David Král

Aktuálně v EU 06-04-2005

Komu volat, je-li krize. Evropská unie potřebuje svého ministra zahraničí a debatuje o něm

Nejlepší způsob, jak uvést poněkud abstraktní téma evropského ministra zahraničí, je vrátit se ke třicet let starému výroku Henryho Kissingera. Šéf diplomacie USA si tehdy stěžoval, že v Evropě není jedno telefonní číslo, na které by mohl zavolat v případě nějaké krize. Ač to může působit jako americky zjednodušující pohled na věc, faktem je, že tento styl uvažování hrál roli při vytváření nové funkce evropského ministra zahraničí, která je zakotvena v ústavní smlouvě Evropské unie a o níž se dnes debatuje snad nejvíce.
Aktuálně v EU 24-01-2005

Úskalí ratifikace ústavní smlouvy v ČR

Debata o ratifikaci ústavní smlouvy v České republice vykazuje několik zajímavých aspektů. Tento článek se pokusí je stručně shrnout a analyzovat. Prvním z bodů, které je třeba zmínit, je dosavadní nevyjasněnost ohledně metody ratifikace. Ústava České republiky předpokládá dle článku 10a klasickou cestu souhlasu obou komor Parlamentu třípětinovou většinou jejích členů s ratifikací mezinárodní smlouvy. Jak se ovšem stalo i v případě Smlouvy o přistoupení k EU, politická reprezentace se rozhodla pro cestu obligatorního referenda, jehož kladný výsledek smlouvu ratifikoval.
Aktuálně v EU 11-05-2004

Po Konventu potopa? Zamyšlení nad dalším možným osudem ústavní smlouvy

První květen 2004 vejde do análů evropské integrace jako datum historicky největšího rozšíření Evropské unie. Tento den proběhly obrovské oslavy po celém kontinentu, především v nových členských zemích, které se tak symbolicky vrátily do Evropy. Ani pompézní oslavy ovšem nemohou zastínit fakt, že Evropskou unii čeká další velká výzva, a tou je odpověď na otázku, jak bude rozšířená Evropa fungovat. V počtu pětadvaceti členů má v červnu dokončit jednání o textu ústavní smlouvy a následně jej schválit.
Aktuálně v EU 30-11-1999

Debata o návrhu ústavní smlouvy v České republice

Debata o návrhu ústavní smlouvy se v České republice odehrávala v zásadě na dvou úrovních – na úrovni politické a na úrovni občanské společnosti. To je dáno obecným strukturováním debaty o budoucnosti Evropy. Ta probíhala jednak na oficiální úrovni v rámci tzv. Konventu, kam hlavní politické proudy členských států a kandidátských zemí delegovaly své zástupce, kteří projednávali otázky vymezené v Laekenské deklaraci – tento proces vyústil v přijetí konventního návrhu ústavní smlouvy. Vedle oficiální úrovně pak probíhalo tzv. národní fórum, které mělo za úkol poskytnout platformu pro zástupce občanské společnosti, kteří se měli k otázkám diskutovaným Konventem průběžně vyjadřovat.
Aktuálně v EU 30-11-1999

Profil zemí Visegrádské skupiny v debatě o budoucnosti Evropy

Cílem tohoto článku je popsat a analyzovat profil zemí Visegrádské skupiny nejen v jednání Konventu, ale také ve vztahu k jeho závěrům, tedy vzhledem k návrhu textu ústavní smlouvy, který byl v Soluni v červnu 2003 prezentován Evropské radě a projedná ho následující Mezivládní konference (IGC). Předmětem zkoumání budou hlavní konstanty působení zástupců zemí Visegrádu na půdě Konventu.
Aktuálně v EU 30-11-1999

Profil zemí Visegrádské skupiny v debatě o budoucnosti Evropy

Cílem tohoto článku je popsat a analyzovat profil zemí Visegrádské skupiny nejen v jednání Konventu, ale také ve vztahu k jeho závěrům, tedy vzhledem k návrhu textu ústavní smlouvy, který byl v Soluni v červnu 2003 prezentován Evropské radě a projedná ho následující Mezivládní konference (IGC). Předmětem zkoumání budou hlavní konstanty působení zástupců zemí Visegrádu na půdě Konventu. Nepřímo je tak možné odpovědět na otázku, s jakou pravděpodobností bude V4 v rozšířené Evropské unii vystupovat jako kompaktní uskupení, a to alespoň v oblastech, které byly hlavním předmětem jednání uvedeného fóra.