Jak rozvinout královéhradecký turismus? Mohou mu pomoci fondy EU? Sledujte debatu uspořádanou serverem EURACTIV.cz ve spolupráci s vydavatelstvím Economia.
Kraj Vysočina se potýká s odlivem mladých a vzdělaných lidí. Zabránit tomu chce nejen krajský úřad, ale také místní zaměstnavatelé či vysoká škola. Společně pracují na řadě projektů, jejichž cílem je negativní trend zastavit a přilákat do regionu odborníky. Sledujte debatu uspořádanou serverem EURACTIV.cz ve spolupráci s vydavatelstvím Economia.
Evropské fondy budou v následujících letech směřovat zejména do vědy, výzkumu a moderních technologií. Jaké příležitosti a výzvy z toho vyplývají pro Jihomoravský kraj? Sledujte debatu serveru EURACTIV.cz se zástupci Jihomoravského kraje.
Země EU v současné době jednají o budoucí podobě evropského rozpočtu pro období 2021-2027. Skupina států v čele s Českem bojuje za zachování evropských fondů v jejich dosavadním objemu, jiné země pro změnu usilují o jejich snížení.
V Olomouckém kraji existuje celá řada oblastí, kam by v budoucnu mohly směřovat omezené evropské prostředky. Kromě infrastruktury jsou to například zadržování vody v krajině, výzkum, rozvoj sociálního podnikání, oprava památek nebo pomoc znevýhodněným regionům.
Peníze z kohezních fondů EU do budoucna změní svůj objem i zacílení. Nové priority dotací a dalších prostředků z Unie však Moravskoslezský kraj neděsí, „chytré“ a „zelené“ projekty má totiž ve své dlouhodobé strategii. Video bylo původně zveřejněno na Aktuálně.tv...
Příští rok skončí stávající nastavení dotačních podpor a s rokem 2021 čekají evropskou regionální politiku změny. Z dosavadního jednání vyplývá, že EU bude chtít velkou část rozpočtu směřovat do oblasti digitalizace, výzkumu, vývoje či vzdělávání. Souhlasí s tím Zlínský kraj?
Evropská unie se snaží snižovat závislost na elektrické energii. V roce 2007 si lídři stanovili cíl snížit do roku 2020 její spotřebu o 20 procent. Jaký je plán Bruselu na následující roky? A je potřeba se uskromnit i při využívání pitné vody? Podívejte se v reportáži.
Z přírody mizí včely, mouchy, motýli i další druhy hmyzu. Od roku 1989 ho vymřely více než tři čtvrtiny. Mohou za to mimo jiné klimatické změny a používání pesticidů. Ty jsou sice v Evropské unii monitorovány, v posledních letech ale vyvstaly obavy ohledně jejich povolování.
Ať už jde o naše počítače, mobily, nebo chytrou televizi, řada běžně používaných výrobků se může stát terčem hackerů. A stejně tak vládní počítače, elektronika na letištích nebo v nemocnicích.
V Česku je rozdíl mezi platy žen a mužů druhý nejvyšší v Evropské unii, v průměru činí 22 procent. U vysokoškolsky vzdělaných pracovníků je to dokonce 29 procent. Jedním z hlavních důvodů je fakt, že ženy často přeruší svoji kariéru kvůli odchodu na rodičovskou dovolenou.
Meziroční růst reálného hrubého domácího produktu (HDP) v Německu, hlavní ekonomice eurozóny, klesá. Stejně tak i průmyslová výroba v Česku. V březnu byla nejnižší od prosince roku 2012. Je to předzvěst další ekonomické krize? „Čeká nás ekonomické zpomalení, které už...
V posledních letech jsme svědky extrémních výkyvů počasí. Jedním z projevů jsou velmi horká léta bez pravidelných srážek – místo nich přicházejí přívalové deště, které ale vyprahlá půda není schopná absorbovat. A nastává sucho. Jak s tím může Česko bojovat?
Praha je hlavním městem satelitní navigace na světě. Od září 2012 tady totiž sídlí Agentura pro evropský globální družicový navigační systém GSA. V těchto místech odborníci z celé Evropské unie pracují na dvou hlavních programech družicové navigace - Galileo a EGNOS.
V Evropě zemře každý rok 33 tisíc lidí na infekce odolné vůči antibiotikům. O antimikrobiální rezistenci a nadužívání antibiotik se obvykle mluví ve spojitosti s častým a mnohdy zbytečným předepisováním ze strany praktických lékařů nebo kvůli hospodářským zvířatům.
Až moc silná vojenská závislost na Spojených státech a rostoucí hrozba z Ruska. To jsou hlavní důvody, proč francouzský prezident Macron volá po vlastní evropské armádě. Podpořila ho i německá kancléřka Merkelová a s nápadem souhlasí také někteří čeští europoslanci.
Rybí prsty s menším obsahem masa u nás než v Německu nebo pizza, která obsahuje náhražku sýra, zatímco na Západě se prodává s mozzarellou. Jde jen o příklady výrobků, které jsou ve stejném obalu, ale na českém a západoevropském trhu mají různé složení.
Evropští lídři se dohodli, že odloží nejzazší lhůtu pro odchod Británie z Evropské unie do 31. října. Díky tomu má britská premiérka více času na to, aby získala mezi poslanci podporu pro svoji brexitovou dohodu. Přesto stále hrozí tzv. tvrdý brexit.
V roce 1990 byly na území Česka pouze tři ekologicky hospodařící farmy. Dnes jich je na čtyři a půl tisíce. Nárůst jejich počtu byl patrný zejména po vstupu do EU, kdy čeští farmáři mohli v rámci společné zemědělské politiky (CAP) začít využívat dotace z Bruselu.
Ministr vnitra Jan Hamáček, ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka a eurokomisařka Věra Jourová v pátek ve sněmovně varovali před tím, že nadcházející volby do Evropského parlamentu budou terčem dezinformací.
Vyhlášenou kozí biofarmu v Pěnčíně na Jablonecku ohrožuje už druhým rokem sucho. Loni musel její majitel Josef Pulíček vybít část chovu, a pokud se situace nezlepší, bude muset počet koz a ovcí snižovat i letos. Seno mu přitom zbývá už jen na tři týdny.
Do roku 2050 budou až čtyři miliardy lidí na světě žít v suchých oblastech, což může způsobit další migrační vlnu. Je to jeden z důvodů, proč by změna klimatu měla zajímat i EU.
Nelegálních migrantů přicházejících do Evropy je čím dál méně, Brusel přesto navýší počet příslušníků pohraniční a pobřežní stráže do roku 2027 ze stávajících přibližně patnácti set mužů na deset tisíc.
