Navzdory existenci limitů těžby uhlí z 90. let zatím není v Česku jasné, kdy těžba a spalování skončí. Pomoci by v tom mohla po německé zkušenosti nově ustavená poradní uhelná komise. Své plány také vytváří kraj i města.
Kritika evropské integrace má různou podobu, jeden argument se ale stále opakuje. Česká republika prý v EU ztrácí svou suverenitu a přestává být právně svrchovaným státem. Co na to říkají evropské ústavní soudy?
Evropská unie využívá politiku sankcí velmi často. Dokonce tak často, že aktivnější jsou v tomto ohledu pouze Spojené státy. Kvantita ale nestačí, důležitější je efektivita a jejich spravedlivé uvalování. A zde se ukazuje pokrytectví evropských států.
Město Litvínov se připravuje na výstavbu bazénu či opravu mostu. Právě takové projekty by podle starostky města Kamily Bláhové (ANO) měly být podporovány z fondů Evropské unie.
Přestože jsou dopady klimatických změn výraznější v rozvíjejících se zemích než v těch rozvinutých, problémy se postupně přesouvají i do Evropy. Oproti chudším zemím ty bohatší mají výhodu v tom, že disponují experty, srovnává v rozhovoru zemědělský expert.
Instituce Evropské unie pracují na zvyšování své transparentnosti, a to včetně rozšiřování etických rámců pro úředníky a zákonodárce. Český návrh zákona o lobbingu dává příležitost porovnat, jak jsou na tom v tomto ohledu Češi.
Finance z EU se nemalou měrou podílejí na rozvoji české vědy a do budoucna by měly ještě více. Jedním z velmi úspěšných příkladů je světově uznávané centrum BIOCEV, kde se mj. provádí výzkum vzácných chorob.
Česko bývá často označováno za „montovnu“ Evropy. Zatímco v místních továrnách se vyrábějí a skládají součástky, v západních zemích Evropy se vyvíjejí nové technologie a postupy. Jak z toho ven? Podle odborníků jsou klíčem inovace.
Půda je pod stále větším tlakem vlivem globálních klimatických změn, nevhodnými způsoby zemědělství a lesnictví nebo plýtváním potravinami. Nová zpráva IPCC proto radí, jak zmírnit vliv člověka na krajinu. Svůj podíl mohou hrát i evropské zemědělské dotace.
České uhelné regiony – Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj – ekonomicky zaostávají za svými sousedy. Všímá si toho nejen česká vláda, ale i Evropská unie, a v budoucnu by se proto mohly oblasti těšit ze zvláštní finanční podpory.
Českou zástupkyní v nově složené Evropské komisi by se i podruhé měla stát Věra Jourová. Češi usilují o jedno z ekonomických portfolií, v minulosti měli na starosti především sociální a spotřebitelská témata.
V Česku se nachází až 89 tisíc chráněných kulturních památek. Některé z nich jsou staré tisíce let, jiné desítky, všechny ale postupem času stárnou a potřebují náležitou péči − od drobných restauračních prací u obrazů a soch až po rekonstrukce střech kostelů a paláců.
Severozápadní Čechy ekonomicky zaostávají za sousedními kraji. Šancí na změnu je nové rozdělení evropských fondů určených právě na podporu méně rozvinutých regionů.
Kohezní politika bude i po roce 2020, ačkoliv její přežití vůbec nebylo jisté. Měla by ale zapracovat na vyjasnění pravidel a být vedena odspodu nahoru, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz bývalý člen Evropského výboru regionů Petr Osvald.
Od letošního ledna platí v Rakousku zákon, který zavádí takzvanou indexaci rodinných dávek a daňových úlev pro cizince, kteří v zemi pracují, ale jejich děti tam nežijí. Indexace ovlivnila tisíce českých rodin, podle Evropské komise je zákon v rozporu s evropským právem.
Kybernetické útoky jsou čím dál větší problém a EU přemýšlí, jak se bránit. Jednou z možností je nově i uvalení sankcí na fyzické a právnické osoby. Kromě zmrazení majetku je možný i zákaz vstupu do EU.
Česká republika bude mít od roku 2021 k dispozici zhruba 120 miliard korun z nového Modernizačního fondu. Ten má zemím EU pomoci na cestě k nízkouhlíkové energetice.
Za patnáct let v Unii je Česká republika plnohodnotný člen a měla by se chovat sebevědomě, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz europoslanec Ondřej Kovařík. Česká debata o EU podle něj není dostatečně věcná.
Ministři členských států opět diskutovali o budoucnosti zemědělství po roce 2020, zejména s ohledem na ochranu klimatu. Česko je environmentálním aspektům budoucí zemědělské politiky EU nakloněno, volá však po vyšším rozpočtu, zjednodušení a flexibilitě.
Evropský parlament jako celek prosazuje aktivnější boj za zmírnění dopadů klimatických změn. Oporu pro své plány může nalézt také u nové předsedkyně Komise, která téma zařadila mezi své priority. Ozývají se však také hlasy, které s nasazeným ambiciózním kurzem nesouhlasí.
Kritici EU namítají, že je třeba vrátit se k suverénním státům a omezit silnou Evropskou komisi. O Evropanech prý namísto vlád rozhodují nevolení bruselští byrokraté. Opak je ale pravdou. Výzkumy totiž ukazují, že síla členských zemí v posledních letech roste.
