Francouzsky prezident Emmanuel Macron v polovině listopadu označil Evropu jako možného „prostředníka vyjednávání“ mezi USA a Čínou. Tyto země se stále nedokáží shodnout na budoucí dohodě, jejímž cílem je ukončit současnou patovou situaci v oblasti obchodu.
„Izolovaný“ lídr Běloruska Alexandr Lukašenko v úterý zamířil do Rakouska, a po více než třech letech tak navštívil některou ze zemí EU. V době zvýšeného napětí ve vztahu s Ruskem mu jde o užší spolupráci s evropským blokem.
Ministři Francie a Německa se po měsících vyjednávání dohodli na společné pozici k otázce vývozu zbraní. Kompromisu se podařilo dosáhnout ve středu 16. října na ministerském zasedání ve francouzském Toulouse.
Spekulace o tom, že nově zvolená předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová by mohla jmenovat komisaře přímo pro africký region, se nepotvrdily. Agendu si tedy mezi sebe rozdělí hned trojice eurokomisařů.
Západní svět sice už v mnohých ohledech není světovým lídrem, zato má však svého nového vůdce. Je jím Emmanuel Macron, píše redakce EURACTIV.com ve svém večerním The Brief.
Díky cenám zemního plynu pohybujícím se na desetiletém minimu jsou jeho evropské zásoby výrazně větší, než bývá v tuto roční dobu obvyklé. Tento fakt může mít politické pozadí, neboť zákonodárci myslí na bezpečnost dodávek.
Nové evropské vedení čelí námořní krizi v Perském zálivu. Způsob, jakým se s ní rozhodne vypořádat, mnohé napoví o budoucím vývoji postojů jednotlivých zemí či dokonce Unie jako celku ve vojenských otázkách, píše komentátor Faisal Al Yafai.
Evropský vlak zpomaluje společně s jedním ze svých strojvedoucích – Německem. Počet pracovních míst napříč EU zároveň narůstá pomaleji, píše partner sítě EURACTIV Euroefe.
Loni v červenci odcestoval předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker do USA za Donaldem Trumpem, kde se snažil zmírnit napětí v oblasti obchodu. Rok od společného prohlášení je ale vyjednávání o obchodu na bodu mrazu.
Členské státy EU chtějí pružněji reagovat na zahraničněpolitické výzvy, pracují proto na revizi podoby summitů Evropské rady. Dle oficiálních záznamů, do nichž měl EURACTIV.com možnost nahlédnout, představují takovou výzvu například americký prezident Donald Trump nebo Čína.
Společnost Nord Stream 2 AG se ve svém sporu s Evropskou komisí rozhodla k nečekanému kroku. Obrátila se na Soudní dvůr EU s požadavkem zrušení revize směrnice o zemním plynu. Společnost ji totiž považuje za diskriminující.
Nová česká legislativa má pacientům usnadnit přístup k nejmodernějším léčivům a lékům proti vzácným onemocněním. O novele zákona o veřejném zdravotním pojištění hovořila redakce EURACTIV.com s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem.
Německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová, kompromis v otázce kdo má sedět v předsednickém křesle nové Evropské komise, je nekontroverzní politička a tichá taktička, kterou za hranicemi Německa téměř nikdo nezná. Její kariéru však často doprovází skandály.
Ve druhé debatě kandidátů na post budoucího předsedy Evropské komise, která se konala minulý týden ve Florencii, rezonovalo téma evropské armády. Diskutovalo se také o migraci, ekonomice, udržitelném rozvoji, klimatických změnách, zahraniční politice nebo celkové reformě EU.
V pondělí 29. dubna se na Maastrichtské univerzitě v Nizozemí konala veřejná debata pěti hlavních kandidátů evropských politických stran na post předsedy Evropské komise. Chyběl mezi nimi Manfred Weber coby lídr nejsilnějších eurolidovců.
Protievropská hnutí nabývají na síle a hledání shody mezi členskými zeměmi EU se komplikuje. Za hranicemi EU se přitom odehrávají krize, na které by měla Unie rychle a jednotně reagovat.
Italský krajně-pravicový ministr vnitra Matteo Salvini ve středu prohlásil, že populisté z Itálie a Polska by měli inspirovat „evropské jaro“, které by před evropskými volbami v květnu nahradilo středo-pravicový vliv Německa a Francie.
Více než 3 miliony mladých lidí v Evropské unii je nezaměstnaných. Přestože politika zaměstnanosti nespadá mezi kompetence EU, evropské kohezní fondy se nezaměstnanost mladých snaží snižovat. Příkladem jsou projekty z Belgie, Francie nebo Nizozemska.
Přestože nejutajovanější informace hackeři neodhalili, dokument The New York Times upozornil na pozoruhodně slabou ochranu komunikace mezi úředníky a diplomaty EU.
Minulý týden francouzský prezident Emmanuel Macron znovu otevřel pro členské státy EU velmi citlivé téma – potřebu společné evropské armády. Dle Macrona by tak EU byla připravena na případnou agresi ze strany Ruska, Číny nebo dokonce USA.
Projekt financovaný Evropskou unií vyvíjí „inteligentní kontrolní systém“ zaměřený na prověřování lidí ze třetích zemí, kteří chtějí přejít přes vnější hranice Unie. Jedním z nástrojů systému je i sofistikovaná analýza mimik obličeje.
Volt, celoevropské hnutí založené mladými Evropany, se chystá bojovat o hlasy v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu. Sázejí na kombinací silně decentralizované organizace a společné evropské vize. EURACTIV.com mluvil se dvěma jeho zakladateli.
