Zásadními neznámými v tématu přechodu z uhlí na jiné zdroje není jestli, ale kdy, a jak cílů dosáhnout s ohledem na lidi v uhelných regionech. Polsko, Česko a Slovensko se potýkají s otázkou kdy, zatímco Polsko stále řeší jestli vůbec.
V prodeji elektrických vozidel je zatím střední Evropa pod průměrem EU. Nechce však zaostávat za globálním trendem, rozbíhá proto produkci baterií a touží po velkém úspěchu.
Dostavba nových jaderných bloků na Slovensku a Francii se nejen prodlužuje, ale i předražuje. Ředitel Foratomu přesto věří, že do roku 2050 se v Evropě postaví reaktory s kapacitou desítek gigawattů.
Česko má rezervy v třídění bioodpadu. Podobně jsou na tom i ostatní země Visegrádské čtyřky. Jedním z dalších společných problémů je „kreativní vykazování“. Pozitivní příklady ale přináší některá města.
Delegace šesti europoslanců se vydala na Slovensko, aby zde prošetřila obavy z rozkrádání unijních fondů, korupci, ale také vyšetřování vraždy Jána Kuciaka. Jejich zjištění přinesla Bruselu nový pohled do slovenské reality.
Cílem projektu EU-SysFlex, který odstartoval v listopadu, je připravit elektrický systém na zvládnutí více než 50procentního podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Na horní Nitře by mohlo vzniknout centrum nových technologií pro energetiku, věří slovenský místopředseda Evropské komise Šefčovič. Uhlí podle něj patří minulosti. Podobně to vidí i slovenský ministr životního prostředí Sólymos. Premiér Fico však dosud horníky ujišťoval, že jejich práce neskončí.
Se šéfem generálního ředitelství Evropské komise pro energetiku mluvil slovenský EurActiv o Nord Streamu 2, transformaci uhelných regionů i roli zemního plynu v energetice EU.
Hlavní problém ve vztahu mezi západní a východní Evropou leží v nedostatečné konvergenci, která omezuje rozvoj fiskální a sociální unie, říká v rozhovoru pro slovenský EurActiv francouzský politolog Christian Lequesne. Jaký vliv podle něj budou mít francouzské prezidentské volby na zahraniční politiku země? A co si myslí o vícerychlostní Evropě?
Polsko kritizuje návrh dohody, kterou chce Komise uzavřít pětiletý případ vedený proti monopolním praktikám společnosti Gazprom. Jak je na tom Česká republika a další země regionu?
Země Visegrádské skupiny podobně jako zbytek Evropy hledají způsob, jak zajistit bezpečné dodávky elektřiny a zároveň plnit klimatické cíle. Někteří vnímají jako ideální nástroj jadernou energetiku. Na zemní plyn naopak region v elektroenergetice příliš nesází.
Tento rok se rozhodne o Nord Streamu 2, energetické bezpečnosti Evropy nebo energetickém štítkování. Rezonovat bude energetický balíček nebo rozvoj jádra.
Nokia úplně propásla vývoj od telefonů ke smartphonům. To samé se stane automobilovému průmyslu, varuje nizozemský europoslanec Gerben-Jan Gerbrandy (ALDE), který je členem vyšetřovacího výboru ve věci automobilových emisí.
„Velkou Británii jsme vždy vnímali jako přirozeného spojence středoevropských zemí, protože kladla důraz na technologicky neutrální přístup k dosahování cílů evropské energetické politiky a na energetickou bezpečnost, a to i v oblasti jaderné energetiky,“ říká slovenský ministr hospodářství Peter Žiga. Rozhovor přinesla slovenská redakce EurActivu.
