Průzkum Evropského výboru regionů ukazuje, že více než dvě třetiny Evropanů mají pocit, že jejich lokální a regionální zástupci nemají dostatečně velký vliv na přijímaní rozhodnutí na úrovni Evropské unie. Jaká je jejich role v EU? A jak prosazují české kraje, města a obce v Bruselu své zájmy?
Evropský policejní úřad známý pod zkratkou Europol se ve své poslední zprávě rozhodl upřít svou pozornost směrem k hrozbám umělé inteligence. Konkrétně se zaměřil na nebezpečí tzv. deepfakes videí, které podle něj mohou vyvolat občanské nepokoje a polarizovat společnost.
Evropský parlament nedávno hlasoval o své pozici k reformě společné zemědělské politiky EU. Poslanci chtějí prosadit přísnější ekologické požadavky a také dotační stropy pro agrární holdingy. Nová pravidla by měla dopadnout i na Agrofert, potvrzuje europoslankyně Michaela Šojdrová.
Evropská komise zveřejní ve středu 25. listopadu Farmaceutickou strategii EU, kterou chce mimo jiné snížit závislost Evropy na klíčových materiálech z jiných kontinentů. Práce na reformě ale teprve začíná.
Do konce přechodného období zbývá 39 dní, jak připomíná i britský vládní web pro přípravu na nadcházející rok, kdy se Británie octne mimo vnitřní trh a celní unii EU. Pravidla budoucího partnerství však zatím nejsou zcela dojednána.
Evropané si přejí, aby jejich regionální a lokální lídři měli v EU silnější hlas. Zástupci českých regionů v Bruselu mají řadu nápadů, jak toho docílit. Většina z nich nicméně závisí na dostatku peněz.
Evropa si stanovila ambiciózní klimatické cíle. Pokud chce dosáhnout zelené transformace a vyřešit všechny související výzvy, včetně sociálních dopadů, potřebuje k tomu dostatečné financování. A my peníze máme, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz viceprezidentka Evropské investiční banky Lilyana Pavlová.
V rozhovoru s europoslancem Ondřejem Kovaříkem (nestr. za ANO) hovořil redaktor Euractiv.cz Lukáš Hendrych o digitálních výzvách dnešní doby - umělé inteligenci, regulaci internetového prostředí, kryptoměnách a digitálních financích nebo o podpoře malých a středních podniků. "Je klíčové, aby malé a střední firmy měly informace a přístup k dostatečné podpoře při digitální transformaci," říká Ondřej Kovařík.
Po maďarském a polském vetu unijního víceletého rozpočtu kvůli provázání financí s dodržováním vlády práva budou evropští lídři v následujících dnech hledat z patové situace cestu ven. Pokud se totiž evropské státy neshodnou, hrozí Unii rozpočtové provizorium. Obě strany si však zatím stojí za svým.
Dopady kouření, alkoholu a drog řeší v Evropské komisi různá generální ředitelství, závislosti jsou však jeden spojený problém, říká odborník na drogovou problematiku Jindřich Vobořil. Ke změně má přispět i jeho think tank.
Česko zatím s přijetím eura váhá. Chybí zde politická vůle, jasný plán přípravy a přijetí i podpora ze strany občanů. Právě tyto tři elementy, spolu s plněním konvergenčních kritérií, jsou pro hladký přechod z národní na jednotnou unijní měnu potřebné.
Jedním z nových vlastních zdrojů by měl být mechanismus pro uhlíkové vyrovnávání na hranicích EU. Jeho cílem má být posílení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti v členských státech a rozšíření klimatických standardů mimo Unii.
Evropská odpadová legislativa stále nemá svou českou podobu. Senátoři vrátili zpátky do Poslanecké sněmovny dva klíčové zákony – zákon o odpadech a o výrobcích s ukončenou životností. Třetím projednávaným zákonem byl zákon o obalech, který Senát zamítl.
I přes omezení světového obchodu kvůli pandemii se EU i nadále snaží posilovat svou, doposud velmi úspěšnou, obchodní politiku. A to dokonce i s Čínou, se kterou europoslanci ve čtvrtek schválili důležitou obchodní smlouvu.
České zájmy v EU nereprezentují jen vláda nebo europoslanci, také zástupci regionů mají možnost do jisté míry ovlivnit podobu evropské legislativy. Starostové nebo primátoři mají šanci podělit se o svůj pohled v tzv. Evropském výboru regionů.
Česko se připravuje na čerpání z nových evropských fondů. Kromě známého fondu obnovy bude mít k dispozici také dva další zdroje určené na „ozelenění“ ekonomiky – Modernizační fond a Fond spravedlivé transformace. Na plánované rozdělení financí se však snáší kritika.
Eurozóna se dokázala poučit z minulých krizí, bohužel za cenu čím dál složitějšího systému pravidel, povinností a kontrolních procedur. Dopady případného přechodu Česka na euro jsou tak velmi nejisté.
Komise představila vůbec první unijní plán boje proti diskriminaci LGBTIQ komunity, tedy leseb, gayů, bisexuálů, transsexuálů, intersexuálů a queer. V příštích letech se zaměří na potírání diskriminace a nenávistných projevů a posílení rodinných práv homosexuálů.
Evropská unie má nástroje na efektivnější boj s terorismem, zatím je ale nedokázala implementovat, myslí si skupinka evropských lídrů a plánuje to změnit. S konkrétními návrhy přijde ještě letos Evropská komise.
Do Česka putují každoročně miliardy korun z evropských fondů, které mají pomoci místním regionům řešit strukturální problémy. Redakce EURACTIV.cz se v rámci projektu Proměny českých regionů vydává do českých krajů, kde s regionálními aktéry diskutuje o tom, zda dotace plní svůj účel a v čem regionům pomáhají.
Evropský parlament a Rada se v rámci trialogu dohodly na podobě mechanismu, podle kterého mohou unijní země porušující principy právního státu přijít o prostředky z evropských fondů. Obava, že nový nástroj na ochranu finančních zájmu EU bude bezzubý se potvrdila pouze částečně.
Míra digitální aktivity na internetu v posledních letech významně roste a globální pandemie tento trend ještě posiluje. Na druhou stranu stále jen velmi málo lidí vnímá rizika a zajímá se o internetovou bezpečnost.
Eurozóna není v dobré kondici, navíc prošla zásadními změnami, ČR by si proto měla velmi dobře rozmyslet, zda se chce do klubu vstoupit. Upozornil na to viceguvernér ČNB. S přijetím eura se však pojí i řada výhod.
