Europoslanci ve středu odmítli část unijního klimatického balíčku. Překvapivé „ne“ má ale také za následek odložení hlasování o vzniku speciálního klimatického fondu, který má kompenzovat domácnostem náklady na „ozelenění“.
Europoslance pobouřila zpráva, že Evropská komise dala zelenou polskému plánu obnovy, kterým se Polsko o krok přiblížilo k více než 35 miliardám eur z evropského rozpočtu na pokrizové oživení. Někteří členové Evropského parlamentu proto pohrozili unijní exekutivě odvoláním.
V Evropě roste počet dětí, které jsou obětmi online sexuálního zneužívání. Zarazit to má nové nařízení z pera Evropské komise. Návrh ale má i své kritiky, kteří jej považují za nešťastný a skloňují ochranu soukromí.
EU je přesvědčena o tom, že Rusko musí za své zločiny na Ukrajině pykat. Kyjevu proto pomáhá sbírat důkazy, které mohou vést k potrestání konkrétních osob zodpovědných za válečná zvěrstva. EU chce přitom informace ukládat ve svých archivech, na Ukrajině totiž není bezpečno.
Žádné syntetické pesticidy, průmyslová hnojiva a více prostoru pro přírodu a hospodářská zvířata. Na ekologické zemědělství v Česku připadá asi 15 procent půdy. V budoucnu by to mělo být daleko více.
Evropská komise dala na stůl své návrhy okolo legální migrace do Evropy, zjednodušit by se měla například pracovní povolení. I když nový balíček se současnou uprchlickou vlnou přímo nesouvisí, může do budoucna usnadnit integraci Ukrajinců.
Nabíječka by měla jít od poloviny roku 2024 použít na přenosná elektronická zařízení, jako jsou tablety, fotoaparáty, sluchátka, reproduktory a herní konzole. Europoslanci ale chtějí do legislativy, která se právě rodí v Bruselu, vložit daleko širší seznam zařízení.
Konference o budoucnosti Evropy během několika měsíců přinesla sérii debatních akcí, ze kterých mají od běžných občanů EU vzejít konkrétní návrhy pro blízkou budoucnost sedmadvacítky. Celoevropská debata nyní míří do finále, návrhy z lidu jsou už téměř na stole.
Jen v EU ročně vzniknou čtyři miliardy tun elektroodpadu. Zabránit jeho dalšímu vršení by mělo „právo na opravu“. Spotřebitelé by zase měli získat snazší přístup k opravám svých spotřebičů.
Členským státům EU může být relativně jedno, kdo evropské zákony navrhuje. Kdyby to byl vedle Evropské komise i Evropský parlament, těžilo by z toho i Česko, říká bývalý europoslanec za KDU-ČSL a odborník na evropské právo Pavel Svoboda.
Ruský útok na Ukrajinu může dopadnout na globální obchod se zemědělským zbožím. Evropská unie už přišla s plánem, jak se vyhnout nejhoršímu scénáři a zabránit nedostatku potravin. Spolehnout se chce na domácí produkci.
Třicet ruských a běloruských oligarchů zařazených na evropský sankční seznam pomalu přichází o svůj majetek. Členské státy EU dál intenzivně pátrají po luxusních jachtách a domech nacházejících se na evropském území. Aby jim Brusel pátrání ulehčil, vytvořil novou skupinu s výstižným názvem Zmrazit a zabavit.
Ruská invaze mění evropské plány na boj s následky pandemie. Peníze z obřího mimořádného fondu obnovy mají jít ve větší míře na energetickou soběstačnost, Česko volá také po finanční pomoci s uprchlíky z Ukrajiny.
Minulá migrační krize rozlomila EU na dva tábory. Zatímco jedni žádali o přerozdělení uprchlíků, druzí se mu bránili. Do EU přitom tehdy přišly „jen“ dva miliony lidí. Tedy skoro stejný počet, který přišel do Evropy za necelé dva týdny války na Ukrajině.
Tzv. zlaté pasy představují možnost, jak mohou občané třetích zemí získat občanství EU výměnou za investice v některé z členských zemí. Podle europoslanců je to ale praxe, která do Evropy nepřináší ani tak investice, jako spíše bezpečnostní hrozby a korupci.
Evropská unie plánuje ve vesmíru vybudovat bezpečnou satelitní infrastrukturu, která zajistí vysokorychlostní připojení po celém území Evropy, Afriky a Arktidy. Připojit se k internetové síti by tak člověk mohl odkudkoliv, včetně dosud „mrtvých“ zón,
„EU s námi bude daleko silnější,“ prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na jednání Evropského parlamentu v Bruselu, kam se ve středu na dálku připojil. Vzkázal, že Ukrajina nyní bojuje za svobodu a mír a chrání bezpečí celé Evropy.
Dvacet kilometrů od portugalského pobřeží pluje obří plošina s třemi větrnými turbínami. Umí vyrobit elektřinu pro 60 tisíc domácností, čímž ročně pomůže uspořit tuny emisí uhlíku. Zní to jako vzdálená budoucnost, ale je to existující projekt.
Mezi úředníky v Bruselu pracují zejména národnosti ze „starých“ členských států EU, systém zvýhodňuje především země jižní Evropy. Naopak Češi nebo Bulhaři nemají dostatečnou reprezentaci, což je problém při prosazování zájmů.
Duševní zdraví je podle Evropského parlamentu základní lidské právo. EU by se proto podle něj měla o mentální stav lidí lépe starat. Vyzývají k tomu i čeští europoslanci. Mimo jiné i proto, že náklady spojené s duševním zdravím přesahují 600 miliard eur ročně.
Evropa není zatvrdlá, jak si mnoho lidí myslí. Naopak je dynamická a přetéká potenciálem. Právě tato slova pronesl na půdě Evropského parlamentu francouzský prezident Emmanuel Macron, který si od začátku ledna užívá předsednickou funkci v EU. Za svá slova čelí kritice, a to zejména z řad krajanů.
Europoslanci se ještě nevzpamatovali ze smrti svého předsedy Davida Sassoliho a už je čekají velké změny, volí si totiž nové vedení. Česká republika má v předsednictvu europarlamentu silné zastoupení, a zřejmě to bude platit i nadále.
Evropa pracuje na rozšíření svého arzenálu pro boj s koronavirem a jeho novými variantami o další zbraně. Očkování postupně doplňují proticovidové léky, které dávají nakaženým větší šanci porazit nemoc ve všech jejích fázích.
Do „hledáčku“ Evropského parlamentu se znovu dostalo Slovinsko. Europoslanci se obávají zejména o nezávislost tamní justice a médií. V nově přijaté rezoluci upozorňují na tlak na nezávislé instituce či na nenávistné projevy politiků vůči novinářům.
