Státy EU sousedící s Běloruskem, které od loňského léta čelily migračnímu tlaku, hlásí, že pokusy o překonání jejich hranic ustávají. Špatná humanitární situace na vnější hranici Unie ovšem trvá. A právě v jejím řešení a ochraně lidských práv EU neuspěla.
Do mrazivé Varšavy se sjely téměř dvě stovky unijních občanů, aby pokračovaly v historicky novém úkolu. Evropané zde představili svá finální doporučení k tomu, jak by měla v budoucnu evropská integrace vypadat. Věří, že budou jejich podněty vyslyšeny?
Za více než třicetiletou existenci programu Erasmus vyjelo do zahraničí za studiem nebo stáží více než devět milionů studentů. Vyjet mohou ale i absolventi, učitelé a další. Výjezdy prospívají nejen studentům samotným, ale i české ekonomice a také společnosti.
Pokrizový fond obnovy Evropské unie, ze kterého má do Česka připutovat asi 180 miliard korun na obnovu ekonomiky, není jen o ozelenění hospodářství a digitalizaci. Česko chce nemalou část investovat také do reformy a zkvalitnění sociálních služeb.
Do „hledáčku“ Evropského parlamentu se znovu dostalo Slovinsko. Europoslanci se obávají zejména o nezávislost tamní justice a médií. V nově přijaté rezoluci upozorňují na tlak na nezávislé instituce či na nenávistné projevy politiků vůči novinářům.
Internet nabízí politikům další prostor, ve kterém mohou cílit na své potenciální voliče. Digitální reklama ovšem skýtá v porovnání s billboardy u silnic nebo letáky vyšší rizika. Přispívá k tomu doba sociálních sítí a chytře nastavených algoritmů.
Zhruba 42 miliard korun. Tolik dostanou české uhelné kraje z evropské kasy „navíc“, aby se dokázaly vyrovnat s odklonem od uhlí a ozeleněním ekonomiky. Co prostředky k dobru znamenají?
Situace na hranici Běloruska a Evropské unie vedla k další, páté série sankcí. Jak se může evropská sedmadvacítka bránit hybridnímu útoku běloruského režimu a co by si měla počít s eskalující humanitární krizí?
Věda, výzkum a inovace jsou tahouny evropské ekonomiky. Navíc přichází s odpověďmi na klíčové výzvy budoucnosti, jako je například klimatická krize nebo pandemie covid-19. Evropská unie vědu podporuje již dlouhá léta pomocí speciálních programů.
Věda, výzkum, inovace, digitalizace, průmysl 4.0, dovednosti. Výčet oblastí, na které se musí tuzemsko zaměřit, aby nezaspalo v modernizaci, kterou si 21. století žádá. Nebude to jednoduché, ale Česko už má našlápnuto.
Evropská unie směřuje k migrační politice „zavřených dveří“, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Marta Górczyńska. Striktní přístup a stavění plotů na hranicích ale nejsou řešením migrace do Evropy a současná krize na bělorusko-polských hranicích může vést k humanitární katastrofě, dodává.
Důležitější než samotný termín konce uhlí v Česku je průběh tohoto odklonu. Měli bychom se zajímat o to, jak se ČR hodlá postavit k řešení socioekonomických dopadů v uhelných regionech, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Zuzana Vondrová.
Evropská unie chce být globálním lídrem v ochraně lidských práv. Alespoň to si vytyčila ve své aktuální lidskoprávní strategii. Je ale evropský blok dostatečně silný na to, aby přiměl světové země k dodržování lidských práv či zákazu trestu smrti?
Konference o budoucnosti Evropy je v plném proudu. Osm stovek Evropanů už začalo diskutovat o tom, jakou budoucnost si pro evropskou sedmadvacítku představují. Část z nich již své představy řešila také s politiky.
Situace na poli ochrany právního státu v EU se vyostřuje. Polsko neuposlechlo předběžné opatření unijního soudu, tamní ústavní tribunál také zpochybnil nadřazenost unijního práva. Do středu pozornosti se tak dostala otázka, jaký má princip právního státu pro EU význam.
Stav právního státu v České republice je vlastně dobrý, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Jiří Přibáň. Zároveň však dodává, že problém nastává vždy, když po volbách získá moc strana, která je buď zkorumpovaná, nebo populistická.
V Zelených máme velmi dobré zázemí. Neříkám, že by nám nebylo dobře i v liberální frakci Renew Europe, ale možná bychom tam neměli tak silnou pozici, říká v rozhovoru europoslankyně Markéta Gregorová.
V Evropské unii je 230 regionů, 90 tisíc municipalit a více než milion lokálních politiků. Právě nižší úrovně vládnutí hrály v pandemii klíčovou roli a stále se potýkají s dopady covidové krize. Proč na některé regiony dopady dolehly tvrději?
Kulturně-kreativní sektor je co do dopadů pandemie a restriktivních opatření jedním z nejvíce postižených. I proto do něj poputují finance z pokrizového fondu EU, tzv. fondu obnovy. Oproti původním plánům jich však bude méně. Jak chce Česko „oživit“ kulturu?
Židovská populace v EU se postupně zmenšuje, její členové byli navíc častým terčem nenávisti během pandemie covidu-19. Evropská unie nyní přichází s novou strategií, která má Židům pomoci a podpořit jejich život na starém kontinentě.
Doba je digitální, jak ale ukázala pandemie koronaviru a rychlý přesun výuky do on-linového prostředí, digitální kompetence žáků a učitelů i vybavení škol mají své nedostatky. To by měly změnit nové osnovy a vybavení, které zafinancuje i pokrizový fond obnovy.
Evropská unie dělí regionální části NUTS 2 (jeden a více krajů) do třech ekonomických kategorií, podle kterých určuje míru spolufinancování projektů podpořených z unijních dotací. Jak si stojí české regiony?
Předvolební kampaň jde do finále. Nejviditelnější jsou v ní sice tuzemští politici, ale je možné najít i stopu z Bruselu. Někteří europoslanci totiž před volbami přiložili ruku k dílu.
