Evropský rozpočet bude mít v následujícím období od roku 2021 do roku 2027 rekordní objem. Disponovat bude částkou 1,8 bilionu eur. Část peněz bude směřovat na tzv. kohezní politiku, tedy přímo do evropských regionů, včetně těch českých.
Premiéři zemí EU se na červencovém summitu dohodli na vytvoření fondu obnovy. Čerpání peněz ale nebude pro členské státy jednoduché, nejprve budou muset připravit plány, jak peníze z nového fondu využijí.
Spotřebitelé věří ve snazší cestu k odškodnění a firmy se obávají náročných soudních procesů. Samotné soudy doufají, že by jim mohlo ulevit od vysokého počtu spotřebitelských sporů. Od hromadných žalob se zkrátka očekává mnoho.
Snižování emisí se opět dostává do čela unijní agendy. Poslanci výboru Evropského parlamentu chtějí snížit emise v EU o 60 procent. Evropská komise i členské státy jsou však mnohem opatrnější.
Česko má poslední rok na to, aby začalo plnit evropské cíle pro sběr vysloužilých elektrozařízení. Směrnice EU požaduje po státech, aby zpětně vybraly alespoň 65 % zařízení uvedených na trh v předchozích třech letech. Česko a další mladší členové EU měli výjimku a mohli sbírat jen 45 %. Výjimka ale v srpnu 2021 skončí.
Zelená dohoda pro Evropu se postupně implementuje, máme novou průmyslovou strategii, klimatický zákon, ale spousta lidí v České republice to odmítá vzít na vědomí, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Kamil Blažek.
Evropský rozpočet bude po roce 2020 „zelenější“ než kdy předtím. Česká republika jako jeden z příjemců peněz z rozpočtu EU se musí připravit na to, že evropské finance bude muset posílat zejména za ochranu klimatu.
Plná chuť, střední říz, jiskrnost a zlatavá barva. České pivo je nejpitelnější na světě a nikdy nepřestane chutnat. Právě tak jej popisuje ministerstvo zemědělství ve své publikaci pro zahraniční příznivce piva. Jedinečnost českého piva uznává i Evropská unie.
Evropská komise v září předloží návrh na navýšení klimatických cílů EU pro rok 2030, a to navzdory kritice, která zaznívá ze států východní Evropy. Průmyslové země se obávají, že ambiciózní požadavky podkosí jejich ekonomickou obnovu po koronaviru.
Radiožurnál v pondělí 10. srpna informoval o směrnici EU, která by měla přinutit otce strávit alespoň dva měsíce na rodičovské dovolené, jinak by mohli přijít o rodičovský příspěvek. Server EURACTIV.cz uvádí věc na pravou míru.
Evropská legislativa ukládá České republice povinnost recyklovat elektroodpad. Sběr vysloužilých spotřebičů se však v posledních dnech zkomplikoval kvůli sporu mezi tuzemskými kolektivními systémy.
Evropská unie v dubnu uvolnila pravidla pro využívání peněz z unijních fondů. Česká vláda už ví, jak toho využije – část evropských peněz chce přepumpovat do programu Antivirus.
S úderem koronavirové pandemie se Evropa ocitla nejen v krizi zdravotní, ale také v krizi ekonomické. Redakce EURACTIV.cz přináší detailní popis plánu, který by měl pomoci ekonomiku EU opětovně nastartovat.
„Historická dohoda“ premiérů EU narazila na odpor Evropského parlamentu. Europoslanci v dnes schválené rezoluci kritizují škrty ve zdravotnictví, vědě a výzkumu. Nelíbí se jim ani vágní formulace týkající se ochrany právního státu.
Společný dluh Evropské unie. Před měsíci to byla revoluční myšlenka, kterou jako první začala prosazovat koronavirem zasažená Itálie. Dnes je to realita.
Předsedové vlád zemí EU se již od pátku (17. července) snaží dohodnout na fondu obnovy evropské ekonomiky. Spor se vede nejen o objemu fondu a způsobu rozdělení peněz mezi jednotlivé členské státy. Hraje se o víc.
Spokojenost lidí s členstvím ČR v Evropské unii klesla od loňského listopadu o deset procentních bodů na 46 procent. Vyplynulo to z průzkumu agentury STEM, podle které za poklesem stojí obavy Čechů z ekonomické a globální situace a nejasná představa o tom, jakou roli měla Evropa v pandemii koronaviru.
Zástupci autoprůmyslu zemí Visegrádské skupiny požadují, aby Evropská unie odložila účinnost některých regulatorních opatření alespoň o půl roku. Výrobci totiž vlivem koronavirové krize nemohou vyhovět některým novým technickým či administrativním požadavkům.
Evropská armáda sice neexistuje, členské státy EU ale úzce spolupracují na vývoji a výrobě nových obranných technologií. Evropská unie chce jejich úsilí finančně podporovat, založila proto speciální fond. Ten může být obrovskou příležitostí pro rozvoj evropského i českého obranného průmyslu.
Česká republika musí umožnit rozvoj tzv. komunitní energetiky. Vyplývá to z evropské legislativy, kterou v současné době převádí do českých zákonů. Jak si s tím ČR poradí? Podle expertů je klíčové odbourat stávající byrokratické překážky.
