Do celoevropské debaty o budoucnosti EU je zapojeno na 108 národních zákonodárců ze všech členských států. Ti přitom nemají na unijní agendu velký vliv a ukazuje se to i v samotné Konferenci o budoucnosti Evropy.
Nejasné vize, hádky mezi Londýnem a Bruselem, porušování dojednaných pravidel i střídání jednoho přechodného období za druhým. Tak by se ve zkratce daly charakterizovat britsko-unijní vztahy dva roky od brexitu.
Evropské silnice by kolem roku 2030 měly brázdit miliony elektromobilů. Ty se však neobejdou bez baterií. Evropská unie chce proto rozvoj bateriového sektoru podpořit, a to jak legislativně, tak i finančně.
Jazykové, historické či ekonomické bariéry a jejich postupné odstraňování často spoluutvářejí přeshraničí více než samotné instituce. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu česko-polsko-německo-rakouského pohraničí.
Ani téměř rok po opuštění jednotného trhu a celní unie, a téměř dva roky po formálním ukončení členství v Evropské unii, nejsou unijní vztahy se Spojeným královstvím v rovnováze. Ba naopak.
Jak nasměrovat dotační podporu tam, kde je skutečně potřeba? Evropská unie pro to má speciální prostředky, tzv. nástroje integrovaného územního rozvoje.
Evropa se plní vysloužilými elektrozařízeními z Číny. Internetová tržiště totiž mnohdy neřeší jejich zpětný odběr a případnou recyklaci či likvidaci. Organizace však již volají po změně.
K dosažení uhlíkově neutrální ekonomiky do poloviny století budou muset přispět všechny ekonomické sektory, kromě energetiky a těžkého průmyslu také zemědělství, které odpovídá za zhruba desetinu celkových emisí v EU. Agrární sektor tak čeká náročná proměna.
Evropská unie je ochotna v rámci urovnání pobrexitového sporu s Británií upustit od části požadovaných kontrol zboží mířícího do Severního Irska z ostatních částí Spojeného království.
Nový akční plán EU pro oběhové hospodářství spatřil světlo světa před rokem a půl. Jeho konkrétnější dopady jsou zatím patrné na mezinárodní úrovni, v oblasti baterií či v boji s elektroodpadem. V očekávání jsou pravidla pro ekodesign.
Přechod od lineární k cirkulární ekonomice nebude jednoduchý ani levný. Vyžaduje totiž investice do nových technologií a změny v chování celé společnosti. České republice s tím může pomoci národní plán obnovy financovaný z pokoronavirového fondu EU.
Jednání mezi Českem a Polskem o sporné těžbě na dole Turów pokračují a rozřešení je stále v nedohlednu. Důvodem zdlouhavých rozhovorů je pozice Polska i nečinnost unijních institucí.
Veřejné zakázky by měly v následujících letech zezelenat. V Česku ale zatím o udržitelné či cirkulární zakázky není zájem ani ze strany zadavatelů, ani dodavatelů.
Nová SZP je již dojednána, její implementace nyní bude záviset na členských státech. Jak budoucnost českého zemědělství vidí kandidáti hlavních politických stran před říjnovým volebním kláním?
Nekonečný brexit. Tak by se dala nazvat nynější realita ve vztazích EU a Spojeného království po opuštění jednotného trhu a celní unie. Komplikace přetrvávají při cestování i obchodu a nová britská opatření, která měla nahradit ta unijní, nabírají zpoždění.
Česko má jednu z nejhustších sběrných sítí v Evropě, a dosahuje proto uspokojivých výsledků ve sběru různých druhů materiálů. Pro dosažení vysokých evropských recyklačních cílů to však nemusí stačit.
Farmy na přažských střechách, hromadná doprava poháněná biometanem z gastroodpadu nebo využívání tepla z odpadních vod pro vytápění a chlazení. To je jen zlomek opatření, jakými chce hlavní město Praha roztočit svou cirkulární ekonomiku.
Pro přechod k uhlíkově neutrální a udržitelné ekonomice není potřeba jen snížení emisí různých druhů skleníkových plynů, ale i odpovědnější nakládání s výrobky, které by měly mít delší životnost a být lépe opravitelné či recyklovatelné.
I po osmi měsících od konce přechodného období nefungují vztahy Británie s Unií tak, jak mají. Je to patrné jak v praktické, tak i politické a právní rovině. Ožehavým tématem je nadále severoirský protokol. Jaký to s ním nyní vypadá?
Home office, více času na úklid, víkendy strávené v přírodě či zavřené sběrné dvory mohly v ČR přispět v posledním roce k nárůstu počtu černých skládek odpadů různého druhu, včetně drobné elektroniky.
Prosazování společných zájmů v EU, čerpání unijních financí z nového programového období a společný boj s aktuálními i budoucími přeshraničními výzvami. Tři důvody, proč se euroregiony ležící na českých hranicích rozhodly založit svou asociaci.
Co se starým a nepotřebným mobilním telefonem, který v sobě skrývá nebezpečné látky i vzácné kovy a citlivá data? Pomoci může český neziskový projekt Remobil a další české iniciativy, které mají nejen ekologický, ale také společenský rozměr.
Zatímco některé členské státy chtějí postupovat v evropské integraci rychleji, mnohé zůstávají v dalším pokroku spíše opatrnější. Může být řešením tzv. diferencovaná integrace? Jaké jsou její výhody a nevýhody?
Dobrovolnická mise v zahraničí hrazená z evropského rozpočtu přilákala již 775 českých účastníků. Jaké jsou jejich zkušenosti? Redakce EURACTIV.cz přináší příběh čtveřice z nich.
