Protievropská hnutí nabývají na síle a hledání shody mezi členskými zeměmi EU se komplikuje. Za hranicemi EU se přitom odehrávají krize, na které by měla Unie rychle a jednotně reagovat.
Italský krajně-pravicový ministr vnitra Matteo Salvini ve středu prohlásil, že populisté z Itálie a Polska by měli inspirovat „evropské jaro“, které by před evropskými volbami v květnu nahradilo středo-pravicový vliv Německa a Francie.
Více než 3 miliony mladých lidí v Evropské unii je nezaměstnaných. Přestože politika zaměstnanosti nespadá mezi kompetence EU, evropské kohezní fondy se nezaměstnanost mladých snaží snižovat. Příkladem jsou projekty z Belgie, Francie nebo Nizozemska.
Přestože nejutajovanější informace hackeři neodhalili, dokument The New York Times upozornil na pozoruhodně slabou ochranu komunikace mezi úředníky a diplomaty EU.
Minulý týden francouzský prezident Emmanuel Macron znovu otevřel pro členské státy EU velmi citlivé téma – potřebu společné evropské armády. Dle Macrona by tak EU byla připravena na případnou agresi ze strany Ruska, Číny nebo dokonce USA.
Projekt financovaný Evropskou unií vyvíjí „inteligentní kontrolní systém“ zaměřený na prověřování lidí ze třetích zemí, kteří chtějí přejít přes vnější hranice Unie. Jedním z nástrojů systému je i sofistikovaná analýza mimik obličeje.
Volt, celoevropské hnutí založené mladými Evropany, se chystá bojovat o hlasy v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu. Sázejí na kombinací silně decentralizované organizace a společné evropské vize. EURACTIV.com mluvil se dvěma jeho zakladateli.
Unie se připravuje na zrychlené schválení 140 procesů recyklace plastů určených k balení jídla a nápojů, a to navzdory varováním, že takto recyklované plasty mohou obsahovat toxické chemikálie škodící lidskému zdraví.
Hlídky na jižních hranicích EU systematicky vyslýchají migranty přicházející do Evropy. Získávají tak informace "zevnitř", které jsou cenné v boji proti pašerákům a obchodníkům s lidmi.
Řecko po osmi letech opouští záchranný program. Krize ale není zdaleka zažehnána a země se úplné samostatnosti ještě těšit nemůže. Dokud nesplatí dluhy z finanční pomoci, bude do roku 2060 pod stálým dohledem expertů ze strany Evropské komise.
Návrh Evropské komise posílit vnější hranice by znamenal, že EU poprvé ve své historii utratí více za kontrolu svých hranic, než za rozvojovou pomoc Africe. Záměr „opevnit“ Evropu ale převládá jak mezi unijními institucemi, tak i členskými státy.
Evropská komise v červnu 2018 zveřejnila svůj dlouho očekávaný návrh pro společnou zemědělskou politiku EU (SZP) po roce 2020. Plány Komise ale vyvolaly vlnu kritiky a otázek ze strany evropských zemědělců a ochránců životního prostředí.
Kombinace finančních nástrojů a dotací je jednou z mnoha oblastí, kde by bylo vytvoření smysluplnějšího regulačního rámce po roce 2020 velmi přínosné, říká Ivan Lesay.
Už tomu je deset let, co NATO slíbilo Gruzii na summitu v Bukurešti členství. Přistoupení k Alianci bylo ale později odloženo na neurčito. Kvůli západní lhostejnosti by ovšem Gruzie mohla o vstup ztratit zájem, píší Amanda Paul a Ana Andguladze.
EU po společném summitu apeluje na Ukrajinu, aby přitvrdila v boji s korupcí. Evropská finanční pomoc se bude podle Evropské komise odvíjet od úspěchu sektorových reforem. Unie také prodloužila sankce vůči Rusku.
Evropské peníze pomohly proměnit srdce uhelného města na kulturní a společenské centrum. Vymizeli z něj ale místní obyvatelé a město se nadále potýká s dlouhodobými problémy, jako je smog.
Na území třech států jižní Evropy se nachází až 44, 9 % ekologicky obhospodařované půdy v EU. Statistiky týkající se konzumace biopotravin jsou však opačné – vrchní příčky obsadily státy severní Evropy.
Starší generace učitelů potřebuje pochopit podstatu počítačových her. Ta mladší se zase učí, jak děti od počítače včas odtrhnout. V Berlíně jim k těmto znalostem pomáhají speciální kurzy.
Balkánské země mají znovu perspektivu členství v EU. Unie je ale obezřetná – státy regionu si prý musí nejprve vyřešit své problémy a neshody. Na poloostrově se přitom unijní zájmy střetávají s ruskými.
Šest světových mocností za pomoci EU sjednalo dohodu s Íránem o omezení jaderného programu výměnou za zmírnění sankcí. Prezident USA Trump ale s aktuální podobou dohody nesouhlasí a hrozí její výpovědí. Zbylí signatáři mají do 12. května čas, aby ho přesvědčili o opaku.
