Komise obdržela zatím blíže nespecifikované dokumenty od britské vlády týkající se brexitu. Návrh úpravy sporné irské pojistky zřejmě její součástí není. Ten by měl podle Finska Londýn zaslat do konce září, ačkoliv ani Británie ani EU na tomto datu nebazíruje.
Evropský boj proti nelegálnímu exportu zbraní, ambicióznější klimatické závazky nebo větší informování občanů. To jsou některé z hlavních témat, kterým se chce pirátská europoslankyně Gregorová v příštích pěti letech věnovat.
Rakouští poslanci zamítli návrh dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a sdružením jihoamerických zemí Mercosur, které čelí kritice několika členských zemí kvůli ekologické politice Brazílie nebo obavě z dovozu nekvalitního masa.
Holé přeplněné klece a jiné nevhodné prostory pro chov hospodářských zvířat, které neumožňují slepicím, králíkům, prasnicím nebo telatům dostatečný pohyb, se v celé Unii mohou stát minulostí. Požaduje to největší evropská občanská iniciativa, která po roce končí se sběrem podpisů.
Britští poslanci mají ode dneška volno až do půlky října. Před uzavřením dolní komory ale ještě stihli opět zamítnout vypsání předčasných voleb a požádat vládu o zveřejnění dokumentů, které se týkají brexitových plánů i vynucené parlamentní přestávky.
Podle očekávání, po dvou předchozích úspěšných čteních z dnešního odpoledne i na potřetí britští poslanci opětovně zamítli neřízený brexit, což otevírá cestu pro další odklad odchodu Británie z Unie. Ten ale nemá podporu premiéra Johnsona a zřejmě ani unijních zemí.
Opoziční poslanci dnes převezmou otěže nad agendou britského parlamentu a budou se snažit zabránit brexitu bez dohody dalším odkladem. Ten ale vláda odmítá a hrozí vypsáním nových voleb ještě před 31. říjnem.
Téměř 60 dní před oficiálním datem dojednaného odchodu Británie z Unie dnes začíná týdenní bitva o jeho podobu, na které nepanuje mezi vládou, parlamentem a lidem žádná shoda. Možností jsou předčasné volby, funkční alternativy k rozvodové dohodě nebo odklad brexitu.
Většina Estonců dnes vlastní elektronickou občanku. Může s ní volit online, řídit podnik, podávat daně přes internet nebo elektronicky podepisovat úřední dokumenty. I Česko se tímto směrem postupně vydává. A EU to podporuje, finančně i legislativně.
Opoziční strany britského parlamentu se dnes shodli na strategii proti brexitu bez dohody pomocí legislativního odložení data odchodu. Záložním plánem je hlasování o důvěře vládě Borise Johnsona.
Po dvou a půl letech budou 4 čeští europoslanci bránit zájmy národního agrárního sektoru v zemědělském výboru EP. Čeští agrárníci to vítají, zvláště v době klíčových jednání o budoucí SZP po roce 2020, s jejímiž návrhy ne vždy souhlasí.
Britský premiér nadále deklaruje snahu odejít z EU s dohodou a žádá nejvyšší představitele, ať mu v jejím opětovném vyjednání kvůli irské pojistce pomohou. Nemá ale zatím žádnou životaschopnou alternativu. Problematické jsou i jiné pobrexitové oblasti.
V zatraktivnění území bývalých uhelných lomů pro firmy, místní obyvatele i turisty pomáhají inovační projekty, televizní a filmové ukázky, využití těžbou zasažených oblastí pro obnovitelné zdroje energie či zážitkové vyžití. Severočeské a východoněmecké regiony se ale v tomto pokroku liší.
Navzdory existenci limitů těžby uhlí z 90. let zatím není v Česku jasné, kdy těžba a spalování skončí. Pomoci by v tom mohla po německé zkušenosti nově ustavená poradní uhelná komise. Své plány také vytváří kraj i města.
Britský premiér vyzval předsedu Evropské rady k „alternativnímu ujednání“ sporné irské pojistky obsažené v dohodě o vystoupení Británie z Unie. Mezitím unikl další vládní dokument, který vyčísluje negativní důsledky brexitu. Očekává se také konec volného pohybu osob.
Přestože jsou dopady klimatických změn výraznější v rozvíjejících se zemích než v těch rozvinutých, problémy se postupně přesouvají i do Evropy. Oproti chudším zemím ty bohatší mají výhodu v tom, že disponují experty, srovnává v rozhovoru zemědělský expert.
Finance z EU se nemalou měrou podílejí na rozvoji české vědy a do budoucna by měly ještě více. Jedním z velmi úspěšných příkladů je světově uznávané centrum BIOCEV, kde se mj. provádí výzkum vzácných chorob.
Přípravy na brexit, s dohodou či bez ní, pokračují. Jaký scénář nastane, zatím není jasné. Minulý týden jednala britská strana s americkými protějšky o budoucích obchodních vztazích. Britské podniky však upozorňují, že i sebelepší přípravy nemusí stačit.
Půda je pod stále větším tlakem vlivem globálních klimatických změn, nevhodnými způsoby zemědělství a lesnictví nebo plýtváním potravinami. Nová zpráva IPCC proto radí, jak zmírnit vliv člověka na krajinu. Svůj podíl mohou hrát i evropské zemědělské dotace.
České uhelné regiony – Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj – ekonomicky zaostávají za svými sousedy. Všímá si toho nejen česká vláda, ale i Evropská unie, a v budoucnu by se proto mohly oblasti těšit ze zvláštní finanční podpory.
Unie se těší stále větší podpoře a důvěře občanů členských států. Nejvíce proevropští jsou Litevci, nejméně Britové a Řekové. Češi se drží druhé skupiny, i zde je ale patrný mírný pozitivní trend.
Minulý týden se nesl ve znamení prvních návštěv nového premiéra Johnsona v jednotlivých částech Spojeného království. Jeho vláda také předložila několik dalších, zejména finančních, opatření pro odchod země z EU. Spekuluje se také nad scénáři kolem brexitu.
Kohezní politika bude i po roce 2020, ačkoliv její přežití vůbec nebylo jisté. Měla by ale zapracovat na vyjasnění pravidel a být vedena odspodu nahoru, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz bývalý člen Evropského výboru regionů Petr Osvald.
Britská vláda plánuje s EU uzavřít novou rozvodovou dohodu, přestože s tím Brusel nesouhlasí. Londýn se proto připravuje i na neřízený odchod, vyhradil pro to miliardu liber i nový investiční fond. Podle podniků to ale stačit nebude.
