Až do Prahy během českého předsednictví přijedou evropští politici a diplomaté, v dárkové tašce najdou český křišťál. Tradiční výrobky tohoto typu ale zatím postrádají tržní ochranu, pod kterou spadají některé potraviny. Změnit to mají nová pravidla.
Data, data, data. Nejde jen o to je sesbírat, ale také o to umět je využít. Platí to i pro dostupnost onkologické péče, kde Česko trápí nerovnosti. Nápadů na zlepšení mají ale odborníci víc než dost.
Jednou z priorit českého předsednictví bude řešení uprchlické krize způsobené válkou na Ukrajině. Pracovat však Češi musí také na širší reformě migrační a azylové politiky, která se zatím příliš neposunula.
Evropská komise dala na stůl své návrhy okolo legální migrace do Evropy, zjednodušit by se měla například pracovní povolení. I když nový balíček se současnou uprchlickou vlnou přímo nesouvisí, může do budoucna usnadnit integraci Ukrajinců.
Rusko si už za agresi na Ukrajině vysloužilo celou řadu méně či více tvrdých sankcí, trestu se nevyhnulo ani Bělorusko. Server EURACTIV.cz přináší přehled dosavadních postihů.
Český onkologický výzkum má co nabídnout celé Evropě. Ke zvýšení své konkurenceschopnosti ale potřebuje hlubší spolupráci doma. Pomoct mu v tom mohou evropské peníze.
V červenci usedne ČR do čela Rady EU a ujme se tak půlročního předsednictví sedmadvacítky. Jaké si zvolila priority? A jak si vláda hodlá poradit s nízkým rozpočtem předsednictví? V podcastu Evropa zblízka odpovídá ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek.
Evropa spoléhala na zemní plyn, kvůli válce ale musí své plány změnit. Energetika tak bude do budoucna stát především na obnovitelných zdrojích a také na jádru. I tady je ale potřeba dávat pozor na nezdravé závislosti.
Ve světle války se pandemie koronaviru pomalu stává rozmazanou vzpomínkou. I přes velký úspěch očkování, které jen v Itálii „zachránilo“ 150 000 životů, by se ale Evropa měla mít stále na pozoru.
Ústav organické chemie a biochemie měl díky osvícenému vedení a mimořádnému úspěchu licencovaných látek náskok, další česká výzkumná centra ho ale dohnala a teď dělají stejně kvalitní farmaceutický výzkum, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz zástupce ředitele ústavu Martin Fusek.
Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj mají před sebou náročnou zelenou transformaci, se kterou jim pomůžou peníze z EU. Na post-pandemický fond se ale zatím příliš spolehnout nemůžou.
Evropská obchodní politika čelí v posledních letech řadě překážek včetně pandemie a ekonomického nacionalismu. Objevují se i hlasy, že za malým pokrokem stojí přísné „neobchodní“ podmínky, které EU po svých partnerech vyžaduje.
Členským státům EU může být relativně jedno, kdo evropské zákony navrhuje. Kdyby to byl vedle Evropské komise i Evropský parlament, těžilo by z toho i Česko, říká bývalý europoslanec za KDU-ČSL a odborník na evropské právo Pavel Svoboda.
Jsme teprve na začátku krize, skutečné ekonomické dopady války se ukáží v příštích měsících. Pokud je EU zvládne, může si získat důvěru euroskeptických Čechů, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz odborník na transatlantické vztahy Jarolím Antal.
Ruská invaze mění evropské plány na boj s následky pandemie. Peníze z obřího mimořádného fondu obnovy mají jít ve větší míře na energetickou soběstačnost, Česko volá také po finanční pomoci s uprchlíky z Ukrajiny.
Ruská invaze zamíchala evropskou obnovou po pandemii. Státy mají možnost poslat více peněz z mimořádného fondu na zvýšení své energetické nezávislosti na ruském plynu, dříve nastavené přísné podmínky čerpání však stále platí.
Turci a Řekové, kteří byli ještě nedávno „na nože“ kvůli migrantům a průzkumným vrtům, se kvůli válce na Ukrajině udobřují. K západním sankcím se ale Ankara nepřidala a raději počítá s různými scénáři války. Zároveň je aktivní diplomaticky.
Druhý den neformálního summitu Evropské rady ve francouzském Versailles se věnoval posílení evropské obrany a postupnému snižování závislosti na ruských dodávkách plynu, ropy a uhlí. Prezidenti a premiéři zemí EU chtějí vše urychlit.
Čtvrteční summit lídrů členských zemí EU, kterého se účastní i český premiér Petr Fiala, se ve večerních hodinách věnoval „pozvánce“ Ukrajiny do EU. I když se prezidenti a premiéři shodli na „prohloubení partnerství“, kandidátský status zemi sužované válkou dát nechtějí.
Ruská invaze na Ukrajinu podnítila významné změny v připravované vojenské strategii EU, tzv. Strategickém kompasu. Jedním z pilířů budou i dodávky zbraní do zahraničí. Amnesty International upozorňuje, že tady musí Unie našlapovat opatrně.
V posledních dnech se naplno ukazuje, které evropské země mají blízký vztah s Putinovým Ruskem. Jednou z nich je Srbsko, které nepodpořilo protiruské sankce, a může si tak zkomplikovat svou „evropskou budoucnost“.
