Německé předsednictví EU má na stole hodně. Unii chce pomoct vzpamatovat se z pandemie, a nezapomíná při tom ani na digitalizaci nebo vztah s Čínou. V řadě oblastí jako rozpočet nebo migrace musí ke kompromisu přesvědčit i Česko a Slovensko.
S úderem koronavirové pandemie se Evropa ocitla nejen v krizi zdravotní, ale také v krizi ekonomické. Redakce EURACTIV.cz přináší detailní popis plánu, který by měl pomoci ekonomiku EU opětovně nastartovat.
Turecký prezident Erdogan naplnil své výhrůžky a na konci února „otevřel migrantům bránu do Evropy“. Server EURACTIV.cz přináší shrnutí relevantních události posledních měsíců, které vedly až k současné dynamické krizi na vnější hranici EU.
Najít kompromis okolo rozpočtu a záchranných plánů EU, dohlédnout na další fázi brexitu, zajistit reformu migrační politiky. To a mnohem více má v „úkolníčku“ německé předsednictví Rady EU, které začíná ve středu. S velkým jménem se zároveň pojí velká očekávání.
Evropská komise už brzy představí nový pakt o migraci a azylu, kterým chce usmířit rozhádané evropské státy. K dohodě by je mohlo přimět propojení paktu s čerpáním peněz z evropského rozpočtu.
Evropa vyhlíží nový Evropský pakt o migraci a azylu z dílny Evropské komise, který by měl narýsovat budoucí unijní strategii. Zajistit kompromis mezi všemi státy je však nadlidský úkol.
Vládě Andreje Babiše se nelíbí návrh plánu ekonomické obnovy Evropy, své výtky k jeho částem má i domácí průmysl. Od českého zástupce v Komisi zároveň zní, že Češi se příliš upínají na jednu část záchranného plánu, příležitostí je však více.
Minulý týden se kvůli sporným nominacím české vlády dostal do širšího povědomí Evropský hospodářský a sociální výbor, poradní orgán EU. Jaké má pravomoci, kdo v něm zasedá, a proč nemá za úkol reprezentovat názory vlád?
Součástí plánů Evropské komise na obnovu evropských ekonomik je i ambice zmobilizovat veřejné a soukromé investice. Část z nich má přijít skrze dlouho připravovaný program InvestEU.
Zavřené hranice a karanténní opatření proměňují evropské trhy s drogami a závislým lidem mění život. Organizovaný zločin a distribuční sítě se však nové situaci přizpůsobují a využívají k tomu například internet.
Klíčovou roli při řešení současné krize hrají technologie. Zatímco do trasování nakažených se státy EU zatím pustily individuálně, snaha obnovit plynulost kamionové dopravy pomocí aplikace Galileo Green Lane přichází z evropské úrovně.
Český systém zdravotní péče v boji s koronavirovou krizí zdá se obstál, do budoucna ale rozhodně má co zlepšovat. Odbory upozorňují především na nedostatek a přetíženost zdravotníků. Evergreenem je pak pomalá elektronizace.
V EU se rozjíždí nová debata o tom, jak bude vypadat plán obnovy evropských ekonomik a potažmo nový dlouhodobý rozpočet EU. V zájmu Česka je podle zástupců podnikatelů i zaměstnanců například to, aby se ulevilo z tlaku na zelenou transformaci.
V řeckých táborech pro uprchlíky se nachází více než 5000 dětí bez doprovodu. Jedenáctka evropských států už se zavázala, že se o část z nich postará. Zapojit se chtějí i české občanské organizace, potřebují k tomu však souhlas vlády.
Diskuse o podobě záchranného fondu a společného rozpočtu EU stále probíhají a na stole je více variant. Zdá se však, že v těch opravdu zásadních otázkách se všechny strany kvůli naléhavosti okolností dokázaly shodnout, a nyní už řeší pouze „detaily“.
Český cestovní ruch se pomalu probouzí. Rozsah dopadů koronavirové krize bude záležet také na ochotě vlády sektoru pomoct. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu na její podpůrné programy mnoho podnikatelů v turismu nedosáhne.
Velkou součástí dnes představeného balíčku Evropské komise jsou doporučení k bezpečnému znovunastartování cestovního ruchu uvnitř EU. Ten se kvůli pandemii potýká s obrovskými ztrátami. „Na frak“ podle europoslankyně zároveň dostávají práva zákazníků.
Česká republika byla prvním evropským státem, který zavedl povinné nošení roušek na veřejnosti. Má také svou oficiální trasovací aplikaci. Řada zemí v Evropě se rozhodla pro stejná opatření. Přinášíme grafický přehled.
Lídři EU a jejích zemí se na včerejším videosummitu se svými protějšky ze západního Balkánu zavázali, že regionu poskytnou rozsáhlou pomoc při řešení dopadů pandemie. Jeho směřování do EU však podpořili jen vágně, přetrvávají navíc spory v zahraničněpolitických prioritách.
Snahy změnit pracně budovanou zahraniční politiku EU vůči Číně nebo Rusku se nevyplácí, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz expert na EU Tomáš Weiss. Evropská komise je podle něj při řešení řady problémů nucena balancovat na hraně svých pravomocí.
V poslední době se zdá, že Evropská unie po několika letech váhání opět začíná přistupovat k západnímu Balkánu jednotně a uvědomuje si jeho důležitost. K dalšímu posunu by mohlo dojít na videokonferenci příští týden, která nahradí očekávaný summit v Záhřebu.
