Slovensko, podobně jako Česko, čeká v souvislosti s obnovou po koronavirové pandemii rozsáhlý balík peněz, který by měl mimo jiné jít na environmentální a klimatická opatření. Kde je potřeba v této oblasti zabrat a zvládne to země pod Tatrami?
Zdlouhavá ratifikace, prohlubující se důsledky brexitu i výměna klíčových postů. To vše a mnohem víc přinesly předchozí týdny do nových vztahů EU se Spojeným královstvím.
Přeshraniční zdravotní péče nabírá v době koronavirové pandemie na významu. Česko zatím nabídky ze zahraničí na pomoc s předáváním těžce nemocných pacientů nepřijalo, přesto se už na budování spolupráce ve zdravotnictví napříč hranicemi podílí.
K dekarbonizaci ekonomiky může přispět uhlíková daň. Zatímco Evropská unie teprve plánuje její zavedení, v některých členských státech už funguje. Jak se jim osvědčila? A mohla by fungovat i v Česku?
Uhelné regiony budou moci čerpat zvláštní podporu z evropských fondů. Jak tyto peníze hodlají využít? V plánu je například plovoucí solární elektrárna, která má vytvořit nová pracovní místa a zajistit výrobu zelené energie.
Spor Česka a Polska o nelegální těžbu v hnědouhelném dole Turów se posouvá do další fáze. Vláda ČR dnes rozhodla, že podá žalobu k Soudnímu dvoru EU, který může těžbu definitivně zastavit.
Proč jsou Češi tolik skeptičtí k evropské klimatické politice? Jak to překonat? Redakce EURACTIV.cz vyzpovídala bývalého českého ministra životního prostředí Jana Dusíka.
Humanitární pomoc EU v oblasti vzdělávání funguje „celkem dobře“, potýká se ale s několika limity. K takovému závěru došel Evropský účetní dvůr ve své lednové zvláštní zprávě.
Koronavirová krize ukázala, jak může být spolupráce napříč hranicemi důležitá. K jejímu dalšímu rozvoji je však zapotřebí lepší právní rámec, koordinace i adekvátní rozpočet.
Erasmus není jediný program, který mladým lidem umožňuje vyrazit na zkušenou do zahraničí. Evropský sbor solidarity podporující dobrovolníky funguje již čtyři roky. S novým programovým obdobím 2021-27 dostane i nový kabát, podíl na tom mají i Češi.
Mít novou společnou zemědělskou politiku hotovou do konce března. Takový ambiciózní cíl si pro své předsednictví Radě Evropské unie stanovilo Portugalsko.
Loni Česko oslavilo 30 let fungování komunitních služeb v oblasti péče o duševní zdraví. Tato péče se od klasické liší tím, že pomáhá nemocným lidem v podmínkách jejich každodenních životů, například se zajištěním bydlení či pracovního místa.
Masivní zdražení zboží i nové vyjednávací týmy. Uplynulé dva týdny opět ukázaly, co „vánoční“ dohoda mezi EU a Spojeným královstvím (UK) znamená pro běžné občany, a co naopak nikoliv. Jaké novinky v britsko-unijních vztazích vyplavaly na povrch?
EU by měla letos přijmout novou strategii vůči arktickému regionu. Jak vypadala dosavadní politika a bude se nějak radikálně měnit? Hrozí v Arktidě konflikt? A jakou pozici zastává Česko? Na dotazy redakce EURACTIV.cz odpovídá odbornice na arktický prostor Barbora Halašková.
Zatímco v Chorvatsku se zrecykluje každý rok až 80 procent veškerého elektronického a elektrického odpadu, na Maltě tomu je jen kolem 20 procent. Co se nejčastěji vytřídí a proč mezi členskými státy existují takové rozdíly?
Města by měla přijmout svůj díl odpovědnosti v nynější klimatické krizi. Jak mohou města přispívat k ochraně klimatu? EURACTIV.cz se ptal Magdaleny Davis.
Země EU postupují odlišnou rychlostí v zabezpečení telekomunikačních sítí nové generace, a odchylují se tak od požadavků Evropské komise. Upozornil na to Evropský účetní dvůr.
Navzdory svým omezeným pravomocem dokázala EU, a zejména Evropská komise, využít svých nástrojů a pomoci členským zemím v boji s jarní vlnou pandemie. Vyplývá to z hodnocení Evropského účetního dvora.
Ukončení používání syntetických pesticidů, obnova biodiverzity a podpora menších farem. Tři cíle, které si stanovila evropská občanská iniciativa s názvem „Zachraňme včely i farmáře“.
Téměř 14 dnů již provizorně platí dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a Británií. Zatímco z počátku nebyly problémy tolik patrné, dovozci cestující přes Lamanšský průliv se čím dál tím více setkávají s tvrdou realitou zaplněnou množstvím byrokratických překážek.
Současná společná zemědělská politika EU má řadu nedostatků, které brání farmářům přispívat k rozvoji krajiny nebo ochraně půdy. Patrné je to zejména v Česku. Změnit to mají nová pravidla. Jak? Na to se EURACTIV.cz ptal odborníka Lehejčka.
Od 1. ledna 2021 platí provizorně nový smluvní vztah mezi Evropskou unií a Velkou Británií. Některé oblasti se podařilo dotáhnout do zdárného konce, jiné se budou v průběhu let dále vyvíjet a zpřesňovat. Co dohoda obsahuje?
