Právní stát je jednou ze základních hodnot Evropské unie. Polsko a Maďarsko má ale v posledních letech s jeho dodržováním problémy. EU se tedy snaží nalézt efektivní cestu, jak ochranu právního státu zajistit. Co chystá v následujícím roce?
Visegrádská čtyřka si v posledních letech vysloužila v Evropské unii špatnou pověst, a to především kvůli postoji v migrační krizi a problémům s právním státem. Jak se její pozice proměnila v roce 2019 a co ji čeká v budoucnu?
Dnes představila Evropská komise europoslancům rámec pro Mechanismus spravedlivého přechodu, jehož součástí je transformační fond. Mechanismus s balíčkem 100 miliard euro by měl pomoci regionům s přechodem na „čistou“ ekonomiku.
V květnu 2018 přišla Evropská komise s návrhem nového rámce kohezní politiky. Ta má být v novém programovém období 2021-2027 inteligentnější, zelenější, flexibilnější a jednodušší. Jaká jsou pro a proti nově navržené podoby kohezní politiky? A jak zvýšit její efektivitu?
Olomoucký kraj chce využít finance z evropských fondů mimo jiné na to, aby do regionu přilákal turisty. Investovat chce ale i do budování silnic nebo vysokorychlostního internetu.
Cesta ke klimatické neutralitě, kterou země EU schválily na prosincovém summitu Evropské rady, dopadne zejména na regiony ekonomicky závislé na těžbě a spalování uhlí. S „očištěním“ jejich ekonomik by měl pomoci nový transformační fond.
Zpomalení německé ekonomiky a globální nejistota vzbuzují obavy o budoucí ekonomický vývoj v evropských zemích. Zdá se ale, že to není tak černé, jak někteří analytici a instituce předpokládají. Otázkou spíše je, jestli k recesi nepřispěje právě příliš opatrný přístup.
S českým nováčkem v Evropském parlamentu Ondřejem Knotkem (ANO, RE) redakce EURACTIV.cz, hovořila o jeho cílech, klimatické agendě nové Evropské komise, nebo o reformě kohezní politiky.
Doba uhelná je u konce a místní průmysl se musí adaptovat na změnu. Příležitost představují inovace, které mohou do regionu přinést peníze a vytvořit nová pracovní místa.
Vlády Česka a Slovenska dnes společně jednaly ve Valticích. Český premiér Andrej Babiš připomněl, že Evropská rada by podle něj měla změnit své fungování. Tématem jednání bylo i NATO.
O vyprázdnění visegrádské spolupráce a negativní image V4 v Evropě toho bylo v poslední době napsáno mnoho. Jak to ale bude s V4 v budoucnu? Chopí se visegrádské státy příležitosti, najdou společná témata a napraví si reputaci v Evropské unii?
Nová podoba zemědělské politiky, problémy českého venkova, zelená politika Ursuly von der Leyenové i brexit. To jsou témata, o kterých redakce EURACTIV.cz hovořila s českou europoslankyní Veronikou Vrecionovou (ODS, ECR).
Právní výbor Evropského parlamentu (JURI) dnes potvrdil své dřívější rozhodnutí ohledně kandidátů na eurokomisaře z Rumunska a Maďarska. Rumunka Rovana Plumbová a Maďar László Trócsány jsou tedy z kola ven a nečeká je ani grilování před parlamentními výbory. Co bude dál?
Finský premiér Antti Rinne věří, že jsou členské státy EU připraveny přistoupit na to, aby bylo čerpání unijních peněz podmíněno dodržováním demokratických principů. Předseda vlády skandinávské země, která aktuálně předsedá Evropské unii, o tomto tématu dnes jednal na schůzce s českým premiérem Andrejem Babišem v Praze.
Evropský parlament dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku projednával rychle se blížící termín vystoupení Spojeného království z EU. Europoslanci po diskusi přijali rezoluci, která umožňuje další odložení brexitu a trvá na zachování otevřených hranic mezi Irskem a Severním Irskem.
Česká kandidátka na post eurokomisařky Věra Jourová dostala podle serveru Politico od budoucí předsedkyně Komise Ursuly von der Leyen nabídku na porfolio. To by se mělo týkat demokracie a právního státu.
Dnes česká vláda na prvním zasedání po vládních prázdninách definitivně potvrdila nominaci Věry Jourové na pozici evropské komisařky za Českou republiku. Dnešek je zároveň posledním dnem, kdy mají členské státy EU nominace odevzdat.
Záchranné lodě Open Arms a Ocean Viking, které mají na svých palubách stovky zachráněných migrantů, se stále nacházejí ve Středozemním moři u Itálie. Open Arms nyní čeká na povolení k zakotvení na italském ostrově Lampedusa, Itálie jej ale odmítá vydat.
Česko bývá často označováno za „montovnu“ Evropy. Zatímco v místních továrnách se vyrábějí a skládají součástky, v západních zemích Evropy se vyvíjejí nové technologie a postupy. Jak z toho ven? Podle odborníků jsou klíčem inovace.
Od letošního ledna platí v Rakousku zákon, který zavádí takzvanou indexaci rodinných dávek a daňových úlev pro cizince, kteří v zemi pracují, ale jejich děti tam nežijí. Indexace ovlivnila tisíce českých rodin, podle Evropské komise je zákon v rozporu s evropským právem.
Letos v květnu uplynul rok od doby, kdy v Evropské unii začalo platit nařízení o ochraně osobních dat známé pod zkratkou GDPR. Jak jsou na tom státy Unie s jeho dodržováním a jak jej hodnotí Evropská komise?
Británie má nového předsedu vlády. V boji o premiérské křeslo zvítězil favorizovaný konzervativní kandidát Boris Johnson. Svého protikandidáta, ministra zahraničních věcí, Jeremyho Hunta porazil bývalý starosta Londýna v poměru 66 % ku 33 % hlasů.
Včera se na summitu v Paříži sešlo 14 zemí Evropské unie, které se chtějí zapojit do evropského řešení migrace. Přílivu migrantů v posledních týdnech čelí oblast Středozemního moře. Francouzsko-německý plán na jejich přerozdělování státy na včerejším setkání v zásadě odsouhlasily.
