Hrozba organizovaného zločinu je v EU vyšší než kdy jindy, kvůli pandemii navíc může být ještě hůře. Evropská komise proto připravuje celou řadu nových opatření, speciální pozornost si vysloužilo obchodování s lidmi.
Ambiciózní hnutí Volt má po Evropském parlamentu své zástupce také mezi nizozemskými zákonodárci. Cesta ke většímu úspěchu je ale dost trnitá. Česká „pobočka“ hnutí teprve získává svůj tvar.
Koronavirová krize odhalila v plné nahotě problémy, které má Česká republika s digitální transformací. Zároveň se však jedná o příležitost, jak se i s pomocí mimořádných evropských prostředků zaměřit na oblasti, kde Čechy nejvíc „tlačí digitální bota“.
Problémem očkovací strategie EU je i to, že si každá země dopředu objednala jinak složené portfolio výrobců. Česko se snaží zajistit, aby měli všichni vakcín dostatek, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz velvyslankyně Edita Hrdá, vedoucí Stálého zastoupení ČR při EU.
Česká republika platí z hlediska pandemie ještě stále za odstrašující příklad, v současné době přitom vyhlíží alespoň částečné uvolnění opatření. V některých jiných zemích EU se však naopak zpřísňuje.
Finanční prostředky z nového evropského nástroje REACT-EU pomůžou českým nemocnicím navýšit kapacitu urgentních příjmů. Podpory se dočkají i hygienické stanice nebo záchranná služba. První peníze by mohly začít proudit v dubnu.
Každý se může rozhodnout, jestli opravdu musí jet autem, když ho do obchodu odveze i kolo nebo MHD, říká k vlivům člověka na životní prostředí Aleš Kočí, ekolog a vedoucí střediska ekologické výchovy Divizna Liberec.
Evropská unie už vyhlíží návrat cestování. Zavedení covid pasů vítá ministr zahraničí Tomáš Petříček i čeští europoslanci. Podle Petříčka je klíčové, aby absolvování testu nebo existence protilátek v těle měly v certifikátu stejnou váhu jako očkování.
Výbor regionů spouští druhou generaci „regionálních hubů“, které mají Unii pomoct lépe reflektovat zkušenosti lokálních a regionálních aktérů při přípravě legislativy. České hráče byste v seznamu hledali marně.
Země V4 dávaly najevo svou nespokojenost s nákupy zdravotnického materiálu a vakcín, které zorganizoval Brusel, a to i přesto, že z programů EU značně těží. Peníze z post-pandemického fondu chtějí ve velké míře nalít do zastaralé zdravotnické infrastruktury.
Do konce dubna má Česko čas na to předložit Evropské komisi dostatečně přesvědčivý plán, jak chce využít peníze z nového fondu obnovy. Zatím to však stále vypadá, že s dosavadní podobou dokumentu není spokojený téměř nikdo.
Evropský parlament v úterý schválil vytvoření dlouho připravovaného programu InvestEU, který má přilákat soukromé investice. Jeho předchůdce, Evropský fond pro strategické investice, pomohl rozjet například společnost BioNTech.
Každý se může rozhodnout, jestli musí jet autem, když ho do obchodu odveze i kolo nebo MHD, říká Aleš Kočí, vedoucí střediska ekologické výchovy Divizna Liberec. Co jsou podle něj hlavní ekologické výzvy pro Liberecký kraj?
Karlovarský kraj by potřeboval být inovativnější, „chytřejší“ a ochotnější udávat technologické trendy – v těchto oblastech totiž dlouhodobě zaostává. Možná však svítá na lepší časy.
Evropa řeší, jak urychlit dodávky, distribuci a očkování vakcínami proti koronaviru. Zákeřnou překážku v plánech EU představují nové mutace viru, které se po kontinentu šíří. Vakcíny by se proto měly viru přizpůsobit.
Evropská unie plánuje zcela „překopat“ svůj přístup k migrační a azylové politice, což bude vyžadovat dlouhé roky vyjednávání. V Česku panuje shoda, že je potřeba se zaměřit na boj s pašeráky, efektivní azylové řízení nebo zajištění legálních migračních tras.
Právě dnes mohou začít členské země EU oficiálně posílat Evropské komisi národní plány obnovy, které jsou podmínkou pro čerpání prostředků z fondu obnovy. Jaké další „evropské“ finanční příležitosti má Česko v následujících letech k dispozici?
Turecký prezident Erdoğan má příležitost vylepšit vztahy s EU i s celým Západem, šanci mu k tomu dávají brexit i změna v Bílém domě. Ve vzduchu však stále visí evropské sankce, které by zatížily už teď velmi zasaženou tureckou ekonomiku.
Příprava komplexních reformních dokumentů podle požadavků Evropské komise je pro země Visegrádské čtyřky poměrně velkou výzvou. Všechny se potýkají s podobnými problémy – nedostatečné zapojení odborné veřejnosti a malá transparentnost celého procesu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová byla v Evropském parlamentu vysvětlovat, proč je Evropa s očkováním pozadu. Za postupem Komise si stála, i když uznala, že se příliš spoléhalo na dodržení kontraktů ze strany výrobců.
EU se rozhodla „obnovit“ spolupráci se zeměmi severní Afriky a Blízkého východu, a pomoct jim tak s modernizací hospodářství a s dalšími výzvami. V tématu migrace se však příliš zaměřuje na bezpečnost a zapomíná na lidi, upozorňují lidskoprávní organizace.
Co spojuje Rusko, Turecko, Venezuelu a Severní Koreu? Evropská unie vůči nim uplatňuje sankce, které alespoň oficiálně patří mezi důležitý pilíř unijní zahraniční a bezpečnostní politiky. Jaký dopad ale ve skutečnosti mají?
