Instituce Evropské unie pracují na zvyšování své transparentnosti, a to včetně rozšiřování etických rámců pro úředníky a zákonodárce. Český návrh zákona o lobbingu dává příležitost porovnat, jak jsou na tom v tomto ohledu Češi.
Českou zástupkyní v nově složené Evropské komisi by se i podruhé měla stát Věra Jourová. Češi usilují o jedno z ekonomických portfolií, v minulosti měli na starosti především sociální a spotřebitelská témata.
Za patnáct let v Unii je Česká republika plnohodnotný člen a měla by se chovat sebevědomě, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz europoslanec Ondřej Kovařík. Česká debata o EU podle něj není dostatečně věcná.
Evropský parlament jako celek prosazuje aktivnější boj za zmírnění dopadů klimatických změn. Oporu pro své plány může nalézt také u nové předsedkyně Komise, která téma zařadila mezi své priority. Ozývají se však také hlasy, které s nasazeným ambiciózním kurzem nesouhlasí.
Se začátkem července se v Unii střídají předsednické země. Radu EU, kde zasedají ministři národních vlád, po Rumunsku přebírá Finsko. Seveřané se plánují soustředit na boj s klimatickými změnami a ochranu principu právního státu.
Europoslanci dnes v tajné volbě poměrně těsnou většinou zvolili do funkce předsedkyně Evropské komise navrženou Ursulu von der Leyenovou. Němka reprezentující lidovce dokázala na svou stranu dostat i liberály a část socialistů, kteří byli pro její osud klíčoví.
Kandidátka do čela Komise von der Leyenová v úterý dopoledne před europoslanci prezentovala své plány. Vyslovila se například pro nový evropský klimatický zákon, posílení sociálního rozměru Evropy nebo rychlejšího rozšíření Frontexu. Z reakcí europoslanců vyplývá, že zvolení rozhodně nemá zajištěno.
Druhé plenární zasedání nově složeného Evropského parlamentu se bude točit především kolem hlasování o jmenování kandidátky Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise. Ve Štrasburku se zároveň předá pomyslná štafeta mezi předsednickými zeměmi.
Ačkoliv Česká republika letos dosáhla historicky nejlepšího bodového zisku v rámci tzv. Indexu vnímání korupce, konkrétní protikorupční opatření se za současného kabinetu zatím spíše jen připravují. Popsat české korupční prostředí představuje podle expertů tvrdý oříšek.
Země V4 patří mezi největší příjemce evropských dotací a spojuje je také neefektivní systém využití těchto peněz. Situace v jednotlivých zemích ale zdaleka není stejná. Evropský úřad pro boj proti podvodům má omezený vliv, protože hlavní slovo mají národní orgány.
Příští úterý bude poprvé jednat Evropský parlament v novém složení. Česko v něm bude v příštích pěti letech zastupovat opět 21 poslanců, kteří se na základě svých národních stran rozdělí do parlamentních frakcí.
Lídři členských zemí EU by měli co nevidět rozhodnout o tom, koho by si přáli vidět v křesle předsedy EK. Otázkou zůstává, jestli půjde o někoho ze spitzenkandidátů, nebo premiéři a prezidenti „vytáhnou z rukávu“ někoho jiného.
Zásadními neznámými v tématu přechodu z uhlí na jiné zdroje není jestli, ale kdy, a jak cílů dosáhnout s ohledem na lidi v uhelných regionech. Polsko, Česko a Slovensko se potýkají s otázkou kdy, zatímco Polsko stále řeší jestli vůbec.
Region západního Balkánu představuje kolbiště pro různé zahraniční vlivy, včetně toho tureckého. Země prezidenta Erdoğana sem ovšem proniká jinými způsoby než Rusko nebo Čína.
Každý by se měl zamyslet nad tím, jestli je opravdu nutné, aby neustále jezdil autem nebo vytápěl na pětadvacet stupňů, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz ekolog Bedřich Moldan. Současná vláda je podle něj v otázce zlepšování kvality ovzduší poměrně aktivní.
Jednou ze základních neznámých ohledně budoucnosti Evropské unie je i její další rozšiřování na západní Balkán a přístup k tomuto regionu obecně. Výsledek evropských voleb zatím ovšem odpovědi nepřináší, spíše naopak.
Země Visegrádské čtyřky jsou jednotné v otázce rozšíření Unie i NATO o západní Balkán, ačkoliv se celkový konsensus rozpadá v případě Kosova. Deklarace, které se zavazují k politice otevřených dveří, však nejsou následovány konkrétními a rozhodnými kroky.
V jedné z posledních debat před volbami do Evropského parlamentu se na pódiu střetli zástupci devíti podle průzkumů nejsilnějších stran. Podle Jana Zahradila by EU měla být pružnější, podle Pavla Poce férovější, a podle Ivana Davida by se měla rozpadnout.
Při výběru zástupců do evropských institucí mají Češi tradičně mnohem šťastnější ruku, než je zvykem na domácí scéně, říká expert na EU Petr Kaniok. K úspěchu druhého českého předsednictví budou podle něj zapotřebí reálné cíle a stabilita v domácí politice.
Volby do EP čekají na Evropany už příští týden a kampaně vrcholí. V Bruselu se ve středu ve velké televizní debatě utkali kandidáti celoevropských politických stran na příštího předsedu Evropské komise, který by měl podle zvyklosti vzejít právě z eurovoleb.
