Evropská unie se snaží snižovat závislost na elektrické energii. V roce 2007 si lídři stanovili cíl snížit do roku 2020 její spotřebu o 20 procent. Jaký je plán Bruselu na následující roky? A je potřeba se uskromnit i při využívání pitné vody? Podívejte se v reportáži.
Z přírody mizí včely, mouchy, motýli i další druhy hmyzu. Od roku 1989 ho vymřely více než tři čtvrtiny. Mohou za to mimo jiné klimatické změny a používání pesticidů. Ty jsou sice v Evropské unii monitorovány, v posledních letech ale vyvstaly obavy ohledně jejich povolování.
Ať už jde o naše počítače, mobily, nebo chytrou televizi, řada běžně používaných výrobků se může stát terčem hackerů. A stejně tak vládní počítače, elektronika na letištích nebo v nemocnicích.
V Česku je rozdíl mezi platy žen a mužů druhý nejvyšší v Evropské unii, v průměru činí 22 procent. U vysokoškolsky vzdělaných pracovníků je to dokonce 29 procent. Jedním z hlavních důvodů je fakt, že ženy často přeruší svoji kariéru kvůli odchodu na rodičovskou dovolenou.
V posledních letech jsme svědky extrémních výkyvů počasí. Jedním z projevů jsou velmi horká léta bez pravidelných srážek – místo nich přicházejí přívalové deště, které ale vyprahlá půda není schopná absorbovat. A nastává sucho. Jak s tím může Česko bojovat?
V Evropě zemře každý rok 33 tisíc lidí na infekce odolné vůči antibiotikům. O antimikrobiální rezistenci a nadužívání antibiotik se obvykle mluví ve spojitosti s častým a mnohdy zbytečným předepisováním ze strany praktických lékařů nebo kvůli hospodářským zvířatům.
Evropští lídři se dohodli, že odloží nejzazší lhůtu pro odchod Británie z Evropské unie do 31. října. Díky tomu má britská premiérka více času na to, aby získala mezi poslanci podporu pro svoji brexitovou dohodu. Přesto stále hrozí tzv. tvrdý brexit.
Do roku 2050 budou až čtyři miliardy lidí na světě žít v suchých oblastech, což může způsobit další migrační vlnu. Je to jeden z důvodů, proč by změna klimatu měla zajímat i EU.
