Elektromobilita je jednou z nevyhnutelných cest, jak v nejbližších letech dosáhnout na ambiciózní cíle ve snižování emisí v EU. Přechod od spalovacích motorů však není snadný a výrobci i státy se proto musí snažit elektromobilitu různými kroky pro řidiče zatraktivnit.
Spojené státy mají od ledna 2017 nového prezidenta a za dobu jeho působení došlo mezi USA a EU ke značnému ochlazení vztahů. Jaká témata v posledních měsících a letech dominovala v komunikaci mezi těmito aktéry? EURACTIV.cz přináší stručný přehled.
Europoslanci dnes podpořili směrnici, která stanovuje, že určité procento vozidel nakoupených a pronajímaných ve veřejných zakázkách musí spadat mezi nízkoemisní. Podle české europoslankyně Konečné je finální verze legislativy příliš slabá.
Nové modely vozidel v EU budou mít předepsány bezpečnostní prvky, které mají snížit počet úmrtí a těžkých zranění na silnicích. Automobilky mají k novinkám své výhrady, europoslanci jim chtějí dát při zavádění nových opatření „volnější ruce“.
„Lidem v Německu se myšlenka energetické transformace líbí. Neopodstatněné náklady ale mohou tento konsenzus ohrozit,“ říká o rozvoji chytrých sítí v sousední zemi Mathias Böswetter ze Spolkového svazu solárního průmyslu (BSW).
S novým rokem vstoupila ČR do další fáze postupného přechodu na energeticky úspornější domy. Větší novostavby už by měly plnit požadavky na „téměř nulovou spotřebu“. Zní to radikálně, ale nejedná se o velkou změnu oproti domům, které se staví teď.
Hlavním tahounem přechodu k chytřejší digitalizované energetice je v současné době evropská a národní regulace, shodli se experti na nedávné debatě v Praze. Velkou otázkou zůstává, kdo nové technologie zaplatí.
Znečištění ovzduší má celou řadu viníků – od domácností přes dopravu a průmysl až po zemědělství. V Česku má pomoci výměna kotlů, lepší kontrola aut nebo ukončování výroby elektřiny z uhlí. Snažit by se ale mělo i sousední Polsko, odkud k nám část znečištění přichází.
„Je také nutné dívat se na dopravní systém z pohledu dětí a rodin. Systém, který je bezpečný pro děti, bude prospěšný pro všechny, a to by se mělo stát při plánování standardem,“ říká o udržitelné městské dopravě německý poslanec Stephan Kühn.
In both Poland and the Czech Republic, coal is the main pillar of power generation. For Poland, it stands behind around 80% power generation. In the Czech Republic, coal’s share in the energy mix is twice lower.
Uhlí je pro Česko i Polsko hlavním energetickým pilířem. V Polsku stojí až za 80 % vyrobené elektřiny, v České republice je podíl uhlí na výrobním mixu dvakrát nižší díky dvěma jaderným elektrárnám.
V rozvoji obnovitelných zdrojů sází ČR na biomasu a malé střešní elektrárny, o které mají lidé stále větší zájem. Využít by se ale mohly i staré průmyslové areály. Od roku 2020 se má obnovit provozní podpora, výrobci ale budou soutěžit o nejnižší cenu.
Pověst zemí V4 se zhoršila s migrační krizí. Jejich vlády často neumí správně komunikovat. Neznamená to ale, že by jejich argumenty byly nutně neplatné. Novým tématem se pro V4 stává rozpočet EU. Důraz znovu dává na ekonomiku, zaznělo na debatě.
V jednání o příštím víceletém finančním rámci je pro V4 klíčovou otázkou výše přidělených dotací na postupnou konvergenci méně vyspělých regionů a myšlenka vázat prostředky s požadavky na právní stát.
Aukční mechanismus pro nové obnovitelné zdroje nesmí znevýhodňovat menší provozovatele, kteří nejsou vůči velkým účastníkům konkurenceschopní. Limitující by mohla být například výše garance při podání nabídky, říká Jan Fousek.
Máme za sebou kulatých dvacet dílů seriálu o EU. To je samo o sobě dost šílené, ale rozhodli jsme se k #jasnovEU sepsat ještě epilog, než se před letní přestávkou rozloučíme.
Kombinace finančních nástrojů a dotací je jednou z mnoha oblastí, kde by bylo vytvoření smysluplnějšího regulačního rámce po roce 2020 velmi přínosné, říká Ivan Lesay.
Útlum uhelné energetiky nepostihne jen těžební a energetické firmy, ale celé regiony, v jejichž hospodářství je zakořeněna závislost nejen na těžbě, ale i těžkém průmyslu, a které se potýkají s řadou sociálních problémů. Česko už cestu k novým příležitostem uhelných krajů začalo hledat. Poučit se může i z německých úspěchů a chyb.
Na pátečním eurosummitu se země EU moc neposunuly v jednáních o reformě eurozóny. Do prosince má být jasno o společném jištění pro eurozónu. Začne se pracovat na Evropském systému pojištění vkladů. Ohledně rozpočtu pro eurozónu mají státy stále rozdílné názory.
Ústecký kraj potřebuje dobré napojení na ekonomická centra i vzájemné propojení svých měst. Vedle infrastruktury je potřeba klást důraz na vzdělání, vytvoření příjemného životního prostředí a spolupráci se sousedy, zaznělo na debatě, kterou pořádal EURACTIV.cz.
Regiony závislé na uhelném průmyslu potřebují zvláštní zacházení. Pomoci jim může sdílení zkušeností s přechodem na modernější ekonomiku i asistence s čerpáním prostředků. V ČR běží program zaměřený na tři zatížené kraje. Jak si po prvním roce ostrého fungování vede?
EU chce i v příští dekádě snižovat spotřebu energie. Vyžádá si to investice, které lze zmobilizovat díky vhodným finančním nástrojům. Zvýhodněné financování ale musí být dobře zacíleno a žádá si odbornost na všech stranách, zaznělo na konferenci k energetické účinnosti.
Pobyt na Erasmu lidem přináší zkušenosti, které se jim hodí v práci, ale i nové přátele a životní partnery. EU se teď chystá rozpočet programu zdvojnásobit a zařadit do něj i bezplatné jízdenky pro osmnáctileté.
Visegrádské země nemají konzistentní strategii pro boj proti fake news a dezinformačním kampaním. Liší se také způsoby, jak k této problematice Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko přistupují. Roli dezinformátorů přitom někdy sehrávají samotní politici.
