Zsolt Csenger-Zalán: Silné Evropy dosáhneme pouze se silnými národy

Způsob, jakým nyní funguje Evropská unie, je pro Maďarsko nepřijatelný. Evropské instituce proto potřebují reformu, která zaručí, že nebudou zasahovat do suverenity členských zemí a nařizovat jim třeba povinné relokace uprchlíků. Maďarský pohled na budoucnost EU zprostředkoval redakci EurActivu Zsolt Csenger-Zalán z vládní strany Fidesz.
Maďarsko EU
@ Zsolt Csenger-Zalán/Facebook

Maďarská vládní strana Fidesz je hlasitým kritikem Evropské unie. Její pohled na reformu EU a řešení migrační krize zprostředkoval EurActivu předseda zahraničního výboru maďarského parlamentu Zsolt Csenger-Zalán.

Vztahy mezi Budapeští a Bruselem jsou poslední dobou velmi napjaté. Může za to spor nad řešením migrační krize, národní konzultace s názvem “Zastavme Brusel!” či nový zákon mířený proti univerzitám a neziskovým organizacím s příjmy ze zahraničí. Jaká je podle Vás budoucnost Maďarska jako člena EU?

Nejprve bych rád zdůraznil, že Maďaři jsou absolutně přesvědčeni o tom, že chtějí být součástí Evropské unie. Zároveň si uvědomuji, že v západních a pravděpodobně i českých médiích se může Maďarsko jevit jako protievropská země. My jsme ale pouze kritičtí k současnému fungování evropských institucí a myslíme si, že EU potřebuje reformovat.

V čem podle Vás spočívají největší negativa evropských institucí?

Největší problém máme s bruselskou byrokracií. Evropská komise bohužel navrhuje velké množství zbytečné legislativy, narušuje suverenitu členských zemí a navíc sleduje svou vlastní politiku. Takhle by to rozhodně být nemělo, a musíme proto podobným praktikám v Evropské unii zabránit.

Mechanismus rozhodování v EU musíme změnit.

Jak si představujete budoucí fungování EU?

Musíme změnit mechanismus rozhodování a udělat pár kroků zpět směrem k původním unijním smlouvám. Jedině tak můžeme EU stabilizovat. Samozřejmě, že chceme silnou Evropu, té však dosáhneme pouze skrze silné národy a aliance. Dokážu si představit, že se některé země dohodnou spolupracovat na základě dohod v určitých oblastech.

Dala by se Visegrádská skupina považovat za příklad podobné spolupráce v rámci EU?

Ano. Visegrád je dnes silnější než kdy předtím. Evropskou unii potřebujeme, ale shodujeme se, že národní suverenita je pro nás prioritou. Zároveň se dokážeme dohodnout na řadě věcí, které jsou výhodné pro nás a zároveň nijak nepoškozují země, které součástí skupiny nejsou. Není možné, aby nám evropské instituce vnucovaly integraci. Visegrád je důkazem, že spolupráce může být dobrovolná a užitečná zároveň. Zrovna nyní čelíme řadě evropským výzvám společně, zejména co se týče migrační krize. Toto téma nás sjednotilo.

Visegrádská čtyřka by měla být v Bruselu velmi dobře slyšet.

Visegrád je ale v Bruselu často považován za skupinu zemí, které vše odmítají. Může V4 vůbec něco prosadit na evropské úrovni?

Visegrád je velká skupina s více než 60 miliony obyvateli, tedy skoro 10 % evropské populace. Máme velký trh a otevřeli jsme ho ostatním členským zemím. Náš hlas by proto měl být v Bruselu velmi dobře slyšet.

O hlubší integraci zemí, které o to mají zájem, hovoříme i v souvislosti s takzvanou vícerychlostní Evropou. Co si myslíte o tomto scénáři budoucího vývoje EU?

Vícerychlostní Evropa se skládá z jádra, které má velkou moc, a ostatních periferních zemí. Je to tedy úplně něco jiného než spolupráce zemí jako v případě Visegrádu. Pokud se totiž jádro na něčem domluví, nemusí to být výhodné pro ostatní. Co když se třeba západní země rozhodnou omezit svobodu volného trhu? To je přeci absolutně nepřijatelné.

A jaká alternativa je pro Maďarsko přijatelná?

Evropská unie je dobrý projekt a musíme zachovat její základy, mezi které patří svobodný pohyb lidí, kapitálu, pracovní síly, zboží, a také schengenský prostor s otevřenými vnitřními hranicemi. EU by ale neměla přerůstat v hospodářskou a měnovou unii. Pro nás jsou nyní nejpalčivější otázkou povinné relokace, což nás dovedlo až k žalobě Unie u Soudního dvora EU.

Soudní dvůr EU řeší žalobu proti uprchlickým kvótám. Více >>>>

V souvislosti s povinným přerozdělováním uprchlíků se objevují i alternativní plány, jako například finanční příspěvky na místo přijímání migrantů. Souhlasilo by Maďarsko s takovým návrhem?

V žádném případě. V roce 2015 Unie evidovala 1,6 milionů nelegálních migrantů na svém území a plán relokací počítá se 160 tisíci, tedy deseti procenty z celkového počtu. Dosud členské země relokovaly pouze 18 tisíc migrantů z Řecka a Itálie, tedy pouhé jedno procento. Celý systém kvót odmítáme proto, že zkrátka nefunguje.

Migrace nás může zničit.

Co má ale EU dělat se všemi těmi lidmi, kteří jsou dnes v Řecku a Itálii?

Rozhodně bychom neměli přenášet problémy z Afriky a Blízkého východu do Evropy. Musíme pomoci tam, kde je to potřeba. Migranti a uprchlíci, kteří přicházejí do Evropy, zde stejně štěstí nenajdou. Jejich integrace je obrovskou výzvou nejen pro nás, ale také pro ně samotné. Není jednoduché žit v Evropě jako menšinová skupina. Pro obě strany je proto jednodušší, abychom je zatlačili zpátky do zemí jejich původu. Pokud se jim Evropa otevře, tak tito lidé zmizí v členských zemích bez jakékoli bezpečnostní kontroly a v budoucnu nás mohou ohrozit.

Řešení migrační krize je tedy pro budoucnost Maďarska klíčovou výzvou?

Migrace je hlavní výzvou nejen pro Maďarsko, ale pro celou Evropu. Podívejte se za hranice EU, nejde jen o válku v Sýrii, ale také o problémy v Africe či rostoucí počet migrantů z Bangladéše. Evropa ale nemůže všechny ty lidi přijmout, je jich až příliš mnoho. Migrace nás může ve výsledku zničit. Budoucnost bychom tak neměli ani my, ani uprchlíci.

REKLAMA
REKLAMA