Válka na Ukrajině a nejisté dodávky energií z Ruska urychlí evropskou transformaci směrem k čistým zdrojům energie. V rozhovoru pro EURACTIV.cz to uvedla prezidentka Evropského hospodářského a sociálního výboru Christa Schwengová.
EU je přesvědčena o tom, že Rusko musí za své zločiny na Ukrajině pykat. Kyjevu proto pomáhá sbírat důkazy, které mohou vést k potrestání konkrétních osob zodpovědných za válečná zvěrstva. EU chce přitom informace ukládat ve svých archivech, na Ukrajině totiž není bezpečno.
Žádné syntetické pesticidy, průmyslová hnojiva a více prostoru pro přírodu a hospodářská zvířata. Na ekologické zemědělství v Česku připadá asi 15 procent půdy. V budoucnu by to mělo být daleko více.
Komunitní energetika se může Česku vyplatit, stačí prolomit stávající nevůli změnit zavedený systém. Vláda by její rozvoj měla podpořit zavedením provozní podpory, říká Tomáš Jagoš v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
Pokud chceme s někým obchodovat a uzavírat dohody, musíme respektovat místní specifika. Evropa se nemůže stavět do pozice patrona či učitele a nařizovat ostatním zemím, co mají či nemají dělat, říká Jan Zahradil v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
Zemědělci se musí vypořádat s rostoucími cenami a napjatým trhem. Pomoci jim může podpora, která do českých farem proudí z evropských fondů. Spolu s novou společnou zemědělskou politikou připutuje do ČR zhruba 40 miliard korun ročně.
Peníze, které zatím EU vyčlenila na pomoc ukrajinským uprchlíkům, nestačí. Myslí si to místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Eurokomisařka debatovala o pomoci ze strany EU přímo s českou vládou během své pracovní návštěvy Prahy.
Členské země EU by měly mít plán, jak bezpečně zásobovat vlastní obyvatelstvo energií, ať už energií elektrickou, nebo na topení. Platí to i pro Českou republiku, která plán zatím postrádá, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Pavel Farkač.
Ruský útok na Ukrajinu může dopadnout na globální obchod se zemědělským zbožím. Evropská unie už přišla s plánem, jak se vyhnout nejhoršímu scénáři a zabránit nedostatku potravin. Spolehnout se chce na domácí produkci.
Celodenní jednání vrcholných představitelů zemí EU přineslo kýžené závěry. Žádné přelomové rozhodnutí sice summit nepřinesl, členské státy ale zůstaly jednotné a dohodly se alespoň na základních obrysech spolupráce v energetice, například na možných společných nákupech plynu.
Vrcholní představitelé evropské sedmadvacítky se setkali v Bruselu, aby se domluvili na dalším postupu vůči ruské agresi. Na čem se dohodli? Server EURACTIV.cz přináší shrnutí.
Česká republika chce znovu vyzvat země EU k udělení kandidátského statusu Ukrajině. Šance na úspěch je však malá, udělení dalšího významného gesta směrem k Ukrajincům blokuje především Francie.
Třicet ruských a běloruských oligarchů zařazených na evropský sankční seznam pomalu přichází o svůj majetek. Členské státy EU dál intenzivně pátrají po luxusních jachtách a domech nacházejících se na evropském území. Aby jim Brusel pátrání ulehčil, vytvořil novou skupinu s výstižným názvem Zmrazit a zabavit.
Energie vyrobená z biomasy může nahradit ruský plyn. Shodují se na tom zástupci sektoru ze Spojených států amerických, Evropy i Česka. Počítají s tím také plány Evropské komise.
Byla by chyba šlápnout na brzdu a zapomenout na Green Deal. Naopak je třeba přidat, říká Pavel Poc v rozhovoru pro EURACTIV.cz. Dotace z transformačních fondů EU si podle něj zaslouží i velké společnosti, které poskytují regionu stabilitu a zaměstnanost.
Evropská komise plánuje v letošním roce snížit závislost Evropské unie na ruském plynu o dvě třetiny a ukončit závislost na ruských dodávkách plynu „mnohem dříve než v roce 2030“. Dosáhnout toho chce rychlejším přechodem na alternativní dodávky a čistou energii.
„EU s námi bude daleko silnější,“ prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na jednání Evropského parlamentu v Bruselu, kam se ve středu na dálku připojil. Vzkázal, že Ukrajina nyní bojuje za svobodu a mír a chrání bezpečí celé Evropy.
Dvacet kilometrů od portugalského pobřeží pluje obří plošina s třemi větrnými turbínami. Umí vyrobit elektřinu pro 60 tisíc domácností, čímž ročně pomůže uspořit tuny emisí uhlíku. Zní to jako vzdálená budoucnost, ale je to existující projekt.
Putinův cíl je zničit Ukrajinu. Ve skutečnosti ale ničí i budoucnost své vlastní země. Právě taková slova zazněla z úst předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která v sobotu večer oznámila další balík sankcí vůči Rusku.
EU rozjíždí obrannou spolupráci. Na období 2021 až 2027 vyčlenila osm a půl miliardy eur Evropském obranném fondu a podporuje desítky projektů, které by měly přispět k tomu, aby se EU stala globálním bezpečnostní aktérem, říká šéf Evropské obranné agentury (EDA) Jiří Šedivý.
Evropa není zatvrdlá, jak si mnoho lidí myslí. Naopak je dynamická a přetéká potenciálem. Právě tato slova pronesl na půdě Evropského parlamentu francouzský prezident Emmanuel Macron, který si od začátku ledna užívá předsednickou funkci v EU. Za svá slova čelí kritice, a to zejména z řad krajanů.
Karlovarský kraj už má jasno v tom, kam chce nasměrovat evropské peníze určené na transformaci uhelných regionů. Dotace mají znovu oživit město Aš, financovat rekonstrukci horského hotelu na Klínovci nebo posílit inovační potenciál regionu.
Organická hmota – ať už se jedná o hnůj, siláž, dřevo nebo třeba gastronomický odpad – najde své další využití i při výrobě elektřiny a tepla. S odklonem od uhlí by mohla právě biomasa představovat jednu z alternativ, kterou se může česká energetika vydat.
Velice pozorně jsem sledovala, co se dělo před volbami kolem České televize, a musím říct, že česká veřejnost zareagovala ve správnou chvíli správným způsobem, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Věra Jourová.
