Smysluplná práce za sto tisíc i více, kolegové z celé Evropy, férové pracovní prostředí i šance ovlivnit dění v celé Unii. To vše nabízí i Čechům práce pro evropské instituce. Čechů je ale v institucích jen tisíc, říká v rozhovoru zvláštní zmocněnkyně ministerstva zahraničí Jana Hybášková.
Slovenská europoslankyně Miriam Lexmannová (KDH, EPP) se ocitla spolu s několika dalšími členy Evropského parlamentu na čínském sankčním seznamu. Peking tím odpověděl na sankce EU vůči čínským činitelům, kteří se podílejí na represích proti Ujgurům.
Evropská komise včera představila strategii, jak by se EU měla přizpůsobit dopadům klimatické změny. „Pokud se teď připravíme, ještě pořád můžeme být do budoucna vůči změně klimatu odolní,“ uvedl první místopředseda Komise Frans Timmermans
Na unijním povolování vakcín proti covidu se podílí i čeští vědci, říká ředitelka SÚKL Irena Storová. Vakcíny jsou k dispozici rychleji, než se čekalo.
Koronavirová krize výrazně zvýšila množství práce z domova. Evropský parlament nyní schválil usnesení, podle kterého by lidé na homeoffice měli mít právo se od své práce odpojit a mít někdy volno.
Spojuje v sobě snahu o zlepšení životního prostředí, snížení spotřeby energie a vedle toho ještě lidem usnadňuje život. Kotlíkové dotace jsou i podle ministra Richarda Brabce výkladní skříní využití peněz z unijních fondů.
Uspokojení z toho, že EU a Velká Británie dokázaly sjednat aspoň obchodní dohodu, není tak zcela na místě. Z dosavadních vztahů s Unií zbylo totiž torzo. Přinášíme přehled největších změn od 1. ledna 2021.
Mnohé státy EU mají na národní úrovni jednodušší systém čerpání evropských dotací. Myslím, že na české straně je prostor ke zlepšení, říká v rozhovoru pro Deník místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.
Evropská unie se na pondělí skončeném summitu dohodla, že 30 procent rozpočtu Unie půjde v příštích letech na ekologii a boj s klimatickou změnou. Většina Čechů to podle exkluzivního průzkumu STEM pro Deník podporuje a chce chránit především českou krajinu.
Luboš Palata se v Respektu zabývá otázkou, co bude rozšíření Schengenského prostoru k 1. lednu 2008 znamenat pro často napjaté vztahy mezi Slovenskem a Maďarskem.
