Po odchodu Británie může být jednodušší přijímat legislativu EU v oblasti justice a vnitřních věcí, institucionálních a rozpočtových záležitostech a zahraniční politice. Britský hlas bude scházet v podpoře vnitřního trhu.
Země V4 patří mezi největší příjemce evropských dotací a spojuje je také neefektivní systém využití těchto peněz. Situace v jednotlivých zemích ale zdaleka není stejná. Evropský úřad pro boj proti podvodům má omezený vliv, protože hlavní slovo mají národní orgány.
Přestože země V4 letos slaví 30 let od pádu komunismu, Maďarsko a Polsko čelí řízení EU pro ohrožení vlády práva. Úroveň demokracie se u těchto dříve pilných studentů demokratické transformace významně zhoršila. Česko a Slovensko možná podobný vývoj čeká.
Evropské volby budou také o tom, jak nedovolit migraci, aby dominovala předvolebním kampaním. V oblasti spravedlnosti bude důležitá příprava evropské prokuratury.
Dánský think-tank Europa zveřejnil analýzu, která se zaměřuje na účast ministrů a ministryň v jednotlivých formacích Rady EU. Think-tank sledoval docházku od června 2015 až do srpna 2018.
Země V4 táhnou v otázkách migrace dlouhodobě za jeden provaz. Podle závěrů červnové Evropské rady to vypadá, že snaha konečně přinesla alespoň nějaké ovoce. Dohoda na reformě azylového systému EU je však stále v nedohlednu.
Akutní nedostatek zaměstnanců nutí Visegrádskou čtyřku ke zjednodušování procesu zaměstnávání cizinců, byť jsou tyto státy většinou k migraci skeptické. Zároveň chtějí země střední a východní Evropy motivovat své obyvatele k návratu do vlasti, což zatím přináší smíšené výsledky.
Role žen v politice zemí V4 mnohdy připomíná situaci v arabských zemích. Formální překážky jsou sice minulostí, vůči genderovým tématům tu však stále přežívá hluboce zakořeněný konzervativní přístup. Ukázalo se to i během kampaně #MeToo.
Jestli se poměry v Polsku a Maďarsku nedají do pořádku, mezi německými občany to může vyvolat posílení euroskepticismu, tvrdí německý expert na zahraniční politiku Cornelius Adebahr.
Země Visegrádské skupiny chtějí společně přispět do připravované Římské deklarace o budoucnosti EU. Potřebuje Unie reformu? Pokud ano, jak by se měla EU změnit? Právě to jsou otázky, před kterými stojí předsedové vlád V4.
Téma migrace zůstává pro Evropskou unii prioritou i v roce 2017. Hlavním tématem letošního roku bude reforma azylového sytému, chytřejší kontrola hranic a Úřad evropského veřejného žalobce.
Po negativním výsledku britského referenda, ve kterém se tamní obyvatelé rozhodli pro vystoupení z evropského integračního projektu, si lídři evropských států lámou hlavu, jak jejich občanům lépe zprostředkovat výhody členství v EU. To je téma také pro vládu Slovenska, které je do konce roku předsednickou zemí v Radě EU.
„U neoprávněného geografického blokování chceme dosáhnout dohody alespoň na úrovni všeobecného přístupu. U definitivního zrušení roamingu bychom rádi začali trialog s Evropským parlamentem tak, aby se stihl termín červenec 2017,“ říká o prioritách slovenského předsednictví v oblasti digitální agendy místopředseda tamní vlády Peter Pellegrini. S EurActiv.sk hovořil také kohezní politice.
