Do konce přechodného období zbývá 39 dní, jak připomíná i britský vládní web pro přípravu na nadcházející rok, kdy se Británie octne mimo vnitřní trh a celní unii EU. Pravidla budoucího partnerství však zatím nejsou zcela dojednána.
Česko zatím s přijetím eura váhá. Chybí zde politická vůle, jasný plán přípravy a přijetí i podpora ze strany občanů. Právě tyto tři elementy, spolu s plněním konvergenčních kritérií, jsou pro hladký přechod z národní na jednotnou unijní měnu potřebné.
Jedním z nových vlastních zdrojů by měl být mechanismus pro uhlíkové vyrovnávání na hranicích EU. Jeho cílem má být posílení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti v členských státech a rozšíření klimatických standardů mimo Unii.
Vysloužilé spotřebiče, telefony a další zařízení mohou dobře posloužit i poté, co se jich původní majitelé zbaví. Vznikají z nich druhotné suroviny, čímž se šetří nejen peníze, ale také životní prostředí. Jak tento proces funguje a jakou roli v něm sehrává evropská legislativa?
Konec roku a tedy i přechodného období pro vystoupení Spojeného království z EU se nezadržitelně blíží. Jak jednání postupují, jaké jsou varianty (ne)dohody a jak bude vypadat situace od 1. ledna 2021?
Od roku 2022 nebude možné na evropském trhu prodávat hnojiva s vysokým obsahem kadmia a dalších nebezpečných kovů, které představují riziko pro zdraví lidí i zvířat, a znečišťují životní prostředí. Předpokládá to nové nařízení EU, o jehož obsahu se na evropské úrovni debatuje už 10 let.
Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jak probíhala a co se vyjednalo?
Romantické centrum Českého Krumlova získalo před 10 lety prostřednictvím evropských dotací nový kabát a otevřelo se tak místním, tuzemským i zahraničním návštěvníkům. Dominantou se stala revitalizace klášterního areálu.
Čeští záchranáři z pohraničních regionů jsou nyní připraveni zasahovat nejen na území České republiky, ale i v sousedním Německu. Umožnil jim to evropský projekt, v rámci kterého proběhla společná cvičení v teoretických i reálných situacích.
Ve světle šířící se pandemie nového typu koronaviru je osud vyjednávání budoucího partnerství mezi EU a Spojeným královstvím nejasný. Britská vláda však nadále věří v přetržení vazeb s evropským kontinentem do konce letošního roku.
Polsko schválilo rozšíření hnědouhelného dolu Turów na následujících minimálně 20 let. Už dnes má těžba na česko-polsko-německém pohraničí negativní vliv na životy místních. Peticí s 13 tisíci podpisy proto žádají Evropský parlament o prošetření případu.
Prázdné zasedací místnosti, videokonference, hlasování pomocí e-mailu: tak vypadá tento týden koronavirová realita v institucích Evropské unie. Lídry zemí EU i europoslance ve čtvrtek čekají dálková jednání.
Evropský trh s medem čelí v současné době krizi. Dominují mu dovážené produkty, které jsou sice levné, ale s nejistou kvalitou. Včelaří proto volají EU o pomoc.
Evropský parlament (EP) se rozhodl v rámci prevence šíření koronaviru zrušit až do léta svá plenární zasedání ve Štrasburku. Úpravu jednání diskutuje i Rada ministrů EU. Svůj provoz omezil také Soudní dvůr EU.
Evropská komise bude muset kvůli koronavirové krizi přehodnotit své priority. Méně důležité iniciativy, jako je například plán pro ochranu biodiverzity nebo strategie Farm to Fork (Z farmy na vidličku), budou muset počkat několik týdnů.
Ve snaze bojovat proti ekonomickým dopadům koronaviru na ekonomiku eurozóny nakoupí Evropská centrální banka (ECB) finanční aktiva za 750 miliard eur (20,8 bilionu korun). ECB o tom informovala ve středu pozdě večer po neplánované schůzce Rady guvernérů.
„Evropa by měla teď zapomenout na Green Deal a měla by se soustředit skutečně na koronavir,“ prohlásil včera na tiskové konferenci po jednání vlády český premiér. Chce o tom dnes diskutovat se svými protějšky na další videokonferenci Evropské rady.
Vzdělávání je jedním z hlavních motorů státní ekonomiky a konkurenceschopnosti. To české má ale stále své limity v podobě starých osnov, nedostatku kvalitních učitelů i omezeného vybavení škol a učeben.
Evropské hospodářství čekají výrazné změny v nakládání se zdroji. Pro dosažení klimatických cílů totiž bude nezbytné radiálně snížit nejen komunální odpad a plastové obaly, ale vyrábět i udržitelné výrobky, které po jejich spotřebě budou moci získat druhý život.
Ženy na vysokých postech v politice i podnicích stále chybí. Evropská komise chce proto zajistit větší transparentnost v platech mezi muži a ženami a podpořit vyšší počet žen na vedoucích pozicích.
Evropská unie bude po roce 2050 vypouštět jen takový objem emisí, který je schopná odbourat, ať už pomocí stromů nebo moderních technologií. Počítá s tím nový klimatický zákon EU.
