Nový Pakt o migraci a azylu je výsledkem snahy vybalancovat diametrálně rozdílné názory zemí EU na migraci a její řešení. Expertka na azylovou politiku Markéta Votoupalová však ústupky vůči Visegrádské čtyřce považuje za příliš velké.
Evropská komise dnes zveřejnila nový Evropský pakt o migraci a azylu, soubor návrhů, kterými chce reformovat unijní migrační a azylovou politiku. Obávané kvóty se nevrací, státy se však budou muset zapojit do řešení.
Evropská komise má ambiciózní ekonomické plány, trochu však zapomíná na to, že k nim potřebuje souhlas členských států. Klíčová je především shoda na nových zdrojích rozpočtu, které poslouží ke splacení společně vypůjčených peněz.
Volby do krajských zastupitelstev mají také svůj „evropský rozměr“. Nejenže jsou právě kraje jedním z největších příjemců evropských dotací, mají zároveň příležitost prezentovat své zájmy v Bruselu, nezávisle na české vládě.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes pronese svůj vůbec první projev o stavu Unie. Jak si ve své pozici zatím vede Němka, která musí hned v prvním roce svého působení řešit patrně největší krizi v historii EU?
Evropskou unii nepříjemně překvapila dohoda, kterou v Bílém domě v rámci „normalizace ekonomických vztahů“ podepsaly Srbsko a Kosovo. Komplikuje totiž unijní snahy posunout tyto dvě balkánské země na jejich cestě do evropského bloku.
Ruská federace se v posledních týdnech stává čím dál ostřejším trnem v očích EU i jejích zemí. Sami Němci začínají kvůli otravě Navalného zvažovat svůj klíčový projekt plynovodu Nord Stream 2, i když ho dosud označovali za čistě komerční.
Několik českých europoslanců usedne po letní pauze v nových výborech, které mají reagovat na palčivé otázky dnešní Evropy. Například Luděk Niedermayer s Martinem Hlaváčkem se zaměří na daňovou problematiku v novém podvýboru FISC.
České programy zlepšování kvality ovzduší jsou velmi obecné, dopady opatření se nedají vyhodnotit, říká ekolog Miroslav Šuta. „Očisťování“ dopravy je podle něj v tuzemsku pouze kosmetické, k systémovému řešení chybí politická vůle.
Evropští ministři zahraničí řeší komplikovanou otázku, jak zareagovat na aktivity Turecka ve východním Středomoří a jeho spory s Řeckem. Země prezidenta Erdogana představuje čím dál větší přítěž také pro Severoatlantickou alianci.
Informační systém krajských hygienických stanic v ČR potřebuje zmodernizovat a především zabezpečit. Realizace projektu spolufinancovaného z evropských fondů se ale neobešla bez komplikací, které jsou spojené s čínskou firmou Huawei.
Turecký prezident Erdogan naplnil své výhrůžky a na konci února „otevřel migrantům bránu do Evropy“. Server EURACTIV.cz přináší shrnutí relevantních události posledních měsíců, které vedly až k současné dynamické krizi na vnější hranici EU.
Návštěva ministra zahraničí USA Mika Pompea v ČR se točila kolem jádra a čínského vlivu, ale i opožděných oslav osvobození ČR před 75 lety. Na své evropské cestě se ministr zastaví i ve Varšavě nebo Vídni, v Bruselu ale ne.
Rok 2020 je plný novinek. Jednou z nich je i společné zadlužení zemí EU ve snaze nastartovat ekonomiku po zdrcující pandemii. Nevymstí se jim ale do budoucna takový krok? Odpovídají čeští ekonomové.
Rozsáhlý průzkum společnosti YouGov napříč čtrnáctkou evropských zemí ukazuje, jakou EU by si Španělé, Rumuni nebo Švédové přáli. Většině respondentů podle dat nestačí Unie založená pouze na volném trhu, ale chtějí od ní více.
Se strategiemi Evropské komise se v poslední době „roztrhl pytel“. Minulý týden přistála na stole tzv. strategie bezpečnostní unie EU, která má za cíl zefektivnit společný boj proti kybernetickým hrozbám, obchodu s lidmi nebo terorismu.
České zájmy v EU nereprezentují jen vláda nebo europoslanci, také zástupci regionů mají možnost do jisté míry ovlivnit podobu evropské legislativy. Starostové nebo primátoři mají šanci podělit se o svůj pohled v tzv. Evropském výboru regionů.
S úderem koronavirové pandemie se Evropa ocitla nejen v krizi zdravotní, ale také v krizi ekonomické. Redakce EURACTIV.cz přináší detailní popis plánu, který by měl pomoci ekonomiku EU opětovně nastartovat.
Zástupci autoprůmyslu zemí Visegrádské skupiny požadují, aby Evropská unie odložila účinnost některých regulatorních opatření alespoň o půl roku. Výrobci totiž vlivem koronavirové krize nemohou vyhovět některým novým technickým či administrativním požadavkům.
Instituce EU se dohodly na podobě nové směrnice, která by měla zefektivnit výstavbu transevropské dopravní sítě. Zjednodušit se má například administrativa okolo schvalování staveb, se kterou má problém i Česko.
Německo přebírá předsednictví Rady EU v komplikované situaci. Musí Unii pomoct dostat se z koronavirové krize a zprostředkovat kompromis v otázce obnovy ekonomik. Evropské státy včetně Česka a Slovenska na něj navíc vzhledem k jeho síle hodně spoléhají.
