Uhelný důl a elektrárna Turów jsou „strategické pro zajištění energetické bezpečnosti Polska“, tvrdí státní společnost PGE, která stojí v centru sporu mezi Českem a Polskem kvůli rozšíření tamní těžby.
Napětí na polsko-česko-německých hranicích způsobené prodloužením těžby v uhelném dole Turów stále roste. Česko tvrdí, že těžba je už rok nelegální a že způsobuje kontaminaci místní pitné vody.
Evropští odboráři vítají ambiciózní evropskou klimatickou politiku. Upozorňují ale, že ruku v ruce s ní musí jít stejně ambiciózní plán sociální transformace. V opačném případě může klimatická politika vyvolat odpor, říká v rozhovoru pro EURACTIV Judith Kirton-Darlingová.
Německo, Polsko a Česko tvoří takzvaný hnědouhelný trojúhelník, který produkuje většinu evropské uhelné elektřiny. S ochranou klimatu jako hlavní politickou prioritou se ale celá Evropa postupně přiklání k elektřině z obnovitelných zdrojů energie.
Server EURACTIV přináší sérii článků zaměřenou na konec uhlí ve střední Evropě a s tím spojené ekonomické a sociální dopady. Zvláštní pozornost věnuje právě Polsku, v jehož energetickém mixu uhlí dominuje.
Ti, kdo jsou u moci a rozhodují o rozdělení financí pro média, by si neměli myslet, že novináři budou „zpívat jejich píseň“, říká v rozhovoru pro EURACTIV.com česká místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.
Očkování, negativní PCR test nebo doklad o prodělání nemoci covid-19. Právě to jsou tři klíčové prvky evropských očkovacích pasů, které dnes představí Evropská komise.
Farmaceutické společnosti vyrábějící vakcínu proti covid-19 by mezi sebou měly sdílet know-how. Myslí si to Evropská komise, která tak chce urychlit výrobu vakcín. Patenty podle ní nejsou překážkou.
Více než 80 000 internetových domén, které měli Britové registrovány v Evropské unii, bylo po skončení přechodného období pozastaveno. Například doména Leave.EU kampaně za vystoupení Británie z EU ale nadále funguje.
Evropské sousedství je nestabilní, unijní blok by proto neměl promarnit příležitost a začít využívat veškeré nástroje, které má k dispozici, aby zvýšil svou obrannou spolupráci, říká v rozhovoru pro EURACTIV šéf Evropské obranné agentury (EDA) Jiří Šedivý.
Agenda zdraví bude v centru pozornosti i v druhé polovině roku, a to nejen v souvislosti s pandemií covidu-19. Komise má na konci roku v plánu představit Evropský plán boje proti rakovině a odhalit dlouho očekávanou farmaceutickou strategii.
I když se na květnovém „rozšiřovacím summitu“ EU jaksi zapomnělo na téma rozšíření, západní Balkán zůstává mezi bruselskými prioritami. Na podzim možná dokonce dojde k překročení jednoho nebo dvou zásadních milníků.
Druhá polovina roku 2020 bude klíčová pro řadu evropských obranných iniciativ. Pro Evropany půjde zároveň o období, kdy se musí vypořádat s několika globálními bezpečnostními otázkami.
Koronavirus mutuje, jeho hlavní vlastnosti se ale zatím nijak nemění. Pro EURACTIV.com to uvedl jeden z předních vědců Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC).
Schvalování unijního fondu obnovy a téma daní budou dominovat druhé polovině roku 2020. Německé předsednictví EU má obě oblasti mezi svými prioritami, a nové zdroje jsou navíc potřeba pro financování záchranného balíku.
Před evropským dopravním sektorem, který významně zasáhla koronavirová krize, stojí letos další klíčové výzvy. Lhůta pro snížení emisí se blíží a na scénu přichází nové technologie. Co ještě přinese rok 2020?
Země EU požádají tento týden Evropskou komisi, aby rozšířila působnost tabákové směrnice na elektronické cigarety a zahřívané tabákové výrobky. Na prodej těchto produktů by se tak vztahovaly daňové povinnosti, stejně jako tomu je u klasických tabákových výrobků.
Odkládaná námořní mise EU s úkolem dohlédnout na zbraňové embargo vůči Libyi začne brzy fungovat. Vůdce Libyjské národní armády Chalífa Haftar v pondělí odstoupil od dohody s OSN z roku 2015, čímž snížil šance na diplomatické řešení konfliktu v zemi.
Evropská komise již v lednu vyzývala členské země k tomu, aby se připravily na hrozbu koronavirové nákazy. V rozhovoru pro EURACTIV.com to uvedl evropský komisař pro řešení krizí Janez Lenarčič.
Předsedové čtyř frakcí Evropského parlamentu podporují vytvoření společných unijních dluhopisů. Tzv. koronabondy by podle nich pomohly evropské ekonomice postavit se zpátky na nohy poté, co odezní koronavirová krize. Vyplývá to z dokumentu, do kterého měl možnost nahlédnout server EURACTIV.com.
I v době, kdy se Evropou šíří nový typ koronaviru, zůstává Zelená dohoda pro Evropu klíčovou politikou Evropské komise. „Hospodářská obnova po pandemii COVID-19 musí být bezesporu zelená a udržitelná,“ říká polský komisař pro zemědělskou politiku Janusz Wojciechowski
