Patří jaderná energetika mezi udržitelné zdroje energie? Právě na tuto otázku měla tento týden odpovědět Evropská komise. Rozhodnutí ale oddálila, otázka jaderné energetiky totiž patří v rámci Evropské unie k nejkontroverznějším.
Next Generation EU, pokrizový fond, fond na oživení ekonomik, fond obnovy. To vše jsou označení finančního balíčku, se kterým EU přišla v reakci na koronavirovou krizi. Z čeho se skládá?
Celoevropská debata o budoucnosti Evropské unie se po ročním odkladu již brzy dočká svého oficiálního zahájení. Konference, na které mají Evropané o budoucí podobě sedmadvacetičlenného bloku diskutovat, formálně odstartuje už v květnu a přípravy vrcholí.
Evropská komise vydala strategii, která má podpořit začlenění lidí s postižením do společnosti. Ti se stále potýkají se značnými překážkami, například při hledání zaměstnání. Europoslanci navíc přijali rezoluci, ve které vyzývají k zavedení zaměstnaneckých kvót.
Česká republika v programovacím období 2021-2027 získá 550 miliard korun z kohezní politiky, tedy z tzv. strukturálních fondů EU. Vláda už má jasno v tom, jak s nimi naložit. Jak obálku rozdělila a do čeho chce dotace investovat?
Expertní orgán Evropské komise, Společné výzkumné středisko (JRC), vyneslo rozsudek nad budoucností jaderné energie. V pondělí zveřejněné zprávě ji označilo za udržitelnou. Verdikt JRC ale není konečným krokem a přehodnotí jej ještě další odborníci.
Zkrachovalé průmyslové areály a opuštěná zemědělská stavení hyzdí krajinu a zároveň mohou představovat nebezpečí pro životní prostředí. Na jejich místě přitom mohou vzniknout nové a užitečné stavby. Města či firmy na to mohou využít dotace z Evropské unie.
EU chce do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality. Za tímto účelem musí evropské země ozelenit energetiku a ekonomiku a masivně digitalizovat, aby byly schopny držet tempo s digitální érou. O těchto výzvách se redakce bavila s lotyšskou expertkou Kristine Berzinovou.
Obnovitelné zdroje energie (OZE) se zeleným směřováním Evropy nabývají na významu i počtu. Jak moc se mají OZE podílet na spotřebě energie do roku 2030 v Evropské unii a v Česku? A jak je na tom s jejich podílem Česko ve srovnání se státy EU nyní?
Snaha umlčet nezávislá média, útoky na novináře a vliv politiky. I to je realita v některých evropských státech. Utlačování médií dělá vrásky i Bruselu, chybí mu ale vhodný nástroj, jak zakročit.
Maďarsko a Polsko podle očekávání podaly k Soudnímu dvoru Evropské unie stížnost na mechanismus, který podmiňuje čerpání evropských peněz dodržováním hodnot právního státu. Soudní dvůr EU o tom dnes informoval na twitteru.
Ekonomické problémy, potlačování nezávislosti či rozjíždějící se vlak zelené a digitální transformace. To jsou výzvy, kterým dnešní evropský mediální sektor čelí. Podle EU jsou média klíčová pro fungující demokracii, a proto je ve veřejném zájmu, aby plnila svou roli.
Česko dostane v následujících letech z fondů EU štědrou obálku, zhruba 500 miliard korun. V budoucím rozpočtovém období už to tak ale pravděpodobně nebude. Jak se ČR daří čerpat evropské dotace? A na co by se měla do budoucna připravit?
Karlovarský kraj čeká v následujících letech náročná proměna. Týkat se bude nejen energetiky a uzavírání uhelných dolů a elektráren, ale i tradičního lázeňství, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz náměstek hejtmana Karlovarského kraje pro spravedlivou transformaci Vojtěch Franta (Piráti).
Obnovitelné zdroje energie nevystačí na to, aby Evropa do roku 2050 naplnila své klimatické cíle. Tvrdí to studie iniciovaná europoslanci, kteří argumentují, že k dosažení klimatické neutrality bude nutné vrátit jádro zpět do hry.
Z evropského balíku na obnovu po krizi si Česko přijde zhruba na 172 miliard korun. Vláda nyní plánuje, jak peníze využije. Kulturní a kreativní sektor vládu vyzval, aby na něj nezapomněla. Proč je podpora umělců a kreativců důležitá?
Psychiatrická péče v Česku je dlouhodobě podfinancovaná, její dostupnost je neuspokojivá a ve srovnání s většinou zemí Evropské unie jsme v rozvoji tohoto oboru na chvostu. Počet lidí, kteří takovou péči potřebují, přitom narůstá.
Královéhradecký kraj pracuje na strategii pro kulturu a památkovou péči a plánuje, jak dané odvětví do budoucna rozvíjet. Podle náměstkyně pro kulturu a cestovní ruch Martiny Berdychové (Východočeši) je kulturní oblast velkým hybatelem rozvoje regionu.
Velkým tématem roku se stala tzv. spravedlivá transformace. S náročnou proměnou má členským zemím pomoci především mechanismus spravedlivé transformace. Ten v průběhu roku doznal několika změn. Vývoj jsme sledovali.
V letošním roce se po nějaké době opět dostalo do popředí téma právního státu a jeho stavu v zemích Evropské unie. Vývoj jsme v průběhu roku sledovali, stejně jako vznik Úřadu evropského veřejného žalobce nebo iniciativy na ochranu lidských práv.
Evropská unie se zavázala, že se stane do roku 2050 klimaticky neutrální. To pro evropské země znamená zásadní proměnu jejich hospodářství. „Ozelenění“ bude komplikované především pro průmyslově nejzatíženější regiony.
Evropská komise na jaře představila průmyslovou strategii vytyčující cíle unijní průmyslové politiky, pak se ale v Evropě rozšířila koronavirová pandemie. Evropský průmysl se tak bude muset kromě tzv. dvojí transformace vypořádat hlavně s dopady krize.
