšeny?
Oživení, síla a pocit sounáležitosti. Právě tak zní motto francouzského předsednictví v Radě EU, které odstartovalo spolu s rokem 2022. Na co se chtějí Francouzi zaměřit? A jak se na své předsednictví v druhé polovině roku připravuje Česko?
Evropa je úkol. Právě takový výrok Václava Havla by podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka mohlo vystihovat české předsednictví v EU. To naváže na ambiciózní Francii, která chce prosazovat suverénnější Evropu.
Na přijetí eura neexistuje v nové vládě shoda, téma proto zůstává u ledu. Společná měna by ČR mohla pomoct dostat se na vyšší úroveň, země si ale napřed musí splnit řadu domácích úkolů. To samé musí udělat eurozóna, pokud chce přežít.
Poslechněte si v novém díle podcastu Evropa zblízka záznam debaty o umělé inteligenci s europoslancem Marcelem Kolajou (Piráti, Zelení/ESA), národním koordinátorem pro centra umělé inteligence Janem Kleslou a vědcem Tomášem Mikolovem.
Předsednictví v Radě EU se chopila nová trojice – Francie, Česko a Švédsko. Francouzské předsednictví se chce zaměřit na posílení evropské soběstačnosti, musí ale posunout v před i otázky týkající se klimatu, digitálu či obrany. V létě pak předá štafetu Česku. Na čem se Francouzi s Čechy shodují?
Jádro skončí ještě letos, uhlí do roku 2030. Německo mění své energetické zdroje překotnou rychlostí, Česko do tohoto vlaku ještě nenaskočilo. Musí využít nabízející se příležitosti, shodují se odborníci.
Do čela Rady EU se na půl roku postavila vláda Emmanuela Macrona. Ten má velké ambice, ale zároveň co dělat, aby zvládl situaci doma. Blíží se totiž prezidentské volby a zároveň sílí pandemie omikronu.
EU rozhodla o osudu jádra a zemního plynu v rámci tzv. taxonomie. Dočasně a za určitých podmínek budou investice do těchto zdrojů vnímány jako udržitelné. Podmínky však pro ČR nejsou úplně výhodné. Proč? A mohou se ještě změnit?
Evropské silnice by kolem roku 2030 měly brázdit miliony elektromobilů. Ty se však neobejdou bez baterií. Evropská unie chce proto rozvoj bateriového sektoru podpořit, a to jak legislativně, tak i finančně.
S jakými návrhy přijde Evropská komise v roce 2022? Server EURACTIV.cz přináší přehled nejdůležitějších iniciativ, které má unijní exekutiva během roku představit.
Nový akt o digitálních trzích (DMA) má nastavit férová pravidla na trhu s digitálními službami. Revoluční legislativa nedávno pohodlně prošla Evropským parlamentem. Co nového přináší a kdy můžeme čekat její konečné schválení?
Jazykové, historické či ekonomické bariéry a jejich postupné odstraňování často spoluutvářejí přeshraničí více než samotné instituce. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu česko-polsko-německo-rakouského pohraničí.
Co zásadního se v EU odehrálo v letošním roce? S čím vchází do toho příštího? A co klíčového bude Brusel v nadcházejícím roce řešit? V podcastu Evropa zblízka bilancují šéfredaktorka EURACTIV.cz Aneta Zachová a redaktoři Ondřej Plevák a Kateřina Zichová.
